Foto: Profimedia

Ondřej Neumann: Válka na Ukrajině tvrdě doléhá na česká nezávislá média

Napsal/a Ondřej Neumann 17. března 2022
FacebookXPocketE-mail

IN MEDIAS RES. Na soukromé nezávislé žurnalistické projekty po covidu tvrdě doléhá i válka na Ukrajině. Inzerce ubývá, mecenášství se logicky zaměřuje na oběti války. A vláda? Řeší maximálně to, jak do rad dohlížejících na Českou televizi a Český rozhlas dosadit své lidi.

Novináři, kteří se nenechali zkorumpovat Andrejem Babišem, oligarchy či ruskými a čínskými tajnými službami, výrazně přispěli k úspěchu demokratických stran v posledních sněmovních volbách, napsal jsem před pár měsíci v sloupku pro Týdeník Forum v souvislosti s analýzou vládního programového prohlášení. Konkrétněji jeho bodů, které se týkají pětikoaličních plánů v mediální oblasti.

Končil jsem konstatováním, že se vláda plánuje zaměřit toliko na veřejnoprávní média a ku škodě kvality tuzemské demokracie zcela opomíjí média soukromá:

„Fiala a spol. se chtějí chvályhodně zaměřit na zlepšení financí veřejnoprávních vysílatelů a na obsazování dohlížejících rad kvalitnějšími kandidáty. Na soukromá svobodná média však kabinet zcela zapomněl. Přes to, že je u moci i díky jejich osm let trvajícímu vzdoru. Přes to, že hrály, hrají a budou hrát klíčovou roli v boji o kvalitu i budoucnost naší demokracie. Dovolím si to nazvat prvním velkým kiksem nastupujícího kabinetu.“

Nově si k tomu dovolím dodat, že na soukromé nezávislé žurnalistické projekty po covidu tvrdě doléhá i válka na Ukrajině. Inzerce – jak ukazuje i níže uvedená kopie twítu šéfredaktora Respektu Erika Taberyho – ubývá, mecenášství se logicky zaměřuje na oběti války.

A vláda? Řeší maximálně to, jak do rad dohlížejících na Českou televizi a Český rozhlas dosadit své lidi.

Vyčistit mediální rady

V minulém týdnu ministr kultury Martin Baxa představil jediný letos plánovaný legislativní počin týkající se médií – návrhy novel týkající se České televize a Českého rozhlasu. Jeho úřad k tomu vydal i tiskovou zprávu s nadpisem „Novely dají veřejnoprávním médiím trvalou stabilitu“. V čem má ona „trvalá stabilita“ spočívat?

Prý v tom, že třetinu radních dohlížejících na fungování ČT a ČRo nově má volit Senát; až dosud byla volba plně v rukou poslanců. A pak v tom, že nově nemá existovat možnost odvolat celou radu, nýbrž jen konkrétního radního. „Jedním z cílů celé novely je větší odolnost veřejnoprávních médií vůči vnějším politickým tlakům nebo snahám o jejich ovlivňování ze strany příznivců nedemokratických režimů,“ nechal se slyšet ministr Baxa a neváhal přitom argumentovat válkou na Ukrajině.

Jenže jádro pudla navrhovaných novel je skryto v detailu – budou-li nově volit část radních i senátoři, musí po jejich přijetí skončit všichni dosavadní členové rad ČT a ČRo. A jsme u staré dobré představy většiny polistopadových vlád: veřejnoprávní média jsou tu od toho, aby nám co nejméně překážela a ještě lépe – aby nám dobře sloužila. A jak na to? Přes členy dohlížejících rad, kteří mají v rukou osud klíčových osob – generálních ředitelů.

Nejde o nezávislost ČT a ČRo nebo o „trvalou stabilitu“, ale o jejich zkrocení či lépe řečeno podmanění aktuální moci. Tahle tendence je vlastní nejen Andreji Babišovi, Tomio Okamurovi či nyní již neparlamentním komunistům. Zjevně je bohužel zakódována v genech všech politických stran či hnutí, včetně těch, které tvoří současnou pětikoalici.

Představená novela bohužel řeší jen výměnu „starých“ (rozuměj babišovsko-okamurovsko-komunistických) za „nové“ (rozuměj  pětikoaličních). Vůbec se naopak nezabývá udržitelných financováním veřejnoprávních vysílatelů, které nejlépe zaručí jejich maximální možnou nezávislost na vládě. Prý nejdříve v roce 2023…

Nic nového pod sluncem

Všechny ty demokratické ženy a muži byli ochotni něco pro svobodná média udělat toliko v časech posedávání v opozičních lavicích. Tedy v časech, kdy jejich slova nemusely (a z logiky síly v zákonodárném sboru ani namohly) následovat konkrétní činy.

Když je voliči – i díky nezávislé, dlouholeté a kvalitní práci novinářů, kteří se nenechali zkorumpovat Andrejem Babišem a dalšími oligarchy – poslali do vlády, ke starým proklamacím se přestávají znát.

Není to nic nového pod sluncem, přesto je nutné to znovu a znovu připomínat: nezávislá a kritická novinařina se nikdy nebude hřát v přízni mocných. Což ovšem neznamená rezignaci na neustálé připomínání úlohy svobodné žurnalistiky v demokracii. A na tlak po jejím co nejsilnějším legislativním ukotvení.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)