Rada Českého rozhlasu letos dozná výrazných změn. Podobně jako loni v televizní radě se v příštích měsících i v té rozhlasové obmění třetina členů. Už tento týden také budou rozhlasoví radní vybírat nového předsedu za Miroslava Dittricha, kterému končí šestiletý mandát. Pod Dittrichovým vedením měla Rada nadstandardně blízké vztahy s generálním ředitelem ČRo René Zavoralem, kterého přitom radní mají ze zákona kontrolovat.

Jak blízko má většina současné Rady ČRo ke generálnímu řediteli, ukázal třeba soukromý večírek části radních s ředitelem během loňského karlovarského filmového festivalu. Když na něj HlídacíPes.org upozornil, divil se jeden z účastníků akce, radní Ondřej Matouš, v čem je problém:

„My se nesmíme stýkat? To je někde v nějakém zákoně?“ reagoval na dotaz redakce, zda podobné akce nenarušují kontrolní roli rady vůči vedení rozhlasu.

Zákon dává rozhlasové radě směrem k řediteli některé podstatné pravomoci. Rada především rozhoduje o jeho jmenování a odvolání, rozhoduje o stížnostech týkajících se generálního ředitele a určuje ředitelovu mzdu a odměny.

I když se teď třetina rady obmění, na dobrých vztazích rady s vedením rozhlasu to bezprostředně nejspíš nic nezmění. Právě zmiňovaný Ondřej Matouš je podle informací HlídacíPes.org jedním z favoritů volby nového předsedy Rady Českého rozhlasu, kterého budou radní vybírat na své středeční schůzi.

Jediný kandidát Zavoral

Odcházející šéf rady Miroslav Dittrich je se svým šestiletým mandátem spokojen: „Český rozhlas je ve výborné kondici. Jak po stránce ekonomické, kdy odpovědné hospodaření vedlo k úsporám a umožnilo soustavně zvyšovat mzdy zaměstnancům, tak po stránce technické, viz vysílací pracoviště a rozvoj digitálního vysílání,“ shrnuje Dittrich pro HlídacíPes.org.

Kromě nového člena rady za Miroslava Dittricha se v radě objeví také nástupce Jiřího Šuchmana, který loni rezignoval. Náhradníka za něj by měla Poslanecká sněmovna zvolit na lednové schůzi ze tří kandidátů, kteří postoupili do užšího výběru. Jsou to dlouholetý redaktor rozhlasového hudebního nakladatelství Jiří Dohnal, scénograf Ondřej Zicha a někdejší vysoký manažer rozhlasu Oldřich Šesták.

Končící šéf rady se dobrými vztahy s šéfem rozhlasu René Zavoralem nikdy netajil. „Jsem opravdu rád, že v čele ČRo bude nadále dosavadní úspěšný ředitel,“ řekl Dittrich v srpnu 2021, když rada Zavorala potvrdila ve funkci i na druhé funkční období. Staronový ředitel tehdy neměl ani jednoho protikandidáta a volební výbor sněmovny následně řešil, zda volba nebyla Zavoralovi takříkajíc ušitá na míru, což naznačil jeden z členů volebního výboru Petr Bendl.

Rozhlasová rada totiž „vyřídila“ celou volbu šéfa rozhlasu během několika týdnů letních prázdnin. Výběrové řízení vyhlásila 14. července, uzávěrka přihlášek byla 16. srpna. Už o devět dní později pak rada na svém zasedání Zavorala ve funkci potvrdila.

Samotní radní se proti možné manipulaci při volbě před rokem kategoricky ohradili: „Předsednictvo Rady ČRo konstatuje, že volba GŘ proběhla transparentně, dle zákona a všech platných pravidel, včetně notářského dohledu,“ stojí ve stanovisku z ledna 2022 na webu rozhlasové rady.

Faktem je, že rada opakovaně Zavorala podržela, když čelil veřejné kritice. Například poté, co oznámil plán dosadit do čela zpravodajství Českého rozhlasu kontroverzní bývalou novinářku Jitku Obzinovou a stovky zaměstnanců rozhlasu proti tomu hlasitě protestovaly. Nebo když ředitel ve svém sekretariátu zaměstnal bývalého šéfa slovenských veřejnoprávních médií Jaroslava Rezníka – i ten má zejména na Slovensku pochybnou reputaci, kvůli blízkosti k politikům nebo proto, že jako šéf agentury TASR podepsal před několika lety smlouvu o spolupráci s kremelským médiem Sputnik.

V obou případech se sice někteří radní Zavorala na tyto sporné kroky ptali, většina rady je však nijak nerozporovala.

Válka na Ukrajině podle Jandáka

Dalším radním, který letos rozhlasovou radu opustí, bude Vítězslav Jandák. Tomu skončí mandát v polovině roku. Jandák se do širší pozornosti dostal v roce 2019, kdy přímo na zasedání rady používal vulgární výrazy směrem k novinářům a k hudebnímu publicistovi Jiřímu Černému. Ani tohle však většině radních nevadilo, od Jandáka se veřejně distancoval jen tehdejší místopředseda rady Jiří Vejvoda a později mírněji i tehdejší předsedkyně rady Hana Dohnálková.

Jandák poté ustál i debatu o svém odvolání z rady. Volební výbor sněmovny došel k závěru, že jeho vulgarity nebyly tak závažným prohřeškem, aby v radě musel skončit. Loni v létě se nicméně znovu připomněl výrokem, že to, co se děje na Ukrajině, „není válka“.

Téma rusko-ukrajinského konfliktu zvedl na radě i místopředseda Tomáš Kňourek, který dlouhodobě kritizuje zejména názorovou nevyváženost vysílání Českého rozhlasu Plus. V minulém volebním období se opakovaně zajímal například i o to, proč není v éteru více slyšet hlas SPD.

Předloni v dubnu Kňourek na zasedání rady tvrdil, že ve vysílání Plusu „zaznívá strašně málo“ dalších „hlavních názorových proudů této společnosti“, jako jsou podle něj například euroskepticismus, odmítání migrace nebo cenzura na sociálních sítích.

A ruského velvyslance jste zvali?

Zmínil také, že si „ČRo Plus zve do pořadu Interview Plus aspoň jednou ročně ukrajinského velvyslance, bylo to teď nedávno, tuším 14 dnů“. Kňourka zajímalo, jestli pozvání dostal i ruský velvyslanec: „Ano, opakovaně, bez úspěchu,“ odpověděl tehdejší šéfredaktor Plusu Petr Šabata.

Loni v únoru, pouhý den před ruskou invazí na Ukrajinu, se pak místopředseda Kňourek neúspěšně pokusil protlačit do usnesení rady kritiku rozhlasu za „jednotvárné a nepluralitní“ pohledy na politiku Kremlu, a to v rámci odpovědí na stížnosti posluchačů:

„O dění v Rusku či jeho politice na stanicích Českého rozhlasu skutečně informuje široká škála redaktorů, komentátorů či hostů. Nicméně primárně jde o názorové spektrum, které je, snad až na drobné výjimky, jednotvárné, nepluralitní. Odlišné pohledy zajímavých osobností a komentátorů na politiku Kremlu, které přitom lze v mediálním éteru běžně a jednoduše najít, se ve vysílání Českého rozhlasu v podstatě nevyskytují,“ psal Kňourek ve svém návrhu odpovědi na jednu ze stížností. Pro jeho návrh usnesení ale nikdo další z radních nehlasoval.

Sám Kňourek už dříve pro HlídacíPes.org řekl, že chtěl v rámci svého členství radě vyjet za inspirací pro veřejnoprávní rozhlas právě do Ruska.

Radnímu Kňourkovi skončí mandát až za dva roky, členem rady je už od roku 2013. Výměnou tří radních v letošním roce nicméně dojde k výraznému přeskupení sil v radě. Nově zvolení radní budou odrážet aktuální složení parlamentu, a „naředí“ tak sestavu zvolenou z velké části předchozí sněmovní hlasovací koalicí ANO-SPD-KSČM.