,

Ústecký kraj v průměru, místy hluboko pod ním. Utajené ceny, sponzoři politických stran a transparentnost smluv

ANALÝZA. Jde to i líp. Ústecký kraj se nachází v průměru ve srovnání transparentnosti v nakládání s veřejnými prostředky. V některých letech i hluboko pod ním. Vyplývá to ze srovnání indexu korupčního rizika, tzv. K-indexu, který připravila nevládní organizace Hlídač státu. Nejlepší prostředí dlouhodobě udržuje Olomoucký kraj.

Hlídač státu zpracoval tři kompletní roky 2017, 2018 a 2019, které pokrývají většinu právě končícího volebního období krajských samospráv. Zaměřil se na faktory spojované s rizikem korupce a nehospodárným nakládáním veřejných peněz – těch je dohromady deset.

„K-index vychází z hodnocení deseti parametrů, na základě kterých je možné odhalit rizikové chování instituce. Patří mezi ně například podíl smluv se skrytou cenou, podíl smluv se zásadním nedostatkem či koncentrace dodavatelů u velkých zakázek. Čím je koncentrace dodavatelů nižší, tím pro organizaci lépe. Znamená to totiž, že žádný z dodavatelů nedostává podezřele mnoho zakázek,“ řekl při představení projektu zakladatel Hlídače státu Michal Bláha.

Mezi další sledovaná kritéria patří třeba podíl smluv uzavřených o víkendu, smluv s nově založenými firmami, podíl smluv obcházejících limit pro veřejné zakázky nebo podíl smluv uzavřených s firmami sponzorující politické strany.


Kompletní pravidla výpočtu K-indexu najdete zde.


Za rok 2019 úřad Ústeckého kraje obdržel „energetický štítek“ transparentnosti C a umístil se na 8. místě mezi čtrnácti kraji (včetně Prahy). O rok dřív měl hodnocení nejhorší a skončil třetí od konce s hodnocením „D“. V roce 2017 to bylo 11. místo.

Vývoj ukazují podrobné srovnávací tabulky:

Srovnání krajů roky 2017, 2018 a 2019


Detailní informace o smlouvách Ústeckého kraje za uplynulé tři roky a výpočtu K-indexu za toto období najdete zde.


Blíže k detailům.

V roce 2019 se na výsledku Ústeckého kraje významně podílel podíl smluv s utajenou cenou. Těch bylo 339 a jejich detailní výpis najdete zde. Cenu je možné podle zákona utajovat pouze kvůli ochraně bankovního a obchodního tajemství a tato výjimka je velmi často zneužívána. Proto je větší počet smluv se skrytou cenou považována za překážku v transparentnosti.

Vysoký je též podíl smluv s firmami, jejichž majitelé či ony samy sponzorovali politické strany. Těch bylo uzavřeno 130 a jejich výpis najdete zde.

K-index Ústeckého kraje za rok 2019

Dobře naopak Ústecký kraj vychází z hodnocení smluv, které se svým rozsahem blíží k limitům, nad nimiž by se zakázka musela soutěžit podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Typicky jde o limit šest milionů korun pro stavební zakázky a dva miliony pro ostatní. Takových smluv lze za rok 2019 v registru nalézt kolem 60 s hodnotou přes 192 milionů korun.

Dále Ústecký kraj nemá uzavřeny smlouvy s nově vzniklými společnostmi, což je další výstražný faktor. Osm smluv bylo uzavřeno o víkendu či ve svátek. Jejich hodnota činí 22 milionů korun. Mezi nimi vyniká smlouva o partnerství s finančním příspěvkem mezi krajem a jeho Inovačním centrem ICUK za 18 milionů, která byla uzavřena v sobotu 9. března 2019.

Nejhoršího výsledku kraj dosáhl v roce 2018, kdy v hodnocení spadl do kategorie „D“ a do horší poloviny hodnocených subjektů.

K-index Ústeckého kraje za rok 2018

Mohl za to opět vyšší podíl smluv s utajovanou cenou, ale především vysoká koncentrace zakázek u úzké skupiny dodavatelů. Co tento faktor znamená, ukazuje následující grafika.

Jako příklad nám poslouží rozložení dodavatelů v oblasti dopravy a poštovních služeb. Vyhledat smlouvy můžete zde.

Jak by naopak mělo ideální rozložení vypadat, ukazuje příklad z oboru „kancelář“?

Silný nástroj pro veřejnost

K-index funguje jako vstupní brána do světa registrů smluv a dalších propojených rejstříků. Jako takový poskytuje úvodní informaci, na co se může veřejnost při zkoumání transparentnosti úřadů, měst, obcí nebo jejich příspěvkových organizací zaměřit. A vítají to i neziskové organizace, které se na hlídání transparentnosti a hospodárného nakládání s veřejnými prostředky zaměřují.

„Když jsme v roce 2011 začínali na severu s našimi watchdogovými aktivitami, byli jsme odkázáni na žádosti o informace dle zákona 106 a všechno jsme analyzovali ,ručně‘. Registr smluv a webová aplikace Hlídač státu nám práci výrazně usnadnila a K-index, který jako nový analytický nástroj webovou aplikaci nyní rozšířil, představuje další úroveň,“ říká Jana Bohuňková ze spolku Stop tunelům.

K-index podle ní kromě prvního rychlého „štítku“ umožňuje i pokročilé hledání a díky rozpadu hodnoty K-indexu na jednotlivá kritéria odhalí slabé místo celého úřadu. „Když navíc disponujete místní znalostí, dokážete si třeba díky kritériu ,koncentrace dodavatelů u smluv v jednotlivých oborech‘ ověřit informace o osobních vazbách úředníka konkrétního odboru úřadu na konkrétního politika,“ dodává Bohuňková.

Podobně fungují i časové řady sledování, jejichž pomocí je možné monitorovat trendy v chování institucí a dát je do kontextu politických změn ve vedení úřadů. „Krásně je to vidět na žebříčku větších měst v Ústeckém kraji v letech 2017 – 2019,“ říká Jana Bohuňová.

V Ústí nad Labem, které mělo v roce 2017 hodnocení B, došlo během volebního roku 2018 k zásadním změnám a v roce 2019 uzavírá žebříček s hodnocením E. Zcela opačně je to například u Lovosic, které v roce 2017 žebříček uzavíraly K-indexem F a v roce 2017 jsou na špičce s hodnocením B.

Jednotlivým městům, obcím a příspěvkovým organizacím a jejich porovnání se HlídacíPes.org bude věnovat v dalších analýzách.


Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno