ROZHOVOR. Když byl před devíti lety z Německa unesen českou dodávkou bývalý vietnamský poslanec a podnikatel Trịnh Xuân Thanh, později odsouzený k doživotí, novinář Trung Khoa Lê byl prvním, kdo o případu informoval. Dnes žije v Berlíně pod přísnou policejní ochranou a dostává výhrůžky smrtí. „Byl jsem informován, že bývalé východoevropské země, jako je Česká republika a Slovensko, představují hrozbu, protože hostí velké vietnamské komunity a slouží jako základny pro vietnamské ministerstvo veřejné bezpečnosti v Evropě,“ řekl v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Žijete v Německu od devadesátých let, proč jste se tehdy rozhodl přestěhovat se do Evropy?

Do Německa jsem přijel kolem roku 1993 na turistické vízum, abych navštívil své rodiče. Během této doby jsem se přihlásil k přijímací zkoušce na Výmarskou univerzitu, složil ji a byl jsem přijat ke studiu mediálního designu. Moje rodina tehdy žila jako všichni ostatní Vietnamci, kteří přišli za prací do bývalého východního Německa, nečelili žádnému pronásledování.

Jak vypadá váš život v současné době? Cítíte se v Německu bezpečně poté, co jste byl na konci roku vietnamským režimem odsouzen?

Můj život je v současné době poznamenán neustálým stresem, protože mě vietnamské úřady hledají na základě zatykače. Kvůli mé novinářské práci v Německu mi hrozí 17letý trest odnětí svobody. Lidé spojení s vietnamským velvyslanectvím mi vyhrožují telefonicky a textovými zprávami, dostávám i výhrůžky smrtí. Členové organizací a sdružení spojených s vietnamským velvyslanectvím mě dokonce vyhledali, aby mě zastrašovali a zabránili mi v mé novinářské práci.

Německá policie mi poskytla dvě vozidla k nepřetržité ochraně mého domu a kanceláře, což mi dodává pocit bezpečí. Nicméně musím zůstat ostražitý, protože v Německu je mnoho Vietnamců, kteří mají blízko k velvyslanectví a vietnamským úřadům a mohli by mi ublížit. Zejména mě policie informovala o plánovaném pokusu o atentát na mě prostřednictvím zinscenované nehody. Proto musím být obzvláště opatrný při cestování a při interakci s jinými lidmi.

Byl jsem také informován, že bývalé východoevropské země, jako je Česká republika a Slovensko, představují hrozbu, protože hostí velké vietnamské komunity a slouží jako základny pro vietnamské ministerstvo veřejné bezpečnosti v Evropě.

Bezpečnostní situace se pro mě dále zhoršila, protože vietnamské ministerstvo veřejné bezpečnosti mě označilo za úhlavního nepřítele, kterého je třeba eliminovat nebo neutralizovat, a neustále publikovalo články, které mě jmenovitě napadaly.

Trung Khoa Lê (54)

• Vietnamský novinář žijící v Německu. Od roku 2008 vede nezávislý zpravodajský portál Thời Báo (Thoibao.de), který je s přibližně 20 miliony návštěv měsíčně jedním z nejúspěšnějších vietnamských exilových médií. V roce 2025 se podílel na založení německé sekce Asociace evropských novinářů. Kvůli kritice vietnamského režimu dostává Lê od roku 2017 výhrůžky smrtí a od roku 2018 je pod policejní ochranou.
• Web Thời Báo spolupracoval původně se státním vietnamským médiem VietNamNet a měl i příjmy od státních vietnamských společností jako Vietnam Airlines. Když web Thời Báo začal v roce 2017 kriticky informovat o vietnamské politice, byla dohoda o spolupráci s VietNamNet ukončena, stejně jako inzerce vietnamských firem. Vláda v Hanoji poté web Thời Báo zablokovala jako mediální platformu kritickou vůči režimu.
• Trung Khoa Lê informoval v červenci 2017 jako první o únosu bývalého vietnamského poslance a podnikatele Trịnh Xuân Thanha z Berlína do Hanoje a tuto událost nadále sledoval. Únos z Německa byl proveden v dodávce s českou poznávací značkou přes Českou republiku.
  Mezi lety 2019 a 2023 informoval Lê o technických a finančních problémech vietnamského výrobce automobilů VinFast, která je dceřinou společností Vingroup, kterou vlastní miliardář a nejbohatší muž Vietnamu Phạm Nhật Vượng. V roce 2025 čelil Trung Khoa Lê žalobě společnosti Vingroup. V listopadu 2025 berlínský zemský soud ve zrychleném řízení zamítl většinu bodů žaloby, Leovi bylo pouze zakázáno nadále tvrdit, že mu Vinfast nabídl úplatky, aby se zdržel kritických prohlášení o společnosti.
• Web Thời Báo i jeho účty na sociálních sítích čelí pravidelně útokům a blokování. V roce 2021 byl na Facebooku zveřejněn nekrolog Lêho. V roce 2018 byl přidán jako administrátor do facebookové skupiny, která sdílela dětskou pornografii bez jeho vědomí, což vedlo k tomu, že jeho facebookové účty byly smazány.
• V listopadu 2025 řada vietnamských státních novin uvedla, že vietnamská justice obvinila Trung Khoa Lê z „vytváření, uchovávání, šíření a předávání informací, dokumentů a předmětů s cílem jednat proti Vietnamské socialistické republice“. Na konci roku byl odsouzen v nepřítomnosti k 17 letům vězení.
  

  ---

Jak jste vnímal žaloby proti vám ze strany společnosti Vingroup? Bál jste se, že by to pro vás mohlo dopadnout špatně?

Doposud jsem byl ve třech samostatných případech žalován společnostmi Vingroup, Pham Nhat Vuong a Vinfast Germany. Všechna tři rozhodnutí berlínského soudu byla v můj prospěch; v jednom případě jsem dokonce vyhrál všechny instance. Jsem si vědom toho, že tyto žaloby ohrožují mou novinářskou svobodu a jejich cílem je umlčet nezávislá média v Německu. V červenci letošního roku budu čelit čtvrté žalobě pana Phama Nhat Vuonga a společnosti Vinfast Germany u Vrchního zemského soudu v Berlíně. Jsem si jistý, že i v tomto případě uspěji a budu moci pokračovat ve své novinářské práci a poskytovat zprávy stovkám milionů vietnamských i mezinárodních občanů.

Mohl byste stručně popsat, jak se současný režim ve Vietnamu za posledních 30 let změnil?

Komunistický režim ve Vietnamu prošel od roku 1986 významnými změnami. Byly zavedeny ekonomické reformy, byla uznána role soukromého sektoru a tržních mechanismů a rozšířily se příležitosti pro většinu podniků k nezávislému fungování.

V roce 2007 Vietnam vstoupil do WTO, což usnadnilo dovoz a vývoz s ostatními zeměmi. Zahraniční společnosti investovaly značné prostředky do domácího výrobního a servisního sektoru a infrastruktura byla v celé zemi rozšířena, renovována a modernizována.

Po smrti generálního tajemníka Nguyen Phu Tronga v červenci 2024 se však funkce generálního tajemníka ujal To Lam, tehdejší ministr veřejné bezpečnosti, a reorganizoval stranu a vládu v duchu policejního státu – autokratického, diktátorského, potlačujícího disent a eliminujícího technokratické prvky. Místo toho jmenoval generály z řad policie, aby vedli a spravovali stranu a stát.

Dne 7. dubna 2026 byl generální tajemník To Lam jednomyslně zvolen prezidentem Vietnamským národním shromážděním, čímž získal absolutní moc ve straně i státě. To potvrzuje, že tvrdá politika založená na policejním státu ve Vietnamu bude v budoucnu uplatňována ještě důsledněji.

Jaká je dnes situace ve Vietnamu, pokud jde o lidská práva a média?

Od doby, kdy To Lam nastoupil do funkce generálního tajemníka strany, se situace v oblasti lidských práv a médií ve Vietnamu drasticky zhoršila. Svévolná zatýkání se stala častějšími a represe na sociálních sítích se zintenzivnily. Mnoho lidí dostalo vysoké pokuty odpovídající celému jejich měsíčnímu platu jen za to, že komentovali nebo sdíleli informace na Facebooku. Vlivní autoři sociálních médií jsou hledáni a vězněni jen za to, že psali proti vůli úřadů. Na to jasně upozornily mezinárodní lidskoprávní a mediální organizace ve svých výročních zprávách. Vietnamské úřady nechaly na konci prosince 2025 zatknout také dva novináře z naší mediální společnosti Thoibao.de za nezávislou mediální práci a odsoudily je k trestům odnětí svobody v délce šesti až sedmi let.

Existuje podle vás v zemi naděje na změnu režimu?

Věřím, že Vietnam se v nadcházejících desetiletích postupně změní díky rostoucí integraci do mezinárodního společenství.

Mladší generace ve Vietnamu je obzvláště dynamická a rychle si osvojuje základní dovednosti civilizovaného světa, zejména prostřednictvím internetu, sociálních médií a každodenní komunikace.
Děti a vnoučata komunistických úředníků, od nižších až po vyšší, chtějí studovat, usazovat se a investovat v demokratických a svobodných zemích. Jedná se o pomalý, ale stálý proces změn, který již probíhá; může sice trvat dlouho, ale neočekává se, že způsobí velké otřesy pro celou společnost.

Jaká je vietnamská komunita v Německu? Skládá se převážně z lidí, kteří do Německa přišli z politických důvodů? Je komunita soudržná, nebo spíše fragmentovaná?

Vietnamská komunita v Německu se dělí na dvě skupiny. První skupinu tvoří komunističtí uprchlíci, kteří přišli do Německa po roce 1975, po převzetí Jižního Vietnamu severovietnamskou armádou.
Druhou, větší skupinu tvoří lidé ze Severního Vietnamu, kteří přišli do Německa (bývalé NDR) v 80. letech 20. století jako dělníci, stážisté nebo studenti. Tato skupina přišla do Německa především z ekonomických důvodů a udržovala si úzké vazby na komunistický režim ve Vietnamu.

Tyto dvě skupiny spolu nevycházejí dobře. Jejich případné interakce se odehrávají pouze na pracovní úrovni a zřídka se věnují společným volnočasovým aktivitám.

Máte nějaké informace i o vietnamské komunitě v České republice? Co by se podle vás dalo očekávat od toho, že se někteří Vietnamci snaží v posledních letech prosadit v české politice? Mohlo by to souviset se snahou současného totalitního vietnamského režimu etablovat se v České republice a potažmo v Evropě?

Je pravda, že v České republice existují dobře organizované a velké spolky, jejichž představitelé udržují úzké vazby na Komunistickou stranu Vietnamu. Jedním z příkladů je pan Hoang Dinh Thang, který je zároveň členem prezidia Ústředního výboru Vlastenecké fronty Vietnamu, masové organizace Komunistické strany.

Toto je metoda, kterou Komunistická strana Vietnamu záměrně používá k manipulaci s organizacemi občanské společnosti, čímž šíří propagandu a ovlivňuje českou politiku ve svůj prospěch. Nelze vyloučit ani špionážní aktivity, které ohrožují národní bezpečnost. Pokud by Česká republika dovolila těmto „prodlouženým prstům“ Komunistické strany Vietnamu dlouhodobě nabývat na síle, bylo by to pro budoucnost nebezpečné. U vietnamských občanů, kteří se snaží prosadit v české politice, existují dvě možnosti. Zaprvé, vzhledem k integraci a rozvoji vietnamské komunity, která zde žije již dvě generace, roste potřeba a touha po politické participaci mezi těmito českými občany vietnamského původu. Druhá možnost je však extrémně nebezpečná, protože vietnamské komunistické úřady se snaží prostřednictvím legitimních politických aktivit propagovat a infiltrovat své agenty s cílem manipulovat českou politiku. To vyžaduje, aby české bezpečnostní služby každý případ individuálně prošetřovaly a vyšetřovaly s cílem chránit národní bezpečnost.