KOMENTÁŘ. Potřebujeme dobrou veřejnoprávní televizi. Obávám se, že Česká televize jí být už nějaký čas přestává a stává se servilní služkou mocných. K tomuto přesvědčení mne vede několik případů z poslední doby, některé spojené ještě s obdobím předchozího ředitele.

Když v Rusku v roce 2014 Putinova vláda poprvé zakázala opoziční nezávislou televizi Dožď, nebylo to oficiálně kvůli kontroverzním reportážím proti režimu prezidenta Vladimira Putina.

Důvodem, o kterém hovořil Vladimír Putin, bylo, že urazili památku obránců Leningradu za druhé světové války. Televize Dožď se v diskuzním pořadu zamýšlela nad tím, zda by nebylo bývalo lepší, kdyby Stalin město předal Hitlerovi, a zachránil tak životy více než milionu civilistů.

Když vedení České televize (ČT) počátkem listopadu odstavilo od práce reportéra Ondřeje Stratilíka, nebylo oficiálním důvodem, že poukazuje na značně problematické nákupy českého ministerstva obrany. Uváděným důvodem bylo, že před rokem jeho cestu za reportáží o remilitarizaci švédského ostrova Gotland uprostřed Baltu v souvislosti s napadením Ukrajiny platila švédská zbrojařská asociace.

V případě televize Dožď všichni pochopili, že ve skutečnosti šlo o to ukázat ostatním televizím, že když se nebudou držet schválených narativů, jejich vysílání skončí. Co vzkazuje redaktorům Česká televize, když za rok starý výlet stáhla z vysílání redaktora Stratilíka? Možná totéž: když se nebudou držet schválených narativů, jejich vysílání skončí.

Cestopis ze Švédska

Jistě: reportér veřejnoprávní televize by za peníze švédských zbrojařů určitě nikam cestovat neměl. Ovšem stalo se – s tím, že vedení ČT mu cestu předem schválilo a jeho nadřízení věděli, kdo bude hradit cestu a ubytování.

Výsledkem byla reportáž Hráz na Baltu vysílaná 5. prosince 2022. Šlo v podstatě o cestopis o tom, že v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a v důsledku útoku na nedaleký plynovod Nord Stream se na švédský Gotland vrací armáda.

Jedinou zmínkou o švédských zbraních byla velmi krátká pasáž: „Hlavní obrannou silou ostrova jsou švédská bojová vozidla CV 90. Mají Gotland bránit jak před ruskými výsadkáři, tak před útokem z moře. Tato pásová vozidla se mají stát i páteří české armády.“

Dále reportér Stratilík informoval diváky, že Česko má v plánu pořídit 210 těchto obrněnců za více než 50 miliard korun, a to bez otevřené soutěže, jen na základě mezivládní dohody.

S lehkou ironií v hlase k tomu Stratilík dodal: „Česko argumentuje, že v současném stavu není dobré jednání protahovat a že taková dohoda zajistí rychlé dodávky vozidel“. Mimochodem, cena, kterou tehdy Stratilík za vozidla CV 90 zmínil, činila 50 miliard. To už dnes neplatí a sama ČT uvádí cenu 71 miliard korun.

Nutno zdůraznit, že reportér Ondřej Stratilík se armádě věnuje už dlouho. Byl to on, kdo odhalil násobně předražený nákup belgických kulometů MINIMY za ministra Lubomíra Metnara (ANO) o Vánocích roku 2021.

Byl to on, kdo jako první informoval veřejnost, že kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník z Borku u Českých Budějovic.

Byl to on, kdo svými odhalením inspiroval protikorupční organizaci Kverulant.org, aby se případem podobně zabývala a zjistila, že původní cena byla již za ministryně Jany Černochové (ODS) ještě navýšena z 1,13 miliardy na 1,46 miliardy korun.

Zbrojit hodně, nebo ještě víc?

Když se watchdogový Kverulant, který autor tohoto textu vede, pokoušel zjistit ještě další podrobnosti o předraženém nákupu, byly jeho žádosti o informace Ministerstvem obrany ignorovány do té míry, že soud pověřil vymožením informací od tohoto vrcholného orgánu státní správy exekutora.

Přestože exekuce byla na ministerstvo uvalena již 25. září a stále trvá, diváci České televize se o tom dodnes nedozvěděli. V této souvislosti bolestivě vyniká to, že o exekuci poměrně nevýznamného hochštaplera Pavla Zítka nás v pořadu 168 hodin v říjnu 2023 ČT informovat nezapomněla.

Už v neděli 2. dubna 2023 byla ministryně Jana Černochová hostem pravidelného pořadu Otázky Václava Moravce. Pozván byl i její předchůdce Lubomír Metnar.

Moderátor veřejnoprávní televize Václav Moravec měl příležitost se obou politiků v živém vysílání zeptat na spoustu věcí. Nedávno, 26. listopadu, byli oba vrcholní politici na ČT u Moravce k vidění opět.

V obou případech se ale moderátor všem nepříjemným tématům vyhnul a „nejprestižnější“ pořad veřejnoprávní televize pokračoval v zajetých kolejích servilnosti. Diváci byli opět svědky milého setkání starých přátel, kteří si tykají a kteří se vlastně mají rádi a kteří si to přišli zase říct před svátečním nedělním obědem.

Václav Moravec tuto selanku nerušil nepříjemnými otázkami, které by přitom rozhodně pokládat měl. Nezeptal se Černochové na výše zmíněnou exekuci ministerstva pro zatajování informací. Nezeptal se ani bývalého ministra Metnara, který problematický nákup kulometů začal.

Ani v listopadu, ani v březnu se ho taktéž nezeptal na rekordní pokutu 550 milionů korun, kterou v roce 2021 vyměřil ministerstvu obrany Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za chyby v tendru na armádní vrtulníky a kterou právě v březnu 2023 svým rozhodnutím definitivně potvrdil soud.

Jen s trochou nadsázky lze konstatovat, že jediný spor, který snad mezi Metnarem a Černochovou v jejich posledním společném vystoupení vypukl, byl spor o to, zda máme zbrojit hodně nebo ještě víc.

Hodnocení na zakázku

V březnu 2023 Česká televize prodloužila smlouvu na analýzu objektivity zpravodajství firmě Media Content Experts. Podle organizace Kverulant tomu předcházelo zmanipulované výběrové řízení, proto se obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten v listopadu uložil televizi pokutu 180 tisíc korun. Veřejnoprávní stanice se proti pokutě odvolala.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) po šetření konstatoval, že ČT opravdu porušila zákon a to zejména tím, že na předložení nabídky stanovila nepřiměřeně krátkou dobu.

Výběrové řízení na analýzu zpravodajství a publicistiky v letech 2024 až 2028 bylo podle webu uveřejněno na začátku prosince 2022 a lhůta na předložení nabídek končila 6. ledna 2023.

Uchazeč měl předložit analýzu vyváženosti u deseti náhodně vybraných příspěvků z hlavního zpravodajského pořadu Události z října 2022, kompletní analýzu všech zpráv, Události, Události, komentáře a Zprávy na ČT24 za dvacet říjnových dnů roku 2022, analýzu pořadů Reportéři ČT, 168 hodin, Otázky Václava Moravce, Máte slovo s M. Jílkovou a Interview ČT24 za celý říjen 2022.

Předseda představenstva mediální společnosti Newton Petr Herian zaslal místopředsedovi Rady ČT Pavlu Matochovi 18. září 2023 dopis, ve kterém konstatuje to, co bylo zjevné od začátku. Tedy, že zakázka byla připravena pro jediného soutěžícího:

„Domníváme se, že požadavkům zakázky mohl vyhovět pouze dodavatel, který již na stejné zakázce pracuje, se zadavatelem je v pravidelném kontaktu, a mohl tak ovlivnit i podobu výběrového řízení tak, aby požadavky jednoznačně vyhovovaly již používané metodologii, již analyzovaným datům, již existujícímu online softwaru.“

Můžeme si tedy být jisti tím, že Moravec a spol. navzdory výše řečenému v hodnocení nakonec dopadnou dobře.

Autor tohoto textu Vojtěch Razima byl zpravodajským důstojníkem Bezpečnostní informační služby a důstojníkem policejního útvaru Služba pro odhalování korupce (SPOK). Později pracoval jako konzultant ve společnosti Deloitte a zastával i pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. V roce 2009 založil watchdogovou organizaci Kverulant.org o.p.s., kterou od té doby vede.