G · RTM on Foter.com / CC BY-NC-ND, zdroj

Stížnost na kandidaturu Topolánka, Hilšera, Hynka, Kulhánka a Hanniga sepsal advokát Jan Kalvoda. Jasno má být do 14. prosince

Napsal/a Robert Břešťan 29. listopadu 2017

AKTUALIZOVÁNO Boj o prezidentský post získává nový rozměr. Nejvyšší správní soud se bude zabývat žalobou na zrušení kandidátních listin u pěti z kandidátů, kteří svou nominaci opírají o podpisy poslanců či senátorů.

Informaci HlídacíPes.org potvrdil předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. „Ano, žaloba na zrušení kandidatury těchto pěti kandidátů dorazila,“ řekl Baxa.

Jak jako první informoval HlídacíPes.org, žalobu prostřednictvím právního zástupce podala Terezie Holovská, bývalá místostarostka Prahy 8, která se o kandidaturu původně také ucházela. Z vyjádření soudu plyne, že právním zástupcem Holovské je advokát Jan Kalvoda.

Nejpozději do 14. prosince

Jádrem argumentace je fakt, že se někteří zákonodárci podepsali více kandidátům a „porušení § 21 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky“. (Text návrhu „na zrušení registrace kandidátní listiny je k dispozici ZDE a text doplnění návrhu, které mimo jiné vysvětluje, proč stížnost nesměřuje i na Pavla Fischera ZDE.)

Sama Holovská poslala dopis všem nově zvoleným poslankyním, aby jí v kandidatuře podpořily. Potřebný počet podpisů (dvacet poslanců nebo deset senátorů) však nezískala.

Lhůta na stížnost k soudu skončila ve středu 29.11. 2017 v 16.00. Ze zákona má pak lhůtu na rozhodnutí patnáct dní.

„Sedmičlenný volební senát Nejvyššího správního soudu v čele s předsedou senátu Tomášem Langáškem se sešel již dnes bezprostředně po vypršení lhůty k podávání návrhů. Volební senát začne bezodkladně činit nezbytné procesní úkony (tzn. obeslání účastníků řízení a vyžádání spisových materiálů Ministerstva vnitra) tak, aby podle zákona v jednotlivých věcech rozhodl usnesením do patnácti dnů, tzn. nejpozději ve čtvrtek 14. prosince 2017. S ohledem na krátkou lhůtu pro rozhodnutí stanovil senát účastníkům řízení lhůtu k vyjádření do středy 6. prosince 2017 včetně,“ konstatuje Nejvyšší správní soud.

Ministerstvo vnitra rozhodlo o registraci celkem devíti prezidentských kandidátů. Ti podle mínění vnitra splnili všechny zákonné podmínky nominace, ať již prostřednictvím nasbíraných podpisů občanů, či díky podpisům zákonodárců.

Ministerstvo vnitra trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. „Ústava ani zákon o volbě prezidenta to nezakazují,“ řekl už dříve náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Podpořily jsme jiné

Navrhovatelka Terezie Holovská se prostřednictvím právníka Jana Kalvody ohrazuje mimo jiné proti tomu, že „stanovisko Ministerstva vnitra je protikladné s týmž, na jehož základě ministerstvo postupovalo při předchozí prezidentské volbě“ a že toto stanovisko bylo zveřejněno až po ukončení lhůty k podávání kandidátních listin, „čímž bylo zasaženo do ustáleného pravidla fair politické soutěže na základě předem stanovených pravidel“.

Argumentuje i tím, že například poslankyně Valachová a Válková odmítly podat návrh v její prospěch výslovně proto, že již dříve podpořily jiného kandidáta“.

O post prezidenta usiluje nyní devět kandidátů: Miloš Zeman, Jiří Drahoš, Michal Horáček, Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek.

Pokud by žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu byla úspěšná, souboj by se zúžil jen na první čtyři jmenované.

30 komentářů

  1. s-22 napsal:

    Každý pravděpodobně má svého favorita, a pokud ho podpoří podpisem archu, anebo z postu poslance/senátora, již se tak trochu předpokládá, že mu dá hlas i u voleb. Naši zákonodárci opět dokazují, že „ohýbat“ se dá cokoli, co není přesně stanoveno. Jenže zatím máme ty senátorské podpisy především od tradičních politických stran a jejich sympatizantů. Ve chvíli, kdy se tam dostanou strany jiné, budeme ze všech stran slýchat, jak neetické či nemorální toto jednání je. Takže by bylo možná rozumné to rozseknout správným způsobem již nyní …a jsem zvědav na tu argumentaci soudu.

  2. Nemec napsal:

    Podaná žádost je naprostá blbost. O prezidentovi rozhodnou voliči a ne zákonodárci.

    • Robert Břešťan napsal:

      Není to žádost, ale stížnost, respektive žaloba. Tu zákon umožňuje. Voliči by asi neměli rozhodovat o kandidátech, kteří případně nesplnili zákonné podmínky.

    • Jiří Š tangl napsal:

      Přesně tak. Přímá volba presidenta je jen na občanech. !!!! Tak je to správné! !!

      • monarchista napsal:

        Jasně, kazeň musí byt, tak je to spravne….
        Jen ta přímá volba je pitomost, jak se okázalo, kterou by parlament tak, jak populisticky kvůli tomu změnil ústavu, měl urychleně zase zrušit, ideálně ještě do konce tohoto roku.

        • bětka.báthory napsal:

          Nebojte. Jestli Anofert stihne sestavit vládu a Eman ji jmenuje, Bureš nahradí ústavní práva Vedoucí Úlohou Agrofertu a bratrskou pomocí pod vedením FSB…

  3. sony-podnebný napsal:

    Pokud to není vysloveně určeno zákonem, pak může půoslanec či senátor podepsat více kandidátních listin než jednu. Například v anketě Prezident 21 může podpořit tři kandidáy a jednoho vetovat.

    • Robert Břešťan napsal:

      Jistý rozdíl bych viděl v tom, že Prezident 21 je jen hra na hlasování. A když se podíváte na text toho návrhu, tak jasné to není. Rozhodně to bude zajímavé soudní rozhodnutí.

    • Otakar Jíra napsal:

      Moc prosím, nevnášejte zmatek a nepleťte anketu mezi právní předpisy. Zákon schvaluje Parlament České republiky podle svého samostatného právního předpisu (zákona), zveřejněného ve Sbírce zákonů, zatímco publikování ankety a její umístění do veřejného prostoru schvaluje autor, případně zadavatel, či ten, který autora zaměstnává. Za správnost ankety ručí autor, případně vedoucí autorského týmu. Dojde-li k nějakému rozporu při zveřejnění výsledků ankety, je na zpracovateli, aby se hájil

    • Pamětník - bohužel napsal:

      Žijete v omylu, tvrdíte-li: „Pokud to není vysloveně určeno zákonem, pak může poslanec či senátor podepsat více kandidátních listin než jednu.“
      Právě proto je moc dobře, že se tím bude zabývat soud. A zkuste si prosím opravit vnímání nejvyššího zákona – Ústavy! Řekl bych, že je to právě naopak! Dělat vše, co není výslovně zákonem zakázáno – platí jen pro občany! Státní orgány, volení obecní zastupitele, samosprávce, a tedy i zákonodárci musí respektovat výklad: Mohou dělat jen to, co je zákonem výslovně povoleno! Takže do doby, než si takový zákon pro sebe přijmou, neměli by ani senátoři ve službě občanům využívat vrchnostenských postavení. Ale ono je to o schopnost chovat se morálně. Malý příklad: Zákon také výslovně nezakazuje aby si komunální zastupitel svým rozhodujícím hlasem nepřidělil nějakou funkci: Ve slušných samosprávách se takový zastupitel před mandanty/ voliči zcela znevěrohodní.

    • petrph napsal:

      Jinak tedy je nutné si uvědomit, že tímto portál Prezident 21 simuluje jeden z možných /navrhovaných/ způsobů volby prezidenta, přičemž každý z nich by mohl přinést naprosto rozdílné výsledky

    • jarda napsal:

      nechapu.jak.muzou.poslanci.podepisovat.vice.kandidatu.na.prezidenta.kdyz.obycejny.clovek.pri.volbe.muze.mit.jen.jeden.hlas.

  4. petrph napsal:

    Mimochodem, možná drobné, ale podstatné právní vysvětlení, ono je totiž matoucí používat termín podpořili, nebo podepsali. Tedy že „podepsali “ listinu více kandidátům.
    Z textu Ustavy totiž jasně vyplývá, že těch „nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů“ společně ten návrh kandidatury toho člověka sami oficiálně podávají . Čili – z tohoto pohledu, podat oficiální navrh na více kandidátů je stejný nesmysl , jako kdyby ti sami poslanci navrhovali několik různých kandidatů na premiéra, nebo jinou veřejnou funkci, o které se v parlamentu jedná.

  5. mk napsal:

    Souhlasím, že výklad MV umožňující navrhujícímu poslanci/senátorovi být zařazen do více skupin navrhovatelů, je naprostý nesmysl.
    Zároveň mám za to, že kandidáti (a stejně tak i navrhující zákonodárci) nemají šanci si ověřit a zajistit, aby po podpisu jimi sponsorovaného návrhu dotyčný poslanec/senátor nenavrhl jiného kandidáta a zároveň tím tak nevyřadil prvního kandidáta ze hry. Proto se domnívám, že je-li mezi navrhovateli alespoň 10 „samojediných“ senátorů či 20 poslanců, lze odhlédnout od podpisů navrhovatelů, kteří podali návrh i na dalšího kandidáta a zároveň požadovaný počet 10/20 převyšují – a takovou listinu lze uznat.
    Nastala-li však situace, kdy dvě kandidátní listiny podá alespoň 10/20 navrhovatelů, ale zároveň je z nich méně než 10/20 „samojediných“ zákonodárců, a kandidáti tak mají jednoho či více shodných navrhujících – pak je jasné, že obě kandidátní listiny nemohou zároveň platit.
    Pokud vím, tak Ústavní soud již judikoval ve smyslu, že přílišná přísnost by byla na úkor politické soutěže. Je tedy třeba posoudit, zda namísto toho nemůže platit alespoň jedna z kandidátních listin. Pak se ale nabízí tyto varianty:
    1. platná je listina podepsaná takovým spolunavrhujícím senátorem jako první (a tedy později podepsaná listina je neplatná), protože podpisem první listiny senátor své právo vyčerpal a nemohl tak platně navrhovat jiného kandidáta.
    2. platná je druhá listina podepsaná dotyčným později (a neplatná je listina podepsaná dříve), protože pozdějším podpisem vyjádřil navrhující senátor implicitně změnu svého návrhu. V takovém případě by měl toho prvního chudáka včas informovat, že svůj podpis pod jeho návrhem vlastně odvolal.
    3. platná je listina podaná do podatelny MV v pořadí jako první, a to bez ohledu na fakt, zda jí senátor podepsal dříve či později.
    Osobně bych se přikláněl ke 3. variantě, neboť kandidátní listina je dokument, který nemusí nést datum podpisu navrhujícího senátora. Navíc pokud by se data více spolunavrhujících křížila, nebylo by možno vůbec věc posoudit. MV však má jeden relevantní údaj – a to je podací razítko podatelny či podací razítko pošty. Ministerstvo proto nemá důvod zkoumat, kdy ten který senátor listinu podepsal, ale podívá se na datum a čas podání listiny. Později podané listiny s již „recyklovanými“ podpisy senátorů musí proto odmítnout registrovat.

    • petrph napsal:

      Jistě, těch možnosti řešení je několik. Jen že to je širší právní problém, o kterém se tu zmiňuji delší dobu. Totiž že každý by potřeboval znát jednoznačný výklad zákona předem aby se podle něj mohl zachovat. Zjistit ho až ex post, (až výrokem soudu), když už své jednání zpětně nemůže změnit ale bude za něj penalizován, už jistoty právního státu dosti deformují..
      Je sice dobře že „Ústavní soud již judikoval ve smyslu, že přílišná přísnost by byla na úkor politické soutěže.“ – jenže zrovna politická soutěž ve stylu „catch as you can catch“..už je liberalizovaná dost. Ale bylo by vhodné, kdyby tuto judikaci ÚS povinně rozšířil na všechna nejen justiční, ale i úřední i privátní (smluvní) rozhodnutí..

  6. Weber napsal:

    Co se týká zmíněného tématu, to je, kdo má právo se ucházet o prezidentský úřad ve volbách příští rok snad diskutéři vidí sami, jak vlastní problém chápeme. Není to jednoduché řešení a i když si někteří myslí, že by měl vše objasnit soud, tak si musíme položit otázku, který vlastně, aby to všichni přijali bez výhrad. Myslím, že to je zbožné přání a je nepochybné, že jediné správné rozhodnutí (ne návrh) má v ruce volič, neboť má hlas jediný a tedy nenabízí alternativu. Vše ostatní je zbytečné. Organizátor volby, MV vyhlásilo jakési pravidla, tak v rámci nich je třeba „makat“. Pokud bychom je nepřijali, tak se obávám, že by se vynořil někdo, kdo by požadoval přepočet všech podpisů v návrzích občanů na kandidáta a nepochybně by uspěl v optice odmítání „pravidel “ MV. To by potom mohl být mazec a to raději klídek, ono na tom prezidentovi zase tolik nezáleží, já bych to „místo“ zrušil. Mít reprezentanta, který reprezentuje jen sám sebe, nebo jen svoje příznivce a není za svoji „činnost“ odpovědný, to by si přál nejeden monarcha.

  7. Martin Prokeš napsal:

    Autoři ústavy si zjevně mysleli, že kandidáta na prezidenta nominují přímo poslanci nebo senátoři. Tedy se jich skupinka dohodne, že do volby vyšlou nějakého skvělého kandidáta, který se podle jejich zásadního přesvědčení na prezidenta NEJLÉPE hodí. Logicky nedává smysl, aby člen takové „vysílající skupiny“ podporoval ještě někoho dalšího.
    Nikdo si nedokázal ani ve snu představit, že si nějaký sám-sebe-nominant stoupne před sněmovnu a bude somrovat podpisy, které mu ochotní poslanci budou na kapotě auta dávat!

    • Weber napsal:

      Co si mysleli autoři Ústavy ČR, to je ve stadiu dohadů, ale nějaká pravidla o volbě hlavy ČR, tedy v případě tzv. přímé volby stanovuje příslušný zákon, ale ještě nikdo „nenakousl“ zda tento zákon, co se týká některých ustanovení není v rozporu s Ústavou ČR, nebo s Listinou základních práv a svobod. MV je si zřejmě toho vědomo a tak volně experimentuje, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Nu a někteří moudří (možná chytří) touží po jednotném výkladu (teď) a pořádku.

      • Miroslav Hrubý napsal:

        K dohadům „Co si mysleli autoři Ústavy ČR“ nabízím slova spoluautora Ústavy ČR a ústavního soudce pana Judr. Vojtěcha Cepla st.:

        „Pravidla života společnosti tvoří zákony. Z nich dominují zákony ústavní. Ostatní a podzákonné normy s nimi nesmí kolidovat. Je-li tomu tak, jsou od počátku neplatné. Při správu státu (i komunální) lze uplatňovat jen to, co zákon povoluje – nikoli činit to, co není zákonem zakázáno – jak občanům zaručuje Ústava ČR.“

        K dohadům dále: „Podle pravidel: Konvent, generální vůle, všechna moc sovětům, vítěz bere vše…vývojem dochází ke zjištění, že většina nezaručuje dokonalost, ba naopak. Jedinou korekturou mohou být pevná pravidla, právo, řád. Je na vládě práva a řádu aby řekla, kdy většina rozhodla špatně, a aby doložila, že některá rozhodnutí jsou v rozporu s dohodou o právech, o hájených pravidel a principech.“

        • petrph napsal:

          Pan Cepl by měl pravdu – ovšem to se bohužel týká pouze těch případů, kdy řešíme rozpor jednání s jednoznačně danými předpisy ústavních zákonů. Pokud tyto předpisy nejsou jednoznačné, ale lze dojít k různým právní výkladům, toto pravidlo neřeší nic.
          Potom nastupuje jiné ústavní pravidlo, totiž ustanovení soudců jako privilegované vrstvy nad zákony, nad právy, i svobodami občanů. Kteří mají pravomoc tyto případy ex post, jen na základě svého rozhodnutí rozhodovat. Mimo demokratickou kontrolu občanů ve volbách.

    • Jana napsal:

      Občané, kteří se podepisovali na podpisové archy (např. p. Drahoše, Horáčka, Zemana) také nebyli omezeni se podepsat pouze na jeden arch, resp. nebyli omezeni podporou pouze jednoho kandidáta.
      U podpisů poslanců, či senátorů je to podobné.
      U 20 poslanců, či 10 senátorů lze vícečetnou podporu snadno zkontrolovat, ale u 50.000-140.000 občanů?
      Rovněž zákon neříká, která z vícečetných podpor (podpisů) platí.

    • petrph napsal:

      Jistě, už jsem to tady psal výše, nejen že „..Autoři ústavy si zjevně mysleli, že kandidáta na prezidenta nominují přímo poslanci nebo senátoři“.ono to tak doslova v té Ústavě stojí..- a je to navíc srozumitelně formulováno i Kandidátní listině, kterou ti poslanci podepisují.
      Takže to vypadá na něco horšího – pokud jak správně píšete „že si nějaký sám-sebe-nominant stoupne před sněmovnu a bude somrovat podpisy – které mu snad nějací poslanci dají – a tím se podepíší že oni společně toho kandidáta navrhují“…svědčí to o trestuhodné právní nedbalosti těch poslanců, oni sami zkrátka nečtou a nechápou co podepisují…

    • ČERT napsal:

      Autoři ústavy… Spíš bychom možná měli upřesnit autoři ústavní změny, protože samozřejmě víme, že v době vzniku dosud platné Ústavy ČR se president volil jinak. Ale jak jsem aspoň pochopil, základní problém v celém tomhle případě spočívá v naprosto hajdalácky sepsaném zákoně o volbě presidenta.

      • Miroslav Hrubý napsal:

        Tak, tak: V naprosto hajdalácky sepsaném zákoně o volbě presidenta. A to jde jen o osobu prezidenta, – Umíte si představit co dokáží ve svém svatém nadšení / boji proti všemu nač ukáží vůdc ) /zplodit kupř. zastánci celostátního referenda o budoucnosti našich dětí a vnuků?

        • ČERT napsal:

          Tak mně v tomhle konkrétním případě přijde docela tristní to, že jakkoliv je volba presidenta republiky dost zásadní krok z hlediska státu jako takového, najednou se ukáže, že není zcela jasné, jaká jsou vlastně úplně přesná pravidla té volby (tj. ti poslanci a senátoři, zda to jeden může podepsat jenom jednomu anebo více kandidátům, resp. těm, kteří by do funkce presidenta chtěli kandidovat)…

  8. Pavel Adámek napsal:

    Opět se ukazuje o co v Česku jde především. Ne o volnou soutěž myšlenek ale byrokratický úkon. A na to zahynem..

  9. Laj napsal:

    Nutno připustit, že ne každý zákon je absolutně přesný bez možnosti „chybišky“. A výklad MV ve variantě „obojí je správně“ není přípustný musí tedy rozhodnout příslušný soud, a to bude správné.
    Ostatně síla zákona je dána tím jak je schopen prosadit se, tj potrestat toho kdo schválená pravidla nedodrží.

  10. Nemec napsal:

    Každá žaloba je žádost. Navíc v tomto případě co právník, to jiný názor a soud si rozhodne podle svého. Naprostá blbost je se zabývat se madam, která se ozvala až sama neuspěla, když nejprve s podmínkami souhlasila. Je naprostá blbost, přímo absurdní aby se zákonodárcům něco zakazovalo nebo určovalo. Já chci volit prezidentem pana Hilšlera a ne sledovat nekonečné soudní tahanice .

    • jan rich napsal:

      Ano,každá žaloba je žádost.Ale vyplývá z nedokonalosti zákonů.Každý právník může mít svůj názor,soud však musí rozhodnou v intencích zákonů.Pane,neoblbujte ostatní,že si soud rozhodne jak chce.To pak připouštíte cochcárnu.Musím ale souhlasit,že je mi divné,že soudy ze své podstaty musí vidět mezery v zákonech.Přesto jsem nezaregistroval,že by křičely po nápravě.V tom vidím ostudu současného soudnictví.Jakoby pohodlnost jejich povolání bránila kreativnosti.Čekáme na Herakla a jeho přehrazení toku.Aby bylo čisto.

  11. jan rich napsal:

    Řešíme následky konání nekompetentních navrhovatelů omílaných zákonů.Příčinu řešme po rozuzlování tohoto problému také tím,že jména navrhovatelů zveřejníme.Že aby si už neškrtli,když neumějí.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies