Dva dny média ohřívala příběh Ivana Langera v souvislosti se solární elektrárnou v Ševětíně, aby se nakonec ukázalo, co zdroje z bezpečnostních složek hlásily už v úterý. O Ševětín nejde. A v první linii nejde ani o Ivana Langera. Sledujeme válku policajtů, a díky nedobrovolnému angažmá bývalého ministra vnitra ji sledujeme v přímém přenosu.

Nic se neděje bez důvodu, a proto se ani informace, že v aktuálním zásahu protimafiánského útvaru jde o podvody kolem solární elektrárny Ševětín, neobjevila náhodou. Byla vyvrácena. Ale dva dny kolem ní média kroužila jako supi. Ševětín, to je totiž Ivan Langer, jak nedávno napsal Respekt.

Byla to jen kouřová clona. Co měla zakrýt?

Informaci hned v úterý vypustil redaktor veřejnoprávní České televize Jiří Hynek. Jeho vztahy s útvarem Roberta Šlachty jsou dlouhodobě nadstandardní. Přesto je zarážející, jak málo ostatní média udělala pro to, aby informaci ověřila. Vzala ji jako fakt, přestože to tvrdil jen novinář. Jen jeden novinář.

Jiřímu Hynkovi tu informaci někdo poskytl. Když vyloučíme varianty, že si ji redaktor vymyslel nebo si z něho někdo vystřelil, zbývá záměr. Smáli jsme se, až jsme se za břicho popadali, říkají dnes lidé z ÚOOZ. Ve skutečnosti to mohli být zrovna tak dobře oni sami. Pokud potřebovali vytvořit kouřovou clonu.

Ivan Langer se k tomu hodí velice dobře. Málokoho nechává klidným. Je to bývalý ministr vnitra, člověk, kterého voliči vykroužkovali z kandidátky. Pozornost, která se na na něho soustředila, odvrátila oči od některých nepříjemných otázek.

Čistí proti prohnilým?

Ta klíčová zní: Jak to, že ÚOOZ vyšetřuje případ, který se jeví jako korupce v policejních řadách? Tu přece vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů.

A už jsme u skulinek v zákonech, které známe z minula. Z kauzy Rath víme, že byla ohnuta místní příslušnost státního zastupitelství. Případ, který patří do středních Čech, rozjížděli státní zástupci v Ústí nad Labem. Prý proto, že hrozilo vyzrazení. Nikomu na tom dodnes nepřišlo nic divného, aspoň ne do takové míry, aby tuto nezákonnost přesně pojmenoval a vyvodil z ní i procesní důsledky.

Podobné zdůvodnění teď slyšíme u probíhající války policajtů. A že o ni jde, je zřejmé z definice. Jeden policejní útvar, ten čistý a nezkorumpovaný, nahání uplacené poldy z protikorupční policie, z krajské hospodařiny, prý nemůže věřit ani inspekci. Proto ta nestandardnost.

Řekněme si to na rovinu. O tom, že jsou na různých patrech policie policajti zkorumpovaní i čistí, nemůže být pochyb. Jak systémová korupce to je, nevíme. Zatím jsme neslyšeli, jaká obvinění v případu padnou. Prý je to velké, jenže znáte to. Odposlechy, někdo o někom něco říká.

Je nám naznačováno, že jsou podezření tak vážná, že ÚOOZ opravňují k mimořádným krokům. Takovou situaci si dokážeme představit. Mohla by být ohrožena integrita státu, třeba. Organizovaný zločin prorostl do politiky a policie, řekl by asi bývalý šéf ÚOOZ Jan Kubice. Proto stojí inspekce mimo, prý se jí to týká. A pro jistotu nám byla ještě vyhozena vějička v podobě Ševětína a Ivana Langera. Abychom se neptali.

Inspekce na vedlejší koleji

Zákon říká, že trestnou činnost policistů vyšetřuje inspekce. Tečka. Neříká, že když Ivo Ištvan nebo Robert Šlachta usoudí, že je to riskantní, inspekce se obejde. Šéf inspekce je podřízen předsedovi vlády, a tudy také vede cesta pro případy, na které nepamatuje zákon.

Pokud je inspekce prolezlá korupcí tak, že to boří základy státu, měla o tom jednat vláda. Vláda měla nějak rozhodnout, a pokud je to až tak vážné, třeba inspekci rozpustit. Ne dovolit, aby se ohýbal zákon.

Obvinění jsou zatím čtyři, z toho dva policisté.  Dva! Mohou dva policajti, i kdyby byli sebeúplatnější a sebevlivnější, rozvrátit systém?

Nebo tu otázku položme obráceně: Je to tak silná nákaza, abychom přihlíželi, jak se ze zákona stává trhací kalendář? Policajti, zvlášť ti elitní, mají zvláštní schopnost vycítit slabou kontrolu. Vždycky dojdou až tam, kam jim to společnost dovolí. S odposlechy, zneužíváním místní a věcné příslušnosti a obcházením soudní a politické kontroly se vždycky budou pohybovat na hraně ofsajdu.

O co se válčí

Má to ještě jeden rozměr, který stojí za pozornost. Válka policajtů zuří především mezi ÚOOZ a ÚOKFK, tzv. protikorupční policií. Ta má totiž ze zákona pouvoir vyšetřovat korupci a trestné činy „v politice“. Jenže někteří státní zástupci s ní nechtějí spolupracovat, nevěří jí.

Je to důležité pro vznik tzv.protikorupčního speciálu. Existují snahy o to, aby hlavním partnerem specialních státních zástupců byl ÚOOZ. Ten čistý, útvar, který dnes čistí ostatní útvary policie, včetně protikorupční policie. Dokonce tam prý vzniká nové oddělení, které se má politikou a velkými penězi zabývat.

To, co vidíme, je válka o pozice a budoucí uspořádání elitních složek. V pořádku, ale to nám měl někdo říct. A je jen jedna osoba, která k tomu má mandát. Předseda vlády. Robert Šlachta ani Ivo Ištvan to není.