Česká média 30 let po listopadu 1989 nevzkvétají. Ta soukromá ovládli tuzemští miliardáři a učinili z nich nástroj na prosazování svých byznysových zájmů. Ta veřejnoprávní čelí tvrdému ataku politiků, kteří z nich touží mít pouhý nástroj na propagaci vlastních názorů a cílů. Přesto není vše ztraceno.

Redakce HlídacíPes.org o českých médiích píše již pět let, od spuštění investigativně-analytického webu v prosinci 2014. K třicátému výročí sametové revoluce jsme připravili knihu, která mapuje českou mediální krajinu. Knihu Šok! Hrůza! Média! vydalo nakladatelství Cpress a od pondělí 11. listopadu je na pultech knihkupectví.

Knihu si můžete objednat  ZDE.

A proč jsme se vůbec do knihy pustili? Vysvětluje zakladatel HlídacíPes.org Ondřej Neumann:

Mediální krize není jen krizí letitého byznys modelu. Je především krizí důvěry v média. Diváci, posluchači či čtenáři přestali věřit novinářům. Svůj díl viny na tom má hybridní válka totalitních režimů vedená proti svobodným národům a zpochybňování i zřejmých faktů populisty všech azimutů.

Mizení důvěry v novináře je totiž zjevně součástí obecnějšího trendu, kdy velká část společnosti ztratila víru v instituce demokratického státu obecně. Novináři jsou těmito lidmi vnímáni pouze jako aktéři hrátek „těch nahoře“, kteří „mlčící většinu“ hodili přes palubu a nechali ji napospas podomním prodejcům předražených cetek, lichvářům a následně pak exekucím a pocitu životního zmaru.

Šmejdi versus novináři

Tato situace je pak skvělou příležitostí pro politické „šmejdy“ všeho druhu i autoritářské vládce nejen na Východě. Rozklížená společnost, zpochybňování i zjevných pravd a faktů, se pro jejich cíle skvěle hodí. Popisování a analyzování těchto jevů je přitom úkolem, který na svá bedra média – „hlídací psi demokracie“ – v normálních časech automaticky berou.

Důvěra veřejnosti v média však rychle a trvale upadá. A novinářská obec je navíc – stejně jako česká společnost – hluboce rozdělená. Také jí chybí silná, respektovaná profesní organizace, která by hájila zájmy redaktorek a redaktorů proti stále agresivnějším majitelům – oligarchům. A která by poskytla tápající veřejnosti vodítko pro orientaci v tom, kdo je žurnalista a kdo svoji práci dělá dobře, a kdo nikoliv.

Nepřítel usilující o „myšlenkovou diverzi“ tu ovšem byl vždy. Stejně tak politici historicky svobodná média „nemusí“. Vždy se snažili a snaží zpochybnit důvěryhodnost těch, kteří se jim dívají pod prsty. Navíc – lidé politikům nevěří. Vysvětlovat úpadek důvěry v novinářský stav permanentními slovními útoky Donalda Trumpa, Miloše Zemana, Andreje Babiše či hybridní válkou vedenou Kremlem se nabízí, nevystihuje však podstatu.

Obsah knihy Šok! Hrůza! Média!

Pohled do srdcí i peněženek

Nedůvěra v česká média je mimo jiné důsledkem neprofesionality novinářů. Ale i jistého nepochopení ze strany veřejnosti. Konzumenti, ale i nekonzumenti médií mnohdy netuší, co práce novinářů obnáší, s čím se musí potýkat, kdo vůbec je novinář a proč je nezávislá žurnalistika pro svobodnou společnost životně nezbytná.

Kniha Šok! Hrůza! Média! Je tu pro širokou veřejnost. Nabízí otevřený a čtivý pohled do srdcí, myslí i peněženek českých novinářek a novinářů, mediálních manažerů i majitelů velkých mediálních domů.

Nahlédnete pod prsty píšícím novinářům, televizním reportérům, tvůrcům bulváru i rozhlasovým zpravodajům. A dojde i na nejdůležitější kauzy, které se s českými médii pojí.

Věříme, že po přečtení naší knihy se míra nedůvěry v tuzemská média a novináře alespoň o kousek sníží.