Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Československá pohraniční stráž. Foto: Profimedia
,

Trest za mrtvé na hranicích z dob železné opony. Němci se bez české pomoci dál nepohnou

Už pátým rokem vede Christian Härtl německou větev vyšetřování střelby na hranicích totalitního Československa. Teď vrchní státní zástupce z bavorského Weidenu jasně říká: Vše, co se dalo vyšetřit v Německu, jsme vyšetřili a při dalším postupu jsme odkázáni na českou stranu. V Česku se však řízení s bývalými komunistickými funkcionáři v pokročilém věku a s podlomeným zdravím dál protahuje.

„Nesmíte si to představovat tak, že vyšetřovatelé z obou zemí sedí v jedné kanceláři a pracují na stejném případu. Je to spíš dohoda o vzájemné právní pomoci, protože důkazní materiály mohou být touto cestou poskytovány napřímo bez nutnosti dalších žádostí,“ popisuje Härtl pro HlídacíPes.org fungování společného česko-německého vyšetřovacího týmu. Ten funguje od roku 2019 a jeho činnost byla prodloužena až do roku 2023.

Německo se o střelbu československých pohraničníků zajímá proto, že po zásahu na hranicích zemřela nebo byla s trvalými následky zraněna i řada německých občanů. Vyšetřovat se zločiny na železné oponě začaly společně v Česku i Německu poté, co v letech 2016 a 2017 podala v obou státech trestní oznámení Platforma evropské paměti a svědomí.

Jen vědět nestačí

Na seznamu obviněných mají němečtí vyšetřovatelé jak někdejší komunistické špičky totalitní ČSSR jako bývalého premiéra Lubomíra Štrougala, ministra vnitra Vratislava Vajnara či dnes již zesnulého Miloše Jakeše, tak i řadové vojáky.

„Jen to, že věděli o situaci na hranicích, jako podíl na činu samo o sobě nestačí,“ říká státní zástupce Härtl. „Důležité je především, jaké znalosti měla ta která osoba o konkrétních krocích a na jakých rozhodnutích se podílela,“ dodává.

Naráží na to, že loni v létě česká policie, respektive Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), zastavila prověřování 17 bývalých členů předsednictva ÚV KSČ. Podle ÚDV nespáchali zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby. U části bývalých komunistických funkcionářů policie své rozhodnutí zdůvodnila tím, že dotyční nebyli přítomni na schůzích, kde se mluvilo o zákrocích Pohraniční stráže.

Za zmínku stojí i fakt, že mezi prověřovanými byl i bývalý komunistický československý prezident Ludvík Svoboda. Ten přitom zemřel už v roce 1979. V Německu proto v současném vyšetřování střelby do nevinných lidí na hranicích během komunismu vůbec nefiguroval.

„V Německu vyšetřování již nežijících osob z principu nevedeme. Pokud obviněný zemře v průběhu řízení, je vyšetřování zastaveno. Ani v našem řízení (vyšetřování střelby na hranicích, pozn. red.) proto nevyšetřujeme zemřelé,“ konstatuje vrchní státní zástupce z Weidenu.

Někdo se na ty mrtvé ptal…

Kam tedy za víc než čtyři roky vyšetřování v Německu pokročilo? Podle Christiana Härtla jeho lidé „vyčerpali všechny možnosti vyšetřování proveditelné na území Německa“. Spolupráci s českými vyšetřovateli si obecně pochvaluje. „Čeští kolegové nás pravidelně, i v nedávné době, zásobují obsáhlými materiály.“

Dodává nicméně, že po vyčerpání vyšetřovacích možností na území Německa jsou němečtí vyšetřovatelé na podporu z Česka odkázáni. „Většina důkazních materiálů se nachází v Česku a nikdo z obviněných nemá v Německu bydliště,“ říká Härtl.

Díky mezinárodnímu vyšetřovacímu týmu mohou Němci nahlížet do klíčových českých dokumentů, například v Archivu bezpečnostních složek. Žádost o zpřístupnění písemností v takovém případě podává česká policie a dokumenty pak zprostředkuje německým kolegům.

Archiv bezpečnostních složek s odvoláním na znění zákona nesděluje, kdo u něj žádá o poskytnutí informací a o jaké dokumenty měl žadatel zájem. HlídacíPes.org proto zaslal archivu alespoň obecný dotaz, zda v poslední době eviduje žádost týkající se pěti konkrétních jmen, která jsou součástí jen německého trestního oznámení, a lze proto čekat, že o ně budou mít zájem právě němečtí vyšetřovatelé.

Šlo o pět osob, které zemřely po zásahu československých pohraničníků přímo na hranicích nebo krátce poté – Johanna Dicka, Richarda Schlenze, Kurta Hoffmeistera, Hartmuta Tautze a Gerharda Schmidta. Archiv potvrdil, že dokumenty k těmto osobám v minulých letech opravdu poskytl.

„Informace o archiváliích k většině z vámi uvedených osob si v roce 2019 vyžádala instituce, která se zabývá vyšetřováním kauz z doby komunistického režimu,“ říká ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.

„Dále o ně v loňském roce projevil zájem jeden neúřední badatel, u něhož ovšem skutečnou motivaci, tj. zda jej k tomu vede vlastní badatelský zájem, nebo zda pracuje na zakázku, nelze s jistotou prokázat, stejně jako nelze prokázat pravdivost informací, týkajících se účelu nahlížení, které vyplňuje v badatelském listě,“ doplňuje.

Čas rychle běží

„Nemáme žádnou nezodpovězenou žádost směrem k českým kolegům,“ dodává německý vrchní státní zástupce Christian Härtl. Na řadě je teď podle něj vyhodnocení dokumentů a informací poskytnutých „především z Česka, ale také ze Slovenska, případně provedení dalších vyšetřovacích úkonů v obou těchto zemích.

Vyšetřování podle Härtla v posledních dvou letech výrazně zbrzdila pandemie covidu, která řadu vyšetřovacích úkonů „znemožnila nebo velmi zpomalila“. V případě bývalých komunistických funkcionářů přitom záleží doslova na každém měsíci. Lubomíru Štrougalovi je nyní 97 let, Vratislavu Vajnarovi 91 let. Kromě nich byl mezi obviněnými i bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Ten však v roce 2020 zemřel.

Dva měsíce poté, v září 2020, Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 rozhodlo o zastavení stíhání Štrougala a Vajnara. Verdikt pak loni v květnu potvrdilo i Městské státní zastupitelství. Opíralo se při tom o posudek znalců, podle nichž Štrougal ani Vajnar kvůli duševní chorobě nechápou smysl trestního řízení.

V prosinci však Ústavní soud rozhodnutí zrušil, a Městské státní zastupitelství se případem musí znovu zabývat. Soud věc přezkoumával na základě podnětu skupiny lidí z Německa, mezi nimiž byli jak zranění z hranic, tak pozůstalí po obětech komunistických pohraničníků.

Podle soudu nebyli znalci posuzující duševní stav Štrougala s Vajnarem nestranní a z jejich závěrů nelze vycházet. Nařídil proto vypracovat nové posudky, hotové mají být do konce března.

Stejně cestou hodlá jít státní zastupitelství i v případě bývalého tajemníka ÚV KSČ Jana Fojtíka, kterého policie rovněž stíhá kvůli zabíjení nevinných civilistů na hranicích komunistického Československa.

„Budeme v jeho věci postupovat úplně stejně jako u ostatních dříve obviněných funkcionářů KSČ Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, tedy že necháme vyhotovit další znalecký posudek,“ avizoval po loňském rozhodnutí Ústavního soudu pro deník Právo šéf žalobců z Prahy 1 Jan Lelek.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

7 komentářů

  1. Václav napsal:

    Ti staří kteří byli zainteresovaní zemřou a část historie bude uzavřena.

  2. Konstábl napsal:

    Měli utíkat přes svoje hranice a ne přes naše. Byly tam výstražné tabule ? Byly ! Tak museli počítat co se může stát, včetně střelby. Já se taky nejdou koupat když je velká voda. Bez připomínek !

  3. Konstábl napsal:

    Ještě doplním svůj příspěvek – stalo se to na NAŠEM území, k tomu jsou oprávněné NAŠE složky a ne Němci, tak co se do toho sejou ? A slavný ÚSTR je zbytečná zátěž ekonomiky, dobře placený a zbytečný institut. Až se podruhé narodím, chci tam pracovat !

    • A. S. Pergill napsal:

      Na jejich hranicích by je zastřelili tím tuplem.
      MMCH, potrestali Němci někoho z těch Němců (DDR) co stříleli uprchlíky přes berlínskou zeď? Ptám se, protože o takovém, případu jsem neslyšel.

  4. Kokoška napsal:

    Byl takový zákon pohraniční stráž dodržovala v té době platný zákon bylo to tak.

  5. Vlado1 napsal:

    Poněkud nevkusné ouřední závody se smrtí . . . po třiatřiceti letech kopat do politických mrtvol – nebylo by lépe ponechat zmíněné spravedlnosti vyšší? Nebo snad „Platforma evropské paměti a svědomí“ potřebuje udělat dědka Štrougala kvůli závěrečné grantové zprávě? Poněkud to připomíná počínání supů bělohlavých . . .

  6. petrph napsal:

    Díky za tu citaci v úvodu „..„Jen to, že věděli o situaci na hranicích, jako podíl na činu samo o sobě nestačí,“ říká státní zástupce Härtl. „Důležité je především, jaké znalosti měla ta která osoba o konkrétních krocích a na jakých rozhodnutích se podílela,..“
    Ale právě díky tomu je dnes soudní odsouzení těch pánů k nějakým citelnějším trestům prakticky vyloučené. Ostatně, že bych to připomněl ,v Německu před pár lety silně medializované odsouzení dozorce z nacistického lágru – nakonec dostal u soudu podmínku.
    Společnost /ani státní orgány/ si nedokáží uvědomit rozdíl mezi morální a trestní zodpovědností, po 50 letech a snaží se to nějak „kvůli symbolice?“ a velmi složitě slučovat.
    No, že bych to připomněl právě teď k nám jde z východu další válka, a budou se brzy řešit zločiny z ní (už dnes chce česká justice sledovat a řešit případy schvalování ruské invaze na soc sítích), Tak aby si na to vyčistila stůl od těch starších případů, ne?

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaMediální Gramotnost