I když se řada mladých ruských a běloruských studentů vymezuje proti režimům v jejich zemích a odmítá i ruskou agresi proti Ukrajině, čelí v Česku nyní řadě problémů. Univerzity jim například neumožní studovat takzvané strategické obory, jejich blízcí a příbuzní nedostanou víza a oni sami se odjet obávají, protože jim za jejich postoje doma hrozí roky vězení. Ministr vnitra Vít Rakušan chce příští týden situaci probrat přímo se zástupci studentů.

„Největším problémem mladých lidí z Ruska a Běloruska je diskriminace. Setkávají se s ní jak ve všedním životě, tak i při podávání přihlášek na univerzitu či při podávání žádosti o první vízum,“ tvrdí poradkyně Centra na podporu cizinců Kseniia Lazarov. Setkávají se údajně s pohrdavým chováním, pasivní agresí i odmítáním žádostí o práci či bydlení.

„Všichni tito lidé nemohou nést odpovědnost za všechny, kteří dovolili, aby se takové režimy v jejich zemích prosadily. Skoro všichni se odstěhovali z Ruska před dosažením plnoletosti a ani nemohli chodit na protestní akce a demonstrace,“ říká Lazarov.

Nanotechnologie nejsou pro každého

„Válka zkomplikovala můj pobyt v Česku. Můj obor v IT je nyní brán jako ‚poskytování technické pomoci‘ Rusku. Každý den tedy čekám na rozhodnutí o přerušení studia,“ popisuje redakci HlídacíPes.org ruský student Ilia z Fakulty informačních technologií na VUT v Brně.

Do „poskytování technické pomoci“ skutečně patří i vzdělávání ruských a běloruských studentů ve strategických oborech a členským státům Evropské unie je zakazují platné sankce proti Rusku. Mezi takové obory patří například nanotechnologie, letectví či jaderné technologie a Iljova informační technologie.

Sám zatím neví, co konkrétně to pro něj znamená a má řadu otázek: Bude mu studium přerušeno, nebo nebude smět navštěvovat jen pár konkrétních předmětů? Dostane možnost přejít na jiný studijní program? A jak to bude dál s jeho se studijním vízem?

Semestr se mezitím chýlí ke konci a Ilia stále čeká, zda mu alespoň na některé otázky odpoví univerzita i Finanční analytický úřad, který je v Česku zodpovědný za naplňování sankcí. V jednom má však jasno – za žádných okolností nechce zpět do Ruska. Tam už podle svých slov nikoho nemá a samotný pobyt v Rusku považuje za nebezpečný.

Spoléhá proto na změnu studijního programu či získání plného pracovního úvazku ve firmě, kde má právě brigádu, a tím i na možnost dostat pracovní vízum. „Věřím, že nás česká vláda nebude chtít nuceně poslat ‚domů‘, abychom Putinovi plnili armádu,“ říká.

Napište, co si myslíte o válce

V podobně nejisté situaci se v důsledku války a protiruských sankcí ocitly stovky ruských studentů technických univerzit v Česku, které nabízí studium takzvaných strategických oborů či předmětů.

Specifický přístup zvolilo vedení pražského ČVUT, které po studentech z Ruska a Běloruska požaduje sepsání motivačního dopisu. Na základě něj univerzita posoudí, zda umožní studentovi pokračovat ve studiu.

„Dopis může, ale nemusí obsahovat i případné aktivity studenta v pomoci Ukrajině, v protiválečném postoji, či jiné aktivity, které by jej mohly ohrožovat v případě návratu do vlasti,“ píše se v příkazu rektora, který motivační dopisy zavádí.

Ruská studentka z Univerzity Karlovy Anastasija, která pravidelně překládá aktuální české zprávy pro ruskojazyčnou komunitu, ale upozorňuje, že řada studentů je z psaní motivačního dopisu nervózní a obávají se, že to ovlivní jejich budoucnost v Česku.

„Ne každý má představu, o co jde. Většina ruských studentů sem přijela hned po střední škole, takže jim je teprve osmnáct let a lze je těžko označit za zkušené v řešení byrokratických otázek,“ říká. V rámci telegramové skupiny Pozor! Brno, kde se sdružuje téměř 30 tisíc rusky mluvících uživatelů, proto vznikl vzorový příklad, jak motivační dopis napsat.

Nové nařízení se týká i ruského studenta Nikity, který se do Česka přestěhoval s rodinou kvůli politické a ekonomické situaci v rodné zemi. Nyní dokončil bakalářské studium a plánoval jít na magistra. Neví však, jestli bude moct. Kdyby ne, má prý zajištěné zaměstnání, které by mu mělo zaručit pracovní vízum. „Mohu tady pracovat, ale jsem spíše výjimka než pravidlo,“ říká.

Motivační dopisy se ale netýkají nových žadatelů o studium. Těm nástup na strategické obory či předměty není nyní umožněn na žádné z českých vysokých škol. Noví zájemci o studium z Ruska a Běloruska navíc nedostanou kvůli zpřísněné vízové politice ani dříve obvyklá studijní víza.

Život bez Putina a kulturní blízkost

„Nemyslím si, že ruští a běloruští studenti představují přímou bezpečnostní hrozbu. Podle našich průzkumů navíc přinášejí do české ekonomiky stovky milionů korun,“ říká poradkyně Centra na podporu cizinců Kseniia Lazarov.

„Když přijedou studovat, navštěvují kurzy češtiny, bydlí na kolejích, nakupují a cestují. Ve skutečnosti tyto peníze ‚berou‘ ze své rodné země a dovážejí je do Česka. Nyní všechny tyto peníze zůstanou v Rusku a Bělorusku a část z nich ve formě daní půjde ruské armádě,“ argumentuje.

Navíc studenti z Ruska často odcházejí do zahraničí proto, že ve své zemi nevidí budoucnost. Česko jim podle jejich přesvědčení nabízí vhodnou, demokratickou alternativu. Lákavá je kulturní blízkost a v češtině i studium zdarma na veřejných vysokých školách.

„Jazyk, kultura a tradice jsou velmi podobné těm ruským. Jiné státy Evropské unie mají sice také zadarmo vzdělání, ale ten kulturní aspekt chybí,“ říká další ruský student z brněnského VUT Danila.

V Česku mají studenti z Ruska a Běloruska možnost svobodně kritizovat režimy prezidentů Vladimíra Putina a Alexandra Lukašenka, vymezovat se vůči válce na Ukrajině či pomáhat ukrajinským uprchlíkům.

„Mnoho Rusů a Bělorusů od prvních dnů války pomáhalo při humanitárních sbírkách a akcích, účastnilo se a organizovalo demonstrace a akce na podporu Ukrajiny. Působili jako tlumočníci, hlídači dětí nebo učitelé češtiny. Za to jim v Rusku hrozí trest odnětí svobody až na 15 let,“ vypočítává Kseniia Lazarov.

Víza zatím ani pro rodinu

Studijní komplikace ale nejsou jediný problém, který teď především mladí Rusové a Bělorusové v Česku řeší. Velkým tématem v ruskojazyčné komunitě je zákaz udělování víz pro Rusy a Bělorusy, který má trvat až do konce března roku 2023.

Často se stává, že jeden z partnerů odjel do Evropy za prací nebo studiem, usadil se tam a po nějaké době se za ním mohla přistěhovat i jeho rodina. Teď ale Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině řadu rodin rozdělila na neurčito.

Zažívá to i ruská studentka, která si vzhledem k citlivosti tématu přála zůstat v anonymitě. Už přes dva roky čeká na to, než jejímu snoubenci bude umožněn vstup do země. Nejdříve to komplikovala pandemie koronaviru, teď dopady války.

„Hned jak se epidemiologická situace uklidnila, zažádal o povolení k pobytu, ale před začátkem války ho již nestihl dostat,“ říká. Zůstávají tak rozdělení bez vyhlídky na další setkání.

„Rodiny podstupují takové odloučení v zájmu společné budoucnosti, aby jejich děti nevyrůstaly v diktatuře Vladimira Putina,“ komentuje podobné situace Kseniia Lazarov.

Budeme o tom mluvit

Rusové a Bělorusové, kteří v Česku povolení k pobytu dosud nemají, nyní nemohou požádat o vízum a přijet do České republiky ani z důvodu sloučení rodiny. Výjimku ze zákazu mají rodinní příslušníci českých občanů či lidé, kteří v Rusku či Bělorusku čelí pronásledování. Jde například o nezávislé novináře a disidenty.

„Tato omezení chápu jako jednu ze sankcí vůči Rusku, které je ve válečném konfliktu s Ukrajinou jasným agresorem. Rozumím, že se plošný zákaz dotýká i lidí, kterým například hrozí pronásledování nebo jejichž rodinní příslušníci žijí v Evropě, proto budou existovat výjimky,“ vysvětluje ministr vnitra Vít Rakušan pro HlídacíPes.org.

S výjimkami počítá návrh takzvaného Lex Ukrajina 2, který zatím čeká na projednání Senátem a který má vládě umožnit omezovat vydávání víz Rusům a Bělorusům i po skončení nouzového stavu.

V jednom z nedávných veřejných vyjádření ministr Rakušan také zmínil, že neočekává výrazné zmírnění vízových restrikcí. „Nebudu lakovat realitu narůžovo. Dokud bude Rusko agresorem, které vede válku proti Ukrajině, bude Česká republika uplatňovat proti Rusku sankce s vědomím a smutkem, že se tyto sankce mohou dotknout i nevinných lidí.“

Rakušan ale zároveň slibuje, že se setká se zástupci ruských studentů a bude s nimi řešit jejich stávající situaci se studiem. Podle informací HlídacíPes.org je setkání plánováno na příští týden.