Rusko naplno „najelo do sovětského módu“. „Navazuje na sovětské tradice vedení boje, posilování vlastní moci a naopak oslabování Západu,“ říká národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar. Kromě toho, že Kreml ve světě cíleně buduje protizápadní aliance, otevřeně se na území členských států Evropské unie a NATO dopouští subverzních akcí včetně násilných činů.

Pád letadla společnosti DHL v Litvě dal minulý týden vzpomenout na hned několik případů, kdy na letišti v Lipsku, odkud i toto letadlo vzlétlo, předčasně shořely nastražené zásilky ještě před tím, než měly být naloženy na palubu.

Informace o překažených útocích s ruskou stopou zazněla od šéfů německých tajných služeb při říjnovém slyšení ve Spolkovém sněmu. Podobně veřejně před nedávnem na téma ruských snah „vyvolávat chaos v britských a evropských ulicích“ a případů žhářství a sabotáží v kremelské režii vystoupil i šéf britské kontrarozvědky MI5.

„Takto silná, opakovaná a naléhavá prohlášení jsem za 33 let, co jsem ve zpravodajské službě, neslyšel,“ komentoval to ředitel české kontrarozvědky BIS Michal Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně zaměřené na sovětské a ruské subverzní akce v Evropě.

Sám pak mnohá varování na adresu Ruska, i popis činnosti ruských tajných služeb v Česku i v Evropě, přidal.

Maskování sabotážních aktivit

Hlavní hrozbu v Evropě podle BIS tvoří tři ruské zpravodajské služby: rozvědky SVR a GRU a kontrarozvědka FSB.

„Zejména GRU neprošla od dob SSSR významnější změnou. Všechny mohou vést v zahraničí subverzní operace a likvidovat odpůrce Ruska. Tyto služby patřily k nejlepším na světě a nelze je podceňovat. Metody se neliší, jsou však ovlivněny rozvojem technologií. Nejsou nijak omezeny právem, ani veřejnou kontrolou,“ konstatuje Koudelka.

„Od Vrbětic jsme svědky systematické eskalace. Rusové mají nové metody a taktiky maskování svých sabotážních aktivit.“

Výjimkou v ruském arzenálu nejsou ani vraždy a pokusy o vraždu svých odpůrců v cizině. Známé jsou případy vraždy zběhlého ruského agenta Alexandra Litviněnka radioaktivním poloniem a pokus o vraždu Sergeje Skripala jedem novičok na britské půdě či pokus o vraždu bulharského majitele zbrojařské firmy Dunarit Emiliana Gebreva.

Z konference na půde Poslanecké sněmovny – o sovětské a ruské subverzní činnosti proti Západu. Foto: Robert Břešťan / HlídacíPes.org

Členové jednotky 29155 vojenské rozvědky GRU stáli jak za výše zmíněnými činy, tak za výbuchy ve Vrběticích, při nichž zemřeli dva čeští občané.

„Od Vrbětic jsme svědky systematické eskalace. Rusové mají nové metody a taktiky maskování svých sabotážních aktivit. Příkladem jsou balíčky na letišti v Lipsku, ale i další útoky – výbuch ve Walesu, žhářské útoky v Londýně, útoky na vojenské základny v Německu,“ shrnuje Jan Paďourek, vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Ministerstva vnitra ČR s tím, že jde o sérii koordinovaných útoků.

V Česku nese podle BIS jasnou ruskou stopu pokus o žhářský útok na Klíčově. I ten byl odrazem měnící se ruské taktiky a možností poté, co bylo jak z Česka, tak z dalších evropských zemí vyhoštěno množství ruských špionů do té doby pracujících pod diplomatickým krytím. Kreml na akce – v poslední době zejména žhářské útoky – rekrutuje a najímá cizince, případně příslušníky podsvětí.

„To, že Rusko k podobným útokům využívá cizince, není projev zoufalství, ale naopak adaptace na novou situaci po vlně vyhošťování ruských diplomatů, pracovníků zpravodajských služeb. Právě změna modu operandi a naše pomalá adaptace naši reakci ztěžují. Svou roli bude hrát i nová vlna ruských veteránů se zkušenostmi z války na Ukrajině, kteří Západ vnímají jako nepřítele,“ doplňuje Paďourek.

„Subverze jsou levné, mají výsledky a nesou malé riziko. I proto, že GRU využívá v jednotlivých zemích i kriminální síly,“ upozornil další z hostů konference o ruských subverzních akcích, bývalý ředitel ruské rozvědky MI 6 Richard Billing Dearlove (jeho někdejšímu působení v Československu i dnešnímu pohledu na Rusko se HlídacíPes.org bude věnovat v textu, který vyjde ve středu 4. prosince).

Odposlechy z ruské ambasády

Podle Luboše Veselého, který byl jedním z českých diplomatů recipročně vyhoštěných z ambasády v Moskvě, se Rusko svými cíli nijak netají.

„Cílem není jen rozvrat Ukrajiny a snaha udělat z ní svůj satelitní stát, ale rozvrat bezpečnostní architektury v celé Evropě. Rusko to samo prezentovalo v dopise z prosince 2021: tam uvedené požadavky, včetně zrušení členství v NATO pro země střední Evropy, tedy i pro Česko, Rusko myslí vážně,“ říká Veselý, který je dnes zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničí pro koordinaci politiky vůči Ruské federaci.

Současné Rusko v mnohém navazuje na to, co se osvědčilo v dobách studené války. „Západ zapomněl na to, jak reálné byly hrozby sabotáží v dobách studené války – tedy diverzní a sabotážní operace vůči cílům antagonistickým k zájmům SSSR. Cílem bylo i oslabovat odhodlání vlád, podkopávat veřejnou podporu. Současné ruské vedení bylo vychováno a vycvičeno právě v tomto období,“ upozorňuje Jan Paďourek.

„Je naivní si myslet, že hrozba pomine s případným příměřím na Ukrajině. Jde o dlouhodobou a promyšlenou strategii s cílem destabilizovat západní společnost,“ dodává.

V návrhu je i možnost využití informací zpravodajských služeb v trestním řízení u trestných činů spojených s terorismem, subverzí, špionáží a prací pro cizí moc.

Kreml k tomu využívá i moderní technologie, které svět v době studené války ještě neznal. Technologický pokrok také výrazně zvýšil používání sofistikovaných odposlechů – telefonátů, počítačů a dalších komunikačních prostředků.

Ředitel BIS Michal Koudelka upozorňuje na to, že se to v aktivní režii ruské ambasády děje i v Praze. „Ukázkou jsou stavby na střechách budov ruských velvyslanectvích ve světě, včetně té v Praze, které právě umožňují sledovat telekomunikaci.“

V souvislosti s ruskou hybridní válkou i nárůstem rizik subverzních akcí se mají měnit, či již mění, některé české zákony. Již platný je například zákaz jiných než biometrických pasů pro ruské občany cestující do Česka či přes Česko.

Ve třetím čtení v parlamentu je také změna trestního zákoníku a zavedení paragrafu o spolupráci s cizí mocí. A v návrhu je i možnost využití informací zpravodajských služeb v trestním řízení u trestných činů spojených s terorismem, subverzí, špionáží a prací pro cizí moc.

Likvidace lidí? Žádný problém

Uvažuje se i o možnost, že ruský občan, pokud by měl získat české občanství, si své původní již nebude moct ponechat. „Máme právo rozhodovat, kdo zde bude mít trvalý pobyt a komu dáme české občanství. To je už nevratný krok, občanství nelze odebrat,“ podotýká Jiří Mazánek, ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Roli hraje i zkušenost ze zahraničí: dvojí, německo-ruské občanství měli například muži zadržení v Německu pro podezření z plánování útoků na vojenská zařízení USA, španělsko-ruské občanství měl Pavel Rubcov alias Pablo González, ruský agent, který se letos v srpnu vrátil do Moskvy v rámci výměny vězňů se Západem.

Jak ve svém anonymním vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny upozornil zástupce ukrajinské vojenské rozvědky, i v tom je rozdíl mezi pracovníkem tajné služby a běžnými kriminálníky najímanými na různé akce v Evropě: „Když jsou tihle lidé z podsvětí odhaleni, nikdo v Rusku se o ně dál nezajímá. A nejsou předmětem zájmu ani při výměnách vězňů.“

Podle Davida Dlouhého, rektora Policejní akademie, má vládnoucí ruský režim k dispozici víc lidí v bezpečnostních službách než tomu bylo v dobách SSSR: „V roce 1991 byl jeden příslušník KGB na 593 Rusů, v roce 2022 by připadal jeden zástupce ruských tajných služeb na 402 Rusů.“

Ruské zpravodajské služby na svou minulost ale navazují a, jak říká Dlouhý, drží se osvědčených postupů: „Nemají problém s likvidací osob, při dosahování svých cílů se neštítí ničeho.“