Pátý ročník žebříčku kvality života v Česku, pátý propadák měst z Ústeckého kraje
Pět let už zveřejňuje poradenská společnost Deloitte žebříček kvality života v České republice a popáté po sobě jsou na nejnižších příčkách převážně města ze strukturálně postižených regionů – tedy hlavně Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Nezměnilo se na tom nic ani v roce 2022.
Říčany, Praha, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – tam by chtěl žít každý. Na prvních třech příčkách se od roku 2021 nic nezměnilo. Praha a její okolí, na pátém místě najdeme ještě středočeské Černošice, první desítka je pak doplněna městy v Jihomoravském kraji kolem Brna: Hustopeče, Židlochovice, Slavkov u Brna, Rosice a samotné Brno.
Index kvality života je vypočítaný jako souhrn matematicko-statistických dat ze tří oblastí – první je zdraví a životní prostředí, druhá materiální zabezpečení a vzdělání a jako třetí služby a vztahy. Ve zmíněné první desítce dosahují sídla 7 až 10 bodů z deseti možných. Mapa celé ČR pak ukazuje, jak jsou kvalitní zelené oblasti doplňovány červenými s nízkou kvalitou a jaké je rozložení takových oblastí.
Situace v příhraničních regionech je neuspokojivá dlouhodobě. Největším souvislým ostrůvkem v červené barvě je přitom takřka identicky oblast, shodující se s hranicemi Ústeckého kraje. Ostatně – ten má nejvíc zástupců na posledních dvaceti místech žebříčku. Od 187. do posledního 206. místa najdeme plnou polovinu měst z Ústeckého kraje.
188. jsou Teplice, 199. Varnsdorf, 193. Louny a 196. Chomutov. V poslední desítce jsou pak Kadaň (197.), Podbořany (198.), Žatec (199.), Rumburk (201.), Most (203.) a Litvínov (204.). Most a Litvínov si proti předchozímu roku pouze prohodily pořadí, za nimi následují už jen Karviná a Orlová v Moravskoslezském kraji.
Co je projekt Obce v datech a jak města hodnotí?
Kvalitu života porovnáváme v 205 obcí s rozšířenou působností a Praze. Data pro porovnání získáváme automatizovaným robotickým vytěžováním Big Dat a ve spolupráci s veřejnými institucemi a dalšími subjekty (např. Český statistický úřad, CERMAT, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Úřad práce České republiky, Unie filmových distributorů, Cenová mapa a další).
Výpočet indexů je založen na přístupech OECD a OSN k porovnávání kvality života a dalších matematicko-statistických nástrojích. Hodnoty indexů nabývají hodnot 0 až 10, přičemž obec, která se umístila v porovnání všech obcí na posledním místě, má hodnotu 0 a ta, která se umístila na prvním místě, má hodnotu 10. Ostatní obce jsou dle relativního vztahu rozdistribuovány mezi 0 a 10. U dat neinterpretujeme kvalitu jednotlivých objektů, resp. subjektivní dostatečnost/nedostatečnost, ale jejich relativní počet/dostupnost vzhledem k obci v ČR s nejvyšším počtem/dostupností. Např. obyvatelé malé obce v blízkosti Prahy mohou mít dle našeho indexu nízkou dostupnost lékáren, ale dle jejich mínění je stav dostatečný, neboť dojíždí do Prahy, kde je počet lékáren vysoký. Naše výsledky je proto nutné vnímat v širším kontextu.
Zdroj: Obce v datech
Na mapě je vidět rozložení hodnocených měst Ústeckého kraje, přičemž modrá s průměrnými výsledky, tedy Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem, už se nacházejí mimo nejpostiženější oblasti bývalé severočeské hnědouhelné pánve. Speciální případy jsou pak Rumburk a Varnsdorf, města ležící ve Šluknovském výběžku, který vinou své polohy a odstřižení od zbytku republiky dlouhodobě selhává zejména v nabídce služeb, ve školství, zdravotnictví a dopravní obsluze.
Krajské město Ústí nad Labem je pak na 178. místě v rámci celé ČR, v Ústeckém kraji páté nejlepší. Proti roku 2021 si pohoršilo o dalších šest míst a dosáhlo indexu 2,8 (o rok dříve 3,2 a 172. místo). V oblasti zaměstnanosti, ekonomické úrovně a vzdělání dosáhlo dokonce nulový bodový zisk a je třetí nejhorší v celé ČR. K dalším varovným oblastem zde patří třeba index nabídky pracovních míst na Úřadu práce (0,8) nebo index exekucí (1,0 – 200. místo v ČR). Úplně nejhorší je pak Ústí nad Labem rovněž co se týče dopravní nehodovosti.
Projekt „Příliš vzdálené Česko“ vzniká s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Těrazky som pejskárom a mám rád Jezulátko. Jak kandidáti využívají temné posty na sítích
Kde se v Česku žije nejhůř? Žádné překvapení, na severu Čech a Moravy
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Zcela jednoznačně důsledek likvidace těžby uhlí a omezování průmyslu. Tedy něco, co hrozí v souvislosti s Green Dealem celému státu.
Ještě na začátku 90. let to byl kraj s velice dobrými socioekonomickými znaky, danými dostupností dobře placené práce.
Zcela jednoznačně důsledek 40 let komunistického dotování těžkého průmyslu, který byl na západních trzích zcela nekonkurenceschopný, jsi chtěl říct lžirgile.
Zcela jistě byl konkurenceschopný. Výrobky chemického průmyslu se od nás vyvážely kde všude možně a nejen po RVHP.
Pokud se tyto výrobky vyvážely i mimo RVHP, pak to bylo za dumpingové ceny a za cenu ničení životního prostředí. Moji známí v Ústí nad Labem mají ještě v živé paměti příšerně špinavou a smradlavou řeku Bílinu. Řeka Labe, do které se Bílina vlévá, se vůní také rozhodně nevyznačovala. Vše bylo podřízeno snaze získat alespoň nějaké západní devizy za jakoukoli cenu.
Je otázka, co jsou to dumpingové ceny, zejména v souvislosti se systémovými rozdíly mezi režimy.
Daleko jednoznačněji jsou dumpingové ceny prakticky všeho, co se nakupuje v Číně.
Zcela jistě leda ve tvých vlhkých dojemech, lžirgile. Tam, kde přes 40 let komoušského totálního diletantismu byly zachovány zbytky životaschopnosti, to i přes burešovu snahu rozkrádat, to stále žije.