ANALÝZA. USA chtějí finančně podporovat think-tanky šířící myšlenky hnutí MAGA amerického prezidenta Donalda Trumpa v Evropě. Americké veřejné peníze tak paradoxně možná už brzy potečou k nejhlasitějším evropským kritikům „politických neziskovek“, jejich zahraničního financování, stejně jako pobírání dotací z domácích veřejných zdrojů. Pár kandidátů na Trumpův grant se najde i v Česku.

O nové finanční podpoře USA směrem k „hodnotově spřízněným“ organizacím v Evropě napsal deník Financial Times. Náměstkyně amerického ministra zahraničí Sarah Rogersová podle něj o těchto plánech mluvila loni v prosinci se zástupci britské strany Reform UK Nigela Farage.

Znamenalo by to, že jen několik měsíců poté, co Trumpova administrativa s velkou pompou zrušila agenturu pro mezinárodní rozvoj USAID, zavede vlastní státní podporu vybraných organizací v zahraničí.

Společnost pro obranu svobody projevu při své kritice „procenzurních“ (jak je sama označuje) politik či kroků v Česku i v zahraničí nápadně důsledně obchází Maďarsko a nekritizuje vládu Viktora Orbána za ovládnutí médií, pokřivení mediálního trhu systémem neférové státní inzerce a další kroky omezující svobodu slova.

Peníze pro think-tanky a další iniciativy mají podle zdrojů deníku směřovat hlavně do Londýna, Paříže, Berlína nebo Bruselu a profitovat z nich mají především ti, kdo prosazují „svobodu projevu“. To je však široký pojem, pod nímž si Trumpova administrativa a její fanoušci představují třeba i svobodu šíření lží a nenávistného obsahu na sociálních sítích.

Kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem také koncem loňského roku zakázaly USA vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona.

Make politické neziskovky great again

„Proticenzurní“ rétorikou a agendou se v Česku dlouhodobě profiluje například nezisková organizace Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) blízká současné vládní koalici.

Donedávna v ní působila výrazná tvář koaličních Motoristů sobě, loni zvolená poslankyně Gabriela Sedláčková, a také nová poradkyně premiéra Natálie Vachatová.

Motoristé sobě ostatně nahlas mluví o tom, že by rádi sami založili vlastní think-tank. Vzor vidí právě v USA a tamních „konzervativních“ (v posledních letech však spíše na Trumpovu vizi MAGA – Make America Great Again – orientovaných) think-tancích jako je například Heritage Foundation.

Loni se takto několikadenního pobytu (takzvaného bootcampu) v USA zúčastnil místostarosta Mariánských Lázní za hnutí ANO Samuel Zabolotný. Náklady na cestu si podle něj rozdělily mezi sebe pořádající think-tanky, kterých bylo několik. „Nejvíc se na tom podíleli Maďaři,“ potvrdil však tehdy Zabolotný.

Think-tank by sice mohli financovat ze státního příspěvku, který zákon politickým stranám pro takové účely přiznává, ovšem až od druhého volebního období v řadě, kdy působí v parlamentu. Do té doby by tedy politická neziskovka Motoristů musela hledat zdroje jinde, a kdo ví – v krajním případě třeba i v USA.

Šéf Motoristů Petr Macinka minulý týden kvůli počasí zrušil svou cestu do USA, kde se měl setkat právě i se zástupci Heritage Foundation. „Ano, to je neziskovka, konzervativní. Jenže jsou neziskovky a neziskovky,“ tvrdil ještě před plánovaným odletem.

„Každý si může zkusit ovlivňovat politiku, ale pokud na to čerpá veřejné prostředky, je to už jiný režim,“ dodal Macinka. A právě z veřejných peněz se teď USA chystají trumpovské nevládní organizace v Evropě podpořit.

Zastavit státní financování? Ano, ale…

Vraťme se ale ke Společnosti pro obranu svobody projevu. Ta se kromě své deklarované agendy boje proti cenzuře a za svobodu slova často vyjadřuje také k nesouvisejícím tématům. Aktivně například prosazuje zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média.

Pokud jde o financování, tvrdí SOSP, že je nezávislá na státu a nečerpá žádné dotace ani granty. Nové české vládě také doporučuje „zastavit veškeré státní financování ideologických neziskovek a projektů prosazujících politickou agendu“.

V této souvislosti stojí za pozornost, že se Společnost pro obranu svobody projevu hlásí ke spolupráci s maďarským provládním think-tankem Mathias Corvinus Collegium (MCC), štědře financovaným z peněz maďarských daňových poplatníků i díky lukrativním podílům ve firmách darovaných vládou. Jinými slovy, MCC zcela splňuje výše zmíněnou definici organizace, jejíž státní financování by SOSP v Česku chtěla zakázat.

SOSP také při své kritice „procenzurních“ (jak je sama označuje) politik či kroků v Česku i v zahraničí nápadně důsledně obchází právě Maďarsko a nekritizuje vládu Viktora Orbána za ovládnutí médií, pokřivení mediálního trhu systémem neférové státní inzerce a další kroky omezující svobodu slova.

Právě Orbánova vláda v minulých letech investovala do mezinárodního networkingu – zejména směrem k trumpovským MAGA think-tankům nebo k partnerům v Evropě – mnoho úsilí i peněz.

S požehnáním a podporou Orbána

V Česku je tento vliv už nějakou dobu také patrný, jak HlídacíPes.org dlouhodobě popisuje. Příkladem je spolek Patrimonium Sancti Adalberti, který loni už počtvrté pořádal v Praze mezinárodní konferenci s účastí ultrakonzervativních a krajně pravicových hnutí napříč střední a jihovýchodní Evropou.

Mezi uvedenými partnery konference byly i tři organizace blízké Orbánově vládě či v nedávné minulosti napojené na maďarské veřejné rozpočty, Institut 21. století (XXI. Század Intézet), magazín The European Conservative a think-tank Oeconomus.

Spolek Patrimonium Sancti Adalberti nezveřejňuje v obchodním rejstříku své účetní závěrky a o svých příjmech sděluje jen obecnou informaci na webu:

„Spolek získává pro svou činnost prostředky na základě darů českých právnických osob a spolků a příspěvků českých nadačních fondů a nadací, resp. darů identifikovaných českých fyzických osob. S obligátním dodatkem, že „spolek neusiluje o žádné financování ze zahraničí“.

Reálně však už ve výše popsané zahraniční vlivové, a přinejmenším nepřímo i finanční síti dávno je. Zástupci spolku se jen za posledních pár měsíců zúčastnili několika akcí zmíněných orbánovských think-tanků MCC nebo Oeconomus, v Maďarsku i v USA.

Loni v říjnu si například zmíněný největší maďarský think-tank MCC na debatu v maďarském Miskolci pozval dva hosty z Patrimonium Sancti Adalberti, aby pohovořili o výsledcích českých parlamentních voleb. Jeden z nich Martin Kahoun na dotaz HlídacíPes.org potvrdil, že na nákladech jejich cesty do Maďarska se podílela i zmíněná maďarská „politická neziskovka“.

„Nejvíc se na tom podíleli Maďaři“

Ale zatímco v případě cesty do Maďarska jde o „drobné“, u podobných cest do USA už jde o výrazně vyšší sumy. Do Ameriky přitom orbánovsko-trumpovské think-tanky na zkušenou vozí řadu hostů, včetně některých z Česka.

Loni se takto několikadenního pobytu (takzvaného bootcampu) v USA zúčastnil místostarosta Mariánských Lázní za hnutí ANO Samuel Zabolotný. Náklady na cestu a program si podle něj rozdělily mezi sebe pořádající think-tanky, kterých bylo několik.

„Nejvíc se na tom podíleli Maďaři,“ potvrdil však tehdy Zabolotný na dotaz HlídacíPes.org hlavní roli maďarského think-tanku Alapjogokért Központ. Ten je další klíčovou institucí maďarské vlády pro šíření zahraničního vlivu.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Samuel Zabolotný | ANO | Mariánské Lázně (@samzabolotny)

Pořádá například i každoroční konferenci CPAC v Maďarsku, kam se sjíždějí Orbánovi spojenci z celého světa, včetně českého premiéra Andreje Babiše. Akce financovaná z veřejných peněz vyjde podle maďarských médií daňové poplatníky vždy zhruba na několik desítek milionů korun.

K těmto maďarským penězovodům teď zřejmě oficiálně přibudou i ty americké. Nejen pro české odpůrce zahraničního financování „politických neziskovek“ – navíc z veřejných peněz – to dost možná bude těžká zkouška pevnosti zásad, které sami dlouho hlásají.