Česká policie má od roku 2015 v rukou zprávu, která dramaticky zpochybňuje použití pachových stop v trestním řízení. Před veřejností ji tajila, teď, po několikaměsíční obstrukci, zprávu Centra pro výzkum chování psů České zemědělské univerzity získal spolek Šalamoun. Závěry ukazují na vysokou chybovost porovnání pachových stop služebními psy.

Pachové stopy česká policie používá nejen jako pátrací prostředek, ale mohou být za určitých okolností použity i jako důkaz před soudem. Ústavní soud na jaře roku 2016 konstatoval, že tato praxe je v zásadě v pořádku, pachové stopy ale musí doplnit i další důkazy.

„Pachové stopy prokazují, že pachatel byl na místě činu nebo jinak přenesl pach na věci související s trestnou činností. Neprokazují, že čin spáchal. Je třeba, aby tento důkaz nebyl pro uznání viny osamocený,“ konstatoval v dubnu 2016 Ústavní soud.

Zpráva expertů z České zemědělské univerzity ale tvrdí něco jiného: Chybovost je podle nich natolik vysoká, že využitelnost této metody, pokud je prováděna za stávajících podmínek, jako důkazního prostředku prakticky vylučuje. Jinými slovy není jistý ani základní předpoklad, že ztotožnění domnělého pachatele pomocí pachových stop znamená, že na místě činu vůbec byl.

Pokus v napjaté atmosféře

Spolek Šalamoun žádal policii o poskytnutí zprávy od loňského podzimu. O její existenci se dozvěděl během probíhajících soudních řízení, která dlouhodobě sleduje kvůli možným justičním přešlapům.

Policie ale zprávu odmítala vydat. Stalo se tak až v polovině ledna po zásahu ministra vnitra. Co obsahuje?

Popisuje pokusy, které se odehrály od ledna do října 2013 v policejním výcvikovém středisku v Plzni. A provázela je napjatá atmosféra.

„Náš původní předpoklad, že psovodi se zúčastní experimentu ochotně, aby demonstrovali funkčnost metody, se ukázal jako chybný. Přes nespornou jednoduchost porovnávání pachových vzorků někteří psovodi chápali testování jako jakousi formu šikany,“ píše se ve zprávě týmu expertů.

Pokusy se měly konat v rámci pravidelného přezkušování služebních psů, to se ale nakonec ve všech případech nepodařilo. „V některých případech se psovodi se psy nezúčastnili testu z důvodu údajné únavy psa nebo sběr dat zmařili nerespektováním podmínek experimentu, kdy porovnávání pachů provedli ještě před příjezdem experimentátora, takže nebylo možno ověřit, který pes vlastně porovnání provedl. V jednom případě psovodi bez přítomnosti experimentátora otevřeli sklenice a manipulovali s nimi. Poté se odmítli testu zúčastnit s tím, že není jasné, která pachová stopa je ve které sklenici,“ konstatuje zpráva.

Ze 40 pokusů 15 chybných

Výsledky samotných pokusů jsou podle spolku Šalamoun alarmující.

Celkem bylo provedeno 40 porovnání párů sklenic obsahujících pachy. V 25 případech byly výsledky správné, ve zbylých 15 chybné.

Opakované porovnání pak provedlo správně jen sedm psů. Dva služební psi provedli chybně dokonce obě porovnání. V osmi případech psi označili shodu mezi sklenicemi, které shodný pach neobsahovaly.

Závěry zprávy pak říkají, že psi jsou v zásadě schopni pachové porovnání provádět, chybovost je ovšem příliš vysoká. To využitelnost identifikace pachových stop jako důkazního prostředku prakticky vylučuje. „Zvláště alarmující je poměrně vysoký počet ztotožnění těch párů pachových vzorků, které ve skutečnosti shodný pach neobsahovaly. Na základě výše uvedených poznatků nezbývá než dojít k závěru, že spolehlivost výše uvedené metody je za stávajících podmínek nedostatečná a její využívání v průběhu trestního řízení nelze doporučit,“ říká zpráva vědců ze zemědělské univerzity.

Celou zprávu Centra pro výzkum chování psů ČZU najdete zde.

„I přes tyto zcela zásadní nové vědecké poznatky policejní prezidium do dnešního dne neučinilo zhola nic k nápravě tohoto naprosto bezprecedentního stavu. Je nutno znovu připomenout, že Česká republika je jediná země v Evropě, kde si psovod staví tzv. řadu pachových konzerv a zejména jsme opět jedinou zemí v Evropě, kde psovod zná správné umístění ověřované pachové konzervy,“ říká místopředseda spolku Šalamoun Václav Peričevič.

Policie chystá „dílčí změny“

Co na to policie? Chystá nový metodický pokyn, který ale reaguje především na zmíněné starší nálezy Ústavního soudu. Podle všeho tak pachové stopy hodlá dál používat nejen jako prostředek při pátrání, ale i jako důkazy v trestním řízení.

„Policie tyto závěry vyhodnotila a na jejich základě proběhla odborná debata jak mezi specialisty Policie české republiky, tak odbornými znalci. Dále byly zjišťovány zkušenosti zahraničních policejních sborů, zejména bylo spolupracováno se specialisty ze Slovenska. Na základě těchto zjištění byl připraven nový interní akt řízení, konkrétně pokyn policejního prezidenta, který bude řešit danou problematiku včetně nových poznatků a zkušeností a v souladu se závěry ústavního soudu,“ říká mluvčí policiejního prezidia Ivana Nguyenová. Tento interní akt, který bude ze své podstaty neveřejný, nyní prochází připomínkovým řízením.

Bývalý policejní kriminalistický expert a nynější soudní znalec Daniel Vaněk má k používání pachových stop jako důkazního prostředku výhrady dlouhodobě. Po prostudování zprávy ČZU jeho pochybnosti ještě narostly.

„Je naprosto nezbytné, aby soudy přivolily k revizi soudních procesů ve všech případech, kde byly pachové stopy použity k prokázání viny coby jeden z řetězce důkazů,“ říká Daniel Vaněk, který v Česku spustil projekt na vyhledávání nepravedlivě odsouzených Nevina.

Článek je součástí projektu Mapa justice, který HlídacíPes.org připravuje za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Cílem projektu je zmapovat skutečné vlivy v české justici, popsat osoby a skupiny, které mají na její chod rozhodující vliv.