Areál jaderné elektrárny v Černobylu byl obsazen ruskou armádou v noci na 24. února. Zatímco Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ujišťuje veřejnost, že je vše v pořádku, místní lidé mají obavy. Od příchodu Rusů do elektrárny totiž zajišťuje veškeré procesy na proslulém bloku číslo čtyři se skladem vyhořelého paliva nepřetržitě jedna noční směna, která měla službu, když přijeli vojáci. V jakých podmínkách pracují, popisují pro HlídacíPes.org příbuzní zaměstnanců.

„Zaměstnanci noční směny z 24. února byli zajati při obsazení elektrárny Rusy. Nikdo z nich nebyl zraněn, jsou na svém pracovišti. Ale pracují už víc než 120 hodin, bez řádného odpočinku, s nedostatkem jídla, nemají u sebe žádnou zásobu léků atd.,“ popisuje pro HlídacíPes.org 26letá Valentina. Na směně je právě i jeden člen její vlastní rodiny a Valentina se o něj bojí.

„Nejsou tam žádné prostory, kde by se dalo přenocovat. Je tam chladno, nedostatečné osvětlení. Směna trvá běžně 12 hodin, pak se pracovníci střídají, aby nedošlo k přílišné kontaminaci radioaktivitou. Tito lidé jsou teď psychicky i fyzicky vyčerpaní. Navzdory tomu plní všechny své povinnosti svědomitě, ale jak dlouho to mohou vydržet? Za těchto podmínek mají udržet v chodu celý provoz. K některým úkonům přitom nemají ani kompetence, protože je běžně nevykonávají oni, ale denní směna,“ podotýká.

Můžete jít, ale neručíme za bezpečnost

Valentina se narodila a vyrostla ve Slavutyči. S výstavbou města začal Sovětský svaz hned po jaderné havárii v Černobylu, s cílem poskytnout nové domovy evakuovaným obyvatelům města Pripjať. Dodnes ve Slavutyči bydlí většina zaměstnanců černobylské jaderné elektrárny, včetně několika členů Valentininy rodiny.

S příbuzným v elektrárně mluvila rodina naposledy přes pevnou linku v úterý ráno, informace tedy má přímo od něj. „Ruští vojáci údajně prohlásili, že se směny mohou vyměnit, ale upozornili, že nemohou zaměstnancům zaručit bezpečnost při dopravě z areálu či do něj,“ přibližuje Valentina.

Zaměstnanci podle ní jezdí do Černobylu ze Slavutyče speciálním vlakem, jehož trasa vede přes běloruské území. „To je teď tedy v podstatě nemožné a zaměstnanci sami mají strach areál opustit,“ dodává.

Většina Ukrajinců dnes nemá představu o tom, kolik lidí stále v Černobylu pracuje a co je náplní jejich práce. V běžném provozu je zde zaměstnáno stále více než tři tisíce lidí, kteří pracují na směny. Jedno oddělení se zabývá ochranou reaktoru ve čtvrtém bloku, na kterém došlo v roce 1986 k havárii, a úložištěm vyhořelého jaderného odpadu. Další lidé pracují na definitivním vyřazení zbývajících tří reaktorů z provozu, které potrvá nejméně do roku 2065.

Senzory nemá kdo opravit

Nad reaktorem ve čtvrtém bloku byl v roce 2016 dokončen nový ochranný kryt, který by měl bránit úniku radiace zhruba po dobu sta let. Uvnitř vyloučené zóny kolem reaktoru je umístěno největší skladiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Má zde být postupně uskladněno více než 21 000 vyhořelých palivových souborů z různých jaderných elektráren. Projekt stál v přepočtu více než 56 miliard korun a byl financován pomocí příspěvků 45 států, Evropské unie a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Úkonů, které teď není možné kvůli personálnímu nedostatku v provozu Černobylu vykonávat, je celá řada. „Nový ochranný kryt monitorují systémy s velkým množstvím čidel, jejichž údaje sleduje provozní personál. Senzory je potřeba kalibrovat, servisovat a v případě potřeby opravovat. Tyto postupy provádějí specialisté, kteří v současné době nejsou v černobylské jaderné elektrárně přítomni. Proto nelze nyní určit dobu spolehlivého a efektivního fungování monitorovacích systémů krytu,“ vysvětluje pro HlídacíPes.org další ze zaměstnankyň elektrárny.

Kvůli absenci personálu byla již podle ní zastavena recyklace kapalného radioaktivního odpadu, údržba nádrží a technologických zařízení s nízko- a vysoce radioaktivními látkami či monitoring bazénů s vyhořelým palivem. „Prostředí v těchto bazénech má přísně stanovené normy pro chemické složení a teplotu. Tyto parametry jsou z velké části monitorovány pracovníky laboratoří podle harmonogramů. Nejsou zde ale žádní pracovníci, bezpečnost skladování vyhořelého jaderného paliva podle předpisů tedy není nyní zajištěna,“ tvrdí odbornice.

Zamíří Rusové k dalším elektrárnám?

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím ujišťuje, že vše je pod kontrolou. Od 25. února vydává denně zprávy o situaci na Ukrajině ve vztahu k jaderným elektrárnám včetně Černobylu.

„Státní ukrajinský inspektorát jaderného dozoru (SNRIU) ve své pravidelné poslední zprávě pro MAAE uvedl, že s elektrárnami pravidelně komunikuje a že jsou nadále provozovány bezpečně a spolehlivě,“ napsala agentura v úterý. Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi ale v tiskových zprávách opakovaně vyjadřuje své znepokojení. „Znovu důrazně vyzývám, aby se zabránilo jakémukoli potenciálnímu nebezpečí nebo ohrožení těchto zařízení, protože jakákoli havárie by mohla mít velmi vážné následky,“ říká.

Grossi také zdůraznil, že zaměstnanci všech jaderných zařízení musí mít možnost pracovat a odpočívat. „Dostupný personál elektrárny Černobyl se od minulého týdne nezměnil a pracuje na směny,“ uvedla agentura v úterý. Den předtím konstatovala, že vedoucí směny v areálu nebyl od 24. února vyměněn, ale že nadále vykonává své povinnosti. Dále ale tento fakt nekomentuje.

Agentura se aktuálně více obává možnosti, že by Rusové zabrali některou z aktivních jaderných elektráren na Ukrajině. „Dne 27. února ukrajinské ministerstvo zahraničí informovalo MAAE, že ruské vojenské síly postupují do blízkosti největší z lokalit – Záporožské jaderné elektrárny na východě Ukrajiny. Dodatečné informace obdržené 28. února od provozovatele potvrdily, že ruské síly operují v blízkosti lokality, ale v době podání zprávy do ní nevstoupily,“ informovala MAAE v pondělí.

Drábová: Není to rozhodně standardní

Český Státní úřad pro jadernou bezpečnost nemá k dispozici informace o aktuální situaci v provozu Černobylu. „Bohužel o tom nemáme bližší informace, nevím, jaká je tam situace,“ říká předsedkyně úřadu Dana Drábová.

Pokud by ale došlo v Černobylu k nějakému problému, Českou republiku by to podle ní nezasáhlo. „Jakýkoliv problém by měl pouze lokální důsledky. Ale i tak, rozhodně to není standardní situace a měla by se co nejrychleji ke standardu vrátit,“ konstatuje.

Podle Valentiny se místní nicméně neobávají toho, že by Rusové na Černobyl zaútočili. „Myslíme si, že Rusové nechtějí Černobyl vyhodit do vzduchu, ale že chtějí areál využívat jako vojenskou základnu. Protože vědí, že na Černobyl rozhodně nebude nikdo útočit, je to stále docela nebezpečné,“ popisuje pro HlídacíPes.org. Na území elektrárny je podle ní už teď velký počet ruských vojenských vozidel.