Co přivezl Miloš Zeman z Ruska? Česko přehlíží bezpečnostní rizika ruských investic
Zatím se lze pouze dohadovat, jaké konkrétní výsledky přinese nedávná cesta Miloše Zemana do Ruska. Letěla s ním jedna z největších podnikatelských misí za posledních 25 let. Je ale otázkou, zda případné ekonomické přínosy nových kontraktů nebudou provázet nepřijatelná bezpečnostní rizika.
Prezident Zeman v Rusku potvrdil ruský zájem na další spolupráci v oblasti jaderného průmyslu včetně případného rozšíření českých jaderných bloků, o které se uchází ruská státní společnost Rosatom.
Zeman už dříve prohlásil, že by mu nevadilo, kdyby stát zadal dostavbu jaderné elektrárny Dukovany bez výběrového řízení Rosatomu (obdobně jako v případě maďarské elektrárny Paks), což je však v přímém rozporu se záměrem vlády vyhlásit tendr.
Související články
Všechno si od nás koupit nemůžete, varuje Brusel Rusko a Čínu. Připojit se má i Česko
Expanze z východu. Rusové vlastní více než 12 tisíc českých firem
Jiný projekt v oblasti energetiky, na jehož realizaci má Rusko eminentní zájem – výstavba plynovodu Nord Stream 2 – zase prezident Zeman podpořil i tím, že udělil Řád bílého lva bývalému německému kancléři Gerhardu Schröderovi. Ten totiž v současné době zastává vysoké manažerské pozice v konsorciu Nord Stream AG a nově i ve společnostni Rosněfť.
Jak Rusko nakupuje: krok za krokem
Rusko využívá všechny dostupné nástroje, včetně těch ekonomických, k posilování své pozice na mezinárodním poli a podkopávání institucí západních liberálních demokracií, mezi které patří i Česká republika.
Mezi hlavní nástroje získání nestandardního ekonomického vlivu, který otevře cestu k rozhodovacím procesům cílového státu, patří zejména:
- získání kontroly významného vlastnického podílu ve strategickém podniku přímým nebo zprostředkovaným nákupem
- získání přímého či nepřímého vlivu na nejvyšší výkonné orgány dané firmy či infiltrace dodavatelského řetězce subdodavateli, kteří prosazují zájmy cizí moci
Takto získaný ekonomický vliv může snížit bezpečnost státu například:
- ohrožením funkčnosti prvků kritické infrastruktury např. dodáním bezpečnostně nevyhovujících komponentů či vytvoření závislosti na jednom konkrétním dodavateli
- přesunem důležitých dat a technologií do zahraničí (zvlášť do zemí pod embargem)
- průmyslovou špionáží
Související články
Čínská špionáž u českého výrobce baterií. Zapadá do strategie Pekingu stahovat „domů“ nové technologie
- zneužitím přístupu k „důvěrným datům“ při cílených kybernetických útocích
- odepřením přístupu státních orgánů k důležitým informacím a kritickým technologiím důležitým pro bezpečnost státu
- ohrožením plynulosti dodávek strategických surovin (ropa, zemní plyn, jaderné palivo, vzácné kovy) a dalších komponentů
- zneužitím získaného ekonomického vlivu k ovlivňování politického rozhodování nebo veřejného mínění
Česko otevřené a zranitelné
Česká republika je státem k zahraničním investorům dlouhodobě otevřeným a podle indexu OECD (zkoumajícího překážky pro zahraniční investice v 62 zemích) je ČR čtvrtou nejméně restriktivní zemí (po Lucembursku, Slovinsku a Portugalsku).
Výjimku představuje pouze oblast nákupu vojenské výzbroje a dalších dodávek v oblasti bezpečnosti. Otevřenost české ekonomiky se dlouhodobě kladně projevuje na dobrých hospodářských výsledcích, a proto je nutné ji zachovat. Zároveň si však musíme být vědomi rizik popsaných výše.
Související články
Byznys s Ruskem má v Česku mocné zastánce. I když paběrkuje, stát ho dotuje miliardami
Advokáti ruského byznysu v Česku. Bitva o trh v éře protiruských sankcí
Nejedná se o hypotetický problém. Několik významných strategických společností (ČEZ, ČEPRO, MERO, Česká pošta a další) zůstalo pod státní kontrolou (buď ve formě státních podniků nebo firem, v nichž stát drží rozhodující vlastnický podíl), ale jejich privatizace či snížení státního vlastnického podílu není v budoucnosti vyloučena.
Kontrola ze strany státních institucí nad těmito podniky je navíc značně roztříštěna, což může vést k nedostatečnému výkonu vlastnických práv. U již privatizovaných společností (Net4Gas či O2) též nelze v budoucnosti vyloučit prodej investorovi z nespojenecké země.
V realizaci zmiňovaného plynovodu Nord Stream 2 zase hraje důležitou roli česká společnost Moravské naftové doly, která spolu s Gazprom Export vlastní podzemní plynový zásobník v Dambořicích s kapacitou 456 milionů m3 (což představuje 12 % trhu skladovacích kapacit plynu v ČR), uvedený do provozu v roce 2016. Podle Gazpromu je tento zásobník pro projekt Nord Stream 2 zvlášť důležitý.
Další rizikovou oblastí je oblast informačních a komunikačních technologií, které mohou ohrozit bezpečnostně nevyhovující komponenty, na což ve své poslední zprávě upozorňuje BIS.
Jak se bránit? Otázka pro celou EU
Evropská komise představila v září návrh regulace na vytvoření obecného rámce pro screening přímých zahraničních investic ze třetích zemí, které mohou ohrozit bezpečnost a veřejný pořádek v jednotlivých členských státech a v EU jako celku.
Jedná se především o oblasti kritické infrastruktury (energetika, doprava, komunikace, datová uložiště, vesmírná a finanční infrastruktura), kritické technologie (umělá inteligence, robotika, polovodiče, technologie dvojího užití, jaderné a kosmické technologie a technologie spjaté s kybernetickou bezpečnostní), bezpečnosti dodávek kritických prvků a přístupu k citlivým informacím.
Dokument nepožaduje vytvoření mechanismu na screening investic ve státech, které ho zatím nemají, což je i případ České republiky (polovina zemí EU ho naopak už v nějaké podobě má).
Tyto státy však budou muset Komisi a ostatní členské země informovat o proběhlých zahraničních investicích a reagovat na vyjádření Komise či jiných států k potenciálně rizikovým investicím na jejich území.
Autor je programový ředitel Prague Security Studies Institute.
Text byl připraven v rámci projektu „Jak na Rusko“, který realizuje Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) s podporou Nadace Open Society Fund Praha
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Rozhodněte o přesunu sochy okupanta. Místostarosta je brzda, vyzývá iniciativa
Jan Horník: Putin neustoupí. Nás čeká moment pravdy
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
Žádné Česko nepřehlíží bezpečnostní riziko. Už dávno psal nějaký pan Urban o bezpečnostním riziku Zemana, dnes už prezidenta Zemana. Co se od té doby změnilo ???. Mimo jiné to, že k Zemanovi přibyli další lidé a dokonce už mají vlivné politické strany rozhodující o České republice. Už jenom chybí aby si naši generálové a vojáci přešili uniformy a policie připravila seznamy jako bývalá STB.
Nevim, ale pripada mi, ze tohle lezeni do ruskych zadku uz neni jen dusledkem zatemneni mysli nekolika jedincu. Budto dostavaji dobre zaplaceno nebo je nekdo vydira. Ukazkou muze byt zmineny Schroeder. Kdysi nemecky kancler, dost se zasadil o NordStream. Ted figuruje na vyplatni listine ruskych naftovych/plynovych monopolu.
Mimochodem, pan Lang to sice popsal naprosto přesně, jen s tím rozdílem, že toto nedělají jen Rusové, takto se v podnikání chová naprosto každý, to je přímo podstata současného globálního kapitalismu :))
Miliardářské demokracie, která již dávno překonala všechny ostatní ideologie. Miliardářům jde pouze o zisky.
Naprostý souhlas s Vaším názorem. Ať žije Babiš a Zeman, ale na Vysočině a pod kontrolou renomovaných a neúplatných psychiatrů.
Já nebudu hodnotit bezpečnostní rizika co se týká aktivit prezidenta Zemana v Rusku a obráceně, na to nemám informace a rozum, ale všiml jsem si v tisku, jak prezident Zeman se chválil, jaké on zařídil našim podnikatelům (tedy i ČR) budoucí zisky. Jeden z těch počinů vyzdvihl kontrakt mezi RF a naším (no vlastně slovenským) Zetorem a to 6000 traktorů na 4 roky v ceně necelých 100000 kč/kus. No, tak to je opravdu obchod století ! Za tu cenu koupíte lepší traktůrek v Hornbachu na sekání zahrádky. Tak si říkám, že M.Zeman neví kolik stojí solidní traktor pro sedláky. Asi je to něco takového, že pan prezident neví, kdy chodí běžní lidé do práce. Já přitom z toho, jak chce zkoušet ze znalostí budoucí ministry vlády A. Babiše mám dojem, že on ví všechno. Tak cenu traktoru by mohl vědět, aby se zemědělci nezlobili.
Kdo nás může více vydírat? Rusové, nebo státy EU? V podstatě ekonomika na území Česka není česká. Podívejte se co dělá EU proti GB, která má EU plné zuby. Snaží se jí maximálně poškodit. A když budeme chtít odejít z EU, tak státy EU odvezou, nebo zablokují výrobu a máme po ptákách. Jsme pouhá kolonie 4. velkoněmecké říše, tedy EU.
Ještě aby nás Rusové mohli vydírat, to byste si přál?! Ve strategických věcech nás naštěstí nemůže vydírat nikdo,n apř. díky napojení na ropovody a plynovody z východu i západu. „Nečeskost“ ekonomiky je nesmysl, stejně jako údajné vydírání GB (ve skutečnosti má problém GB, že chce např. propustnou hranici s Irskem, ale fakticky hranice staví). Nikdo nám „nezablokuje výrobu“ – pokud strategické podniky jako JE nedáme do rukou zahraničních firem …
Průhledně lžete. Kromě několika málo jako ČEZ, Státní lesy, nebo Budvar, patří kdeco zahraničním investorům. Většina českých malých a středních firem vyrábí díly pro zahraničí, kde se finalizací teprve zhodnocují.Těch několik málo českých firmiček, co vyrábí pro tuzemsko „celé produkty“ nemá ekonomicky skoro žádný význam. Stačí se podívat na seznam plátců daně ze zisku, daleko přede všemi je Škoda – Volkswagen! (Kam se hrabe „slavný“ AGROFERT.)
Cituji: „Rusko využívá… k… podkopávání institucí západních liberálních (!) demokracií…“ Nemohu si pomoci, ale tohle nezní moc hezky. Z toho čiší tón skoro takový jako ze Zákona na ochranu lidově (!) demokratické republiky, přijatého u nás krátce po Únoru 1948, nebo tak nějak podobně…
Jinak ale samozřejmě, je tu nová studená válka… Víme zase, kde se setkal s podporou Majdan na Ukrajině, kterou Rusko předtím považovalo za zemi ve své mocenské sféře, příp. i další ty tzv. barevné revoluce, jak tomu říkají sami Rusové. Tím ale nechci ani zdaleka určovat, kde je jednoznačná vina – tyhle události jsou ještě příliš nové na pokus o nějakou objektivnější analýzu, tak to radši dělat nebudu, protože by mě taky někdo mohl označit třeba za nějakého ruského trolla…
V každém případě ovšem, asi těžko za všechny problémy na Západě ale může Rusko. Abych uvedl nějaké analogie z (dosud ne tak vzdálené) historie, byl by přece nesmysl tvrdit, že např. za španělskou občanskou válku let 1936-39 mohl Hitler s Mussolinim (případně Stalin) – těm akorát to, co nastalo ve Španělsku, přišlo vhod. Stejně tak v období studené války přece za řadu lokálních konfliktů v oblastech tzv. třetího světa nemohly primárně SSSR nebo USA, ale tyto konflikty vycházely prvořadě z místních specifik…
V době studené války mohl Sovětský svaz ve třetím světě za drtivou většinu revolucí, válek, převratů. Iniciovat revoluci, válku nebo převrat v Africe, střední a částečně i jižní Americe nebo ve značné části Asie nebylo pro SSSR a KGB žádným problémem. Bez ohledu na mizerný stav ekonomiky SSSR tekli do zemí třetího světa zbraně, peníze, vojenští poradci a pracovníci KGB obrovským proudem. Kam se na SSSR a KGB hrabaly USA a CIA. Ti byly pod bdělým dozorem Kongresu, který podobné vyhazování peněz netrpěl. Co se stalo nakonec pro SSSR a KGB problémem bylo uhlídat si vlastní zemi. Na to také nakonec SSSR skončil.
Tak souhlasím s Vámi, že SSSR (a další komunistické státy) do těch tzv. zástupných válek a vnitřních převratů cpal více než USA, a bez jakýchkoliv pochyb to platí v Africe. USA se tímhle způsobem snažily uhájit své pozice hlavně v Latinské Americe, což ale mělo svou logickou návaznost na předchozí období – vlastní kontinent či hemisféra, duch tzv. Monroeovy doktríny, panamerické vazby… Američané byli už v 19.století velice hákliví na to, aby se tam angažovaly nějaké cizí mocnosti z Evropy nebo odjinud; a nakonec, v době studené války se to odrazilo za karibské krize 1962.
Ale chtěl jsem hlavně říci, že jak komunistický blok, tak případně západní velmoci tu někdy mohly být jen druhořadými hráči… Vždyť třeba některé ty mezinárodní konflikty… Dal by se do toho započítat třeba i vztah „Izrael versus arabské státy“. SSSR přece zpočátku, za první arabsko-izraelské války, podporoval Izrael, asi v nějaké iluzi, že by se mohl nějak „přetvořit“ v komunistický stát – a přece i my, jako Československo, jsme tehdy, nedlouho po Únoru 1948, podpořili Izrael významnou dodávkou zbraní. Jenže pak se ukázalo, že realističtější bude podporovat spíše ty arabské státy, takže od roku 1967 až do pádu komunismu jsme měli s Izraelem přerušeny diplomatické vztahy a Izrael byl naší tehdejší propagandou líčen jako „hrozný padouch“. Ale zcela bez ohledu na SSSR nebo Západ, hlavní problém zůstal vztah Izraelci versus Arabové.
Nakonec, i v té Africe… Pokud vím, SSSR třeba koketoval s režimem v Somálsku (které mohlo mít přinejmenším aspoň strategický význam). Jenže když pak (tuším r. 1974) došlo k levicovému převratu v Etiopii a Etiopie se dostala do pohraničního konfliktu se Somálskem, tak se na Somálsko „vykašlal“ a podpořil Etiopii, které pomohli i kubánští vojáci, jako takoví „nepřímí zástupci“ Moskvy… Zase, hlavní, primární hráče bych ale viděl asi přímo v té Etiopii a Somálsku, jakkoliv se do toho „zamíchal“ SSSR a další komunistické země… (?)
Ono to právě může být podobné tomu Španělsku před druhou světovou válkou. Tam se vzbouřili konzervativně-nacionalističtí vojáci (a třeba i opravdu fašisté, falangisté) proti levicové republice – a brzy jim pomohli Němci a hlavně Italové (po čistě vojenské stránce ještě více než Rusové druhé straně). A mnozí, a zrovna nejvíce asi komunisté, z toho začali dělat až „fašistickou (německo-italskou) agresi“. V každém případě šlo ale od začátku do konce především o domácí, španělskou záležitost…
Co Zeman vyjednal? Po Praze se šíří fámy, že tam jel dohodnout zmíněnou dostavbu Dukovan od Rusů bez výběrového řízení výměnou za bratrskou pomoc Rusů s vymáháním nedobytných pohledávek ČEB v Rusku … Samozřejmě, že k něčemu takovému nemá mandát a posouvá nás to do orientální despocie, ale kauza Liglass Trading ukazuje, že je to klidně možné
Není Karel Novotný a jeho psaní také fáma?
Ptejme se jinak – vám by to nevadilo, kdyby to bylo pravda?
Jsme vlastní vinou (volby) v rukou komunistů, kamikadze šílenců a podvodníků s dotacemi. A nad tím ředitel zeměkoule M.Z. Tak co chceme? Zvoleni demokraticky, hlásají obrat do Asie. Dobře nám tak.
Nejbližší pokus o občanský reparát máme v lednu a pak v řadě voleb po celý rok. Tak pojďme na to a zbavme se jich, klidně, moudře, demokraticky.