IN MEDIAS RES. „Věřím jen analýzám, které jsem si sám zfalšoval.“ Příběh dvou analýz vysílání České televize o konfliktu Izraele s palestinským hnutím Hamás začíná v okamžiku, kdy šéf autorského týmu první analýzy Jan Motal, docent Fakulty sociálních studí Masarykovy univerzity v Brně, ignoruje nevyřčené – leč klíčové – zadání všech analýz, které si veřejnoprávní ČT objednává. To zní: „Vše děláme (téměř) výtečně“.

Analýza vysílání ČT po útoku na FF UK, analýza mediální pokrytí vládního „konsolidačního balíčku“ v polovině roku 2023, analýza živých vstupů k ruské invazi na Ukrajině v březnu 2022, analýza informování o tornádu 25. června 2021, analýza mediální reprezentace tématu „Vrbětice a zapojení ruských agentů“ v roce 2021 a obsahová analýza pokrytí předvolební kampaně v USA 2020.

Analýz vysílání redakce zpravodajství a publicistiky ke konkrétnímu tématu si Česká televize zas tak moc nezadává. Výše uvedených šest předcházelo zatím poslednímu analyzovanému tématu. Tím je konflikt mezi Izraelem a Hamásem, přesněji řečeno způsob, jakým o něm diváci ČT byli informováni.

Unikátním faktem je, že analýzy byly nakonec zadány hned dvě a ve svých vývodech se liší jak příslovečné „nebe a dudy“.

Docent se srdcem nalevo

Příběh dvou analýz dle mého názoru začíná v okamžiku, kdy šéf autorského týmu první analýzy Jan Motal, docent Fakulty sociálních studí Masarykovy univerzity v Brně, ignoruje nevyřčené – leč klíčové – zadání všech analýz, která si veřejnoprávní ČT objednává. To zní: „Vše děláme (téměř) výtečně, maximálně je přípustná ,konstruktivní kritika‘ v nepříliš podstatných záležitostech“.

Motal se svoji „Analýzu mediálního pokrytí konfliktu Izrael–Hamás z hlediska dodržení zásad veřejné služby v České televizi v období 7. 10. – 31. 10. 2023 (Události a Události, komentáře)“ rozhodl zasadit do širšího rámce „blízkovýchodního problému“.

A od dřívějšího přispěvatele levicového internetového deníku A2larm, který v posledních letech publikuje v taktéž levicovém Deníku Referendum, asi příliš nepřekvapí, že osobně má „zvýšenou citlivost“ pro to, čemu „autorstvo“ A2larm či Deníku Referendum říkají „utrpení Palestinců“.

A generálnímu řediteli ČT Janu Součkovi dodal analýzu, ze které vyplývá, že hned v prvním měsíci jeho mandátu začala fatálně selhávat redakce zpravodajství a publicistiky veřejnoprávní televize. Tedy klíčová divize, na kterou je upřena pozornost veřejnosti i politiků, kteří rozhodují o Součkově osudu.

Motal a spol. píší o „dehumanizaci“ Palestinců či ovlivnění „veřejné diskuze“ o postupu Izraele a blízkovýchodním konfliktu. To je silný kalibr. Žádný div, že se na Kavčích horách nelíbí.

Cituji z hlavních závěrů Motalovy analýzy:

• Za dehumanizující považujeme omezený prostor pro autentické výpovědi lidí zasažených konfliktem v Palestině (osobní příběhy civilistů) i omezený hlas Palestinců, který by uváděl do širších souvislostí podmínky a okolnosti konfliktu z dlouhodobého hlediska (v
  publicistice). Zástupci lidí zasažených konfliktem z Palestiny byli většinou prezentováni formou krátkých výpovědí z ulice, jenž kontrastoval s prostorem pro prezentaci osobního příběhu, který dostávaly oběti z Izraele.
• S tím souvisí i výrazně binární rámování konfliktu. Toto pojetí je charakteristické výraznou redukcí dějinného kontextu a souvislostí konfliktu, stejně jako zjednodušujícími stereotypy spojujícími problematizaci izraelské reakce se souhlasem s násilím a terorismem (např. používání označování „propalestinské demonstrace“, jež v kontextu tropu „palestinští militanti“ nebo „ozbrojení Palestinci“ naturalizuje představu, že podpora potřeb palestinského obyvatelstva znamená schvalování zločinů a násilí). Tento přístup může ovlivnit veřejnou diskuzi v tom, že znesnadňuje kritiku a analýzu postupu Izraele a dějinných souvislostí událostí, protože takovou kritiku a priori staví do pozice obhajoby násilí (anebo doslova „odmítá“ diskuzi o možných chybách Izraele, viz vyjádření Jakuba Železného k Janě Černochové v Událostech, komentářích z 19. 10. 2023).

Poptává se kontraanalýza

Souček – alespoň podle Motalových slov – zareagoval tím, že analýzu prohlásil za „vnitřní dokument“ ČT. Pak ji i odmítá veřejně projednat s Radou ČT.

Ještě na začátku dubna na adresu analýzy dodané počátkem ledna 2024 v rozhovoru pro HlídacíPes.org říká:

„Já jsem analýzu zatím nečetl celou. Obsahuje na začátku to, čemu se říká executive summary a tam jsou nám vytýkány určité nedostatky, které – a to už bylo i řečeno na veřejném jednání Rady České televize – jsou předmětem vypořádávání připomínek s autory analýzy. Já sám bych ke kritice měl některé poznámky, protože některá ta kritika vlastně nevychází úplně z dobrého poznání zpravodajské reality, z reality toho aktuálního zpravodajství, jak se dá taková situace pokrývat v úvodních dnech prudkého ozbrojeného konfliktu“.

I když analýzu údajně generální ředitel ještě neměl celou přečtenou, tým exděkana Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Končelíka ve stejném okamžiku již pracoval na analýze se stejným zadáním, které loni na podzim dostal Motalův tým. S jakým výsledkem? Nikoliv překvapivě s tím, se kterým už se vedení ČT nebude ostýchat jít na světlo boží.

• Lze konstatovat, že Česká televize dostála při prezentaci války v Izraeli v pořadech Události a Události, komentáře svému poslání zakotveném v legislativních a etických normách i Kodexu ČT. (…) Vysílání analyzovaných zpravodajských a publicistických pořadů v zásadě plnilo stanovené principy, a to především ve sledovaných oblastech dodržování variability a typů aktérů, v oblasti prezentace a vystupování moderátorů, v oblasti intenzity medializace témat a příznakovosti výpovědí.
• ČT umožnila ve vysílání Událostí a Událostí, komentářů ve sledovaném období dle článku 1 Kodexu ČT Programy České televize svobodné šíření, výměnu, případně konfrontaci informací, názorů a postojů a dle článku 5 poskytla informace důležité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů. Co se blíže týče Událostí, komentářů, moderátoři se ve vysílání až na výjimky
  ((viz Podrobné závěry analýzy) dotazovali na objasnění tvrzení respondentů zastávajících širší spektrum názorů. V Událostech odvysílaných ve sledovaném období byl brán zřetel na článek 17 Kodexu ČT a fakt, že lidský život a utrpení mají stejnou obecně platnou hodnotu bez ohledu na místo či čas.

Analýzy na dvě věci..

Obě analýzy byly nakonec publikovány na webu České televize a to se stejným datem – 26. dubna 2024. Pro úplnost dodávám, že se shodují ve dvou konstatováních, která lze označit jako výše zmíněnou přípustnou „konstruktivní kritiku“:

1) Ne všechny odvysílané záběry byly řádně „ozdrojované“.

2) ČT by měla zvážit, zda „neubrat“ v publikování drastických záběrů.

Ponaučení? Dovolím si parafrázovat okřídlený výrok neprávem připisovaný Winstonu Churchillovi: „Věřím jen analýzám, které jsem si sám zfalšoval“. Jinými slovy – Česká televize by v době škrtů měla zvážit, zda platit za analýzy, jejichž vypovídající hodnota je přinejmenším sporná.