Ústecký magistrát se domohl svého: jmenovité odměny vedoucích odborů z roku 2015 zveřejňovat nemusí. Osmnáctkrát to nynějšímu zastupiteli Lukáši Blažejovi (PRO! Ústí) odmítl, osmnáctkrát jeho rozhodnutí zrušil nadřízený krajský úřad. Blažej nyní neuspěl ani se soudní žalobou – a chystá se ještě věc napadnout u Nejvyššího správního soudu.

Sveřepost v odmítání informací se úředníkům ústeckého magistrátu nakonec vyplatila.

Ústecký krajský soud ve středu zamítl žalobu aktivisty a nynějšího zastupitele Lukáše Blažeje. Ten se od roku 2016 domáhá zveřejnění výše odměn vedoucích odborů na ústeckém magistrátu z června předchozího roku. Tehdy – v červnu roku 2015 – došlo ve vedení města ke známému „puči“. Primátora Josefa Zikmunda shodili vlastní straníci z hnutí ANO a nahradili ho Věrou Nechybovou. A Lukáš Blažej dospěl k přesvědčení, že výše odměn u jednotlivých úředníků mohla být odměnou za loajalitu.

Žaloba přišla moc brzy

Poprvé požádal Lukáš Blažej o informace na začátku roku 2016. Úřad mu vyhověl pouze částečně – poslal sice výši odměn, ale nepřiřadil k nim žádná jména.

Tehdy začal těžko uvěřitelný úřednický ping-pong, který nakonec k dnešnímu dni čítá osmnáct žádostí o informace, odmnáct odmítnutí a osmnáct zrušení tohoto kroku nadřízeným krajským úřadem. Ten opakovaně vyzýval město Ústí nad Labem, ať informace poskytne, ale úředníci dál odmítali.

V roce 2016 podal Lukáš Blažej i žalobu k soudu – a zde je nutné uvést podstatnou okolnost. Bylo to v době, kdy zmíněné kolečko odpírání a odvolání proběhlo teprve podruhé.

Na projednání tři roky staré žaloby došlo až nyní. A soud ji zamítl – těžko přitom mohl rozhodnout jinak. Při posuzování podobných sporů je totiž důležité, aby odpírající úřad vysvětloval odmítnutí poskytnout informace stále stejnými důvody. To je potom pro soudy signál, že jde o odpírání.

Jenže v prvních dvou případech odmítnutí se důvody drobně lišily. A k dalším šestnácti případům, kdy ústečtí úředníci skutečně pouze opakovali důvody a krajský úřad jejich rozhodnutí rušil, soud nemohl přihlížet, protože žaloba byla podána dříve.

„Mně přijde úplně absurdní, že v době, kdy byla podávána žaloba, už bylo naprosto evidentní, že se magistrát neřídí závazným právním názorem. A že mi soud řekne, že jsem měl se žalobou počkat, než rozhodne ještě jednou, ještě dvakrát nebo možná třikrát,“ řekl po vyhlášení rozsudku Lukáš Blažej. Proti rozhodnutí hodlá ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Série šikanózních udání

Spor o informace mezi Lukášem Blažejem a městem měl i „policejní“ rovinu.

Město totiž už několik let posílá na Lukáše Blažeje udání. Jedno z nich právě kvůli kauze s odměnami.

Šlo o zmíněné Blažejovo vyjádření v tisku o podezření, že motivací pro udělení odměn bylo ocenění loajality vedoucích odborů ke staronovému vedení města a potrestání těch „neloajálních“. Policie udání za údajnou pomluvu a křivé obvinění odložila – stejně jako všechna ostatní, která městští právníci na aktivistu podali. „Naopak je zcela zřejmé, že Lukáš Blažej svým postupem se snaží informace získat, tak aby všechny své pochybnosti rozptýlil,“ vysvětlil prověřující inspektor Jen Štefan, proč se policie rozhodla trestním oznámením dál nezabývat.

Podobné případy se staly čtyři. O posledním z nich informoval HlídacíPes.org loni v létě.

Město obvinilo Blažeje z vydírání. Šlo o smlouvu, kterou spolek Ústecké šrouby, jehož je Blažej členem, uzavřel se společností Naturen. Ta buduje inženýrské sítě k rodinným domům v Habrovicích u Ústí nad Labem.

„Smlouvu lze interpretovat vcelku jednoduše. Bude-li společnost Naturen konat to, co si spolek nadiktuje, nebude tento hatit jeho investiční záměr podáváním šikanózních odvolání či správních žalob,“ napsal do trestního oznámení vedoucí právního oddělení magistrátu Miloš Studenovský.

Policie ale byla jiného názoru. A došla k němu výslechem svědků, kterých se případ narozdíl od magistrátu týkal.
Architekt Pavel Černohouz, který investora zastupuje, na policii vypověděl, že setkání s aktivisty inicioval sám. Podmínky, které si spolek kladl, jsou podle něho zcela běžné a splnitelné. „Věci jimi navrhované jsou běžné a vzhledem k situaci stavby na místě i rozumné,“ cituje Černohouze policejní dokument.

Navíc policejní komisař konstatoval, že magistrát jako podavatel trestního oznámení vůbec není tím, kdo by měl být vydírán.

„Lidé, kteří nemají nic společného s politikou, musí chodit na výslechy, a kriminalisté tráví čas vyřizováním nesmyslů místo odhalování trestné činnosti. Kdekoliv jinde by takový zaměstnanec přišel o místo, ale v Ústí nadále pobírá veřejné prostředky a pokračuje v šikanování aktivní veřejnosti a poškozování dobrého jména města,“ komentoval tehdy situaci Lukáš Blažej.

V jiném případ měl zase aktivista nepřípustně zasáhnout do pravomoci města, když zatelefonoval do firmy M+M servis, jak zastupitelé na veřejném zasedání rozhodli o její žádosti o prominutí dluhu. Na policii město poslalo udání, že se Blažej dopustil trestného činu přisvojení pravomoci úřadu. Policie věc založila, a dokonce městskému právníkovi vytkla zneužívání v politickém boji.

„Podání neobsahuje zcela žádné skutečnosti svědčící o spáchání trestného činu a je k zamyšlení, proč bylo vlastně podáno. Nelze totiž přehlédnout, že směřuje proti osobě, která se občansky a politicky angažuje a ve svých vystoupeních často kritizuje vedení statutárního města. Trestní řízení v žádném případě neslouží k řešení osobních či názorových sporů a pro takové účely nemůže být zneužíváno.“

Za svou snahu o rozkrývání pozadí ústecké politiky dostal Blažej loni cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci. Člen Pirátské strany byl rovněž loni na podzim na kandidátce PRO! Ústí zvolen do městského zastupitelstva.