K Radě pro rozhlasové a televizní vysílání každoročně doputuje i několik stížností ze zahraničí. Například na to, že televize s českou licencí vysílající v jiné zemi Evropské unie řádně neoznačila vulgární či násilný pořad a nasadila ho v době, kdy ho mohly vidět i děti. Často si u RRTV stěžuje i maďarská mediální rada, která je zcela pod kontrolou strany Fidesz Viktora Orbána – stejně jako většina maďarských médií.

V loňském roce dostala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání celkem devět zahraničních stížností. Šest jich bylo z Maďarska, dvě z Polska a jedna z Francie. Jednotky takových případů vykazují i výroční zprávy RRTV z minulých let.

Vesměs si loni národní regulátoři stěžovali na to, že se v denním vysílacím čase na kanálech vysílaných pod českou licencí objevují vulgarismy či obscénní a násilné záběry. Například v případě Francie se měl provinit provozovatel vysílání ViacomCBS Networks International Czech.

Francouzský regulátor ARCOM si stěžoval na vysílání reality show Frenchie Shore na programu MTV France. „Pořad vyvolal ve Francii značnou vlnu nevole (včetně vyjádření členů vlády a parlamentu). Show, která sleduje každodenní životy deseti spolubydlících uzavřených ve vile, obsahovala scény soulože, orálního sexu či odhalených pohlavních orgánů,“ shrnuje RRTV ve stanovisku pro HlídacíPes.org.

Mediální rada podle Orbána

Hned několik stížností Rada obdržela od maďarského audiovizuálního regulátora Nemzeti Média-és Hírkózlési Hátóság (NMHH). Ten se na českou vysílací radu v posledních letech obrací pravidelně.

„Maďarský regulátor Radu typicky upozorňuje na nesprávné označení či jeho absenci u nevhodných pořadů, tedy jeho stížnosti nijak nevyčnívají oproti ostatním,“ píše RRTV.

Je to právě tato rada, která vymáhá dodržování kontroverzních maďarských zákonů s přesahem do mediální branže, kvůli nimž také často Maďarsko čelí kritice části Evropské unie.

Loňské stížnosti NMHH podle rady „upozorňovaly na odvysílání pořadů, které dle názoru maďarských odborníků měly potenciál ohrozit dětské diváky, nebo nebyly označeny symbolem věkové klasifikace podle maďarských standardů“. RRTV pak dotčené provozovatele vysílání s českou licencí vyzvala, aby brali ohled na přísnější maďarskou právní úpravu.

V případě Maďarska je však nutné jakoukoli stížnost státního úřadu vůči soukromým médiím sledovat dvojnásob pozorně. Maďarský národní regulační úřad pro média je totiž zcela pod kontrolou vlády strany Fidesz Viktora Orbána. Rada je tvořena výhradně lidmi blízkými Fideszu a vláda navíc prodloužila funkční období členů rady na dlouhých devět let – tedy déle než dvě volební období parlamentu po sobě.

Je to přitom právě tato rada, která vymáhá dodržování kontroverzních maďarských zákonů s přesahem do mediální branže, kvůli nimž také často Maďarsko čelí kritice části Evropské unie. V minulosti se regulátor NMHH podepsal pod neudělení nové licence nezávislé rozhlasové stanici Klubrádió a podobně postupoval i v případě rádia Tilos.

Mezinárodní novinářské organizace to kritizovaly jako politicky motivovaný zásah proti médiím, která byla kritická vůči Orbánově vládě.

Většina maďarských médií je přes síť vlastníků blízkých Orbánovu Fideszu pod silným vlivem vlády. Ta také dlouhodobě deformuje mediální trh asymetrickým zadáváním státní inzerce, kdy nezávislá média nedostávají prakticky nic oproti těm provládním.

Ochrana dětí nebo diskriminace menšin?

Další spornou regulací, která zasáhla také média, byl „zákon na ochranu dětí“ přijatý v roce 2021. Zákon měl sice původně především přísněji postihovat pedofilii, Fidesz do něj ale na poslední chvíli přidal ustanovení, která mířila proti LGBT komunitě – s ochranou dětí jako záminkou.

Do zákona se tak například dostal zákaz zobrazovat či propagovat homosexualitu nebo změnu pohlaví nezletilým. Komerční stanice RTL po přijetí zákona v Maďarsku upozornila, že kvůli nejasnostem v zákoně se filmy jako Philadelphia nebo třeba některé díly Harryho Pottera de facto dostanou do stejné kategorie filmů jako horory.

Loni kvůli zákonu musel okamžitě skončit ředitel národního muzea v Budapešti, který odmítl zakázat nezletilým vstup na výstavu World Press Photo, kde mezi snímky figurovaly i portréty homosexuálů.

Ke kritice nového zákona se tehdy přidala i komerční stanice AMC, vůči které si také v uplynulých letech maďarský regulátor stěžoval u české Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Skupina maďarských médií se několik měsíců po přijetí zákona navzdory hrozbě sankcí rozhodla spustit osvětovou kampaň o homosexuálních rodinách.

Přes českou RRTV si však maďarská mediální rada dodržování zákona proti LGBT v médiích vynucovat nemůže. Česká vysílací rada totiž nemůže udělovat sankce či vydávat upozornění za porušení právního řádu jiného členského státu. Maďarské stížnosti k RRTV se tak týkaly „jen“ zmíněných násilných nebo vulgárních scén, které znamenají problém i podle české legislativy.

Česká vysílací rada například v roce 2020 rozhodla o udělení pokuty ve výši 500 tisíc korun společnosti AMC Networks Central Europe za to, že v Maďarsku odvysílala na kanálu Film Mania snímek Nebezpečná kořist s brutálními násilnými scénami. Stejná společnost dostala tehdy za podobné prohřešky i další pokuty ve výši 100 tisíc a 150 tisíc korun. O rok později pak další pokutu ve výši 200 tisíc korun.

Pokud rada nezjistí spáchání přestupku dle české platné legislativy, může vyzvat provozovatele s českou licencí, aby dodržovali přísnější pravidla platná v zemích, kde vysílají – tedy například právě v Maďarsku.

„Závadné“ knihy i fotky

Maďarská mediální rada už kvůli zmíněnému zákonu zakazujícímu zobrazování LGBT témat prověřovala například poskytovatele streamovací služby Netflix, kvůli lesbickému polibku postav v jednom z jeho kreslených pořadů. Zákon však už v Maďarsku vedl k řadě absurdních momentů i mimo média.

Například některé knihy s homosexuálními postavami musely být staženy z knihkupectví nebo se směly prodávat jen zabalené v plastovém obalu.

Loni kvůli zákonu musel také okamžitě skončit ředitel národního muzea v Budapešti, který odmítl zakázat nezletilým vstup na výstavu World Press Photo, kde mezi snímky figurovaly i portréty homosexuálů.

Za zmínku stojí, že celou kauzu proti řediteli tehdy rozpoutala krajně pravicová maďarská strana Mi Hazánk (Naše vlast), s níž loni v létě podepsala memorandum o spolupráci i česká SPD Tomia Okamury.