Stop homosexuálům, sláva tradiční rodině. Agenda Europe sdružuje ultrakonzervativce po celém světě
Boj za tradiční rodinu, silný konzervatismus a odpor proti „ideologii homosexualismu“ jsou spojujícím prvkem osobností a organizací, které se celosvětově sdružují v neformální platformě Agenda Europe. Existuje řada indicií ukazujících na to, že projekt je financován z Ruska, má zdůrazňovat dekadenci Západu, dále rozdělovat společnost a zpochybňovat liberální demokracii.
Celosvětový ohlas mělo počátkem tohoto roku prohlášení více než stovky polských měst a pěti vojvodství, že jsou „LGBT free“ zónou. To znamená, že lesby a gayové nejsou vítaní, naopak. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost je silně konzervativní, a odpor k „homosexualismu“, zdůrazňování tradičních hodnot, podpora rodiny a katolicismus jsou jedněmi z jejích poznávacích prvků.
Není to v rámci Evropy zdaleka jediný silný hlas, který bojuje proti homosexuálním menšinám, sňatkům párů stejného pohlaví, ze „Západu importované LGBT ideologii“, ale i sexuální výchově, a který naopak vzývá křesťanskou tradici, rodinu a řád.
Od Orbána k AfD a Klausovi
V Maďarsku vláda potlačuje vysokoškolské obory typu gender studies, prosadila škrty ve financování neziskových organizací zaměřených na práva žen, naopak podporuje uskupení prosazující hodnoty takzvané tradiční rodiny.
Když Alternativa pro Německo vstupovala v roce 2017 do parlamentu, zveřejnila svůj manifest, v němž slibuje „oddanost tradiční rodině“ v opozici k „ideologii genderu“ a zdůrazňuje, že zdravý demografický vývoj země má být zachován nikoli na základě „masové migrace“, ale díky existenci velkých rodin.
Německé tajné služby prověřují vazby AfD na Rusko, existuje podezření, že strana je z Ruska alespoň částečně financována. Představitelé strany také v průběhu předvolební kampaně v roce 2017 za ruské peníze, soukromým tryskáčem, letěli „na konzultace“ do Moskvy.
Německá média v té souvislosti popisovala, že Putinův režim dlouhodobě podporuje krajně pravicové, rasistické a xenofobní politické strany v Evropě. Tyto strany pak vystupují proti členství v Evropské unii, zpochybňují smysl NATO a často se orientují na Rusko.
Dlouhodobou příchylnost k Rusku a zároveň odpor k homosexuálním menšinám (a řadě různých -ismů) vykazuje bývalý český prezident Václav Klaus. V silně konzervativních stopách kráčí i jeho syn Václav Klaus mladší. Ten své nové straně Trikolóra dal ideologicky do vínku mimo jiné důraz na vlastenectví, odpor k posilování práv sexuálních menšin, a naopak vzývá tradiční rodinu, i když mu pak lidé pravidelně na sociálních sítích připomínají, že on sám je už dvakrát rozvedený.
Jako ultrakonzervativní se snaží profilovat i Tomio Okamura a jeho SPD. „Sluníčkáři nás obviňují z homofobie, přitom je jasné, že největší hrozbu pro homosexuály představuje islám. My si pouze myslíme, že privilegia a podporu státu má mít tradiční heterosexuální rodina (muž, žena, děti), která vychovává děti,“ nechává se v různých obměnách slyšet Okamura.
Piťhovo slavné kázání
V Česku pak existuje i řada think-tanků i silně katolicky orientovaných neziskových organizací, které zdůrazňují tradiční křesťanské hodnoty, tradiční rodinu, případně odpor k antikoncepci a k potratům.
Opřít se mohou mimo jiné o názory některých českých duchovních. Známé je kázání probošta kapituly Všech svatých na Pražském hradě Petra Piťhy z 28. září 2018. Ten se v silně emotivní řeči zaměřil na takzvanou Istanbulskou úmluvu, mezinárodní dohodu upravující prevenci domácího násilí. Piťha v dokumentu ale viděl ohrožení tradiční rodiny.
„Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány, bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění. Určení pohlaví vašich novorozenců podle pohledu do jejich klína bude zrušeno. O svém pohlaví rozhodne dítě samo, a proto budete povinni je vychovávat bezpohlavně a potažmo mu nebudete moci dát ani jméno,“ kázal Piťha.
Jeho slova vyvolala pozornost i bouři nevole. Kardinála Dominik Duka se později za Piťhu postavil, i když uznal, že „v Istanbulské úmluvě není, že si dítě bude samo vybírat pohlaví“.
Ve svém loňském rozhovoru pro HlídacíPes.org pak ale mluvil o tom, že konzervativní hodnoty jsou (nejen) v Česku pod tlakem a že tu „menšina ve jménu liberální demokracie utlačuje většinu“.
Na samotné existenci podobných názorů (pokud tedy nevycházejí z nesmyslných interpretací jako se to stalo v případě Istanbulské úmluvy), katolického pohledu na svět, konzervatismu a hájení tradiční rodiny není samozřejmě nic odsouzeníhodného. Je také docela dobře možné, že bujení ultrakonzervativních stran i názorů prakticky v celé Evropě je dílem souhry politických okolností, obavy z uprchlíků, islamizace, multikulturalismu, a tak i poptávky části veřejnosti po podobně smýšlejících politicích.
Na druhé straně si zjevné posilování tohoto názorového proudu zasluhuje pozornost. I s ohledem na to, jak často za vzor strážce tradičních hodnot bývá označováno Rusko, a obzvláště Vladimir Putin, a jak zdůrazňování dekadence Západu pomáhá dále rozdělovat společnost. A také s ohledem na fakt, že je to právě Rusko (jak popíšeme níže), kdo tyto stejně smýšlející skupiny například i finančně podporuje a pomáhá koordinovat.
Se záštitou prezidenta
Nejde tedy ani tak o české verze podobných sešlostí, jakou bylo třeba loňské setkání „Sdružení přátel heterosexuálního bílého muže“, alias vlastenců, národovců a příznivců takzvaných alternativních médií na zámku Příčovy u Sedlčan, i když i to je pozoruhodné.
Účastnily se jej persony (samy sebe označující za „osobnosti známé z knih a veřejných vystoupení“) typu Martin Konvička, Jaroslav Foldyna, Tomáš Vandas, Petr Žantovský, Ladislav Jakl, Michal Semín a další.
Další setkání na zámku je v plánu na srpen a už nyní se chlubí tím, že záštitu již druhému ročníku dal prezident Miloš Zeman.
Ten se už počátkem loňského roku nechal slyšet, že pokud by dostal na stůl zákon umožňující manželství pro homosexuály, vetoval by jej.
„V loňském roce proběhlo setkání klidně a pokojně, a byla pronesena řada zajímavých přednášek. Přesto byli účastníci obtěžováni skupinou homosexuálních aktivistů, kterým bylo pravděpodobně líto, že sexuální úchylky nejsou tématem setkání (v dobrém ani špatném). Následovala pak mediální kampaň, kdy některá mainstreamová média (zejména ve vlastnictví pana Bakaly) zaplavila veřejný prostor řadou nepravd,“ píší na webových stránkách „Vlasteneckého setkání“ organizátoři.
„Pořadatelé doufají, že v letošním roce budou ponecháni na pokoji a že setkání zajímavých vlasteneckých osobností nebude narušeno žádnými agresory. Očekává se účast několika stovek lidí z celé České republiky,“ doplňují.
Lidé, jejichž hlavním spojujícím prvkem je právě silná konzervativní ideologie, se ale setkávají celosvětově, na velkých kongresech v hlavních městech Evropy i světa. Jde o pozoruhodný mix osob, politických stran a organizací. Ať už jde o zástupce ruské pravoslavné církve, konzervativních think-tanků, křesťanských fundamentalistů, protipotratových hnutí, nebo o populistické politiky či krajní pravici. Neformálně je zaštiťuje platforma Agenda Europe.
Ta má svůj počátek zhruba v roce 2013, kdy se spojili aktivisté z USA i Evropy, sepsali manifest Návrat k přirozenému řádu: Agenda pro Evropu a vytvořili stránky na platformě WordPress nazvané právě Agenda Europe. To, co se zpočátku zdálo jen jako jeden z mnoha blogů šířících svou jedinou pravdu a přesvědčení, ale postupem času nabralo zcela jiný směr.
Světový kongres rodin
Podobně smýšlející aktivisté a hnutí z celé Evropy se začali organizovat a pravidelně setkávat na mezinárodních fórech. V lednu 2013 se zástupci zhruba dvacítky protiinterupčních skupin z celé Evropy a z USA sešli v Londýně, následovaly výroční summity Agendy Europe v Mnichově, Dublinu či ve Varšavě.
Například na summitu v Mnichově v roce 2014 byl hlavním řečníkem Alexej Komov, ruský „pro-life“ aktivista z organizace CitizenGO a představitel Světového kongresu rodin. Přednášel o „ruském úspěchu se zákonem na ochranu dětí“ a o zákonu, kterým Rusko v roce 2013 zakázalo „gay propagandu“.
Komov má zároveň na starosti zahraniční vztahy ruské pravoslavné církve týkající se ochrany rodiny. V roce 2015 s ním přinesly rozhovor české Parlamentní listy. Vykládal v něm mimo jiné to, že zatímco se na Západě kostely přeměňují v mešity, v Rusku jsou kostely plné, že Západ páchá sebevraždu a ovládla ho neomarxistická revoluce a že západní elity jsou pod intenzivním vlivem LGBT lobby.
Experti tajných služeb popisují právě to, že důraz na „dekandenci Západu“, opouštění tradičních křesťanských hodnot a zveličování „agresivní homosexuální propagandy“ jsou jedněmi z oblíbených témat ruské propagandy. Cílem je zdůrazňovat odlišné pohledy na svět, rozdělovat společnost a dále podrývat liberální demokracii, na níž stojí většina západních zemí.
Světový kongres rodin (WCF), v němž se angažuje zmíněný Alexej Komov, je s Agendou Europe úzce propojen. Myšlenkově i personálně.
Kongres WCF se koná každoročně v různých koutech světa. V roce 1997 byl vůbec první kongres po vzniku WCF zorganizován v Praze, i když zde tehdy velkou pozornost nezískal.
Stránky kongresu píší, že jej navštívilo asi 700 lidí. Třeba ve Varšavě o deset let později bylo návštěvníků 3 900. Kongres se konal i v Ženevě, Mexico City, Amsterdamu, Madridu, Sydney, v Kišiněvě a v Budapešti.
Maďarský premiér Viktor Orbán si téma tradiční rodiny hodně oblíbil. Vloni oznámil sérii daňových a finančních benefitů na podporu rodin, včetně bezúročné půjčky ve výši deset milionů forintů (785 000 korun) manželským párům, pokud je ženě nejvýše čtyřicet let. Vloni v září Orbán uspořádal v Budapešti konferenci o rodině a o demografii, na kterou přijel i český premiér Andrej Babiš.
Ten ve svém projevu řekl, že „dobrý stát se pozná podle toho, že jeho populace se zvyšuje a tento růst není nahrazen migrací ze zahraničí“ a vyslovil se pro podporu zejména rodin s alespoň třemi dětmi.
„Máme jedinečnou možnost ukázat, Česká republika a taky všichni dohromady ze skupiny V4, že střední Evropa je prostorem, kde se dobře žije, je to bezpečný prostor a kde jsou ty nejlepší podmínky pro rodiny s dětmi,“ řekl Babiš, který se v podpoře porodnosti angažuje i podnikatelsky.
Babišův prorodinný byznys
Prostřednictvím Hartenberg Holding, respektive společnosti SynBiol (vložené do svěřenského fondu AB Private Trust I, kde je Babiš jedinou obmyšlenou osobou) od roku 2014, kdy již byl v politice jako ministr financí, vlastní zdravotnickou skupinu FutureLife a s ní i řadu zavedených reprodukčních klinik.
V Česku je tato skupina jedničkou, v oboru má takřka poloviční podíl. Úspěšně působí i v zahraničí, v sedmi evropských zemích (mimo jiné na Slovensku, v Polsku, v Irsku či v Británii). Celkem má – podle vlastních údajů Hartenbergu – 29 klinik poskytujících více než 29 tisíc léčebných cyklů ročně.
V hnutí ANO se důrazem na tradiční rodinu silně profiluje poslanec Aleš Juchelka, který je i předsedou stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny a netají se obdivem k tomu, jak k tématu tradiční rodiny přistupují třeba v Polsku.
Jeho poslaneckou asistentkou je tisková mluvčí ultrakonzervativního Hnutí pro život Zdeňka Rybová. A právě Juchelka vloni v červenci přesvědčil Babiše ke schůzce se zástupci tohoto hnutí, které dlouhodobě vede kampaň proti potratům.
„Tahle neziskovka je dost akční, nemá ani korunu od státu ani od municipalit, má 15 000 podporovatelů, financuje se z darů a přišli s plánem, jak zvýšit porodnost. To samozřejmě vítám,“ sdělil poté Babiš na svém Twitteru.
Orbánovskou inspiraci po této schůzce nezapře návrh (postupem času již zapomenutý) podpořit finančně rodiny se třemi a více dětmi tím, že by jim stát vyplácel příspěvek na větší auto.
Poslední Světový kongres rodin se konal vloni v březnu v italské Veroně. Akci zaštítil italský populista, předseda pravicové strany Liga a tehdejší vicepremiér Matteo Salvini, nechyběli na něm blízký spojenec Vladimira Putina, moldavský prezident Igor Dodon, maďarská ultrakonzervativní ministryně pro záležitosti rodiny Katalin Nováková či významný představitel ruské pravoslavné církve Dmitrij Smirnov.
Výmluvné je, jaké české weby se kongresu věnovaly: například Středoevropan někdejšího neonacisty Filipa Vávry, ultrakonzervativní Protiproud, nebo web Naštvané matky. Zda se akce přímo v Itálii účastnili i nějací čeští zástupci, se z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat.
Oficiálně Světový kongres rodin založil v roce 1997 americký protipotratový aktivista Allan Carlson a dva ruští akademici z Moskevské státní univerzity Anatolij Antonov a Viktor Medkov zaměření na studium rodiny.
Peníze z Ruska
Setkání Světového kongresu rodin nemělo být v roce 2014 původně v Mnichově, nýbrž v Moskvě. Anexe Krymu plány změnila. Nicméně, jak popsal web Balkan Insight, financování akce tehdy přislíbili dva blízcí spojenci Vladimira Putina.
Prvním je Vladimir Jakunin, někdejší šéf ruských železnic, důstojník KGB a organizátor pravidelných konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos. Právě tam opakovaně jezdili čeští politici Václav Klaus i Miloš Zeman v roli prominentních řečníků.
Zemana Jakuninovi představil podnikatel a blízký Zemanův přítel Zdeněk Zbytek, někdejší důstojník socialistické armády, který v Rusku a východní Evropě podniká a má tam řadu kontaktů.
Z Václava Klause pak Jakunin v roce 2016 udělal člena dozorčí rady svého institutu Dialogue of Civilizations se sídlem v Berlíně.
Druhým investorem plánovaného kongresu měl být ruský byznysmen Konstatntin Malofejev, investiční bankéř a filantrop s úzkou vazbou na pravoslavnou církev.
Ten figuruje na sankčním seznamu Evropské unie; v roce 2015 investigativní pořad Frontal 21 německé veřejnoprávní televize ZDF na základě tisíce uniklých e-mailů, které získal, informoval o tom, že Malofejev zprostředkovaně financuje demonstrace proti Západu a Severoatlantické alianci v Česku, na Slovensku, v Polsku nebo v Maďarsku.
Jedním z příjemců peněz měl být český proruský aktivista, a mimo jiné aktivní zakladatel a správce různých proruských stránek a skupin na Facebooku, Ladislav Kašuka.
Bývalý předseda Světového kongresu rodin Larry Jacobs se také obdivem k Rusku netajil: „Jsme přesvědčeni, že Rusko hraje a mělo by hrát celosvětově významnou roli v obraně tradičních rodin a morálních hodnot.“ Jacobs zemřel náhle v dubnu 2018 ve věku 50 let, v čele WCF jej nahradila americká anti-LGBT aktivistka Janice Shaw Crousová, která přirovnává snahy o manželství homosexuálů k teroristickým útokům.
Ale zpět k Agendě Europe. Ta se postupem času dostala do povědomí politiků, lidskoprávních organizací, aktivistů za práva gayů a leseb a naopak ultrakonzervativců.
Více se o Agendě Europě a jejích vazbách na Česko dočtete v pokračování textu – vyjde ve čtvrtek 16. dubna.
Projekt HlídacíPes.org zaměřený na fenomén tzv. Agenda Europe podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Cattani Evropské unie? Praní špinavých peněz bude hlídat Italka
Ficovy čistky rok poté. Průvan ve slovenské státní správě v číslech a grafech
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
Svůj názor píšu jako věřící člověk, který považuje manželství nejen za hodné ochrany, ale přímo za svátost, a rovněž lidský život si podle mě zaslouží ochrany od početí až po smrt, takže nesouhlasím ani s umělými potraty ani s eutanazií.
Zároveň jsem ale poměrně liberální (minimálně z pohledu některých konzervativců). Hodně se zajímám o problematiku medicínské etiky, čtu M. O. Váchu. Je mi jasné, že odmítáním určité jevy jednoduše nezmizí, např. aborce. Podobně vím, že homosexuální orientace existuje, není to nemoc a gayové by měli mít stejná práva jak ostatní, a to i v církvi. Je mi jasné, že některé lidi dráždí, že se o tom hodně mluví, připadá jim to jako propagace homosexuálního chování a do určité míry může být homosexuální chování skutečně móda (resp. spíš kdekdo se snaží tvrdit, že je asi „bi“).
Z mého pohledu je ale nepřijatelné útočit na oponenty stylem vyhlašování „zón bez LBGT“ nebo bojem proti Istanbulské úmluvě. Jde totiž o klasického slaměného panáka: nejprve si vytvořím zlou LBGT ideologii, na kterou útočím (a to pomíjím ještě další, častý prvek v podobě konspirace o tajemném spiknutí proti přirozenému řádu v pozadí). To je prodle mě špatné a to odmítám.
Od dob Sovětského svazu se v ohledu financování aktivit proti EU a NATO nic nezměnilo. Situaci v Sovětském svazu v tomto ohledu dokonale popsal Vladimir Bukovskij ve své knize Moskevský proces, vydaly nakladatelství & vydavatelství Volvox Globator a Ústav pro studium totalitních režimů, strana 602: Byl to prapodivný systém, pro který bylo lehčí okupovat sousední zemi, potlačit u sousedů všelidové vzbouření, nebo naopak vyvolat revoluci na druhé straně zeměkoule, než zásobit vlastní obyvatelstvo solí. Na jeho tajný pokyn vyrazily miliony západních pitomečků zdrtit své vlády, ale vlastní řídící soustavu už neovládal. A regulovat hospodářství vlastní země se nenaučil ani za sedmdesát let. Vše, co jeho šéfové uměli, bylo přikazovat, vydávat instrukce, jak „posílit“, „zvýšit“ nebo „rozšířit“, což všichni „jednomyslně schválili“.
Současnou situaci velmi dobře vystihuje brigádní generál Ing. Karel Řehka ve své knize Informační válka, ve které na straně 186 píše o Gerasimově doktríně:
Na základě současných ruských aktivit a zkušeností jsou v přípravě na válčení nové generace za hlavní trendy rozvoje ruských vojenských schopností považovány tyto posuny:
–od přímého ničení k přímému vlivu
–od přímého vyhlazení protivníka k jeho vnitřnímu rozkladu
–od války zbraní a technologie k válce kultury
–od války konvenčních sil ke speciálně upraveným silám a komerčním nepravidelným uskupením
–od tradičního (3D) bojiště k informačnímu a psychologickému válčení a válce vnímání
–od přímého střetu k bezkontaktní válce
–od povrchní a oddělené války k totální válce zahrnující vnitřní prostor a zázemí protivníka
–od války ve fyzickém prostředí k válce v lidském vědomí a v kybernetickém prostoru
–od symetrického k asymetrickému vedení války prostřednictvím souhry politických, ekonomických, informačních, technologických a ekologických kampaní
–od války ve vymezeném časovém období ke stavu permanentní války jako přirozeného fungování státu
Ruské vidění moderního vedení války je založeno na myšlence, že hlavním bojištěm je mysl a že válce nové generace musí dominovat informační a psychologické vedení války zaměřené na vojenské síly protivníka i civilní obyvatelstvo. Patrný je také důraz na použití nevojenských nástrojů a na válku jako trvalý a běžný stav věcí. Konec úryvku z knihy brigádního generála Ing. Karla Řehky.
Na financování všech podobných aktivit nelitoval peněz jak Sovětský svaz, tak na ně nelituje peněz ani současné Rusko, přestože životní úroveň byla jak v Sovětském svazu mizerná a v současném Rusku není o mnoho lepší. Viz několik údajů o Rusku z knihy MUDr. Juraje Mesíka Posledné impérium, strana 227, vydalo Artfórum Bratislava, 2018:
Rusi za Putina žijú tak dlho ako Bangladéšania – presne o desať rokov kratšie, ako je priemer EÚ.
V 142-miliónovej populácii majú oficiálne viac než milión ľudí s HIV – AIDS, reálne je nakazených oveľa viac. Obyvatelia Ruska sú „majstrami Eurázie“ v počte vrážd (deväť vrážd na stotisíc obyvateľov – oproti 0,9 vraždy v Česku; 0,8 v Poľsku alebo 0,7 v Nemecku), aj v počte samovrážd (19,5 v Rusku oproti desiatim na Slovensku).
Ruský alkoholizmus je legendárny a za číslami o jeho poklese sa skrýva pokles zdaneného obchodu, pálenie samohonky načierno a mohutný prítok vodky do Ruska z Kazachstanu. Prudko rastie počet bedárov, spoločnosť je sociálne oveľa väčšmi polarizovaná ako spoločnosti v EÚ. Rusko umiera a zvnútra sa rozpadá. Konec úryvku z knihy. A peníze z prodeje ropy nejdou na zlepšení popsaného stavu, ale na podporu pravicových extremistů v Evropě a na rozbití EU a NATO. Napadá mě: nefinancujeme si onen pravicový extremizmus nákupem ruské ropy sami? Mnohé nasvědčuje tomu, že ano.
1. Potrefená husa nejvíc kejhá
2. Účel světí prostředky
3. Někteří pro peníze udělají cokoliv
1) Myslim, ze se pomalu blizime k cedulim „only for white/hetero“. 2) Co na to (LGBT-free zony) rikaji soudy v Polsku? Nebo po probehle „reforme“ uz nerikaji nic? 3) Hrozne by me zajimalo, cim „mensina utlacuje vetsinu“? Nedeje se to jen v hlavach techto „konzervativcu“? 4) Tohle je pohled lidi, kteri cely zivot lidi zili v „akvariu“ a popiraji existenci „oceanu“. Nejradeji by to tady oplotili a zridili skanzen. Nezbyva nez doufat, ze casem se k vlade dostanou mladi, vzdelani lide bez predsudku. 5) Vyvoj se neda zastavit. Pokud dnes Zeman vetuje manzelstvi honosexualu, za 20 let se tomu budeme smat. Kdyby podobni dobraci meli moc, dodnes jezdi lokomotivy na paru a ve skolach se uci, ze Slunce obiha kolem Zeme. 6) Kdyz tak Rusku (ne vsem Rusum) vadi Zapad, co mohou nabidnout jako alternativu? Fasizoidni policejni stat a jako narodni sport piti vodky? 7) Minimalne od doby, kdy doslo ke zrovnopravneni zen, dochazi k poklesu porodnosti. Zeny nejsou stroje na plozeni deti. Pokud stat chce vice deti, musim zenam vyjit naproti. Almuzny (porodne, rodic. prispevek) ke zvyseni porodnosti urcite nepovedou. Kde je nejaka moderni levicova strana? Nemyslim CSSD – ta se stala stranou pro duchodce a prijemce davek. 8) Babis to udelal mazane. Nejdriv prechemizovanym zemedelstvim z muzu udela impotenty a pak se u nej za penize jejich manzelky muzou nechat umele oplodnit. 9) A jaky plan Hnuti pro zivot ma? Dirky do kondomu? Do antikoncepcnich pilulek michat placebo? Interupce jako trestny cin? To jsem myslel, ze je agenda KDU-CSL.
Pokud je normální, že někdo podporuje KGBT, multikulti, gender agendu, tak bude taky normální, že se najde někdo, kdo podporuje konzervativní směr orientovaný na rodinu.
Že to dělá Rusko?
Zaplať Pán Bůh za to.
Že to rozvrací EU? To nechápu.
V EU jsou snad ještě odlišné názory povolené? Nebo snad ne?
Každý má právo na svůj názor, Admirále. I vy i Rusko. Jen bych vám rád připomněl, že nikdo, ani vy, ani Rusko, nemá právo vydávat svůj názor za fakta. A to hlavně Rusko rádo dělá.
Pro mne jsou to mimoběžná témata a spojovat je považuji za CHYBU.
Já osobně nemám rád Rusko v jakékoliv jeho politicko-ideologické formě. Jsem přesvědčen o tom, že z Kremlu k nám šla vždycky jen a jen zima a v tomto smyslu odtamtud pro mne nemůže vzejít nikdy nic dobrého.
Současně jsem ale skalním zastáncem tradičních rodinných hodnot. Vím, o čem mluvím, sám mám 7 dětí… A budu také skalním odpůrcem toho, co bylo pojmenováno homosexualismem, tedy vnucování tolerance vůči zmatku v sexuální sebeidentifikaci za hranu vlastních svobod a práv na rodinu s otcem-mužem a matkou-ženou, které rovněž stojí za nezanedbatelnou pozornost a podporu státu.
Vidím to spíš tak, že v aktuální situaci se ruská propaganda snaží v Evropě jakkoliv zaháčkovat – a vzhledem k aktuálnímu levicově liberálnímu nastavení EU nachází ty, kteří jdou proti tomuto směru, ale jejichž pohnutky vůbec nemusí být proruské. V mém případě to tak zcela jistě není a nikdy nebude.
V tomto smyslu by byla nejlepší obrana proti Rusku, kdyby EU implementovala prorodinnou politiku s tím, že jiné pohledy jsou tolerovány ale nikoliv podporovány nebo nařizovány a ruským švábům by tak vyschla žíla…