Psát kriticky o Rusku má svá rizika. A to i v případě, že sedíte v teple pražské redakce. Své o tom ví řada českých novinářů, kteří své názory a komentáře na dění v Ruské federaci či na Vladimira Putina pravidelně zveřejňují v českých médiích.

Ne, že by jim v České republice hrozila přímo fyzická újma. Suma proruských diskusních příspěvků pod jejich texty, či vulgárních emailů, jež dostávají, však zejména s krizí na Ukrajině citelně zesílila. „ Je to politika ruského státu, o čemž jsem přesvědčen už proto, že podobné zkušenosti mají všichni moji kolegové ze všech českých médií, kteří se touto krizí zabývají,“ říká znalec Ruska a redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Jaké podoby má podle vaší zkušenosti informační válka, která se vede v souvislosti s Ruskem a Vladimirem Putinem?

Ty nejrůznější, ne nadarmo se mluví o hybridní válce. Pokud jde o souboj na informačním poli, Rusko má podle mnohých pozorovatelů výhodu především v tom, že si „začalo“ dřív. A také v tom, že tzv. Západ se k některým obzvlášť nechutným podobám tohoto souboje uchylovat nebude.

Co máte na mysli, když říkáte „obzvlášť nechutná podoba“?

Raději o tom nepřemýšlet – ono stačilo, co mí kolegové i já zažili na začátku této krize. Odpovím tak trochu oklikou: Když jsem se ve svém pondělním pořadu Den podle Libora Dvořáka ptal kolegy Davida Šťáhlavského, který v Rusku několik let působil jako zpravodaj rozhlasu, zda si myslí, že sankce Putina donutí couvnout nebo naopak vyrazit vabank, odpověděl asi v tomto smyslu: Couvnout asi neumí, vyrazit v tuto chvíli dost dobře nemůže, ale nejvíc se obávám toho, že si zase vymyslí. Něco, co nikdo z nás nečeká…

Svou informační válku ale vede i Západ. Myslíte, že jedná víc v rukavičkách, že je i v těchto ohledech více demokratický a možná prizmatem Rusů i slabší?

Nevím, jestli Západ jedná víc v rukavičkách, ale že je v podobné válce slabší než ke všemu odhodlané Rusko, je nabíledni.

Zmínil jste, že ona informační válka zasahuje i novináře, kteří se dlouhodobě věnují Rusku, tedy i vás. Jak konkrétně?

Zejména začátek této kampaně byl velice tvrdý – po dosti příkré výměně názorů s jednou dámou, mající blízko k ruské ambasádě v Praze, jsem dostal během týdne takových dvacet velmi hrubých až sprostých mailů. Jsem samozřejmě zvyklý na to, že tak jednou za dva tři měsíce dostanu mail posluchače či čtenáře, který se mnou nesouhlasí. Pokud rozumně argumentuje, samozřejmě odpovídám – i v případě, kdy vím, že naše postoje jsou nesmiřitelné. Kampaň, o níž mluvím, se však tomuto rytmu „nadnáhodně“ vymyká.

Kdo byla ta dáma, co má „blízko ruské ambasádě“?

Jméno uvádět nechci, protože to nemohu dokázat…

Dá se mluvit o zastrašování?

Snad, ale já se zastrašit nedám. Ale není pochyb o tom, že se to zintenzivnilo v souvislosti s děním na Ukrajině.

Zažíval jste něco podobného ve vztahu k Rusku i dříve?

Asi ne, každopádně si nevzpomínám.

Zabýval jste se nějak tím, kdo vám píše či volá, zda jde o jednotlivce, či o nějaké koordinované skupiny?

Ne, nemá to smysl, zvlášť v případech, kdy je zjevné, oč jde. Je to součást jejich války, již už bohužel nevedou jen proti Ukrajině…

Kdo myslíte, že za tím stojí?

Kdo konkrétně, je mi jedno – je to politika ruského státu, o čemž jsem přesvědčen už proto, že podobné zkušenosti mají všichni moji kolegové ze všech českých médií, kteří se touto krizí zabývají.

Mluví se o tom, že Rusko tu spolupracuje s některými novináři, ovlivňuje média i politiku a byznys, má tu velmi aktivní špiony… Jak se to ve vašich očích a na základě vašich zkušeností projevuje?

Abych pravdu řekl, podstata těchto aktivit (teď mám na mysli informační, či spíše dezinformační) je tak zjevná, že mi připadá zbytečné se tím zabývat. A pokud jde o ruské agenty a o to, že je jich tu hodně – to se přece ví už léta… Tak aby se nesnažili dnes.

Co podle vás Rusko v Česku nejvíce zajímá?

Řekl bych, že území staronové sféry vlivu – zvlášť když si uvědomíme, jak velký je v naší zemi zřejmě segment lidí, jimž Putinovo Rusko není proti mysli do té míry, že spojenectví s ním považují za myslitelnou alternativu k našemu členství v EU a NATO.