Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Zákulisí zákona o ochraně médií: V Bruselu proti němu lobboval i šéfredaktor MF Dnes Plesl

KOMENTÁŘ. Návrh evropského nařízení, které má ochránit svobodu médií v Evropě, vzbuzoval bouřlivé reakce ještě předtím, než ho minulý týden Evropská komise oficiálně představila. Podle mezinárodních novinářských organizací je zákon málo ambiciózní. Někteří velcí vydavatelé naopak kvůli plánované regulaci mluví o ohrožení základních principů svobody tisku a chtěli zákon smést ze stolu ještě před jeho zveřejněním. Europoslance o tom za Česko přesvědčoval i šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl z holdingu Andreje Babiše.

Vytvořit pravidla smysluplná pro všechny státy EU není snadné. Jak regulovat média tak, aby zůstala vlastně neregulována, protože taková mají být ze své podstaty? Jak vytvořit jeden univerzální zákon pro země, kde slučování médií údajně zachraňuje menší tituly, aby mohly dál provozovat kvalitní žurnalistiku, a zároveň i pro ty, kde koncentrace naopak znamená kanibalismus menších?

A jak vyvážit přísné požadavky organizací činných v oblasti svobody médií na jedné straně a až panické obavy velkých vydavatelů na straně druhé?

Krize médií, problém pro celou EU

Když na konci minulého roku eurokomisařka Věra Jourová oznámila, že návrh zákona o svobodě médií představí letos na podzim, mnozí tomu příliš nevěřili. Někteří doufali, že to nakonec „nedopadne“, jiní naopak nechtěli jásat předčasně.

Výzva k předkládání podnětů k zákonu o svobodě médií byla zveřejněna 21. prosince 2021 a otevřena byla do 25. března. Celkem Komise obdržela 1 473 podnětů a 917 odpovědí z rámci veřejných konzultací. Kdo chtěl, mohl přidat své připomínky.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Na jaře vydalo 16 organizací působících v oblasti svobody médií společné prohlášení. „Současné hrozby pro svobodu a pluralitu médií v kombinaci s bezprecedentním nárůstem dezinformací, zejména v některých členských státech, dostatečně ukazují, že Evropská komise dělá správnou věc, když předkládá zákon o svobodě médií. Měl by stanovit společné zásady a minimální standardy transparentnosti, regulační nezávislosti a plurality médií, zejména s cílem řešit hrozbu, kterou představuje politicky motivované ovládnutí médií,“ stálo v něm.

Krize svobody tisku v jednotlivých členských státech ohrožuje svobodu médií v celé EU, podotýkali autoři, mezi nimiž byli zástupci Evropské federace novinářů (EFJ) či Mezinárodního tiskového institutu (IPI). „Žurnalistika je veřejným statkem a tam, kde trh již není schopen udržet kvalitní žurnalistiku, je úkolem vlády zasáhnout a zajistit, aby tomu tak bylo. Zákon by měl pomoci zajistit životaschopný, udržitelný a ekonomicky nezávislý mediální sektor, který bude schopen informovat veřejnost bez závislosti na finanční podpoře vázané na politické programy,“ psali ještě v červnu autoři prohlášení.

Koncentrace médií jako neřešený problém

Na druhé straně barikády v tu samou dobu už velcí vydavatelé tušili, že zákon nebude ušit na míru jejich představám. Jedním z hlavních bodů, které byly v chystaných pravidlech stanoveny jako problematické, byla totiž koncentrace médií. Tedy princip, na kterém jsou mnohá velká vydavatelství přímo založena.

„Koncentrace vlastnictví médií je hrozbou pro svobodu médií, protože dává nadměrnou moc do rukou soukromých osob, korporací, vlád nebo politických orgánů,“ shrnuje na svém webu například Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Neblahý vliv koncentrace vlastnictví médií na pluralitu a profesionální žurnalistiku popsali podrobně už v roce 2003 Johannes von Dohnanyi a Christian Möller v publikaci vydané OBSE. V následujících letech vzniklo na toto téma několik dalších studií a poté i řada doporučení Rady Evropy. V roce 2008 si nechalo Generální ředitelství pro lidská práva a právní záležitosti Rady Evropy vypracovat dokonce Metodiku monitorování koncentrace médií a rozmanitosti mediálního obsahu. Nic významného se ale nestalo.

O tématu ohrožení svobody médií a plurality se dalších 15 let jen mluvilo, pořádaly se konference a průběžně se vydávala různá doporučení pro národní státy, která byla ale většinou vládami jen tiše ignorována. První političkou, která se odhodlala navrhnout na toto téma zákon, byla až zmiňovaná Věra Jourová.

Šéfedaktor MF Dnes v Bruselu: Zákon je zbytečný

Ještě v červnu letošního roku ale stále nikdo netušil, co nakonec bude doopravdy obsahem finálního návrhu evropského nařízení o svobodě médií. Přestože žádné konkrétní informace nikdo neměl, odjela v posledním červnovém týdnu do Bruselu výprava z České republiky tvořená zástupci Unie vydavatelů. Ta reprezentuje především největší mediální domy u nás.

V Evropském parlamentu se Češi setkali s několika europoslanci, kterým popsali potíže médií po přechodu do online prostoru a vysvětlili, proč je podle nich zákon o svobodě médií zbytečný a proč je z jejich pohledu dokonce hrozbou.

„Každá další regulace povede pouze k dalšímu zhoršení postavení mediálních domů, jako je ten náš, v celé Evropě. Výsledkem tohoto procesu bude jen méně novin, méně online médií, která by garantovala pluralitu a diverzitu, a nemyslím, že to je něco, co bychom chtěli,“ uvedl na setkání šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl, kterého vzali manažeři Unie vydavatelů s sebou jako reprezentanta českých médií.

„Pokud je urgentní potřeba bojovat proti dezinformacím, a umím si představit, že v rámci bezpečnosti to může být téma, mohu garantovat, že to zvládnou samoregulační mechanismy uvnitř evropských médií, a platí to pro každý mediální trh, protože my opravdu umíme vyčistit náš prostor,“ pokračoval.

„A čím větší je pluralita, tím rychlejší bude tento proces, a nepotřebujeme žádné vládní ani evropské instituce, aby to za nás dělaly. Známe svůj trh, víme, kdo je kdo, a můžeme říct veřejnosti v naší zemi, kdo dělá dobrou práci, a kdo ne. A myslím, že to zcela poslouží věci. Máme v Česku jedno přísloví – říkáme, že cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly, a myslím, že to sedí na to, co vidíme nyní,“ dokončil Plesl svůj proslov k europoslancům. Celá debata je přístupná na webu Evropského parlamentu.

Příliš silný nebo slabý zákon?

Komise všechny napínala s konkrétním zněním zákona do poslední chvíle. Teprve v druhém zářijovém týdnu, jen pár dní před ohlášeným zveřejněním, se začala mezi lidmi z mediální a vydavatelské branže šířit uniklá verze návrhu. Zatímco evropské organizace a platformy text pečlivě a společně analyzovaly a vyhodnocovaly, někteří velcí vydavatelé měli jasno hned: zákon musí být smeten ze stolu, nejlépe ještě před tím, než bude vůbec představen veřejnosti.

„Nevidíme žádný důvod pro další harmonizaci mediálního práva na úrovni EU ve prospěch užší kontroly ze strany mediálních orgánů nebo nepřímo ze strany Komise,“ napsali ve svém vyjádření ještě před zveřejněním návrhu zástupci zastřešující vydavatelské organizace ENPA s tím, že požadují zcela odstranit ze zákona tři jeho články. Jeden z nich se týká koncentrace vlastnictví médií, druhý požadavků na transparentnost.

Vydavatelům vadí také vznik nové Evropské rady pro mediální služby, která by se skládala z členů národních mediálních rad nebo regulačních orgánů, a spolupracovala by úzce s Evropskou komisí. Například by Komisi podávala pravidelné zprávy o stavu svobody médií a vlivu koncentrace vlastnictví na pluralitu médií v jednotlivých zemích.

O nezávislost nové Rady se obávají i organizace zabývající se svobodou médií. Vedle toho ale požadují zákon naopak posílit.

„Má-li se stát zákon účinným v boji za zaručení plurality médií, ochranu práv novinářů a zajištění redakční nezávislosti na vlivu komerčních a politických zájmů, měl by posílit v úsilí o zvýšení transparentnosti vlastnictví médií; zavést pravidla upravující veškeré finanční vztahy mezi státem a médii (ne jen zadávání státní inzerce); zaručit nezávislost národních regulačních orgánů i nezávislost Evropské rady pro mediální služby; a plně chránit novináře před všemi formami sledování (nejen před používáním špionážního softwaru),“ vyjmenovali jejich zástupci ve společném prohlášení po zveřejnění zákona.

S regulací opatrně

Některé body v zákoně naopak pozitivně vyzdvihla ve svém stanovisku organizace News Media Europe (NME), která zastřešuje téměř dvě desítky vydavatelských asociací v Evropě, mezi nimi i českou Asociaci online vydavatelů.

„Jsou to zejména opatření, která se snaží chránit nezávislá média proti nepřijatelným zásahům státu a moci oligarchií v některých zemích – například ve střední a východní Evropě a na Balkáně. Tam, kde můžeme tato opatření podpořit, je podpoříme. Patří sem opatření zakazující zásahy do editoriálních rozhodnutí a nepřiměřené zásahy do činnosti mediálních společností. V širším smyslu podporujeme ochranu nezávislosti redakcí, záruky proti nepřiměřenému moderování obsahu velkými platformami a férová pravidla pro přidělování státní inzerce,“ píše NME.

I tato organizace se ale vymezila proti plošné regulaci koncentrace vlastnictví médií a vzniku nové Rady. „Chceme, aby tento zákon dosáhl svých ambicí, zejména v zemích, kde jsou demokracie a svoboda stále velmi křehké. Jedná se o velmi komplexní opatření. Budeme se plně podílet na podrobných konzultacích, které nás čekají, abychom zajistili, že splní svůj původní záměr podpořit demokracii. Budeme však důrazně vystupovat proti jakýmkoli opatřením, která zasahují do životně důležitých svobod médií,“ říká Aurore Raoux, politická manažerka News Media Europe.

Jestli se podaří, aby zákon prošel a získal podporu i mezi politiky v europarlamentu a členských státech EU, je zatím nejasné. Vejít v platnost má 20 dní po zveřejnění ve věstníku, většina článků pak nabude účinnosti šest měsíců poté.


Autorka působí v organizaci European Centre for Press and Media Freedom (ECPMF), která se na jednáních k nařízení Media Freedom Act také podílela.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

2 komentáře

  1. petrph napsal:

    Bohužel, ono je i z těch publikovaných rozporů vidět, že spousta elit i v Bruseli špatně rozlišuje mezi „nezávislosti médií“ a „nezávislými médii“.. A ten rozpor, dán jejich prizmatem že snad existuje nějaký jediný správný názor – a kdo publikuje něco jiného je lump, a pokud má možnost jakkoliv? ovlivňovat média , je dvojnásobný lump.

    Jenomže ono to tak není . Ta nezávislost médií je přece v tom že mohou publikovat zcela různé názory. Pouze – a pokud by to bylo v něčem protizákonné, tak jediný kdo má právo jim to zakázat, je svým rozsudkem nezávislý soud.
    Zatímco v případě otázky „závislosti médií“ – z hlediska jejich vlastnictví, či jiných vztahů. Tak je zcela evidentní že žádná VELKÁ média zcela nezávislá být NEMOHOU. Právě proto že mají ohromné náklady, které jim musí někdo hradit. Jak se i zde před pár lety citovalo, tak většina velkých tiskových médií už jsou prodělečná. Ta velká televizní sice mohou být zisková z hlediska příjmu reklam, jenomže i právě tím jsou závislá na názorech a požadavcích velkých inzerentů (a ne že ne)..

    Ergo, bylo by vhodné, pokud by toto i bruselšt´í politici vzali na vědomí – že ta nezávislost médií je právě v tom že doslova každé z nich může ke stejné věci zastávat zcela jiný názor, je to zcela legitimní, a je věc občana voliče, aby si mezi nimi vybral. V TV je to na pár stisků ovladače, na internetu pár kliků myši, a i těch novin s taky i může přeč´íst víc, pokud si zajde třeba do knihovny :))))

  2. Pavel Liška napsal:

    To je Orwell jak vyšitý : zákon o svobodě médií zavádí jejich regulaci !! Ano, otroctví je svoboda , válka je mír a hlavně : nevědomost je síla !!! Nevěřil jsem, že se toho dožiju.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.