Ve stejný den, kdy česká policie zadržela tři podezřelé z účasti na žhářském útoku na halu zbrojovky v Pardubicích, proběhla v sousedním Německu obří razie zaměřená na anarchisty údajně zodpovědné za blackout v Berlíně. Ten loni v září postihl na padesát tisíc domácností. Následný lednový útok podobného rozsahu měl vzejít ze stejného prostředí. Mluvčí policejních odborů přiznal, že útoky levicových extrémistů jsou v Německu dlouhodobě bagatelizovány.

Přibližně pět set policistů provedlo v úterý ráno prohlídky v Berlíně, Düsseldorfu, Hamburku a Braniborsku. Obviněny byly čtyři osoby, podle deníku Berliner Zeitung se jedná o dvě ženy a dva muže. Podezřelí jsou ve věku 28 až 36 let.

Útok v září 2025 cílil na technologický park Berlin-Adlershof, kde sídlí více než 1300 společností, které zaměstnávají téměř třicet tisíc lidí. Škody se jen v tomto parku vyšplhaly na 30 až 70 milionů eur. Bez proudu zůstalo tehdy také kolem 50 tisíc domácností v jihovýchodní části Berlína.

Krátce po útoku se tehdy na krajně levicové platformě Indymedia objevilo prohlášení s podpisem Několik anarchistů. V něm autoři nazvali provoz technologického parku jako „záruku pokračující existence kapitalistického stroje smrti“.

Výpadek proudu pro místní obyvatele označili jako „kolaterální škody“, přijatelné ve srovnání s „ničením přírody a života“ místními společnostmi.

Přestože vyšetřovatelé považují oba útoky za dva samostatné případy, pachatelé podle nich pocházejí z jednoho ekosystému: relativně malé skupiny tzv. anarcho-primitivistů.

Mezi Berlínem a Mnichovem

Další útok na elektrickou síť, tentokrát v jihozápadní části Berlína, se uskutečnil letos 3. ledna. Uprostřed zimy zůstalo bez proudu po čtyři dny 45 tisíc domácností a přes 2200 podniků.

K tomuto činu se přihlásila krajně levicová skupina s názvem Vulkan Gruppe. Tu vyšetřovatelé znají již nejméně od roku 2011, nicméně stále není jasné, které osoby jsou do ní zapojeny.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy BfV (německá civilní kontrarozvědka) si myslí, že se jedná spíše o síť různých menších skupin v rámci násilného anarchistického spektra, které používají název Vulkan Gruppe jako společné označení.

Přestože vyšetřovatelé považují útoky z ledna i z loňského září za dva samostatné případy, pachatelé podle nich pravděpodobně pocházejí z jednoho ekosystému: relativně malé skupiny tzv. anarcho-primitivistů.

V této scéně kolují již léta texty, které zřejmě poskytují ideologický základ pro takové útoky. Ústřední roli v šíření těchto textů měl sehrát anarchistický časopis Zündlumpen (později Zündlappen), který vyšetřovatelé připisují tajné skupině působící v Bavorsku.

Mnichovské státní zastupitelství loni v březnu podalo obvinění proti dvěma údajným vydavatelům Zündlappen, kteří jsou podezřelí z účasti na sérii asi padesátky žhářských útoků v oblasti Mnichova.

K této skupině má patřit také údajně hlavní podezřelý v případu zářijového útoku v Berlíně, 31letý Jan Niclas N., který v online prostředí vystupuje jako Manuel.

Podle vyšetřovatelů je zřejmě spojen s útoky na vozidla jízdní policie a kynologické jednotky v Bavorsku, které loni způsobily škody ve výši několika milionů eur.

Bezpečnostní orgány podle německých médií již léta spekulují o propojení mezi mnichovskou a berlínskou scénou. Silné má být také propojení anarchistického prostředí do zahraničí, píše magazín Welt.

„Bohaté si nemůžeme dovolit“

Anarchisté se na webu Zündlappen otevřeně hlásí mimo jiné k desítkám případů jako například rozbití okna v objektu Prenatální medicíny v Mnichově, vyvrtání asi dvaceti otvorů do vodovodního potrubí v povrchovém dolu Jänschwalde, zapálení bagru a vrtačky firmy, která pracovala na rozšíření dálnice A66, zničení vozidla městských strážníků v Berlíně, zapálení auta bývalé policejní vyšetřovatelky v Hamburku atd.

V dopise, v němž se skupina k činu přiznala a policie jej označila za autentický, stálo: „Paralyzujte vilovou čtvrť. (…) Už si nemůžeme dovolit tyto bohaté lidi.“

Co se týká útoků skupiny Vulkan Gruppe, ty se podle kontrarozvědky BfV již od roku 2011 opakovaně zaměřují na klíčovou veřejnou infrastrukturu, zejména v Berlíně a Braniborsku. Tyto útoky opakovaně vedly k výpadkům proudu a telekomunikací a také k narušení veřejné dopravy.

Přesný počet jejich útoků není znám. V roce 2024 se objevily zprávy, že bezpečnostní orgány registrují jedenáct trestných činů, ke kterým se tyto skupiny přihlásily od roku 2011. Později byly přidány další.

Například se jednalo o požár lanového mostu na berlínské stanici Ostkreuz v květnu 2011, který způsobil rozsáhlé narušení železniční dopravy. V dopise, v němž se přihlásili k odpovědnosti, pachatelé pojmenovali akci po islandské sopce: Hřmění Eyjafjallajökullu.

V březnu 2018 se přihlásili ke žhářskému útoku na vedení vysokého napětí v berlínské čtvrti Charlottenburg. Tehdy zůstalo bez proudu přibližně 6500 bytů a 400 podniků po dobu několika hodin, materiální škody se vyšplhaly do milionů.

V březnu 2024 skupina zapálila velký stožár elektrického vedení, který byl také potřebný k zásobování továrny Tesly. Kvůli sabotáži byla výroba na několik dní zastavena. Vyšetřování podezření z terorismu převzala federální prokuratura.

Dne 1. května 2025 se skupina přihlásila k odpovědnosti za žhářský útok na trafostanici a rozhlasový stožár v Berlíně-Dahlemu.

V dopise, v němž se skupina k činu přiznala a policie jej označila za autentický, stálo: „Paralyzujte vilovou čtvrť. (…) Už si nemůžeme dovolit tyto bohaté lidi.“

Levice jako eskalující problém

Bezprostředně po útoku v jihozápadním Berlíně na začátku ledna byl na platformě Indymedia zveřejněn dokument skupiny, která si říká Kommando Angry Birds.

Tato skupina se přihlásila mimo jiné ke dvěma žhářským útokům na železnici v severním Německu loni v létě. Jejich nový 36stránkový dokument ze 6. ledna nastínil plán na vytvoření celostátní levicové teroristické sítě.

Manifest popisuje, jak by měly být útoky z pohledu skupiny koordinovány v celostátním měřítku:

„V případě prvního útoku by například akce proti železnici mohly být provedeny současně až na 50 místech po celém Německu během jedné noci.“

Přestože činy levicových extrémistů jsou zjevně v Německu dlouhodobým a eskalujícím problémem, jejich vyšetřování je stále podceňováno, řekl magazínu Welt mluvčí berlínské policie Benjamin Jendro.

Dokument pak podrobně popisuje, jak mají být útoky na průmyslová a železniční zařízení plánovány a prováděny nepozorovaně. Podle něj se sabotéři mají organizovat do malých buněk a zachovávat přísné utajení.

Autoři píší o důsledcích svých plánů: zahraniční i domácí kapitál by zemi houfně opouštěl, průmyslové společnosti by se přestěhovaly a spojenci v NATO by vážně zpochybnili schopnost Německa sloužit jako centrum NATO a ratingové agentury by snížily úvěrový rating Německa.

Peníze za pomoc s dopadením

Přestože činy levicových extrémistů jsou zjevně v Německu dlouhodobým a eskalujícím problémem, jejich vyšetřování je stále podceňováno, řekl magazínu Welt Benjamin Jendro, mluvčí berlínského policejního odboru:

„Nebezpečí, která představují levicoví extrémisté, je v naší zemi léta bagatelizováno. Tato oblast má malou prioritu při přidělování personálu v domácích zpravodajských službách a Spolkové zpravodajské službě (BND), takže i když jsou zaměstnanci oddaní úkolu, často jen povrchně zkoumají situaci.“

Politici a odbory nyní ale volají po přísnějších opatřeních. A spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) slíbil, že bude bojovat proti levicově extremistickému násilí rozhodněji než jeho předchůdci.

Podle Jendra je levicová scéna heterogenní, mezinárodně propojená, dobře organizovaná a poměrně inteligentní.

„Stále těží z nedostatku právních úprav, jako je dlouho očekávané rozšíření sledování telekomunikačních zdrojů, minimální doby uchovávání dat pro IP adresy nebo používání technologií založených na umělé inteligenci.“

Politici a odbory nyní ale volají po přísnějších opatřeních. A spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) slíbil, že bude bojovat proti levicově extremistickému násilí rozhodněji než jeho předchůdci.

Dobrindt nyní požaduje od Spolkového úřadu kriminální policie (BKA) a Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak říká, skutečné výsledky.

Po lednovém útoku v Berlíně Dobrindt oznámil, že německá vláda nabízí odměnu jeden milion eur za informace vedoucí k identifikaci levicově extremistických skupin Vulkan Gruppe. Tato vysoká odměna má podle něj povzbudit veřejnost ke spolupráci.