Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ken Rowland, zdroj

Tři miliony vlastníků půdy v ČR každoročně přicházejí o miliardy korun. Kvůli erozi

Prakticky všechny komentáře, články a politická prohlášení na téma prevence rizik povodní nebo sucha poukazují na potřebu zlepšit stav naší krajiny a zvýšit především schopnost půdy zadržovat v této krajině vodu. Skutečnost, že důsledky vodní a větrné eroze poškozují zhruba tři miliony občanů ČR – vlastníků půdy, ovšem nikdo nezmiňuje.

Tito vlastnící přitom každoročně ztrácejí majetek v hodnotě několika miliard korun. Velmi hrubým propočtem jde v průměru o více než tisícovku na hlavu a rok. Ztráty hodnoty půdy totiž činí asi 3,5 miliardy korun. Zmiňované vyčíslení ztrát je přitom již několik let staré. A aktualizované údaje o stavu naší krajiny ukazují, že situace se přes některá (spíše formální) opatření z kategorie prevence klimatických rizik zhoršuje.

Polovina zemědělské půdy v ohrožení

Pozemky ohrožené vodní erozí, jak se obvykle uvádí, mají v naší zemi tvořit zhruba 50 procent zemědělské půdy. Ve skutečnosti ale tyto pozemky v ČR představují více než dvě třetiny zemědělské půdy, byť jde o různé stadium ohrožení (mírně ohrožené, ohrožené, silně ohrožené a nejvíce ohrožené).

Naopak neohroženo vodní erozí je dnes v ČR pouze 180 655 hektarů zemědělské půdy, což je 4,2 procenta z celkové plochy. Dalších 1 192 676 hektarů jsou půdy k ohrožení vodní erozí náchylné, nicméně lze je ještě považovat v zásadě za neohrožené. Tak či tak je u nás nyní každoročně z pozemků ohrožených vodní erozí splaveno 16 milionů tun ornice. Uvedená hmota splavené ornice by přitom naplnila 1 330 000 sklápěčů Tatra, které by – pro představu – ve třech řadách zaplnily dálnici Praha – Brno v obou směrech.

Hodnota pozemků, které jsou znehodnocené odnosem půdy díky vodní erozi, klesá v průměru o 20 až 40 procent. Tím se tenčí hodnota majetku vlastníků takových půd. O peníze přicházejí také obce, neboť při klesající hodnotě pozemků klesá také výběr daně z nemovitostí, který je jedním z obecních příjmů.

Většina vlastníků přitom o poklesu hodnoty svého majetku nic netuší. A i kdyby – mají jen velmi omezené možnosti, jak tomuto procesu čelit. S nájemci svých pozemků mají navíc uzavřeny mnohaleté „nevypověditelné“ smlouvy a řada z nich ani neví, kde se jejich pozemky nacházejí.

Jak se bránit

Především ale nevědí, že existují minimálně dvě cesty, jak nevyhovující stav změnit a jak v praxi přispět nejen ke zlepšení stavu naší krajiny, ale také jak ubránit svůj majetek. Prvním a donedávna jediným způsobem byly takzvané komplexní pozemkové úpravy, jejich cílem je uspořádat vlastnictví pozemků v tom kterém katastru do nějaké logické formy a zpřístupnit tyto pozemky vlastníkům.

Tímto procesem padají v území veškeré smluvní vztahy, které je následně možné zformulovat „znovu a lépe“. Bohužel, v rámci pozemkových úprav vlastníci obvykle o část svých pozemků přijdou. Součástí procesu je totiž také vybudování „společných zařízení“, což jsou mimo jiné drobná lokální protipovodňová opatření, ale také cyklostezky a cesty k jednotlivým pozemkům.

Skutečnost, že lokality po komplexních pozemkových úpravách mají z pohledu vlastníků – i z hlediska snížení rizik eroze – vyšší cenu, ovšem vlastníkům nikdo nevysvětluje. Mnozí vlastníci půdy proto nechtějí do „přerozdělení“ pozemků jít.

Stát navíc nemá k dispozici dostatek pozemků na kompenzace pozemkové újmy dotčeným vlastníkům, protože prakticky všechnu použitelnou půdu zprivatizoval, často za velmi podivných podmínek nahrávajících různým známým a známých známých.

Druhou cestu pro vlastníky, jak se aktivně podílet na zlepšení stavu krajiny a ochraně svého majetku, přinesla komplexní novela občanského zákoníku. Ta navrátila do našeho právního řádu pojem „pacht“, který stanovuje na rozdíl od nájmu také podmínky hospodaření na příslušných pozemcích a především dává vlastníkům právo pachtovní smlouvy jednou ročně vypovědět.

Samozřejmě v termínech, které nenarušují hospodářský zemědělský rok. Ani o této možnosti ale většina vlastníků neví a je poměrně trestuhodné, že se dosud nenašel nikdo, kdo by je o této možnosti opakovaně a systémově informoval. Nečiní tak ani Svaz vlastníků půdy ČR, což je odrazem stavu, kdy byla tato organizace v minulosti z politických důvodů odsunuta na okraje mediálního, politického i podnikatelského zájmu, a tento stav trvá v zásadě dodnes.

Nízké nájemné půdy

Vlastníci půdy i proto také nevědí, že v naší zemi je výše nájemného za hektar půdy jedna z nejnižších v celé EU – nižší nájemné platí uživatelé půdy mimo ČR pouze na Slovensku a v Polsku. V celé EU je přitom nájemné přibližně 2,5krát vyšší než v ČR, v nových členských zemích je pak v průměru vyšší asi o 50 procent.

To vše v praxi znamená, že velká část našich občanů z roku na rok chudne, ostatně stejně, jako právě naše krajina. Zlepšení stavu krajiny je tak nejen prevencí rizik povodní a sucha, ale také opatřením, které přináší bohatství prakticky polovině práce a podnikatelsky schopné části obyvatelstva. To mimo jiné přináší nezanedbatelný politický potenciál, pokud jej někdo dokáže uchopit…

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno