PODCAST. HlídacíPes.org vydal letos sérii tří článků o byznysu českých podnikatelů v Lotyšsku. Spolupracoval na nich s lotyšským deníkem Latvijas Avize. Novináři z obou médií mapovali z české i lotyšské strany zejména případ plzeňské Škodovky, která byla od roku 2018 vyšetřována pro podezření z korupce kvůli zakázce tramvají pro město Riga. Ukázalo se, že společných témat je hned několik a svým způsobem navazují na příběh Škody Transportation.

Byznysová skupina BHM, kterou založil dřívější spolumajitel Škody Transportation Tomáš Krsek, se v Lotyšsku pustila do nových oborů podnikání – farmaceutického průmyslu a výroby větrné energie.

Zatímco ve výstavbě větrníků se Češi v Lotyšsku prosadili, zamýšlené převzetí farmaceutického obra, lotyšské firmy Olainfarm, se nepodařilo a případ dodnes řeší tamní soudy.

Následující podcast shrnuje zjištění ze tří publikovaných článků pohledem české autorky a přináší i aktualizaci v případu Škody Transportation:

Proces vyšetřování Škody Transportation a Škody Electric v Lotyšsku pro podezření z korupce byl po téměř pěti letech ukončen. Nikdo z Čechů obviněn nebyl. Podle lotyšských úřadů se „nepodařilo získat dostatek důkazů pro trestní stíhání osob zapojených do trestního řízení“.

PODCAST: Podnikání společností Tomáše Krska v Lotyšsku

Podle původního tvrzení lotyšského Úřadu pro prevenci a boj proti korupci (KNAB) pocházely úplatky ve výši nejméně 5 % zakázek od všech tří společností, které byly vyšetřovány v zakázce na dodávku vozů pro dopravní podnik města Riga z roku 2016. Jednou z vyšetřovaných firem byla právě Škoda Transportation, druhou Škoda Electric a třetí polská firma Solaris Bus & Coach. Jak původně řekl lotyšským médiím prokurátor Māris Urbāns, „výše úplatku rozhodně přesáhla několik milionů eur“. To se ale doložit nepodařilo.

Policie vyšetřovala čtyři desítky osob, většina z nich se ale údajně zdráhala vypovídat. Získávání důkazů komplikoval také fakt, že většina zahraničních institucí, kam lotyšské úřady zaslaly žádost o právní pomoc a evropské vyšetřovací příkazy, plnila tyto žádosti jen pomalu nebo formálně.

„Vzhledem k tomu, že zákon o trestním řízení stanoví, že všechny důvodné pochybnosti o vině, které nelze odstranit, se posuzují ve prospěch osoby oprávněné k obhajobě, přijal KNAB se souhlasem generální prokuratury rozhodnutí o zastavení trestního řízení,“ oznámil úřad.