Stalinistka Semelová útočila na Miladu Horákovou. Půjde za to před soud. Titulek Blesk.cz obsahuje vše, co jste chtěli vědět. Právo v Česku zvítězilo nad lží a nenávistí. Jenže to tak není.

Správně by měl titulek znít: Člen TOP 09 podal na Semelovou z KSČM žalobu (což může udělat kdokoli). Soud se jí bude zabývat (protože musí). Jenže to by nikoho nezajímalo.

Soudě podle vyznění titulků většiny zpravodajských serverů, Marta Semelová bude 6. ledna příštího roku uznána vinnou z rozvracení demokratického řádu, pošlapání odkazu Milady Horákové, schvalování invaze vojsk Varšavské smlouvy, případně exhumace Stalinovy dýmky. A odsouzena k – moment – k čemu vlastně?

K omluvě? K náhradě nemajetkové újmy zastupiteli brněnských Bohunic Michalu Kinclovi, členovi TOP 09? A bude mít případný rozsudek jakýkoli vliv na případné obnovení snah o její trestní stíhání?

Věštění z křišťálové koule

Předjímat výsledek soudního řízení je obecně věštění z křišťálové koule. Leccos ale víme. Jde o občanskoprávní spor na ochranu osobnosti, v němž bude hlavní roli hrát Kinclova úzkost, kterou mu výroky poslankyně Semelové měly způsobit.

Kincl musí unést důkazní břemeno, je to na něm. Soud nebude primárně posuzovat výroky jako takové, ale jak na Kincla působily. KSČM mu už předem poradila, ať příště přepne na jiný program. Dá se čekat, že co do podstaty mu soud poradí totéž. Co je to za politika, který se zhroutí, když známá extrémistka vypustí v éteru něco ze svých mouder? Ať si vezme Lexaurin, řekne možná soud.

Nebo možná ne. Je to přesně ten typ soudního sporu, kde víc než o podstatu jde o to, co se řekne na okraj, obiter dictum. Ten typ soudu, v němž se (typově) rád ukazoval třeba soudce Vojtěch Cepl ml. a které (a kterého) média tak milují.

Podívejte se na sestřih pořadu Hydepark ČT24, kde zazněly kontroverzní výroky poslankyně Semelové

Za tu tisícovku to stojí: Kincl čeká, že nejspíš prohraje, ale minimálně čytři měsíce bude lákat pozornost médií. Veze se na Semelové. Ona zase na Gottwaldovi a Horákové. Každý má svoje publikum.

Ale možná se Kincl i dočká: Soud jeho žalobu zamítne, ale obiter dictum poví něco, z čeho půjde vystavět zpravodajský titulek. Výroky stalinistky Semelové byly nemravné, řekl soud. Hezké. Ale k ničemu, to přece víme.

Jen mediální divadlo

Policie výroky Marty Semelové vyšetřovala loni celý rok. Státní zástupce stíhat chtěl: podle jeho názoru byly výroky „přes čáru“. Znalec byl ale proti. Umíme se s tím smířit? Moc ne.

Pokud by policie chtěla Semelovou obvinit, žádala by sněmovnu o vydání. Jednal by o tom mandátový a imunitní výbor, jednou, dvakrát, pozval si ji, pak doporučil. Následovalo by plénum a média by to hltala. Jenže se to nestalo.

Teď přichází žaloba občanskoprávní. Kolik toho noviny upletly jen z faktu, že soud nařídil projednání. V lednu znovu. Semelová nepřijde, pošle advokáta. Bude se psát, že nepřišla. Nebo přijde – rozebere se, co řekla. Všichni budou spokojeni.

Ve sněmovně Semelová nevadí?

Poslankyně Semelová je přitom ve sněmovně ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, dokonce je jeho ověřovatelkou, má funkci. Zasedá i v podvýboru pro předškolní a základní školství, je místopředsedkyní podvýboru pro střední a vyšší odborné školství. Celé vzdělávání má pod kontrolou.

Vadí to? Jistě, je to symbol. Sněmovna je vrchol parlamentní demokracie. Vrchol všeho, proti čemu Semelová bojuje. Tak proč jí strážci odkazu Milady Horákové nepřeobsadí? Nejde to? Jsou na to vázány dohody? Odvolali by komunisté jiné jejich předsedy a místopředsedy?

Dát tu tisícovku za soud je jednodušší.