Kód pro výrobu funkčních poloautomatických zbraní prostřednictvím 3D tisku je volně dostupný na internetu. Samotný autor kódu přitom věděl, že zbraně z 3D tiskáren můžou pro svou snadnou dostupnost lákat i teroristy. Téma zneužití 3D tisku je dlouhodobě i v pozornosti českých bezpečnostních složek. „Prostorový tisk sledujeme v souvislosti s možnostmi individuální výroby zbraní,“ konstatovala kontrarozvědka BIS už v roce 2013, kdy se objevily první možnosti takové výroby funkčních zbraní. 

To, že tyto zbraně od té doby již funkčně pokročily a skutečně fungují, dokazuje situace v Myanmaru, kde i díky nim barmští rebelové pokračují v partyzánské válce proti vojenské juntě.

Když 1. února 2021 barmská armáda svrhla demokraticky zvolenou vládu a chopila se moci, v Myanmaru začaly masivní protesty. Při nich zemřely stovky demonstrantů a tisíce jich byly zatčeny. To vedlo ke zformování lidových obranných milicí, které teď organizují odboj proti vojenské juntě.

Jejich cílem je svržení současné vlády a osvobození vězněné premiérky Su Ťij, držitelky Nobelovy ceny za mír a šéfky strany Národní liga pro demokracii.

#Myanmar / #Burma: Anti-junta militants seen with more FGC-9 3D-printed firearms—JStark’s creation. pic.twitter.com/3OBcIXYVFg

— Jake Hanrahan (@Jake_Hanrahan) January 11, 2022

V barmské džungli proto probíhá nepřetržitý výcvik nových dobrovolníků a jejich ozbrojování. Vzhledem k omezenému přístupu k vojenskému arzenálu rebelové využívají řadu podomácku vyrobených zbraní, včetně výbušnin a granátometů. Jak ukazují fotografie na sociálních sítích, nově mají k dispozici i zbraně z 3D tiskáren.

Konkrétně jde o poloautomatickou pistoli FGC ráže 9 mm, kterou navrhl aktivista bojující za právo nosit zbraň známý pod pseudonymem JStark. Zkratka FGC vyjadřuje anglický výraz „Fu*k Gun Control“.

Udeřit, ukrást a utéct

Zatím však zbraně z 3D tiskárny nejsou barmskou opozicí využívány masivně, navíc dosud neexistují důkazy, že by zbraň FGC byla použita i v přímém boji.

To potvrdil i novinářům z France 24 zbraňový expert Leone Hadavi z organizace Myanmar Witness, která mapuje porušování lidských práv v barmské občanské válce: „Pistole vyrobené na 3D tiskárně tady jsou, ale není jich moc. Navíc jsme zatím nezaznamenali žádnou v bojové operaci.“

Spíše jsou tyto zbraně využívány na cvičišti či při rychlých akcích. Jde o takzvané mise „udeř a uteč“, jejichž primárním cílem není zneškodnit nepřítele, ale ukrást mu jeho lepší zbraně a vybavení.

Podle serveru Myawady pak myanmarské úřady v roce 2021 zatkly jednu osobu za údajný „terorismus“. Při zásahu zabavily zbraně, mezi nimiž byly i ty vytištěné na 3D tiskárně. Na fotografii zabavených zbraní je vidět šest pistolí FGC-9 spolu s jejich zásobníky.

Zadarmo ke stažení – i pro teroristy

Než se ale mezi barmskými rebely 3D tištěné zbraně rozšířily, mluvilo se o nich jako o jednorázových a v akci nepoužitelných. Většina modelů je totiž funkční pouze na jeden výstřel a některé dokonce i při tomto výstřelu doslova „explodují v ruce“.

Symbolem tohoto typu zbraní je i první 3D tištěná pistole Liberator, kterou již v roce 2013 navrhl zbraňový aktivista Cody Wilson. Ten inspiroval právě i zmíněného JStarka k sestrojení jeho poloautomatické pušky. Vývoj od Liberatoru k FGC-9 tak jasně ukazuje, že zbraně z 3D tiskárny v budoucnu budou výrazně efektivnější.

I přes vyšší účinnost je však stále zvládne sestavit každý, kdo má přístup k internetu a k 3D tiskárně. Oproti průmyslově vyráběným zbraním jsou náklady na výrobu těchto zbraní minimální. Jejich cena se pohybuje v nižších tisících korun a závisí hlavně na ceně tiskárny.

Na běžné tiskárně lze přitom vytvořit zhruba 80 % zbraně. Zbytek jsou součástky, které lze koupit v kterémkoli železářství. 3D tisk tak výrazně snižuje především potřebu řemeslnické zručnosti a čas strávený nad výrobou zbraně.

Sestrojení trvá zhruba dva týdny a není k tomu potřeba žádný zbrojní průkaz nebo jiné povolení. Držení takové zbraně je po jejím vytištění a sestavení nelegální, pro bezpečnostní složky je ale v podstatě nedohledatelná. Není totiž vedena v žádném registru. Zbraň podle dostupných informací vydrží přes 1000 výstřelů.

Kód pro vytištění zbraně je volně ke stažení online, což logicky vyvolává obavy z možného zneužití takových zbraní k násilí, organizovanému zločinu či terorismu.

Toto riziko se už potvrdilo v praxi. Když v roce 2019 došlo k útoku na synagogu v německém městě Halle, při kterém zemřeli dva lidé, útočník k tomu využil i podomácku vyrobené zbraně s některými 3D tištěnými součástkami. Podle vyšetřovatelů navíc sledoval návody zmíněného JStarka.

Ten zemřel v druhé polovině loňského roku po zásahu bezpečnostních složek, podle informací německé policie šlo o zástavu srdce.

„Žít svobodně, nebo zemřít“

Aktivista a autor nelegálních 3D tištěných zbraní JStark přiznával, že si je vědom možného zneužití své práce. Chtěl prý tuto technologii jen využít k prosazování práva nosit zbraň. „Vývoj technologií nemá žádnou politiku. Ať jde o dobrý či špatný vynález, není v tom politika,“ tvrdí na dochovaném videu. 

Právo nosit zbraň podle něj lidem umožňuje bránit se proti autoritářským a totalitářským tendencím vlád a ochraňovat vlastní svobodu.

„Jestli nás někdo vidí jako extremisty, tak je to v pořádku. My ale nechceme nikomu ublížit a někoho zranit, chceme pouze žít v míru a ve společnosti, kde má každý svobodu slova a svobodu nosit zbraň,“ říkal s tím, že je ochoten za tuto svobodu i zemřít.

JStark pro svůj účel založil anonymní komunitu lidí s podobným smýšlením, v rámci které zkonstruoval i zbraň aktuálně využívanou barmskými povstalci. Zde proti využívání zbraní pro extremistické účely i vystupoval:

„Internet je místo, kde každý může mít falešnou identitu a my dlouho nemusíme být schopni poznat, že je někdo extremista. Pokud by se ale ukázalo, že v našich řadách někdo takový je, ať už rasista, xenofob nebo třeba člen Islámského státu, přestali bychom s ním ve všech směrech spolupracovat,“ tvrdil s tím, že se o politice v rámci komunity nemluví.