Zajímavá pasáž čerstvé výroční zprávy Bezpečnostní informační služby je věnována zadávání veřejných zakázek v Česku. Zpráva se týká roku 2016, kdy v říjnu začal platit nový zákon o veřejných zakázkách. Kvůli tomu se řada zadavatelů snažila své zakázky dokončit ještě za platnosti starých pravidel.

Jak tedy oblast, v níž se v Česku každoročně vydá 500 – 600 miliard korun z veřejných peněz, vidí BIS?

„Stát se stále potýkal s důsledky chybných rozhodnutí z minulosti, zejména v oblasti zakázek z ICT odvětví. Zakázky vypisované zadavateli ze státního sektoru byly nadále nepříznivě ovlivňovány také snahou soutěžitelů manipulovat výběrovými řízeními,“ konstatuje BIS.

Problematická jsou prý vedle oblasti ICT také odvětví dopravy a energetiky.

Vědomá, aktivní i pasivní účast

„Velké ICT tendry narážely především na nedokonalé smlouvy z předchozích období. Smluvních mezer stávající dodavatelé zneužívali ve svůj prospěch při snaze zmařit pokusy státu vypsat otevřenou soutěž,“ popisuje stav výroční zpráva. Obvykle se jednalo o obstrukce, které ve svém důsledku donutily stát prodloužit dříve uzavřenou smlouvu.

BIS popisuje i malou kompetenci na straně některých zadavatelů: „Stále se ukazovalo, že některé státem ovládané subjekty mají problémy vypsat zakázku tak, aniž by ji neúspěšní soutěžitelé mohli efektivně napadnout prostřednictvím dostupných právních nástrojů, a dosáhnout tím např. zrušení soutěže.“

NOVÁ EXKLUZIVNÍ PUBLIKACE HlídacíPes.org. Vůdce pro 21.století.

BIS popsala (ve veřejně dostupné zprávě však jen v této obecné rovině, pozn. red.) několik konkrétních případů státem ovládaných společností, ve kterých se nedodržování vnitřních i vnějších norem stalo etablovaným systémem, který vedl ke značným finančním ztrátám.

„Podmínkou existence takového systému byla vždy vědomá, pasivní či aktivní účast osob z vyššího managementu takové společnosti a více či méně dysfunkční kontrola vykonavatele akcionářských práv, resp. jeho zástupců v dozorčí radě,“ píše BIS.

Nadále se tím potvrzovaly dřívější závěry BIS, že rozsah ztrát, hloubka dysfunkce i doba potřebná k odhalení problému a jeho nápravě jsou obvykle větší u státem ovládaných akciových společností než u státních podniků.

Podle BIS přispěl vznik nového registru smluv k větší transparentnosti výdajů ve státním sektoru. „Některé státem ovládané subjekty se však povinnost zveřejňovat informace snažily účelově obcházet. BIS zaznamenala případ, kdy státem vlastněná akciová společnost účelově emitovala veřejně obchodovatelné cenné papíry, aby tím naplnila výjimku ze zákonné povinnosti smlouvy zveřejňovat,“ píše BIS. Ani zde však dotčenou firmu nejmenuje.

Vazby mezi firmami a úředníky

Snahu o manipulaci veřejných zakázek a dohody mezi soutěžícími firmami popisuje BIS v oblasti investic do dopravní infrastruktury: „Dohody nabývaly různých podob: od dobrovolné domluvy na nabídkové ceně mezi relevantními uchazeči až po pokusy vyřadit konkurenty (nebo je přimět k dohodě) nátlakovými metodami, jako je např. hrozba obchodního bojkotu u soutěží na subdodávky v jiných tendrech.

Podobné praktiky monitorovala BIS i na úrovni krajů: „Ty z hlediska každoročně přerozdělovaného objemu veřejných financí představují ekonomicky nejvýznamnější samosprávy v ČR. S tímto stavem je spojena i masivní pozornost nejrůznějších lobbistických a vlivových skupin se zájmem o ovlivnění rozhodovacího procesu či významných městských společností.“

Jako nejproblematičtější se ukazují oblasti veřejného zadávání zakázek a obchodu s městským majetkem. „V nich za přítomnosti klientelismu, korupce a střetu zájmů docházelo k nelegitimnímu či dokonce nelegálnímu vynakládání veřejných prostředků. Tato praxe byla velmi často založena na nestandardních vazbách mezi úředníky a privátními společnostmi v pozici dodavatele veřejné zakázky či obchodního partnera,“ konstatuje BIS.

Snahy přihrát si veřejnou zakázku za nestandardních podmínek provázejí podle BIS nejen finální fázi přidělení zakázky (tedy konečný výběr dodavatele), ale také jeho počáteční fázi „v podobě manipulací s odbornými studiemi a posudky za účelem tendenčního ovlivnění výsledných závěrů a doporučení pro zadavatele“.

BIS sama takové případy ze zákona vyšetřovat nemůže. Konkrétní kauzy spojené s „ochranou významných ekonomických zájmů“ proto předává policii. Počet takových informací už třetí rok v řadě roste, za rok 2016 to bylo o zhruba 50 % více ve srovnání s rokem 2014.

Sérii textů k problematice veřejných zakázek podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky.