Vděčný má být Trump nám: armádu USA platí spojenci nákupem amerického dluhu
KOMENTÁŘ. Staré pravidlo investigativců z éry Watergate znělo: „Sledujte peníze.“ Pokud přestaneme poslouchat Trumpovy sebevědomé výroky a podíváme se na suchá čísla a reálné toky kapitálu, zjistíme šokující pravdu: Nejsme to my, kdo USA dluží za ochranu. Jsou to USA, které přežívají jen díky tomu, že spojenci stále ještě berou vážně jejich ničím nekrytou tiskárnu na peníze.
Spojenci v NATO financují nejen svoje armády, ale minimálně stejnou částkou, tedy polovinou obranného rozpočtu USA, financují i tu americkou, dnes Trumpovu.
Po dvě desetiletí fungoval svět v bizarním, ale stabilním cyklu: Čína vyráběla levné zboží, Amerika ho kupovala na dluh a Čína tyto utržené dolary obratem vracela do USA nákupem jejich státních dluhopisů. Tento kruh ale končí.
Čína pochopila, že drží v ruce „černého Petra“. Viděla, jak snadno Západ zmrazil ruské rezervy v roce 2022, a rozhodla se, že své bohatství nenechá napospas americkému ministerstvu financí. Zejména když má s Tchaj-wanem podobné plány jako Rusko s Ukrajinou.
Z původních 1,3 bilionu USD v amerických dluhopisech stihla Čína za poslední roky prodat téměř celou polovinu a zběsile tyto „papírky“ mění za cokoliv reálného.
Zatímco se ekonomové v médiích smějí, že Číňané nyní prodávají americké bondy se ztrátou, v Pekingu se smějí jim. Vědí tam totiž něco, co zbytek světa odmítá vidět: V první vteřině války o Tchaj-wan by čínská aktiva pod dohledem USA měla nulovou hodnotu.
Proto Čína nyní horečně mění „cenný“ papír za reálnou hodnotu – kupříkladu staví gigantické podzemní rezervoáry na ropu a plní je po okraj, kupuje veškerou dostupnou měď a drží největší světové zásoby potravin. Připravuje se na totální odpojení.
Evropa, poslední článek v potravním řetězci
Když Čína začala vyklízet pole, dekády finančně parazitující Amerika musela najít jiného „hostitele“. A našla ho opět v Japonsku, Británii a EU… Přes finanční uzly v Belgii nyní Evropa masivně financuje americký deficit.
Je to podobná past jako v roce 2008 s toxickými realitními deriváty. Tehdy evropské banky nakoupily „odpad“ z USA a po krachu musely evropské státy sanovat ztráty stovkami miliard eur.
Dnes je tímto toxickým aktivem samotný americký státní dluh a americká měna jako taková.
Amerika Evropě neustále předhazuje účet za naši bezpečnost a operuje s částkou 901 miliard dolarů, které v tomto roce dává na armádu.
Trump ale odmítá vidět, že role jsou obrácené: skrze masivní nákupy amerického dluhu držíme Spojené státy při životě my. Spojenci jako EU, Británie, Japonsko či Korea drží v amerických dluhopisech astronomických cca šest bilionů dolarů a jen za poslední rok do jejich kasy přelili dalších půl bilionu.
Fakticky tak z poloviny financujeme celou americkou armádu, vedle armád vlastních.
Trump není jen ekonomickým diletantem v soukromém podnikání, kde dokázal nevídané – přivést ke krachu i vlastní kasina. Stejně nebezpečně a „bankrotářsky“ si počíná i v globálním měřítku.
Trump a spol. nám místo vděčnosti bodají nůž do zad a chtějí ještě víc, včetně anexe území spojeneckých států EU (Grónsko).
Donald Trump se v tomto světle projevuje jako čistý narcistický parazit s rysy sociopata. Místo aby spojencům děkoval, že mu na dluh financují pěšáky jeho geopolitického divadla, neustále nás kritizuje, že to my jsme Americe dlužní. Reálně je to přesně naopak.
Rukojmí diletanta z kasina
Amerika na Evropu politicky i ekonomicky „dupe“, navyšuje cla (což je další příliv peněz do rozpočtu USA) a vydírá, protože jsme v mnoha ohledech úspěšnější a vyrábíme kvalitní reálné věci, zatímco americká ekonomika se kromě vojenského průmyslu stále více smršťuje do bubliny IT služeb a finančních spekulací.
Jsme v pozici rukojmího, který platí výkupné svému únosci. Představte si, že váš soused je násilník, ale vy u něj máte uložené všechny své životní úspory. Pokud na něj zavoláte policii nebo ho přestanete dotovat, on zkrachuje – ale vy přijdete o všechno.
Trump přitom není jen ekonomickým diletantem v soukromém podnikání, kde dokázal nevídané – přivést ke krachu i vlastní kasina. Stejně nebezpečně a „bankrotářsky“ si počíná i v globálním měřítku, kdy dokonce nabubřele uráží právě ty spojence, kteří jeho zadlužený cirkus drží nad vodou.
Ačkoliv se nás snaží oficiální statistiky opít nominálním růstem ekonomiky USA, realita je taková, že tento růst je vykoupen asymetrickým zadlužením.
USA dluží cizím investorům třikrát více než srovnatelně velký blok Evropy těm svým. Má to i své jméno: „Exorbitant Privilege“ (přemrštěné privilegium). Tento termín pochází z 60. let z Francie. Tehdejší elity v čele s Charlesem de Gaullem prohlédly, že USA nefinancují svou nadvládu z bohatství, ale tiskem dolarů, které svět musel přijímat.
Francie si uvědomila, že skrze dolar Evropa nevědomky platí americké války. Aby se nenechala okrást nebo zotročit dlužníkem, udělala Francie v roce 1966 radikální krok: vystoupila z vojenských struktur NATO a začala vyměňovat dolarové rezervy za fyzické zlato.
De Gaulle pochopil, že suverenita začíná tím, že přestanete sponzorovat impérium, které vás drží v šachu za vaše vlastní peníze. Amerika tehdy ukázala svou bezohlednou tvář. Ministr financí USA John Connally to tehdy řekl brutálně: „Dolar je naše měna, ale váš problém.“
Bitva o kormidlo: Trump versus FED
V lednu 2026 jsme svědky pokusu o likvidaci nejsilnější nezávislé finanční instituce USA – FED. Ministerstvo spravedlnosti zahájilo trestní vyšetřování guvernéra Jeromeho Powella pod záminkou „předražené rekonstrukce“ ústředí.
Až lidé ztratí víru v dolar, nabídnou jim tito oligarchové krypto jako záchrannou loď – ovšem infrastrukturu, směnárny i platební brány budou ovládat jen oni.
Powell to označil za otevřené vydírání za to, že odmítl srazit sazby podle prezidentova diktátu. Trump chce sazby na nule, aby mohl nesplatitelný dluh postupně rozpustit v inflaci. Potřebuje i nízké úrokové sazby pro své na dluhu postavené realitní impérium. Skutečné nebezpečí však leží v dalších plánech jeho tech-oligarchie.
Postavy z Trumpova pozadí jako Peter Thiel, Howard Lutnick a David Sacks jsou totiž zcela zaslepení technologičtí nihilisté. Jejich cílem je nahradit státní peníze kryptem, které budou mít pod kontrolou oni.
Trumpův exekutivní příkaz o vytvoření Strategické bitcoinové rezervy (6. března 2025) položil základy pro svět po dolaru.
Scénář je prostý: USA úmyslně znehodnotí dolar na zlomek hodnoty. Evropě zbudou bezcenné dluhopisy, USA se zbaví dluhu vůči světu a elita kolem Trumpa přesedlá na krypto-aktiva. Jedině Čína ale bude mít skutečnou hodnotu ve zboží a surovinách, protože od dolaru utekla včas.
Pravděpodobnější je ale strategie „vaření žáby“. USA nepotřebují a nechtějí okamžitý kolaps své měny. Stačí jim trvalé znehodnocování měny, která likviduje úspory střední třídy.
Až lidé ztratí víru v dolar, nabídnou jim tito oligarchové krypto jako záchrannou loď. Nejde však o charitu, ale o dokonalou past. Tímto manévrem totiž nejen astronomicky zhodnotí digitální aktiva, která už nyní masivně drží, ale naplno zužitkují infrastrukturu – od burz po poplatky – kterou už dnes plně ovládají.
Nabudou tak nejen obrovské zisky, ale i absolutní informační přehled a kontrolu nad každým uživatelem. Výsledkem bude krypto-feudalismus: systém, kde hodnota vašich úspor i možnost s nimi nakládat závisí na libovůli majitele platformy.
Pro EU to znamená jediné: nám už se naše úspory vybrat a zachránit, tak jako to dnes dělá prozíravá Čína, prostě nepodaří. Nakonec patrně skončíme s bezcennými papírky ze hry Monopoly, kterou prohrajeme.
Tomuto procesu napomáhají Trumpovi evropští politici jako Orbán, Fico nebo Babiš. Kromě Ruska se lísají i k Trumpovi v naději, že se stanou malými mafiánskými pány i pod jeho ochranou. Je jim jedno, že tato politika zničí ekonomický prostor EU, který jedině jako celek dokáže USA nějak vzdorovat.
Donald Trump, 2025: Pokud je dolaru v oběhu moc a je znehodnocený, tak co? Prostě věřitelům podáme malý krypto-šek a dluh vymažeme. Máme nový systém.
V uchvácení moci jim recipročně pomáhá masivní manipulace skrze síť X Elona Muska, která algoritmy radikalizuje voliče ve prospěch národnostního rozdělování. Ty voliče, co pak volí reálně vlastizrádné a k našemu budoucímu bankrotu směřující strany, byť pod praporem vlastenectví.
Suverenita není volba, ale nutnost
Ať tak či onak, jsme svědky smrtící symbiózy: Čína a americká tech-oligarchie hrají de facto společnou hru proti statu quo dolaru. Peking mění papír za suroviny, Trump a jeho krypto sociopaté připravují monetární tektonickou pranici.
Řešení je přitom dlouhodobě jediné: Přestat živit dlužníka a začít investovat do sebe. Jedinou cestou k suverenitě jsou společné evropské dluhopisy (Eurobondy) a vybudování vlastní jednotné armády.
Je naprostým šílenstvím dál sponzorovat zbraně v rukou nevděčného a nabubřelého oranžového batolete. Skutečná suverenita a postavení se na vlastní nohy už není politickou frází, ale jedinou únikovou cestou ze scénáře poroby a zániku.
Toto je redakčně zkrácená a editovaná verze textu. Plné autorské znění analýzy je k dispozici na autorově blogu. Zde je už nyní i text předjímající námitky, které proti těmto závěrům vznesou zastánci starých ekonomických prizmat. Proč toto vidění světa v roce 2026 již dle autora neplatí, naleznete ZDE.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Okamura straší sudetskými Němci. Náklonnost AfD k vyhnancům mu ale nevadí
Exekutor píše ministerstvu: z českých účtů v Lucembursku chce 702 milionů eur
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Ono je to ještě horší. Protože, připomeňme že ani americké dluhopisy se neprodávájí na věčné časy, ale mají taky nějakou dobu splatnosti. Některé delší, jiné kratší – ale jejich držitelé mají jistotu že jim je stát zaplatí v plné, předepsané výši.
V čem je ta absurdita, jak vlastně státy, potažmo i USA vlastně ty dluhopisy splácejí. Peníze na to v rozpočtu nikdy nemají. Takže, vydají nové dluhopisy, a z takto získaných peněz vyplatí ty staré, končící.. No a kdo si koupí ty nové dluhopisy? Většinou ti sami – velcí investoři, a pořád dokola…
v té delší verzi na blogu se tomuhle věnuji víc ….
Zrovna včera jsem poslouchala na ČRo Radiožurnál debatu, kde jakýsi poslanec za ANO plédoval za smířlivý tón a vstřícný postup vůči Donaldu Trumpovi (mluvilo se o postoji našeho státu v případě Grónska). Ačkoli jsem jinak velmi mírný člověk, při jeho slovech jsem měla návaly…
Proč bychom tomu oranžovému šaškovi měli pořád lézt do zadku? Vždyť on je v jednom stejný jako Putin: uznává jen sílu.
Uvedu jen malý příklad jeho typického chování:
Jistě máme všichni před očima jeho chování v okamžiku návštěvy nesehnutého prezidenta Zelenského v Bílém domě. Zelenského pak všichni kritizovali za nedostatek diplomacie (???? nechápu – představitel napadené země se má plazit před zástupcem světa, k jehož hodnotám se hlásí???? To jako fakt????)
A teď střih: několik evropských zemí se postavilo za suverenitu Grónska. Trump je obratem „ocenil“ zvýšením daní.
Vždyť je to tak jednoduché, až to zaráží: „Vy mě musíte mít rádi! Jinak se budu mstít!“
Osobně doufám, že tohle v příštích prezidentských volbách „ocení“ i sami Američané a pošlou toho ostudného rozmazleného macha tam, kam patří. Evropa se nicméně musí vzbudit ještě předtím, pokud možno hned. Jsou snad proboha ještě zásady, před kterými nesmíme zavírat oči. Nebo už ne?
Je fakt, že jsme už trochu déle vařená žába, která si zvykla na mnohé. Některé skutky a slova té oranžové věci jsou takové, že slyšet je před deseti lety, Nikdo by nevěřil, že je to možné, že lidstvo padne tak, že to bude tolerovat… Dnes je to realita a cca třetina populace je za to dokonce ráda. Řešení, která existují, jsou proto těžko prosaditelná a uskutečnitelná, a tak jako obvykle v lidské historii nastoupí až sklizeň ‚karmických‘ důsledků, kterým by se dalo vyhnout, kdybychom postupovali racionálně a vědomě.
Opravdu zajímavé čtení. 👍
Škoda, že EU je neschopná umírající socialistická mrtvola, kde v podstatě bezpohlavní jedinci pod vedením neschopné důchodkyně jenom schůzují a vytvářejí zbytečné kanceláře a úřednické nesmysly mimo realitu.
Za jedno musím Donalda Trumpa pochválit. Konečně nakopal zbytečné, neschopné, socialistické povaleče do zadnice. Jestli to EU chce přežít, tak musí vstát, opláchnout se studenou vodou a začít něco dělat. Třeba zrušit polovinu zbytečné administrativy…
Pochybuji, že se někdo opláchne studenou a vykopne Uršulu s celým ukecaným stádem. Lenost v EU zvítězila a s leností EU i zemře.😂
Děkuji za Váš upřímný komentář. Je pravda, že evropská byrokracie je často těžkopádná a odtržená od reality, což lidi právem dráždí. Nicméně diagnóza, že EU je ‚socialistická mrtvola‘, je podle mého názoru narativ, který nám má zakrýt mnohem hlubší a nebezpečnější problém.
Zkuste se nad tím zamyslet z této perspektivy:
Kde je ten socialismus? Skutečný socialismus by znamenal masivní přerozdělování od bohatých k chudým. Realita je ale taková, že v Evropě (včetně ČR) zažíváme spíše nadvládu oligarchických struktur. Ti nejbohatší díky daňovým rájům a lobbingu platí minimální daně, zatímco střední třída a manuálně pracující lidé nesou na svých bedrech celý chod státu. To není socialismus, to je privatizace zisků a socializace ztrát.
Implantovaný strach: Narativ o ‚zlém socialismu‘ je často živen právě těmi, kterým vyhovuje, aby stát byl slabý a podvyživený. Když stát nemá peníze na školství, infrastrukturu nebo bezpečnost (protože oligarchové neplatí daně), lidé jsou frustrovaní. Tuto frustraci pak postavy jako Donald Trump využívají – slibují rozbití systému, ale ve výsledku jen uvolňují cestu k ještě větší koncentraci moci u úzké elity.
Úspěch ‚levicové‘ Skandinávie: Pokud by platilo, že čím méně administrativy a více ‚tvrdé ruky‘, tím lépe, musely by být USA rájem a Skandinávie peklem. Jenže nejšťastnější a nejstabilnější lidé v Evropě žijí právě tam, kde je té ‚levicovosti‘ (ve smyslu sociálního státu a solidarity) nejvíce. Dánsko nebo Finsko nefungují proto, že by měly ‚povaleče‘, ale proto, že tamní systém nedovoluje oligarchům vysát veřejné zdroje.
Trumpova facka: Souhlasím s Vámi, že EU potřebuje probudit a začít jednat akčněji, zejména v otázkách obrany a energetiky. Ale hledat spásu u někoho, kdo demokracii vnímá jen jako překážku pro své vlastní obchody, je cesta z bláta do louže.
Místo skuhraání na ‚socialismus‘ bychom se měli ptát, proč náš systém dovoluje, aby ti nejmocnější neparticipovali na společných nákladech. Právě nedostatek zdrojů na projekty, které by lidem reálně zlepšily život, je to, co nás táhne ke dnu – nikoliv to, že někdo v Bruselu schůzuje.
Dalo by se s vámi dlouho polemizovat. EU přerozděluje obrovské prostředky-dotace, většinou nesmyslně, to je čistý socialismus, který zničil tržní prostředí v EU. Soukromý sektor by podobné prostředky investoval mnohem smysluplněji. Stačí se podívat např. na velké letecké firmy. V USA, Boeing, Lockheed Martin, Northrop Grumman, kolik produkují typů letadel a bez úřednických dotací. Ano, soutěží o státní zakázky, které buď dostanou, nebo nedostanou. V EU je to jasné, dotace pro Airbus a ostatní nemají šanci na úřednické dotace. Tak to probíhá ve všech oborech. Socialistické eurodotace jsou živnou půdou pro eurooligarchy, kteří v tom umí chodit. Zaplatí si úředníka, který přiklepne dotaci. Copak by ČR potřebovala nějakou velkopekárnu Penam? Copak není dost skvělých pekařů a pekáren po ČR. Dotace dostal velkopodnikatel a menší utřeli hubu, což je přesným opakem původního i tak hloupého smyslu dotací. Hloupý a zkorumpovaný úředník je přesným opakem tržního hospodářství.
Když si někdo přečte zprávu od Maria Draghiho pro EU, kterou vypracoval, aby neztratila krok se světem, tak musí zvracet. 🙈Jenom další velkodotace dnešním velkopodnikům a oligarchům… V EU žije 500 mil. lidí v USA asi 330 mil. a přitom zkostnatělou mrtvolu EU válcují technologickým pokrokem od rána do večera. A to nepíšu o Asii. Jedinou odpovědí socialistické mrtvoly EU je zavádění cel pro všechny balíčky přicházející z vnějšku mimo EU. Přesně takhle skončil komunistický socialismus (1989) v „táboře socialismu“, Přemrštěná cla za dovoz čehokoliv a neschopnost nic vyrobit bez státní socialistické dotace, nebo dotace RVHP. Peníze došly, nebylo co přerozdělovat. Stagnaci nahradil úpadek a bylo zaděláno na ekonomickou smrt. Právem.🙂
Penam – pro chytrého Douchu, je zkratka PEkárenNAMoravě… Čili jedná se o pekárny – často ještě okresního „formátu“, odkoupených privatizací… A Pekárna Herink byla už vybudována na zelené louce s naprostým minimem zaměstnanců, která měla „vykrýt“ třeba zbouranou pekárnu v Michli… Rozumbrado Doucho, abyste byl chytřejší (i když to je asi neuskutečnitelné..)
V první řadě potřebujete pořádné opláchnutí studenou vodou vy, soudruhu Doucho! A taky byste si měl konečně přečíst článek ještě předtím, než pod něj začnete psát vaše podivuhodné komentáře.
Shrnutí rozdělení držitelů (odvětví 2025, odhad)
Federální rezervní systém (Fed)
~25–30 %
Domácí institucionální investoři (banky, pojišťovny, penzijní fondy)
~40–45 %
Zahraniční státy a investoři
~25–30 %
Ostatní (individuální investoři, ETF apod.) zbytek
Zahraniční státy tedy drží pouze čtvrtinu dluhu, z toho Evropské státy pouze část.
Že Evropané z poloviny financují armádu USA není pravda.
„Děkuji za podnět, ale je třeba rozlišovat mezi celkovým objemem držení (stock) a financováním aktuálního deficitu (flow), a především mezi různými typy zahraničních aktérů.
Pokud se podíváme na data za poslední rok (TIC data), vidíme dva zásadní trendy, které potvrzují tezi článku:
Spojenci jako hlavní věřitelé: Zatímco Čína své držení amerických dluhopisů snižuje, demokratičtí spojenci (zejména EU, Velká Británie, Japonsko a jejich institucionální investoři) nákupy masivně navyšují. Čistý přírůstek amerického dluhu financovaný těmito spojenci dosáhl za poslední rok hranice 500 miliard dolarů.
Srovnání s Pentagonem: Rozpočet amerického ministerstva obrany se pohybuje kolem 900 miliard dolarů. Pokud tedy spojenecký kapitál za jediný rok nakoupil nový americký dluh v objemu 500 miliard, financuje tím de facto více než polovinu ročních výdajů na obranu USA.
Systémová závislost: Argument, že zahraničí drží ‚jen čtvrtinu‘ celkového dluhu, v tomto kontextu je irelevantní údaj. Pro stabilitu systému není důležité, co se nakoupilo před deseti lety, ale kdo financuje aktuální nárůst dluhu, ze kterého se platí současné zbrojení. Bez ochoty demokratických spojenců umisťovat svůj kapitál do Treasuries by se americký vojenský rozpočet musel drasticky škrtat, nebo by jej musel financovat Fed za cenu výrazné inflace.
Můj závěr tedy zůstává v platnosti: Nejsou to USA, kdo by byl finančně soběstačný ve svém zbrojení. Jsou to jejich spojenci, kteří skrze nákup dluhu a recyklaci dolarů umožňují Pentagonu udržovat globální dominanci. Jsme to my, kdo ten účet z velké části platí.
..popsal jste to správně, to ale valná většina tady píšících chytráků stejně nepochopí… Sebevědomost politiků v Evropě je naprosto nicotná skoro ve všech zemích… Jediný kdo mě tak napadá i z minulosti, který to sebevědomí měl, tak to byl Olof Palme, ostatní jsou víceméně tašky – nebo už jen podžtašky… Za něj bylo to neutrální Švédsko sebevědomé tak, že nikdo po 40 ti letech mu nesahá ani po kotníky…
Za to, že je Evropa, poslední článek v potravním řetězci, si může jen a jen Evropa. Evropa si byla schopna udělat jen nepřátele.
Z Evropy je papír na prdel. Vidět je to minimálně od doby, kdy „někdo“ vyhodil Nordstrýmy a Evropa mlčela a vrtěla ocáskem.
Proč nenapíšete pravdu, že si díky Nord Streamu udělalo nacistické Rusácko z evropských politiků poslušné otroky, hlavně z Němců.
Naštěstí je všemu konec a snad část evropského obyvatelstva konečně pochopila, že s rusáckými nacisty se normální obchody dělat nedají. Rusácko za obchody požaduje politickou poslušnost. Rusácko není civilizovaný svět, ale stádo primitivů, které napadá a vysává své sousedy na svoji úroveň chudobince a hlupákova. Válku s Ukrajinou podporuje 88% obyvatelstva, které si v roce 2024 opět zvolilo doživotního diktátora Putina…
… no další „skvělý rozum“ opětně v podání KD… Nord Stream II. byl „reakcí“ Ruska na sdělení Polska a Ukrajiny, že po ukončení časového kontraktu na dodávky plynu z Ruska už nebudou odebírat žádné „kubíky“ plynu z Ruska, ale obě země chtěly si ponechat „příjem“ z tranzitních poplatků, které jim předtím plynuly zcela logicky – to by znamenalo, že zejména Německo (ale i další odběratelé dále za Německem) bude platit poměrově vyšší cenu.. No a proto zejména Německo (a i další soukromé subjekty) se dohodlo z Ruskem na vybudování jiné další trasy plynovodu, který bude (logicky) obcházet země, které už nechtěly žádný odběr z Ruska, plus v Německu to mělo „posloužit“ k snadnějšímu přechodu od jaderné energie k bezemisním… Ale jinak Nord Stream I. byl v provozu už od r. 2011 a ke spokojenosti všech…