ANALÝZA. Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili 24 lidí kvůli rozkrádání evropských dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji. Vůbec poprvé jsou mezi obviněnými i vysoce postavení regionální politici – namátkou bývalá hejtmanka Jana Vaňhová, její náměstek Arno Fišera nebo starosta Chebu Petr Navrátil. Co čtyřiadvacet obviněných spojuje? Má jít o hodnotitele projektů, jejich politické krytí a „spojky“ na příjemce dotací. 

Klíčovou osobou je bývalý ředitel úřadu ROP Severozápad Petr Kušnierz. Muž odsouzený na pět let za korupci, propuštěný na podmínku, sedm let mu jako souhrnný trest přibylo nepravomocně letos na jaře. A trestní stíhání v aktuální kauze navrch. Kušnierz už rok aktivně spolupracuje s policií a usiluje o status spolupracujícího obviněného.

Podezření na možné rozkrádání dotací z ROP Severozápad jsou stará zhruba jako operační program samotný. Zesílila po roce 2010, kdy byl operační program kvůli podezřením na korupci na téměř dva roky zastaven.

Policie se o ROP Severozápad zajímala opakovaně. Kromě jednotlivostí – spojených hlavně s osobou bývalého ředitele úřadu ROP Petra Kušnierze – se ale dlouho nedokázala dostat k politikům. A prokázat, že to byli oni, kdo systémově ovlivňovali výběr projektů.

Nyní sáhla i do těchto pater. K pochopení, co se za poslední rok změnilo a umožnilo policii obvinit 24 lidí, je třeba vysvětlit dvě věci. Jak byl systém výběru projektů na severozápadě Čech nastaven a v čem byl nestandardní. A pak dění kolem Petra Kušnierze a jeho spolupráce s policií po podmínečném propuštění z vězení po prvním trestu.

Jak to fungovalo?

Mezi lety 2006 až 2012 byly projekty v ROP Severozápad hodnoceny ve třech úrovních. První dvě byly standardní: úředníci ROP nejprve posoudili způsobilost žadatele – jeho schopnosti a zkušenosti s podobnými projekty. Ve druhé fázi pak najatí externí hodnotitelé zkoumali technickou a finanční kvalitu projektu a jeho rozpočtu.

Potud v pořádku, podobný systém fungoval i v jiných programech po celé ČR. Jenže regionální politici Ústeckého a Karlovarského kraje si při startu ROPů do systému prosadili ještě třetí patro – tzv. hodnotící komisi. Ta měla v konečném součtu váhu 30 procent a posuzovala „soulad s rozvojovými programy, inovativnost a potřebnost projektu“.

Právě přes hodnotící komisi byl uplatňován vliv politického kartelu, který mezi lety 2004 až 2012 fungoval na krajské úrovni v Ústí nad Labem mezi ČSSD a ODS. A je třeba říct, že i za přispění KSČM, která byla výměnou za místa ve výborech „hodnou“ opozicí.

Konečné slovo při výběru měl potom výbor Regionální rady ROP Severozápad, sestavený z krajských politiků. Ten se ovšem od doporučení komise neodchyloval.

Politické patro bylo zrušeno

O úzkém propojení mezi výborem a komisí svědčí fakt, že někteří politici, například Petr Fiala v Ústí nebo Petr Navrátil v Karlových Varech byli postupně jak členy hodnotící komise, tak politického výboru (který komisi navíc jmenoval).

Nestandardnost existence třetího patra fakticky uznal i ROP Severozápad. V roce 2013, kdy se zastavený operační program znovu rozbíhal, byla hodnotící komise zrušena a současná pravidla jsou nastavena jen na úřednicko-expertní rovině.

A teď to nejpodstatnější: „novinkou“ aktuálního policejního zásahu je fakt, že většina nově obviněných se rekrutuje právě z hodnotitelů a politiků, kteří v letech 2006 až 2010 zasedali ve výboru.

Primátorská Větruše

O tom, jak hodnocení komise u úspěšných projektů vypadalo, si uděláme obrázek na příkladu dostavby výletního zámečku Větruše v Ústí nad Labem.

Projekt na výstavbu hotelu podala firma Ekofin PC na jaře roku 2010.

(zdroj: Auditní zpráva společnosti Deloitte „Dostavba hotelového komplexu Větruše“ z 12. dubna 2012, celou zprávu najdete zde)

Dostavbu Větruše provázela účetní nesrovnalost i podezření na kolosální střet zájmů. Hodnotitelé schválili evropskou dotaci 68 milionů korun pro firmu Ekofin PC.

Evropským kontrolorům ovšem neušlo, že společnost žádost o dotaci podpořila výpisem z účtu na kterém bylo 60 milionů korun, přestože v té době měla jen zlomkové jmění a žádné zaměstnance. Pětičlenná komise, ve které zasedali jak Petr Navrátil, tak Petr Fiala, projektu přisoudila (jak je vidět výše) ve všech parametrech deset bodů z deseti možných.

Pozornost ovšem vzbudil i fakt, že v době, kdy firma projekt podávala, byl jejím jednatelem sociální demokrat Vít Mandík. Ten se kvůli kandidatuře do komunálních voleb na podzim 2010 pozice ve firmě vzdal, odešel z ní na konci října. Výbor pak schválil firmě Ekofin PC dotaci.

Stalo se tak 26. listopadu, kdy už byl Mandík ústeckým primátorem. Projekt schvaloval výbor, v němž tehdy zasedali další sociální demokraté, například tehdejší hejtmanka Jana Vaňhová či krajský radní Arno Fišera. Oba teď patří k obviněným.

Tolik příklad. Skutečnosti, na základě kterých nyní policie čtyřiadvacet lidí obvinila, jsou známé a popsané minimálně od roku 2012.

Operační program tehdy z rozhodnutí Evropské komise stál, na stole navíc politikům i úředníkům ROPu ležel zmiňovaný audit společnosti Deloitte. Ten popsal řadu krajských projektů, kromě Větruše se výhrady týkaly například rekonstrukcí a výstavby silnic.

Audit znala i policie, ale nedokázala na politické patro ukázat. O tři roky později ale „rozmluvila“ Petra Kušnierze.

Kušnierz: Nepostarali se o mě

Petr Kušnierz byl jako nominant ODS v letech 2009 až 2001 ředitelem úřadu ROP Severozápad v Ústí nad Labem. V březnu 2011 byl spolu s dalšími šesti lidmi obviněn kvůli přijímání provizí od žadatelů o dotace. Za korupci a zneužití pravomoci dostal nejprve 7,5 roku, vrchní soud trest snížil na pět let. V listopadu 2014 byl podmínečně propuštěn.

Před soudem stanul znovu letos zkraje roku. V březnu byl zatím nepravomocně v další větvi případu ROP Severozápad za ovlivňování výběru projektů odsouzen k sedmi letům vězení.

Během soudního líčení ovšem došlo k překvapivému zvratu. Kušnierz, už jednou vyslechnutý, požádal o novou výpověď. A v ní zcela otočil. Popsal „zájmové projekty“ a celý systém politického ovlivňování dotací.

„Ovlivňování projektů za mého působení na ROPu existovalo s vědomím karlovarských politiků i politiků z Ústeckého kraje. A budu si za tím stát, a to co tvrdím, je pravda pravdoucí,“ citovala tehdy Kušnierze ČTK.

Ve stejné době ovšem vyšlo najevo i to, že Kušnierze policie stíhá už od prosince 2015 ještě ve třetí kauze. Je to stejná, v níž bylo nyní obviněno 24 lidí, Kušnierz je mezi nimi.

A ukázalo se rovněž, že bývalý ředitel dotačního úřadu v této kauze usiluje o status spolupracujícího obviněného. Důvod změny výpovědi? Jeho bývalí přátelé se prý o něho nepostarali.

Jako prašivý pes

„Když se obrátíte na lidi, kterým jste vyšli vstříc, a oni se k vám staví jako k prašivému psovi. Podruhé nepůjdu sedět za něco, co jsem neudělal,“ řekl v únoru před soudem Kušnierz.

Před soudem se tehdy četly úřední záznamy, které policie už tehdy pořídila v aktuální věci obvinění 24 lidí. Ty mají ukazovat, jak se Kušnierz se svými „obchodními partnery“ rozhádal i to, jak se policie ke Kušnierzově svědectví dostala.

Základem jsou Kušnierzem sepsané dokumenty a nahrávky, které pořídil. Policii je předal starosta Moldavy na Teplicku Jaroslav Pok.

U soudu zaznělo i to, jak se k výbušnému materiálu Pok dostal. Na přehrávaném zvukovém záznamu Kušnierz tvrdí, že ho Pok držel proti jeho vůli. „Utekl jsem oknem v půl druhé ráno, schovával jsem se v lese,“ zaznělo v soudní síni.

Důležitější ovšem byla další část svědectví, které Kušnierz na policii učinil. Ukazuje na politiky a hodnotitele.

Advokáti, kteří se během včerejšího dne měli možnost s nynějším obviněním seznámit a s nimiž HlídacíPes hovořil, tvrdí, že se aktuální kauza opírá právě o Kušnierzovu změněnou výpověď.

Jména, která v únoru u soudu zazněla, se z velké části shodují s aktuálním seznamem obviněných.