Reklama
Tehdy a nyní. Václavské náměstí 1945, 1968 a 2008.

První Česko-ruské fórum začne v Praze 7. června. Češi chtějí otevřít ruské archivy

Napsal/a Robert Břešťan 21. května 2018

Vznik Česko-ruského diskusního fóra sice dohodl přímo prezident Miloš Zeman s Vladimirem Putinem, Hrad se v něm už prý ale dále neangažuje. Odkazuje na ministerstvo zahraničí, a to zase na Ústav mezinárodních vztahů, který má vše organizačně na starosti. Ústav ke spolupráci vyzývá historiky, kterým však zatím pozvání na akci nedorazilo.

„Pracuje přípravná skupina, kterou má v gesci ministerstvo zahraničních věcí. Proto se s dotazy obraťte na tento rezort,” reagoval na dotazy k obsahu a podobě fóra mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

„Za organizaci prvního jednání Česko-ruského diskusního fóra je odpovědný Ústav mezinárodních vztahů, jehož ředitel podepsal se Státním institutem mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) memorandum o porozumění o jeho vzniku,“ odepsala poté mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.

Text memoranda je k dispozici ZDE. Ústav mezinárodní vztahů na zaslané dotazy do uzávěrky tohoto textu nereagoval.

Za této politické situace? Ne

„Fórum má být platformou umožňující široký, otevřený a konstruktivní dialog a rozsáhlé mezilidské kontakty v oblasti dvoustranných vztahů a také aktuálních otázek zahraniční politiky a mezinárodních vztahů, jež jsou předmětem společného zájmu,“ stojí mimo jiné v memorandu.

Aktuálních otázek česko-ruských vztahů je více než dost. Rusko a jeho špionážní zájmy a aktivity v Česku pravidelně zmiňují zprávy české kontrarozvědky BIS, v Evropě i v USA padají vůči Rusku otevřená obvinění z hybridní války, šíření dezinformací a ovlivňování voleb, v souvislosti s útokem chemickou látkou novičok v Británii byli tři ruští diplomaté označeni za nežádoucí osoby a vyhoštěni z Prahy…

O tom se však na setkání počátkem června v Praze zcela jistě mluvit nebude. Ostatně memorandum zdůrazňuje, že „strany by měly zabránit politizaci vybraných témat“.

Právě na mezinárodně-politické okolnosti, za nichž se bude Česko-ruské diskusní fórum konat, upozorňují kritici celé akce. Ti se proti ní ohradili již vloni v listopadu, kdy se na pravidelných diskusích expertů v Rusku domluvili prezidenti Putin a Zeman.

V otevřeném dopise vyzvali tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, aby vznik fóra pozastavil, protože může být „zneužito jako propagandistický nástroj pro zájmy Ruské federace“.

Mezi kritiky patří bývalý český velvyslanec v Moskvě Petr Kolář. I když v memorandu sice je explicitně zmíněno, že právo účastnit se setkání fóra mají „současní i bývalí čeští velvyslanci v Ruské federaci a ruští velvyslanci v České republice“, Kolář nemá v úmyslu dorazit.

„Mám o tomto diskusním fóru výrazné pochybnosti a za dané politické situace se toho nehodlám účastnit,“ říká.

Osmičkové roky v ruských archivech

„Jednání má umožnit otevřenou výměnu názorů mezi experty a akademiky obou zemí, a bude proto neveřejné. Uskuteční se 7. června za účasti 10 – 15 expertů z každé strany, výstupy z jednání budou novinářům oznámeny po jeho skončení,“ shrnuje za ministerstvo zahraničí Irena Valentová.

Kdo přesně se akce zúčastní, není zatím veřejně známo – ani za ruskou, ani za českou stranu.

„V letošním roce by měla být tématem spolupráce v oblasti vzdělávání a významná výročí v našich vzájemných vztazích včetně lepšího přístupu do ruských archivů pro naše badatele,“ upřesňuje za ministerstvo zahraničí Irena Valentová.

Češi by setkání rádi využili k dalšímu kolu snah o otevření ruských archivů ve vztahu k mezníkům českých dějin 20. století – letům 1918, 1938, 1948 a 1968.

Některé podklady pro jednání připravuje sice například Ústav pro studium totalitních režimů, jeho ředitel Zdeněk Hazdra však zatím žádné pozvání na jednání nedostal.

„O lepší přístup českých historiků a badatelů do ruských archivů se snažíme dlouhodobě. Je to běh na dlouhou trať. Ale byli jsme požádáni, abychom právě pro Česko-ruské diskusní fórum dali dohromady seznam konkrétních fondů a archiválií, které bychom chtěli studovat,“ říká Hazdra.

„Nečekám, že ze dne na den prolomíme to, co se nedaří několik desetiletí, ale proč neudělat další krok, když by to mohlo něčemu pomoct. Zda se budeme jednání účastnit, případně v jaké formě, to ještě nevím,“ dodává Hazdra.

Za Rusko fórum zaštiťuje Moskevský institut mezinárodních vztahů MGIMO, proslulý mimo jiné tím, že se z jeho řad běžně rekrutovali příslušníci KGB, studovali tam ale i někteří Češi, kteří se později prosadili v tuzemské diplomacii i v byznysu. Při prvním setkání chce ruská strana probírat hlavně spolupráci v oblasti vzdělávání.

Historie ano, Krym ne?

Pokud by Česko-ruské fórum skutečně přispělo k větší ochotě Ruska otevřít své archivy, tuzemští historici by to ocenili.

„Jako historika, který se zabývá vojenskými dějinami, by mne zajímalo například pozadí operace Dunaj z roku 1968 a celé ty přípravy, které se týkaly 300 tisíc vojáků. Určitě jsou v archivech zajímavé, dosud nezveřejněné věci,“ říká historik Prokop Tomek, mimo jiné autor knihy Černá kniha sovětské okupace – Sovětská armáda v Československu a její oběti. Ani on pozvání na jednání nemá.

Jedním z kritiků Česko-ruského diskusního fóra i náplně prvního setkání je politický geograf Michael Romancov.

„Pokud jsme autenticky hodnotově součástí Západu, tak otázka roku 1938, 1948 nebo 1968 nejsou věci, které jsou na pořadu dne. Kdyby Rusko mělo otevřené archivy tak, jako většina normálních zemí, tak bychom ty detaily už dávno znali,“ říká Romancov.

„Rusko se ale – pokud jde o archivy – chová nestandardně. Pokud nám je v této situaci otevře, bude za to nepochybně něco chtít. Tímhle debatním fórem říkáme, že nás zajímá historie, ale ne Krym a rok 2014 nebo to, co se děje na Ukrajině nebo v Sýrii. V tom vidím problém,“ upřesňuje Romancov.

7 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Takze dalsi PR aktivita, ktera ma vylepsit obraz Ruska. Co jineho cekat od vytvoru tandemu Zeman – Putin?

  2. Frenki Hunter napsal:

    Pane Romancove a co se podle Vás děje v Sýrii -v souvislosti s tímto článkem? Rád si to přečtu.

    • MT napsal:

      Geniální se ptát politologa se specializací na Rusko na dění v Sýrii pod článkem o rusko českých vztazích…

  3. liberal shark napsal:

    Osobně by mně zajímaly dokumenty o činnosti generála Sudoplatova a jeho 10 000 Čekistů na našem území v letech 1945 – 1948.

  4. Frank Zappa napsal:

    Civilizační kontrakt se Západem na normální bázi je prozatím bohužel nemožný. Tam mají ještě pány krále, princezny a až moc „vyspělý“ korporát-fašismus.

    „James Risen Describes His Long Fight to Report on Government Secrets at the New York Times“: https://www.youtube.com/watch?v=3VU_pz-oiFU

  5. ČERT napsal:

    Ten závěrečný povzdech pana Romancova, týkající se na jedné straně historie a na druhé straně aktuální situace… Tak nezbývá než konstatovat, že tak to prostě chodí, tak to bývá, a asi s tím nic nenaděláme…
    Trochu to může připomínat jeden případ, který se týká středočeské obce Jankov. Tam totiž v březnu 1645 rozdrtila švédská vojska tehdy, v tom okamžiku, poslední bojeschopné oddíly habsburského císaře Ferdinanda III. v jedné z největších bitev třicetileté války… V roce 1944 se ve Švédsku chystala historická monografie k 300.výročí této bitvy a v rámci toho přijela do Jankova skupinka švédských historiků. Asi je zbytečné připomínat, že to bylo v době druhé světové války, Protektorátu a že Švédsko si v realitě toho Hitlerova „nového evropského řádu“ zachovalo neutralitu… A také, jeden regionální historik poznamenal, že je tedy zajímavé, „jaké měli Švédové starosti v nejtěžším roce druhé světové války“…
    Prostě, princip úplně stejný, o jakém se zmiňuje pan Romancov (aby si náhodou někdo nemyslel, že chci něco odvádět někam jinam, nebo něco takového). Prostě třeba protektorátním, případně říšským úřadům v roce 1944 také asi mohlo být celkem lhostejné, že se ti švédští badatelé vydali do Čech zkoumat okolnosti dávné bitvy třicetileté války. Ale asi by to bylo jiné, kdyby se chtěli „šťourat“ v aktuální situaci, kdy se již na Německo valily sovětské armády z východu a spojenecké armády ze západu, kdyby je zajímaly aktuální nálady v Protektorátu atd.
    Takže k tomu, co je na konci článku… Ano, tak tomu často bývá…

  6. Tondach napsal:

    SČSP! Ještě to pamatujete?

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies