Vymývání mozků již od školních let, upravené či zcela smyšlené verze historických událostí a celkové překreslování historie jsou obvyklou součástí „práce“ totalitních a autokratických režimů. V současném Rusku je zjevná snaha zabudovat schválený pohled na dějiny do celého vzdělávacího systému. Je to i součást ruské hybridní války vůči Západu; konkrétní zkušenosti s tím má i Česko.

V srpnu 2023 ruské úřady představily nové přepracované vydání učebnic dějepisu pro žáky 10. a 11. třídy. Na revizi učebnic dohlížel bývalý ministr kultury a šéf Ruské vojenské historické společnosti Vladimir Medinský. Na obsahu se podílel i Anatolij Torkunov, rektor známé moskevské univerzity MGIMO připravující stejně tak ruské diplomaty jako agenty.

Následovalo přepsání učebnic pro žáky 5. až 9. ročníku. Změny se týkají zejména okolností rozpadu SSSR, dějin Putinovy vlády a probíhající války proti Ukrajině.

„Správné“ důvody k válce

Vyznění a smysl revize je z obsahu, který pročetl tým strategické komunikace EU The East Stratcom Task Force, zjevný: vykreslit Západ jako trvalou hrozbu a sepsat všechny „správné“ důvody k zahájení „spravedlivé“ války proti Ukrajině.

Naopak existence paktu Ribbentrop-Molotov, smlouvy o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik ze srpna 1939, součástí výstavy nebyla.

Učebnice utvrzuje žáky a studenty i v tom, že studená válka ve skutečnosti nikdy neskončila a 90. léta byla jen krátkou přestávkou v konfrontaci Západu s Ruskem.

Součástí učebnic bývá i praktická část. V ní kupříkladu mají žáci správně na mapě vyznačit území, která se v roce 2022 stala součástí Ruska.

Na to v rozhovoru pro HlídacíPes.org upozornil i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný: „Když se dnes v Rusku tisknou mapy do školních atlasů, už tam mají začleněné do svého území i oblasti, které třeba stále kontroluje ukrajinská armáda. Mají tam i přesně vyznačené, kde je jaký důl, kde je kolik tun jakého minerálů, jakého kovu. To je v jejich logice důležité: oni si jdou pro něco, co je obohacuje.“

V průběhu loňského roku se kremelští ideologové pustili i do přepisování učebnic dějepisu pro univerzitní studenty. Pětisetstránková kniha představuje kremelskou verzi průběhu ruských dějin od starověku až po současnost. Silně je v centru pozornosti tzv. Velká vlastenecká válka, tedy pouze období let 1941 až 1945, kde se pakt Molotov-Ribbentrop neřeší. Nechybí ovšem „speciální vojenská operace“ proti Ukrajině.

I s ohledem na výše zmíněné přijal koncem letošního ledna Evropský parlament usnesení „o dezinformacích a falšování historie ze strany Ruska v zájmu ospravedlnění jeho válečné agrese proti Ukrajině“.

„Evropský parlament odsuzuje systematické falšování a překrucování historie ze strany Ruska, které má ospravedlnit jeho válečnou agresi proti Ukrajině, podpořit imperiální nostalgii mezi ruským obyvatelstvem, zajistit si podporu pro své jednání na mezinárodní úrovni a destabilizovat EU,“ stojí mimo jiné v textu usnesení spolu s upozorněním na snahy Kremlu o „vymazání kulturní a historické identity Ukrajiny“.

Z českých europoslanců proti tomuto usnesení hlasovali Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM/ koalice Stačilo! ) a Ondřej Dostál (SD-SN/ koalice Stačilo!).

Jak čelit informačnímu chaosu

I v Česku bylo možné sledovat, jak se ruské přepisování historie a boj o její výklad stalo součástí hybridní války. Ať už šlo o rozbroje spojené s osudem sochy maršála Koněva a jeho roli v dějinách Československa či výmysly spojené s invazí v roce 1968. V roce 2015 způsobil propagandistický dokument ruské státní televize Rossija 1 o srpnových událostech roku 1968 česko-ruskou diplomatickou roztržku.

Už před několika lety bezpečnostní experti upozorňovali, že jedním z významných motivů, s nímž v Česku – a také na Slovensku – důsledně pracuje ruská propaganda, je právě poukaz na historickou zradu západních mocností.

Je příznačné, že ruské archivy, které by mohly leccos vyjasnit a upřesnit, zůstávají zahraničním badatelům uzavřeny.

Před rokem 2022, tedy před ruským útokem na Ukrajinu, byly běžné i Ruskem organizované a placené putovní výstavy popisující události předcházející začátku druhé světové války z ruského pohledu a zdůrazňující téma zrady Západu (fotografie zahraničních státníků jako byl Daladier a Chamberlain s Adolfem Hitlerem, faksimile dokumentů a fotografie z podpisu britsko-německého paktu o neútočení z 30. 9. 1938 či záznamy z návštěvy ministra zahraničí Německa J. von Ribbentropa v Paříží atd.)

Naopak existence paktu Ribbentrop-Molotov, smlouvy o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik ze srpna 1939, součástí výstavy nebyla.

Už před několika lety bezpečnostní experti upozorňovali, že jedním z významných motivů, s nímž v Česku – a také na Slovensku – důsledně pracuje ruská propaganda, je právě poukaz na historickou zradu západních mocností v souvislosti s Mnichovskou dohodou; aktualizovanou o výklad, že se to v rámci Evropské unie může znovu snadno opakovat.

Zneužívání účelových výkladů historie k hybridní válce a propagandě ve svých výročních zprávách akcentovala i kontrarozvědka BIS.

Podle ní by mladí lidé měli opouštět školu s mnohem širšími znalostmi moderních dějin, „protože jen takový občan bude schopen čelit informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality“.