Vyvracení dezinformací jako veřejná služba. Pro část radních ČTK je to ale problém
Na lednovém jednání Rady ČTK její šéf David Soukup znovu nahlas zmínil svůj starší návrh, aby se veřejnoprávní agentura zabývala i ověřováním dezinformací. Mohla by podle jeho názoru zřídit „záložku“, kde by publikovala (a vyvracela) evidentní dezinformace s tím, že je to služba veřejnosti a že to tak dělají i ostatní světové zpravodajské agentury. Jenže u kolegů narazil.
Světové zpravodajské agentury dnes běžně kromě poskytování vlastního zpravodajství vyvracejí i nepravdy šířené na internetu a sociálních sítích. V posledních dvou letech při fact-checkingu jednoznačně dominuje téma covid. Tuzemská veřejnoprávní agentura, Česká tisková kancelář, zatím podobné ověřování „cizích“ textů pod svým jménem nedělá.
Podle Davida Soukupa by se práce navíc dala financovat například z grantu a ČTK by podle něj na vyvracení dezinformací mohla spolupracovat, či si ho nechat dodat od neziskových organizací.
Protože Rada ČTK nemůže vedení agentury zřízení podobné sekce pro monitoring dezinformací nijak nařídit, Soukup zdůraznil, že se vedení „četky“ bude k takovému kroku jen „snažit motivovat“. I když šlo tedy spíše o akademickou debatu, u většiny přítomných radních narazil nápad na odpor.
Fact-checking jako byznysmodel?
Jednotlivé výhrady radních vystihuje zápis z poslední schůze Rady ČTK. Sahaly od pochybností, „kdo bude detekovat pravdu“ (Petr Žantovský), přes „právní problémy“ (Pavel Foltán) až po to, že „není posláním četky rozpoznávat, co je lež a co je pravda“ (Jaroslava Wenigerová).
Nápad se naopak spíše zamlouval radnímu Aleši Marečkovi. I on ale v souvislosti s označováním fake news upozornil na otázku, „kdo za to bude ručit“. V této souvislosti je užitečné podívat se na to, jak se s podobnými otázkami vyrovnaly jiné renomované světové agentury, na které se ostatně ve svém návrhu odvolává i šéf Rady ČTK.
Svá zjištění – například vyvrácené mýty o vakcínách proti covidu – španělská agentura EFE vloni v tištěné formě distribuovala přímo do sítě španělských lékáren, aby se s nimi mohlo seznámit co nejvíc lidí.
Německá Deutsche Presse Agentur (DPA) dává ve své výroční zprávě za rok 2020 do souvislosti nárůst fake news (v němčině Falschinformationen, pozn. red.) a společenskou „nejistotu“. Konkrétně píše: „DPA se cítí vzhledem ke své celospolečenské odpovědnosti povolána přispět k omezení falešných informací.“ V tomto ohledu tedy německá agentura říká de facto totéž, co šéf Rady ČTK Soukup.
DPA proto v roce 2020 dále posílila své „ověřovací“ týmy a fact-checking prováděla v šesti evropských zemích, v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Nizozemí, Belgii a Lucembursku. Výroční zpráva také konstatuje, že tyto aktivity DPA „stále víc přispívají i k hospodářskému úspěchu“ celé skupiny DPA.
Takový argument by ostatně mohl zajímat i ČTK, která na rozdíl od České televize nebo Českého rozhlasu nemůže spoléhat na koncesionářské poplatky a na svou činnost si vydělává právě především prodejem zpravodajských služeb platícím zákazníkům.
Tohle není Sorosův syn
Stejným směrem jde i jiná globální zpravodajská agentura AFP. I její výroční zpráva za rok 2020 vyzdvihuje důležitost ověřování faktů – a upozorňování na dezinformace:
„Minulý rok byl můj profesní život stoprocentně o covidových dezinformacích. Ten proud neustává, ale ani přes chvíle únavy to nevzdávám. Pro mě je to otázka veřejného zdraví,“ cituje dokument novinářku AFP Julie Charpentratovou. Podle ní jsou – v narážce na koronavirus – právě dezinformace „dalším virem“.
Jen na téma covid zatím AFP vydala přes 1300 „ověřovacích“ textů. Řada z nich by se dala po přeložení rovnou otisknout i v Česku, vyvracejí totiž například mýty o účincích léku ivermectin proti covidu nebo o vakcínách proti této nemoci.
Řádově menší a finančně ne tak silná ČTK samozřejmě nemůže mít stejné ambice, přesto by jí fact-checkingový rozměr slušel – byť skromnější, ale zato obsahově šitý na míru nepřesnostem a záměrným lžím šířeným v českém online prostředí.
Agentura Reuters opatřuje štítkem „ověřená fakta“ několik článků denně, z posledních dní například text upřesňující, že lednové virální video ukrajinských vojáků a vojenské techniky na hranici s Ruskem není ve skutečnosti aktuální, ale minimálně dva roky staré. Nebo článek vyvracející mýtus, že na fotografii šířící se internetem je spolu s kanadským premiérem Trudeauem syn miliardáře George Sorose. Ve skutečnosti šlo o jednoho z Trudeauových spolupracovníků.
Své fact-checkingové oddělení má od roku 2019 i čtvrtá největší tisková agentura na světě, španělská EFE. I ona se během této doby vzhledem k pandemii věnovala zejména ověřováním tvrzení o covidu a stejně jako AFP mluví o této službě bez okolků jako o „boji proti dezinformacím“. Svá zjištění – například vyvrácené mýty o vakcínách proti covidu – loni EFE v tištěné formě distribuovala přímo do sítě španělských lékáren, aby se s nimi mohlo seznámit co nejvíc lidí.
Co se v týdnu nestalo
Agentura AP pak čtenářům zhruba jednou za 14 dní nabízí rubriku „Co se tento týden nestalo“. Popisek rubriky by radním české ČTK mohl posloužit jako definice dezinformace, na níž se na minulém zasedání nedokázali shodnout: „Přehled některých nejpopulárnějších, ale naprosto nepravdivých událostí nebo fotek týdne. Žádná z nich nesedí, zato jsou široce sdílené na sociálních sítích. Tady jsou fakta.“
ČTK by se tak k této iniciativě mohla pouze připojit a například využívat již existující celosvětovou databázi IFCN s tisíci ověřených, respektive vyvrácených nepravd a zavádějících informací o nemoci covid-19.
Místopředsedkyně Rady ČTK Jana Gáborová se při debatě na zmíněném zasedání ptala „kdy a proč“ s fact-checkingem světové agentury vlastně začaly. Jasnou odpověď nabízí pohled na délku existence jednotlivých „ověřovacích“ redakcí ve světě.
Často vznikly v posledních pěti až sedmi letech a klíčovými momenty, kdy se ukázala nutnost jasného oddělení faktů od nepravd, manipulací či dezinformací, tak byly především konflikt na východní Ukrajině či americké prezidentské volby v roce 2016.
Pohled za hranice tedy jasně ukazuje, že vyvracení dezinformací patří stále častěji k poslání renomovaných světových zpravodajských agentur. Řádově menší a finančně ne tak silná ČTK samozřejmě nemůže mít stejné ambice, přesto by jí fact-checkingový rozměr slušel – byť skromnější, ale zato obsahově šitý na míru nepřesnostem a záměrným lžím šířeným v českém online prostředí.
„Jen žádné neziskovky“
Některé zmiňované prestižní agentury jsou také součástí více než stočlenné globální sítě International Fact Checking Network (IFCN) – kromě zmiňovaných agentur AP, AFP, EFE, DPA či Reuters je to i rakouská APA nebo další prestižní média jako Washington Post či USA Today, plus řada neziskových organizací zabývajících se dlouhodobě fact-checkingem. Českou republiku v IFCN reprezentuje sdružení Demagog.cz.
ČTK by se tak k této iniciativě mohla pouze připojit a například využívat již existující celosvětovou databázi IFCN s tisíci ověřených, respektive vyvrácených nepravd a zavádějících informací o nemoci covid-19. Běžné zpravodajství zmiňovaných agentur už stejně sama využívá jako „ověřené“, mohla by tedy využívat i jejich fact-checking.
Radní Petr Žantovský se na zmiňovaném zasedání Rady ČTK ovšem ohradil proti tomu, aby se agentura spoléhala na neziskové organizace. Podle něj „slouží nějakému politickému zájmu a jsou také politicky motivovány“. Web IFCN nicméně u každé z členských organizací obsahuje podrobný a transparentní popis hodnotícího procesu, na jehož základě byla ta která organizace do fact-checkingové sítě zařazena.
Z českých veřejnoprávních médií by „četka“ s takovou iniciativou navíc nebyla jediná. Už loni před volbami se o něco podobného pokoušel Radiožurnál a server iRozhlas. Projekt „Ověřovna!“ chtěl „vysvětlovat a ověřovat nepravdivé informace, polopravdy nebo překroucená fakta“. Při fact-checkingu tematicky kombinoval předvolební politická témata s covidovými mýty, po sněmovních volbách se však „Ověřovna!“ odmlčela.
Ověřovat fakta zkoušela i některá komerční média v Česku. V první vlně pandemie na jaře 2020 fungoval projekt C19 Dezinfoservis, kde skupina odborníků z různých institucí i neziskových organizací ověřovala informace o covidu. Jeho zjištění publikoval server Seznam Zprávy.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Rozhlas zrušil vánoční večírek. Nechce dráždit před hlasováním o poplatcích
Poradci ředitele ČT Součka: mediální profesor Jirák i starý známý z Brna
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
41 komentářů
Trochu mi to celé připomíná marxistickou poučku ze školních let, „nestačí chápat, je nutno chápat správně“.
To je jen důkaz, že hlupáci tu byli i za časů Marxe, prakticky odjakživa!.
V tomto případě spíš „rychle“. Holt někteří jedinci stále nejsou schopni přežvýkat, že něco fakt je a něco jiného realitu (po té co přistálo na sputniku) nevidělo ani z rychlíku.
Je vidět Honzo, že studiem marxistických pouček jste získal pro využívání dezinformací tu nejlepší kvalifikaci.
Životem v době, kdy se podle těch příruček vládlo, ho prostě dobře připravil na současnost 🙂
Už mnohokrát jste Pergille dokázal, že vás tehdy připravili ještě mnohem lépe.
Já totiž nezapomínám, a tak mohu porovnávat tehdejší situaci s tou současnou.
Tak ono je fakt, že marxistické učení obsahovalo rovněž marxistickou dialektiku, ze které toto přímo vyplývalo :))
„…by se práce navíc dala financovat například z grantu a ČTK by podle něj na vyvracení dezinformací mohla spolupracovat, či si ho nechat dodat od neziskových organizací“ bude asi jeden z těch důležitých bodů.
Naprostá devalvace a zneužití pojmu „dezinformace“ už nestojí za rozmazávání, bylo to probráno jinde a povolanějšími.
Ano, bylo to probráno jinde a povolanějšími! Tak se tím řiďte!.
Máte pravdu pane wenkovane, rozmazáváním pojmu „dezinformace“ by se jejich šiřitelé přece mohli cítit omezování ve svých lidských právech šířit lži a nahrávat ruské propagandě. Fuj, odporné!
Největší nahrávači sedí v Bruselu. To, co oni vymyslí, tak na to by sebechytřejší desinformátor prostě nepřišel. A těm „desinformátorům“ v podstatě stačí pouze informovat pravdivě o tom, co se v Bruselu zase peče. Vůbec si nemusejí vymýšlet, pravda je dostatečně negativní.
Ty „pravdy“ nám tu Pergille předvádíte každý den od samého rána do pozdního večera. Těch vašich „pravd“ dokážete zplodit skutečně kvanta. Zvláštní je, že ty vaše „pravdy“ negativní doopravdy jsou, i když si je vymýšlíte.
Skeptiku,
problém je v tom, že pokud nechci lhát, tak v podstatě nemohu o EU napsat nebo říct nic pozitivního. Ani to, že „staví dálnice“, jak se to v Německu učily děti o Hitlerovi.
To je velice jednoduché, Pergille Pergilloviči, pokud nechcete lhát, tak nelžete.
Já nelžu, proto o EU píšu jen negativní (nanejvýš neutrální) věci. Dtto o jejích příznivcích. Faktem je, že jsem sice napsal několik fantasy románů, ale takové šílenosti, co dokážou vymyslet bruselští soudruzi, přiznávám zcela upřímně, bych vymyslet nedokázal. Už proto, že i v té fantasy musí mít jednání postav jakousi vnitřní logiku, byť založenou na odlišnostech fantasy světa od reality. A u nich něco takového naprosto postrádám.
Pamatujete tu opojnou radost, když šli komanči od válu? Když jsme věřili, že zrůdy jako kádrováci, politruci, propagandisté, prostě všechen ten povl, který určoval, co je „pravda,“ jsou už jen hnusná součást historie?
Mohli by narazit na to, že se nějaká „vyvrácená“ ,informace následně prokázala jako pravdivá a nedoplatili by se. Vágně definované neziskovky, jako třeba „elfové“ jsou něčím takovým ohroženy méně.
Zavedením paušalizujícího termínu „desinformace“ do tuzemské debaty došlo k totálnímu znemožnění komunikace, neboť se tak přestalo detailněji rozlišovat mezi různými pojmovými obsahy. Obrovská škála termínů, jak „názor“, „úhel pohledu“, „stanovisko“, „omyl“, „novinářská kachna“, „zavádějící tvrzení“, a.t.d. jsme přestali rozlišovat a šmahem vykázali pod pojmem „desinformace“ (s předpokladem cíleného matení – v rámci dalšího novotermínu – „hybridní hrozby“) z veřejné diskuze. Všichni jejich nositelé jsou ocejchováni a administrativně vytlačeni z debaty. Tímto „revolučním počinem“ neslučitelným s principem svobody slova jsme v podstatě znemožnili společnosti tříbení názorů, nácvik kritického myšlení a vnímání reality svázali se závazným expertním pohledem – ovšem nikým nevolených nadnárodních sítí „NGO“ mimo veřejnou kontrolu – které se mainstream marně pokouší legitimizovat adjektivy jako „prestižní“, či „renomovaný“ (- o míře tohoto „renomé“ např. organizace „Demagog“ se lze osobně přesvědčit v debatě Vávra – Cemper na Youtube). Výsledkem je svévolné mentální zotročování společnosti, které musí být odporné každému inteligentnímu jedinci a nutně tak povede ke ztrátě i onoho ubohého zbytku kreditu veřejnoprávních médií, který ještě zbývá.
Tentokrát s vámi musím souhlasit. Napsal jste to hezky. Snad by to mohli pobrat i Tondach se skeptikem.
Lépe bych to nenapsal. Skvělé. Díky.
Cemper byl silně profláklý už někdy na konci devadesátek. Pokud se od té doby změnil, tak jen k horšímu.
Velezrádce může zastávat nejvyšší funkci a veřejně republice škodit. Tam, kde chybí charakter a odvaha je možné všechno!!
Tahle rada někdy působí jako hlídač dezinformací!!
To je přesně to, co v českém mediálním prostředí chybí. Těžká váha na poli boje proti dezinformacím. Ojedinělé projekty typu Demagog, Manipulátoři, AFP na pravou míru, apod. jsou fajn a díky za ně, bohužel jsou to malé ryby a je zde velké riziko, že se s případným odchodem několika klíčových lidí sesypou. Potřebujeme velkou silnou instituci, která má zdroje a zázemí a která chápe, že problém s dezinformacemi má vážné socioekonomické důsledky a který bude jen a jen sílit 🙁 S nástupem Deep fake toto bude absolutní nutnost, protože stroje budou chrlit jednu hovadinu za druhou přesně v duchu osvědčených pracovních postupů ruských trollích farem. Pan Žantovský a jemu podobní by se měli obávat o práci, protože ty nesmysly co zveřejňují začne zanedlouho zvládat jednoduchá umělá inteligence. Pravdivá ověřená informace zasazená do správného kontextu získá na hodnotě a ceně. Dezinfo scéna, která rezignovala na elementární novinářské postupy, která otiskne jakoukoliv blbost komukoliv, hlavně když primitivům předhodí slogan „my vám neříkáme co si máte myslet“ 😀 bude mít velkou konkurenci. Myslím si, že tvůrci bizarních a všelijakých alternativních výkladů světa by se mohli lapit do vlastní pasti.
Propagujte zde další znesvéprávňování a infantilizaci občanů této republiky. Svobodný člověk má právo na mylné přesvědčení a svoboda slova jím není nikterak dotčena!
Bohužel, když Vy ale spojujete dvě věci
– Pravdivá ověřená informace je zcela objektivní sdělení, a díky za to.. Ta má skutečně vysokou cenu a hodnotu
– ale zasazená do kontextu? Bohužel, právě to zasazení do kontextu je zcela subjektivní, protože těch kontextů je celá řada, a kdo rozhodne který je ten „správný“? Právě ta agentura v rámci fact-checkingu? To je přece absurdní. Tohle si přece nemůže dovolit, ani v rámci těch dnešních předávaných informací .
Dodává pouze ty holé informace je a je věcí médií, novinářů, analytiků,, jestli je zveřejní syrové jak jsou, a nebo si je obalí vlastním kontextem, podle jejich názoru. Na tom se vlastně nic nezmění.
Máte problém daný tím, že některá prohlášení Desinformátora a Manipulátora jsou v principu ověřitelná. Byť to dá třeba pár hodin práce na jedno. A zpravidla je pravda pravý opak.
MMCH, pokud takto negativně vyjde pět jejich hlášek po sobě a pozitivně žádná, tak už není třeba hodnotit dál, to už (od 5:0) začíná fungovat statistika malých čísel.
Žádná těžká váha neodstraní blbost mnohých jedinců ….
To teda máte naprostou pravdu. Souhlas
Blbec je opět ten, kdo věří vládní propagandě. Jako za komunistů.
Když se nad tím zamyslíme, tak to ČTK udělat může, jenže dvěma způsoby.
1) Může publikovat prověřené informace z jiných důvěryhodných zdrojů, o tom že nějaká dosud veřejně šířená informace je nepravdivá – a to byla takto a takto (a tím a tím) prokázáno. Ale
a) Tohle už ČTK sama dávno dělá, protože i toto je veřejně předávaná informace jako jiná. (takže jí pouze dát do zvláštní přihrádky?)
ovšem b) Je to prakticky zbytečná služba, protože totéž si může (a vlastně musí) udělat každý soudný člověk, když se dočte nějakou těžko uvěřitelnou zprávu, že si vedle v prohlížeči otevře kartu s Googlem a podívá se co se o tom píše jinde ale taky kde. A dneska už i většina seniorů alespoň pasivní angličtinu ovládá, takže si může přečíst i zahraniční zdroje.
Ovšem
2) Pokud by měla ČTK sama o sobě ty faktické informace prověřovat. Rozuměno skutečně prověřovat. Nikoliv jen tím, že se odkáže na jiný zdroj (tisková agentura AA tvrdí, ministerstvo BB prohlašuje, „cc procent světových vědců souhlasí s tím..“, ale skutečně sama prověří…No a když se nad tím zamyslíme, pokud by snad toto ČTK chtěla (chtěla) dělat (nikdo jí v tom nebrání) , tak by jí tohle taky někdo musel ale pořádně zaplatit. Ona tohle je – ve větším měřítku velice namáhavá investigativní rachota, že (podle výsledků) jí nezvládají ani naše tajné služby.. Nebo že by to snad děla někdo zadarmo? Takový český, Bloomberg ?
A kdo bude zesinformovat desinformátora?
On se nějaký špaček najde.
O kousek výš je článek o tom, jak soudružka Slonková nepravdivě na svém webu Neovlivni.cz označila jeden web za „desinformační“ a způsobila tím nezanedbatelné škody.
Takže dokud „bojovníci proti desinformacím“ neponesou za své aktivity trestní a ekonomickou odpovědnost (klidně až do výše svého movitého i nemovitého majetku), tak nemá cenu je podporovat.
Marně hledám souvislost s panem Špačkem. Tak že opět ta vaše schizofrenie Pergille.
Selhání paní Slonkové v identifikaci „desinformačních webů“ je vcelku typické pro všechny, co dělají (nebo předstírají, žer dělají) něco takového.
Možná, že paní Slonková jednou selhala, vy selháváte takřka v každém svém příspěvku Pergille. Máte toho jistě mnoho, ale vaše lhaní je už ubohé a trapné. Popíráte například dodávky zbraní Sovětským svazem pro teroristy IRA v Severním Irsku a pro teroristy ETA v Baskicku a když vás Mitrochin usvědčí ze lži, začnete se IRA a ETA zastávat a líčit je jako bojovníky za svobodu. Vyčítat selhání paní Slonkové může s čistým svědomím redaktor Hlídacího psa, vy si Pergille před jakýmikoliv výčitkami směrem k paní Slomkové nejprve pořádně, ale opravdu pořádně, zameťte jak před svým pokáleným prahem, tak i přímo na něm.
Už jste si zametl před svým vlastním silně znečistěným prahem Pergille? Nic takového nevidím. Učiňte tak určitě před tím, než budete příště vůči paní Slomkové vznášet jakékoliv výčitky.
Milý skeptiku,
Pokud sověti něco IRA a ETA dodávali, nemělo to zásadní význam ani z hlediska jejich motivace, ani z toho hlediska, že by bez těch zbraní nebyli s to fungovat.
Faktem je, že jsem o těch dodávkách dříve neslyšel a nejsem si jistý, jak moc mohu někomu jako je Mitrochin věřit. Pokud na tuto informaci narazím ještě někde jinde, tak budiž.
Nicméně já nejsem web, který o sobě tvrdí, že je autoritou na desinformace a který zavádí likvidační opatření proti těm, koho za „desinformátora“ označí. Takové weby by se buď mýlit neměly (což je IMHO nemožné), nebo by měly mít propracovaný postup pro případ omylu (což naši „bojovníci proti desinformacím“ zjevně nemají).
Dodávky zbraní Sovětským svazem pro IRA a ETA měly pro tyto teroristické organizace význam zcela zásadní. V Severním Irsku sice existovala nevraživost mezi katolíky a protestanty, které by však skončily nanejvýš tím, že by si někde v hospodě katolík s protestantem vrazili pár facek. Podobná situace byla i v Baskicku. Vraždění nastalo v Severním Irsku a v Baskicku až poté, kdy Jurij Andropov prosadil dodávky zbraní do těchto oblastí. Přečtěte si Mitrochinův archiv I a II. Tyto knihy jsou sice už rozebrány, ale v knihovnách jistě k dispozici budou. Za bezcennou snůšku lží by Angličané nezaplatili Mitrochinovi pohádkovou odměnu a nezajistili by Mitrochinovi báječné živobytí až do konce života. Na to můžete vzít jed. Ostatně západní tajné služby opravdu nejsou tak hloupé, aby si údaje získané z Mitrochinova archivu neověřily. O vašem tvrzení, že nejste web věřím a nemám žádný důvod mu nevěřit. Vy jste přece pouze placeným diskutérem, dezinformátorem nebo česky řečeno prostě prachsprostým lhářem.