Za šest let začne v Česku platit zákaz skládkování jako reakce na novou legislativu EU. V Olomouckém kraji má pak zpracování komunálního směsného odpadu pomáhat řešit nová akciová společnost. Návrh na její založení byl už ale dvakrát stažen z jednání krajského zastupitelstva. Podle opozice plán znevýhodňuje malé obce a stanovuje podmínky svozu odpadu na nesmyslně dlouhou dobu dopředu.

Co chce Olomoucký kraj po roce 2024 v oblasti likvidace odpadu vlastně dělat, naznačilo únorové jednání krajského zastupitelstva. Tehdy se ve veřejně dostupných podkladech objevilo shrnutí jinak nepřístupné studie, ze kterého lze řadu návrhů na řešení vyčíst.

Studii zadal k vypracování spolek Odpady Olomouckého kraje, z. s., který v roce 2015 založil Olomoucký kraj a dalších 13 subjektů. V současnosti je členem spolku 148 měst a obcí z Olomouckého kraje.

Návrh, který se na zastupitelstvu nakonec neprojednával, počítá s tím, že by právě tento spolek sdružující obce a města v Olomouckém kraji založil vlastní akciovou společnost. A ta by měla zastřešit nakládání se zbytkovým odpadem.

Vznikne systém překladišť

V současné době funguje svoz směsného komunálního odpadu v Olomouckém kraji na principu blízkých skládek. Odpad je vlastnictví obcí a právo s ním disponovat má svozová společnost, obvykle technické služby. Výjimkou je město Olomouc, které má vlastní překladiště odpadu, ze kterého odpad putuje do brněnské spalovny.

S plánovaným zákazem skládek se logicky situace pro většinu obcí mění.

Studie proto navrhuje, že odpad bude dál ve vlastnictví obcí, ovšem místo svozu na skládku by mířil do několika překladišť. „V současnosti je plánována výstavba sítě sedmi překladišť, která jsou navržena v lokalitách Olomouc, Přerov, Prostějov, Hranice (případně Lipník), Medlov, Zábřeh a Jeseník,“ píše se ve shrnutí studie.

Překladiště by měla být vybudována na náklady obcí, na jejichž území se budou nacházet. V této chvíli by vstoupila do procesu navrhovaná akciová společnost Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, a.s.

O odpad se postará soukromá společnost

Akciová společnost (v návrhu má jméno Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, a.s.) by měla být provozovatelem překládacích stanic a měla by mít s jednotlivými obcemi smlouvy o svozu odpadu.

Obsahem dané smlouvy pak bude povinnost obce zajistit pro akciovou společnost veškerý zbytkový směsný komunální odpad po stanovenou dobu trvání navrženého projektu, včetně dopravy tohoto odpadu na určené překladiště. Obec zároveň zaplatí akciovce za množství odpadu dovezeného do překladiště.

Pro akciovku by smlouva znamenala povinnost zajistit využití odpadu z překladiště. „Za užívání překládacích stanic by měla (akciová společnost) hradit vlastníkům (obcím) nájemné, které bude promítnuto v ceně SKO účtovaného obcím,“ navrhují autoři studie.

Plán akciové společnosti na budoucnost odpadového hospodářství                Zdroj: Shrnutí „Studie proveditelnosti na realizace zařízení k využívání zbytkových směsných odpadů na území Olomouckého kraje

Z překladišť by měl odpad putovat do zatím nespecifikovaného koncového zařízení. Provozovatelem tohoto zařízení by byl soukromý subjekt, jenž by byl určen výběrovým řízením. Studie zatím počítá jak s tím, že by bylo nutné koncové zařízení postavit, tak s variantou využívání již existujícího. V případě, že by mělo dané zařízení vzniknout, bude jeho stavba úkolem soukromého subjektu.

Základem smluvních vztahů v celém řešení bude tzv. Projektová smlouva uzavřená mezi akciovou společností a soukromým subjektem. Jejím předmětem bude povinnost akciovky předat v překládacích stanicích definované minimální množství odpadu ročně po stanovenou dobu trvání projektu, to znamená minimálně po dobu 15 let, soukromé společnosti. Ta bude mít povinnost odpad z překladiště odvézt a zlikvidovat, za což dostane od akciové společnosti zaplaceno.

Zaručený byznys na roky dopředu

Dlouholetý závazek vůči soukromému investorovi sklízí kritiku z řad některých opozičních zastupitelů. „Obce se mají hned po vzniku akciové společnosti (předpokládá se do 1–2 měsíců) zavázat na 15 až 30 let, že dodají a zaplatí určité množství jejich odpadů pod sankcí,“  upozorňuje krajská zastupitelka Jitka Seitlová (Koalice pro Olomoucký kraj).

„Přitom ani podle současných obvyklých cen služby za zpracování odpadu a známých informací není proveden odhad ceny a její případný vývoj,“ říká Seitlová. Doba závazku předpokládaných smluv je podle zastupitelky vzhledem k rychlému pokroku vhodných technologií zpracování odpadů neúměrně dlouhá.

„Jeví se, že cílem návrhu není nic jiného než zajištění dostatečného množství odpadu na dlouhou dobu proto, aby měl privátní investor zajištěnou ekonomickou návratnost a zisk z investice do zařízení na směsné komunální odpady,“ myslí si Seitlová.

Další problém, na který kritici poukazují, je samotné rozložení sil uvnitř akciové společnosti a její vliv na ceny za svoz odpadů.

„Uvažovaná akcionářská struktura je navržena tak, aby zahrnovala obce s největším množstvím odpadu, kdy je nutné pro Projekt mít dostatečné objemy odpadu, a tyto byly rovněž připraveny ručit za závazky akciové společnosti z Projektové smlouvy,“ navrhuje studie.

V zásadě to znamená, že velká města se stanou akcionáři a menší obce vstoupí do spolku Odpady Olomouckého kraje, který bude sám akcionářem.

Návrh složení akciové společnosti       Zdroj: Shrnutí „Studie proveditelnosti na realizace zařízení k využívání zbytkových směsných odpadů na území Olomouckého kraje

Podle autorů studie tak malé obce získají dostatečný vliv a ušetří se na složité administrativě. Zároveň však nepopírají, že v případě zájmu by si mohly i malé obce zakoupit akcie, a stát se tak přímým akcionářem.

Počet akcií, které bude moci jednotlivá obec získat, se tak bude odvíjet od počtu obyvatel. To vadí kritikům návrhu.

„Počet akcií obce podle počtu jejich obyvatel dává předem hlasovací výhodu většiny několika velkým městům,“ kritizuje návrh Seitlová.

„Hlavním argumentem, kterým vedení stávajícího Spolku vábilo obce ke vstupu, byla rovnost hlasu malých a velkých členů, tj. pojistka, že malé obce společně budou díky svému rovnému hlasu moci vždy zablokovat případný diktát velkých. Zkušenosti v této oblasti z nejrůznějších vodohospodářských společností apod. jsou totiž bohužel vesměs negativní. A rovnost hlasů a možnost práva veta malých by předloženým návrhem akciové společnosti padly,“ uvedl pro HlídacíPes.org krajský zastupitel a předseda klubu Starostů ProOlomoucký kraj Radim Sršeň.

„Na jednání předsedů klubů před minulým zastupitelstvem jsem proto navrhnul, aby Spolek jako jeden z akcionářů nové akciovky vedle větších měst měl jako jediný právo veta, případně aby byl jediným akcionářem. Tím by byl hlavní princip rovnosti zachován,“ říká Sršeň.

To byl právě důvod, proč nakonec hlasování o založení akciové společnosti nebylo dáno do programu, za což Sršeň na jednání zastupitelstva poděkoval hejtmanu Oklešťkovi (ANO). Ten deklaroval, že nejde o politické téma, ale o téma zásadní pro celý kraj.

Podle náměstka hejtmana Milana Klimeše (ANO), který je zároveň předsedou správní rady spolku Odpady Olomouckého kraje, je však současný návrh ideální.

„Tato varianta byla zpracována jako vyústění několikaleté práce včetně sběru informací z ostatních evropských států (Německo, Švédsko, Rakousko, Maďarsko, Polsko) a považujeme ji i pro ČR za optimální. Obdobně se zajišťuje také např. zabezpečení dodávek a čištění odpadních vod nebo pitné vody,“ uvedl pro HlídacíPes.org Klimeš.

Porušuje návrh zákon o krajích?

Podle krajské zastupitelky Jitky Seitlové ale současné nastavení ideální rozhodně není. Na únorovém jednání zastupitelstva dokonce uvedla, že by současný návrh mohl porušovat zákon o krajích. Odkazuje se přitom na pasáž v zákoně, která stanovuje kraji povinnost starat se o všestranný rozvoj území i jeho obyvatel. „A to všech obyvatel,“ dodává Seitlová.

„Ve spolku je pouze oněch 440 tisíc občanů prostřednictvím 148 obcí kraje. Kraj má ale 402 obcí a přes 633 tisíc občanů. Materiál dále uvádí, že cílem navrhované akciové společnosti je zajistit výhodné využití zbytkového směsného odpadu pro obce, které jsou členy spolku – tedy pouze pro členy,“ připomíná Seitlová.

„Doposud jsem se tímto názorem nesetkal. Předpokládám, že právní kancelář, která tento způsob navrhla, je zákonů znalá a nedovolila by si navrhnout nezákonný postup,“ oponuje náměstek hejtmana Klimeš.