Ačkoli v prosinci 2017 a v lednu 2018 nezaměstnanost v Česku mírně stoupala, žijeme stále v době, kdy je nezaměstnaných nejméně v historii našeho samostatného státu.

V lednu 2018 bylo v ČR bez práce zhruba 289 tisíc lidí, volných pracovních míst se pak nabízelo přes 230 tisíc. Odpovídá to (podle metodiky MPSV – viz níže) nezaměstnanosti 3,9 %, o 1,4 procentního bodu nižší než o rok dříve.

Jak upozorňuje analýza projektu datové žurnalistiky Česko v datech, s klesající nezaměstnaností stoupá počet cizinců pracujících v ČR.

Z 215 tisíc na vrchol

Přesné počty cizinců, kteří v Česku pracují, překvapivě není snadné dohledat. Ze zpráv ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců v České republice (které data o zaměstnanosti přebírá od ministerstva práce a sociálních věcí) vyplývá, že na konci roku 2016 bylo v Česku zaměstnáno 382 889 cizinců, o téměř 60 tisíc více než v předcházejícím roce.

Jedná se ale pouze o cizince v postavení zaměstnanců, u kterých předpokládáme vyšší fluktuaci v závislosti na vývoji (nejen) politiky zaměstnanosti, a nikoli o podnikající fyzické osoby.

V roce 2016 podnikalo v Česku podle Ministerstva vnitra 85 628 cizinců, někteří z nich ale mohou být zároveň zaměstnáni, proto nelze tyto dva údaje jednoduše sčítat.

Graf níže potvrzuje logickou úvahu, že s klesající nezaměstnaností poskytuje více zaměstnavatelů pracovní místa cizincům.

Srovnání míry nezaměstnanosti a počtu cizinců pracujících v ČR 

ZDROJ: Ministerstvo vnitra, Eurostat (Česko v datech). Data za rok 2012 a 2013 nejsou k dispozici nebo nejsou kompletní z důvodu migrace MPSV na nový informační portál.

V roce 2010, kdy nezaměstnanost v Česku kulminovala, tu pracovalo jen něco málo přes 215 tisíc cizinců.

O dva roky dříve, kdy byla nezaměstnanost o tři procentní body nižší, to bylo přes 284 tisíc lidí.

Významným milníkem pro množství cizinců na českém pracovním trhu byl i vstup ČR do Evropské unie. Během čtyř let od roku 2014 stoupl počet zaměstnaných cizinců více než 2,6krát.

Občané EU, Norska, Lichtenštejnska, Švýcarska a Islandu mohou v Česku pracovat bez omezení, zaměstnavatelé je ale musí hlásit na krajské pobočce úřadu práce.

Cizincům ze třetích zemí, kteří v Česku nemají trvalý pobyt nebo azyl, vydávají povolení krajské pobočky Úřadu práce.

V roce 2015 bylo těchto lidí zhruba 22 tisíc. Dalších zhruba 19,5 tisíce lidí disponovalo tzv. zaměstnaneckou kartou vydávanou ministerstvem vnitra.

Cizinci v Česku podle informací Hospodářských novin z roku 2015 nejčastěji pracují jako montážní nebo stavební dělníci, zedníci, svářeči, šičky, uklízeči nebo číšníci a servírky.

V Jihomoravském kraji jsou výraznou skupinou sezónní dělníci v zemědělství, specifický je Moravskoslezský kraj, kde výraznou skupinu tvoří vyučení polští horníci.

Sever a západ proti jihu

Největší poptávka mezi zaměstnavateli je právě po stavebních a montážních dělnících. Naopak nejmenší poptávka je v současnosti po úřednících, kvalifikovaných pracovnících v zemědělství, lesnictví a rybářství nebo pracovnících ve službách a prodeji.

Nejpoptávanější jsou naopak zaměstnanci v ozbrojených silách, obsluha zařízení strojů, montéři, řemeslníci a opraváři a specialisté. V grafu jsou zobrazeny obory, ve kterých se aktuálně nabízí více než 1 000 pracovních míst.

Nabídka vs. poptávka zaměstnání v ČR v lednu 2018
(profese podle CZ – ISCO nad 1000 volných pracovních míst)

Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česko v datech 

Česká republika vykazuje nejnižší nezaměstnanost v celé EU již delší dobu. Podle metodiky využívané Eurostatem byla v prosinci 2017 nezaměstnanost v ČR pouhá 2,3 %.

Podobně nízká nezaměstnanost jako v ČR – tedy pod 5 % během celého roku – je ještě v Německu, Maďarsku, na Maltě a v Británii (ze zemí mimo EU pak také na Islandu a v Norsku).

Naopak nejvyšší nezaměstnanost přetrvávala během roku 2017 v jižní Evropě. V Řecku neklesla pod 20 % (zatím nejsou k dispozici údaje za listopad a prosinec 2017), ve Španělsku byla 18,4 % v lednu 2018 a 16,4 % v prosinci 2017, v Chorvatsku, Itálii a na Kypru se během roku pohybovala mezi 10,0 % a 12,4 %.

V Česku vykazovaly v loňském roce nejvyšší podíl nezaměstnaných osob kraje Moravskoslezský (5,8 %) a Ústecký (5,4 %). Naopak nejnižší – pod 3 % – byl tradičně v Praze, ale i v krajích Plzeňském, Královéhradeckém a Pardubickém.

„Klesne-li nezaměstnanost pod 3 %, znamená to, že pracovat může vlastně každý, kdo o práci stojí. Hovoříme o stavu tzv. plné zaměstnanosti. Nedostatek pracovní síly se ale v té chvíli stává překážkou pro růst ekonomiky,“ říká Zuzana Lhotáková, marketingová manažerka SAS Institute ČR.