Start Airbusu A330 z pražského Letiště Václava Havla směr Ulánbátar bude ve středu 10. července historicky prvním přímým pravidelným letem mezi Českem a Mongolskem. Lety dvakrát týdně vsázejí nejen na zájem Čechů o cesty do Asie, ale i na rostoucí zájem Mongolů o práci a život v Česku. Mongolsko je také na seznamu zemí, jimž se cíleně – a ještě více než dosud – otvírá tuzemský pracovní trh.

Přímá linka z Česka do Mongolska je teprve třetí svého druhu v rámci Evropské unie. „Jsme velice rádi, že dopravce Eznis Airways spouští přímou linku z Prahy do Ulánbátaru. V Česku žije přibližně dvanáct tisíc Mongolů, což je jedna z jejich vůbec největších komunit v Evropské unii,“ říká Jiří Pos, předseda představenstva Letiště Praha.

Podle údajů ministerstva vnitra, zprávy o migraci za 1. čtvrtletí 2024, jsou Mongolové osmou největší menšinou v ČR. A dá se očekávat, že Mongolů v Česku ještě přibude.

„Spokojeni budou jistě také čeští turisté, kteří mohou vyrazit za poznáváním neprobádaného Mongolska, kam navíc aktuálně nepotřebují víza (pro krátkodobé cesty do 30 dnů, pozn. red.),“ dodává Pos s tím, že zajímavé jsou například navazující lety do Vietnamu.

Mongolsko je sice dvacetkrát větší než Česká republika, na ploše přesahující milion a půl kilometrů čtverečních žije pouze 3,27 milionu obyvatel.

Zmíněných zhruba dvanáct tisíc Mongolů žijících v Česku nemusí znít jako velké číslo, ve skutečnosti jde o pátou největší komunitu mimo domovské Mongolsko a největší diasporu v Evropě.

Desítky žádostí každý den

Podle údajů ministerstva vnitra, zprávy o migraci za 1. čtvrtletí 2024, jsou Mongolové osmou největší menšinou v ČR.

Celkem jich zde k letošnímu 31. březnu bylo 12 429, vesměs v rámci legální migrace; po Vietnamcích jsou Mongolové druhou největší asijskou menšinou u nás.

Navýšení kvót se na fungování konzulátu České republiky v Ulánbátaru již projevilo: dlouhodobě jsou nabírány desítky žádostí o zaměstnanecké karty denně.

A dá se očekávat, že Mongolů v Česku ještě přibude. Počítá s tím vládní program, který navýšil kvóty pro zahraniční zaměstnance, kteří mají pomoct tuzemskému průmyslu řešit dlouhodobý nedostatek zaměstnanců především v manuálních profesích. Vedle Ukrajinců a Filipínců to jsou právě i Mongolové.

Už před pěti lety vznikl program „Kvalifikovaný zaměstnanec“, který pro Mongolsko určil kvótu jednoho tisíce zaměstnaneckých karet ročně. Pro rok 2023 se kvóta zvedla až na 3170 „zelených karet“ za rok.

„Navýšení kvót se na fungování konzulátu České republiky v Ulánbátaru již projevilo: dlouhodobě jsou nabírány desítky žádostí o zaměstnanecké karty denně tak, aby byla co nejdříve pokryta poptávka zaměstnavatelů a mongolští zaměstnanci mohli co nejrychleji odcestovat do Česka,“ říká za MZV Aneta Kovářová.

Svou roli hrají i vazby z doby před rokem 1989, kdy v tehdejším Československu studovalo v součtu několik desítek tisíc Mongolů. A jak dokládá tento červnový tweet českého velvyslance v Mongolsku Jana Vytopila, tradice výjezdů za studiem pokračuje – byť zdaleka ne v takovém měřítku – i v současnosti:

NEW STUDENTS ARE FLYING TO 🇲🇳✈️ 🇨🇿 CZECHIA with the scholarship of the President of Mongolia. Today they have received Czech visas 🛂. Future engineers begin their training in September with a one-year Czech language course in Prague. The next batch of students will leave soon! pic.twitter.com/DnG2mbep9p

— Jan Vytopil 🇨🇿 (@JanVytopil) June 20, 2024

Od volantů po potahy

To, že se dnes Mongolové stěhují do Česka – obvykle s celou rodinou – takřka výhradně za prací, potvrzuje zkušenost Ivo Stejskala, místostarosty města Blansko. Právě tam žila ještě zhruba před deseti lety asi největší mongolská komunita v Česku. I když lze narazit na dobové články o tom, že soužití místních lidí se stovkami Mongolů nebylo zrovna snadné, problémy podle něj nebyly.

Faktem je, že do statistik kriminality se mongolští občané zapisují jen minimálně. Kupříkladu v údajích o trestné činnosti cizinců v dostupných datech za rok 2022 Mongolové vůbec nefigurují.

„Dnes už tu v podstatě žádní Mongolové nejsou. Maximálně to jsou jednotky lidí, kteří se integrovali a jejichž děti tu začaly chodit do školy. Většina z jejich komunity v minulosti pracovala ve firmě Apos, obšívali volanty a byli velmi zruční. Když tu firma skončila, odstěhovali se někam jinam,“ říká Stejskal.

Ono „jinam“ je nyní například Česká Lípa nebo Ralsko a Stráž pod Ralskem. Zde se mongolští pracovníci uplatňují například v závodech americké společnosti Johnson Controls, kde se vyrábějí automobilové potahy.