Jiří Šitler,

Tři mrtví Češi ve Švédsku. Pátrání po jejich osudu skončilo, budou mít pamětní desky

Napsal/a Robert Břešťan 17. října 2018

Jsou to dva roky od chvíle, kdy spolupracovník švédské luteránské církve upozornil české velvyslanectví ve Švédsku na to, že se na na hřbitově v Malmö nacházejí ostatky tří československých občanů. Šlo o vězně koncentračních táborů, kteří byli na konci druhé světové války v dubnu a v květnu 1945 hromadně převáženi do Švédska.

Nově, i v rámci oslav vzniku 100 let Československa, budou osudy zemřelých mužů připomínat pamětní desky.

„Desky odhalíme spolu s naším přidělencem obrany 18. října, bude je sponzorovat Česká zbrojovka. Budou na místním hřbitově spravovaném luteránskou Švédskou církví, kde jsou i desky a památníky ostatním, například polským obětem z roku 1945,“ říká český velvyslanec ve Švédsku Jiří Šitler, který se v akci od počátku osobně angažoval.

„Desky tedy budou v místech, kde byly tehdy reálně ostatky oněch tří občanů pochovány. Ve stejný den uspořádáme v Malmö recepci u příležitosti 100 let republiky,“ dodává Šitler a vyzdvihuje i roli, kterou v akci sehrál český přidělenec obrany generál Libor Štefánik a česká honorární konzulka v Malmö Kateřina Strömsholm.

Tisíce vězňů na lodích

I když původně byli zemřelí z transportů pochování v hromadném hrobě bez náhrobku, postupným pátráním se podařilo zjistit jména československých obětí i základní informace o jejich osudu.

Občané Československa pohřbení v Malmö byli:

  • Josef Rejman, občan Československa, narozen 5. července 1917. Do Malmö přijel německým parníkem „Homberg“ z Flensburgu 11. května 1945. Poté byl v karanténním středisku ve škole Nya Borgar v Malmö. Pohřben na Východním hřbitově v Malmö 25. května 1945.
  • Josef Němec, stavební dělník, narozen v Československu, pohřben na Východním hřbitově v Malmö 25. května 1945.
  • Vilém Kolář, občan Československa, pohřben na Východním hřbitově v Malmö 20. října 1945.

Do švédského Malmö bylo v roce 1945 přemístěno až 30 000 přeživších z německých koncentračních táborů a uprchlíků. Řada z nich zde zemřela.

Například parník Homberg, na němž 11. května dorazil podle dochovaných informací Josef Rejman, přivezl pod dohledem Švédského červeného kříže asi 1500 osob. Většinou šlo o vězně koncentračního tábora Neuengamme v přístavním městě Hamburk. Šlo o pobočný tábor lágru Sachsenhausen.

Mezi československými vězni v Neuengamme byli studenti, účastnící se demonstrací proti okupantům v listopadu 1939, později i jiní političtí vězni. V roce 1944 přijely do Neuengamme transporty s židovskými ženami z Terezína a Osvětimi.

Byli to naši lidé

Na základě informací z Národního archivu v Praze a z Mezinárodní pátrací služby – International Tracing Service v německém Bad Arolsenu se podařilo zjistit další detaily ze života tří Čechoslováků.

Josef Rejman se narodil 5. července 1917, povoláním byl montér a šofér, před válkou pracoval v Praze, během války v německém Kielu a naposledy v březnu 1945 jako šofér v Oldenburgu.

 

 

„Nevíme, jestli tam pracoval dobrovolně nebo například jako nuceně nasazený, ale do Švédska se dostal spolu s oběťmi nacismu na lodi Homberg a zemřel v Malmö 17. 5. 1945,“ říká Jiří Šitler.

Josef Němec byl v Československu účastníkem odboje. Narodil se 6. 8. 1911 ve Vysokém Mýtě a žil v Ústí nad Orlicí. Zatčen gestapem byl 13. listopadu 1941 v souvislosti s vyšetřováním širší levicové skupiny blízké předválečným odborům a byl odsouzen 22. 10. 1942 za „přípravu k velezradě“.

Až do konce války byl pak držen v různých věznicích v protektorátu i v Říši. „Zemřel 16. 5. 1945 ve škole Monbijouskolan v Malmö, kam byl převezen Červeným křížem. Zachráněné přeživší oběti nacismu byly často ve Švédsku ubytovány v provizorních hromadných ubytovnách ve školách,“ upřesňuje Jiří Šitler.

Informace o osudu třetího z mužů, Viléma Koláře, zůstávají kusé. Podařilo se dohledat, že se narodil roku 1914 v obci Železná a figuroval na seznamu československých příslušníků zachráněných Červeným křížem a odvezených v dubnu 1945 do Švédska.

„Další podrobnosti se objevit nepodařilo, ale stačí nám, že to byli naši občané,“ shrnuje velvyslanec Šitler.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

9 komentářů

  1. Martin napsal:

    Data umrti v textu neodpovidaji nahrobnim kamenum.

    • Robert Břešťan napsal:

      V textu nejsou data úmrtí, ale data, kdy byli dle záznamů hřbitova v Malmö pohřbeni (jak je v textu napsáno). Je logické, že se od data úmrtí liší.

      • Lenka napsal:

        Josef Rejman – dle náhrobku zemřel 17.5.1946, ale dle textu byl pohřben 25.5.1945. Nějaká chybička se do náhrobku přece jen vloudila…:-)

  2. Jan Němča napsal:

    Co to je za znak ??? Asi by si zasloužili velký znak Československé republiky, když v té době žili a umřeli. Ne malý, český z razítka…

  3. Blanka Faltýnková napsal:

    Proč je Červený kříž, chudáky, vezl až do Švédska? Proč je nedopravil domů? Proč museli zemřít v cizí zemi?

    • Novák Vladislav napsal:

      Protože Němci nalodili vězně z koncentračních táborů na lodě, které plánovali potopit. Takže jsou tu tisíce vězňů na lodích a zničené železniční tratě v Německu.
      Jaké je nejlepší řešení? Netřídit vězně podle národností a poslat domů kde není jídlo, ale rovnou je převést do neutrálního Švédska, které je bylo ochotné přijmout.

  4. Petr napsal:

    Citace: Josef Rejman, narozený v Československu 5. července 1917…nechci nijak snižovat utrpení a jistě těžký osud a krutou smrt těchto mužů, ale: Autor by si mohl trochu doplnit vzdělání, protože 5. července 1917 se v Československu nenarodil vůbec nikdo, protože ještě neexistovalo a vzniklo až o více než rok později. V tu dobu jsme ještě byli Rakousko-Uhersko. Správné by asi bylo napsat, že byl narozen na území Čech, Moravy/Slezska, nebo Slovenska.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies