AKTUALIZOVÁNO. Na jaře chodili čeští ministři na letiště osobně vítat letadla, která z Číny přivážela zdravotnický materiál. Ve své většině šlo o draze zaplacené dodávky, i když z Číny posléze dorazily i některé dary. Faktem je, že pro Českou republiku Čína v době pandemie neudělala víc než pro ostatní země v Evropě. Dodávky do Česka ale posloužily čínské propagandě a „rouškové diplomacii“. Teď, když je na tom Česko s koronavirem nesrovnatelně hůř, Peking prakticky vůbec není vidět. Ale prý nabízí pomoc znovu.

„Předal jsem předsedovi Ústředního krizového štábu deklaraci o ochotě pomoci z čínské strany,“ potvrzuje pro HlídacíPes.org prezident Česko-čínské smíšené komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík, který se aktivně podílel na vyjednávání nákupů a logistických kapacit s Čínou už na jaře.

Ministr vnitra Jan Hamáček potvrzuje, že od Číny nabídku pomoci od Číny dostal; tedy v době, kdy jsou čísla nakažených, hospitalizovaných i zemřelých kvůli koronaviru v Česku mnohonásobně vyšší než při první vlně nemoci Covid-19:

„Předal jsem informaci na Ministerstvo zdravotnictví a požádal o specifikaci případných potřeb,“ říká pro HlídacíPes.org Hamáček.

Čeští výrobci ochranných prostředků si naopak stěžují na to, že navzdory proklamacím, kdy vláda slibovala českým firmám podporu v tendrech na ochranné prostředky pro boj s koronavirem, se místním podnikatelům nedaří státní zakázky získávat.

Místo Číny zatím Německo

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz redakce, zda o čínskou pomoc vláda stojí, zareagovalo až po vydání tohoto textu. Nabídku Pekingu prý Česko zatím nevyužije.

„Dle našich informací se jedná především o nabídku personálního posílení našeho zdravotnictví,“ říká Kryštof Berka z tiskového odboru ministerstva. Pokud by přece jen Česko další zdravotnický personál kvůli Covidu potřebovalo, chce se vláda obrátit především na jiné země Evropské unie.

S Čínou zatím nejedná ani Ministerstvo zahraničí: „Ani se nechystáme takové jednání iniciovat,“ dodává mluvčí Zuzana Štíchová.

Místo toho se resort obrací na nejbližší sousedy: spolkové země Německa hraničící s Českem.

„Jsme v pravidelném kontaktu s německou stranou, konkrétně se Saskem a Bavorskem, se kterými jsme tento týden řešili využití kapacit jejich nemocnic pro české pacienty. Ačkoliv zatím nejsou potřeba, vznikla mezi námi – zatím na pracovní úrovni – dohoda o možnosti tato lůžka využít, jakmile si to zhoršení situace vyžádá. Například pokud dojde k naplnění kapacity českých nemocnic. Detaily nyní projednáváme s německou stranou,“ říká Štíchová.

Na jaře, když byla česká vláda kvůli akutnímu nedostatku roušek a dalších ochranných pomůcek nucena hledat pomoc v Číně, déle než měsíc fungoval „letecký most“, jímž se z Číny do Česka přepravilo na dva tisíce tun materiálu.

Nejvyšší kontrolní úřad následně avizoval, že miliardové nákupy z doby nouzového stavu prověří například kvůli nápadně vysokým rozdílům v cenách za respirátory či roušky u různých dodavatelů.

Vyžehlit cestu na Tchaj-wan

Čína na jaře vedla všude po světě „rouškovou diplomacii“, kdy se kombinací komerčních dodávek a darů zdravotnické pomoci prezentovala jako stát, který světu pomáhá zvládnout pandemii koronaviru; nikoli jako země, odkud se nákaza rozšířila.

Česká vláda opakovala, že se nákupy v Číně podařilo vyjednat přednostně, díky nadstandardním vztahům s Pekingem. Například čínské dary roušek do Česka ale přišly později než do jiných států EU, třeba do Řecka, Rakouska, Maďarska či Německa.

Rozsah čínské pomoci také poněkud vybledl ve srovnání s tím, co na konci března oznámil mnohem menší Tchaj-wan. Evropské unii a Spojeným státům slíbil darovat deset milionů roušek, z toho sedm milionů do evropských zemí. Šlo o nabídku třikrát vyšší, než kterou EU přislíbila Čína.

Právě spor o Tchaj-wan, konkrétně návštěva šéfa českého Senátu Miloše Vystrčila na ostrově, také v posledních týdnech zatížil česko-čínské vztahy. Čína Tchaj-wan, který je fakticky suverénním státem, stále považuje za své území a čínský ministr zahraničí Vystrčila varoval, že za tchajwanskou misi zaplatí „vysokou cenu“ a že si „znepřátelí 1,4 miliardy Číňanů“.

Vystrčilovu cestu směrem k Pekingu se snažil žehlit prezident Miloš Zeman, který patří k nejhlasitějším obhájcům Číny a čínských investic v Česku (i když se většina z nich neuskutečnila).

Zeman akci označil za „klukovskou provokaci“ a oznámil, že šéfa Senátu přestane zvát na setkání nejvyšších ústavních činitelů. Vystrčila kritizoval za cestu na Tchaj-wan i šéf ČSSD, ministr vnitra Jan Hamáček.

Nedá se vyloučit, že i díky tomu má dnes v ruce znovu nabídku čínské pomoci. „Rozhodnutí o tom, zda nabídku využijí, je na české straně,“ konstatuje Jaroslav Tvrdík, který Hamáčkovi čínský příslib předal.