„Současná nabídka Kremlem ovládaných médií vychovává v Rusku generaci, na niž více působí mýty než realita a pravda,“ říká výkonný ředitel think-tanku Evropská nadace pro demokracii Jerzy Pomianowski. Právě on vede tým, který má pro Evropskou komisi vypracovat studii o tom, jak čelit ruské informační válce.

„Platí, že k tomu, abychom dostali pluralitu do ruskojazyčné mediální sféry, potřebujeme nasadit mnohem víc kreativity, zdrojů a peněz, než nyní,“ říká Pomianowski v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ruskou propagandou se bude zabývat i nadcházející evropský summit v Bruselu. Očekává se, že na přípravu akčního plánu by měli dát prezidenti a premiéři zemí EU šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové čas do června.

Právě na konci června má Evropská nadace pro demokracii (European Endowment for Democracy – EED) své závěry a konkrétní návrhy oficiálně zveřejnit. Do nového přístupu Evropské unie by se aktivně mohla zapojit i Česká republika.

Evropská ruská plnoformátová televize

Co bude konkrétně obsahem vaší studie, už víte, co budete Evropské komisi radit?

Chceme zdůraznit to, že nejde o boj s propagandou a přípravu nějaké kontrapropagandy. Pokud bychom to zredukovali jen na tohle téma, ztratili bychom důležitý kontext: fakt, že jednomu významnému evropskému jazyku v mediální sféře dominuje centrálně kontrolovaná skupina médií přímo spojená s lidmi kolem prezidenta Putina. To je něco, co do Evropy 21. století nepatří. Věříme tomu, že každý národ, ať už Britové, Němci nebo Rusové, mají právo na svobodnou diskusi, svobodný výběr informací spojený s nejvyššími standardy žurnalistiky. Ty ale v médiích kontrolovaných Kremlem nenajdete.

Jerzy Pomianowski, foto: Ministerstvo zahraničí Polské republiky

Takže konflikt na Ukrajině, a informační válka s ním spojená, je jen poslední kapkou, ne hlavním důvodem, proč teď EU ruskou propagandu řeší?
Ano, problém je v tom, že důsledky aktuálního stavu ruského mediálního světa tu budou ještě dalších dvacet let. Vyrůstá celá generace lidí, na něž emocionálně i v oblasti vzdělávání mnohem více působí mýty než realita a pravda.

Myslíte, že správnou odpovědí by měl být vznik plnoformátové televize v ruském jazyce, která zasáhne mnohem širší veřejnost, než jen zpravodajská televize typu kremelské Russia Today?
Je jasné, že hlavní angažovanost diváků se dnes nevztahuje ke zpravodajství, ale k pořadům, které podporují emoce a utvrzují je – v případě Ruska – v mýtech. Takže pokud se bavíme o pluralitním médiu vysílajícím v ruštině, zcela jistě to nemůže být čistě zpravodajský kanál. Rovnováhu ale nezajistí jen jedno osamocené řešení. Musíme hledat široké spektrum, které bude do veřejného prostoru vnášet nový obsah, ne jen zprávy. Tím myslím například kulturní programy, satiru a další oblíbené druhy pořadů. V Rusku byl například velmi populární program „Loutky“, ale musel skončit, protože byl příliš vtipný, respektive příliš kontroverzní. Tenhle druh zábavy a reflexe politiky by se měl vrátit. Zajímá lidi nejen v Rusku, ale i v celé rusky hovořící mediální sféře – ať už jde o rusky mluvící Ukrajince, Bělorusy, Lotyše, Estonce nebo Moldavany. Nejde zkrátka jen o Rusko.

Máte už nyní odhad ceny, na kolik by taková televize či obecně „evropská mediální odpověď“ mohla vyjít?
My, jako Evropská nadace pro demokraci, máme své zkušenosti, protože působíme jako podporovatel řady mediálních aktivit. Ať už jde o malé weby, nezávislé filmaře, internetová rádia… Teď ale mluvíme o televizním kanálu a to samozřejmě přesahuje naše možnosti. Takže spíše připravujeme seznam doporučení pro celou škálu potenciálních dárců, malých i velkých. Každý z nich si bude moct vybrat, co ho zaujme, co vyhovuje jeho zájmům a možnostem. Obecně vzato ale platí, že k tomu, abychom dostali pluralitu do ruskojazyčné mediální sféry, potřebujeme nasadit mnohem víc kreativity, zdrojů a peněz, než nyní.

Přesto, pokud jde o peníze, Kreml třeba jen televizi RT ročně podporuje 300 miliony dolarů. Kde na to Evropská komise, či kdokoli jiný, vezme?
Nejde jen o Evropskou komisi, jde o členské státy EU. V nich existují velcí donoři, kteří už zvažují svou angažovanost v projektu. A své odhodlání rozhodně nepoměřují tím, kolik peněz dává Rusko do své mediální mašinerie. Zajímá je to, jak peníze využít rozumně a účelně, což je i důvod, proč také čekají na závěry naší studie. Nevidíme řešení v tom, že někde bude obrovský centrální rozpočet; to je typické spíše pro myšlení z dob studené války. Síla Evropy je v její demokracii, multiplicitě, ve schopnosti vtáhnout lidi do děje a pomoct jim třeba rozjet nezávislé weby v ruštině, rozvíjet veřejnou diskusi, mluvit spolu. To nemusí být tak drahé a může to být mnohem silnější nástroj, než je celá Russia Today.

Ukrajina je jen vrchol ledovce

Slyšel jsem, že téma by si za své ráda vzala německá Deutsche Welle, která by chtěla být lídrem v tomto novém evropském přístupu k ruské informační válce…
Lídři jsou myslím jasní už teď: BBC, právě Deutsche Welle, Rádio Svobodná Evropa… Mají na to kapacitu i kredibilitu. Ovšem metody, s nimiž pracují dnes, nejsou stoprocentně vyhovující a úspěšné. Proto věřím, že i tyhle zavedené značky budou schopné reflexe a že budou otevřeny novým přístupům a že naši studii budou brát jako důležitou inspiraci k tomu, jak budovat nový obsah a dostávat ho k novým příjemcům.

Vaše studie bude hotová v květnu?
Chceme, aby první vstup do debaty k tomuto tématu začal v květnu na summitu Východního partnerství v Rize. Kompletní studie proveditelnosti včetně všech detailů a příloh by měla být hotova na konci června.

Evropská komise se adekvátní odpovědí na ruskou propagandu začala vážněji zabývat až letos v lednu, po výzvě čtyř ministrů zahraničí . Není to poněkud pozdě?
Je to pozdě, ale snad ještě příliš pozdě. Dopis čtyř ministrů se týkal spíše strategické komunikace než jen toho, jak čelit propagandě. Ale ruská propaganda samozřejmě významné téma je. Díváme se na to z mnohem hlubší a širší perspektivy. V první řadě reflektujeme to, že stav ruských státních médií se za posledních deset let výrazně zhoršil. Otevřenost, pluralitu a svobodu projevu je v Rusku – nejen v médiiích – systematicky potlačována. To, co dnes vidíme v souvislosti s děním na Ukrajině je jen vrchol ledovce. To je důvod, proč je zapotřebí politické reakce. Jak jsem řekl, je pozdě, ale věřím, že pořád ne tak pozdě.

Follow @brestan