O peníze po Mostecké uhelné se ve Švýcarsku přihlásil občan Macháček. Miliardy chce i po vládě
Stavební inženýr Jan Macháček z Rychnova nad Kněžnou dotáhl svůj boj s českým státem o odškodnění za nezákonnou vazbu z 90. let po více než dvaceti letech až k švýcarské prokuratuře. Po Česku žádá nyní již více než dvě miliardy korun a peníze by rád získal mimo jiné z účtů Mostecké uhelné společnosti zmrazených ve Švýcarsku. České úřady jeho požadavky neuznávají a označují je za domnělé.
Jan Macháček s českými úřady bojuje už déle než dvacet let. A hledá stále nové metody, jak se svých nároků domáhat. Vloni na podzim se on a skupina dalších osob, jimž část svých údajných pohledávek postoupil, obrátil na švýcarskou generální prokuraturu. Chce, aby zmrazené peníze z kauzy Mostecké uhelné společnosti poslali Švýcaři jemu.
Nedůvodné, neoprávněné, domnělé…
Částka, kterou nyní požaduje, dosahuje 2,2 miliardy korun. V oficiální odpovědi švýcarská prokuratura věci přiřadila číslo jednací, potvrdila příjem dopisu s tím, že „je prověříme a v následujících měsících vám odpovíme“.
Macháček to interpretuje jako potvrzení, že byl „ztotožněn jako legitimní věřitel České republiky“ i jako „nezpochybnitelný nárok na náhradu škody“ a podle svých slov se stal účastníkem řízení.
To švýcarská strana na dotaz HlídacíPes.org nepotvrdila ani nevyvrátila. „Zmíněný případ (Mostecké uhelné společnosti, pozn. red.) je v současné době částečně vypořádáván a dílem je stále zmrazený. V této fázi proto nemůžeme podávat informace o tom, jaký bude další postup ve věci zabavených peněz,“ reagoval na dotaz HlídacíPes.org mluvčí švýcarské generální prokuratury Anthony Brovarone.
OBCHODNÍCI SE STRACHEM
Nová publikace HlídacíPes.org mapující český i evropský POPULISMUS.
Více informací ZDE.
„V loňském a letošním roce se pan Ing. Macháček obrátil mimo jiné i na ÚZSVM se svým domnělým nárokem,“ říká mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka.
Z korespondence s Macháčkem sice úřad ví o tom, že muž oslovil švýcarskou generální prokuraturu a přihlásil se jako „legitimní věřitel ČR“, ale o detailech informován není. „O této přihlášce není ÚZSVM ničeho známo a domnělý nárok považujeme nadále za nedůvodný a neoprávněný,“ říká Ležatka.
Úřad Jana Macháčka z posledních let dobře zná. Náhrady škody se totiž snaží v posledních letech domoct i jinými metodami. Když například stát v roce 2017 prodával část paláce u Hybernů, vyhlásil Macháček na budovu zábor a nárokoval si ji jako protihodnotu požadované náhrady.
Zaplaťte mi dvě miliardy
Kořeny sporu sahají do roku 1994, kdy policie obvinila stavebního inženýra Macháčka z podvodu a zakázala mu opustit republiku. Po dvou letech soud konstatoval, že se žádný podvod nestal. Pro Macháčka ale dosti pozdě. Měl původně dojednaný kontrakt v Německu na přestavbu hotelu za mzdu ve výši 4 800 německých marek (v roce 1994 cca 86 400 korun).
Kvůli obvinění nakonec nemohl odjet a do práce nastoupit. Od této ztráty odvíjí Macháček svůj nárok navyšovaný postupem času o úrok z prodlení. Ten byl v roce 1994 ze zákona ve výši 26 %.
„Byl jsem cíleně obviněn a obžalován z podvodu. Abych byl úplně očištěn, musel by být nejprve vypořádán můj zákonný nárok na náhradu škody,“ říká Jan Macháček.
MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org
ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?
Ministerstvo spravedlnosti však namítá, že Macháček už odškodnění dostal. Stát mu skutečně po letech sporů (Macháček stát žaloval poprvé v roce 1997) na základě rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové z roku 2006 vyplatil zhruba čtyři miliony korun.
Nezákonný stav podle Macháčka ale trvá do současnosti. Letos v polovině dubna se Jan Macháček obrátil i na Ministerstvo spravedlnosti, Úřad vlády, ÚZSVM a Český úřad zeměměřičský a katastrální s výzvami na „splnění zákonné povinnosti a úhradu škod“.
Částku k 10. dubnu 2019 vypočítal na 2,172 miliardy korun a vyzval k jejímu uhrazení do tří dnů. České úřady však o tom, že by Jan Macháček měl platnou uznanou pohledávku, nevědí.
Ministerstvo: je to vyřešené
„S dotyčným případem je samozřejmě Ministerstvo spravedlnosti již dávno obeznámeno. V minulosti vedl pan Macháček spor, jehož výsledkem byl částečný úspěch, na základě kterého byl odškodněn a určitá část vyplacena. Pro ministerstvo spravedlnosti je však tato věc již dávno vyřešená a tvrdí-li pan Macháček, že mu náleží něco dalšího, tak tato tvrzení nemají právní základ,“ reaguje za Ministerstvo spravedlnosti mluvčí Andrea Šlechtová.
Svůj pokračující nárok, nyní více než dvoumiliardový, opírá Jan Macháček o rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2010, který nařídil nižším soudům dopočítat konečnou sumu.
Ministerstvo spravedlnosti už dříve namítalo, že i kdyby nárok existoval, je promlčen a Macháček své další nároky nedokáže řádně odůvodnit.
Podle ministerstva si Jan Macháček „na základě z kontextu vytržených a nesprávně pochopených teoretických úvah dovolacího soudu obsažených v odůvodnění rozsudku nesprávně vykládá, že státu mělo být uloženo mu proplatit veškeré způsobené škody“.
Jan Macháček je ale přesvědčen, že jeho nárok na náhradu škody nebyl stále vypořádán. Nyní spoléhá na Švýcary.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
13 komentářů
Veřejnosti by se asi mělo vysvětlit, jaký je rozdíl mezi zákonným nárokem na náhradu škody a odškodným. Zákonný nárok vzniká zrušením nezákonného rozhodnutí, nikdo o něm nemůže rozhodovat, a proto musí být jen projednán s odpovědným orgánem, v tomto případě s MS. Na odškodné vzniká nárok z nesprávného postupu úředníků, a nikoliv z jejich nezákonného postupu. Pohledávka na neprojednaném a nevypořádaném zákonném nároku na náhradu škody nemůže být nikomu postoupena, protože se váže celá ke konkrétní osobě. Proto lze na pohledávce vytvořit společníkům pouze podíly fixní výše. Jak může někdo nazvat pohledávku s číslem jednacím údajnou a neregistrovanou? Pohledávka má č. 187/1998 – ODSK – ZC/35, její vznik a vývoj byl švýcarské prokuratuře doložen veřejně dostupnými důkazy. Řízení o „odškodné“, které bylo vedeno Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou pod č.j. 5 C 196/98, dodnes nebylo řádně ukončeno, jak se můžete přesvědčit na webových stránkách MS, infosoud. Protože nikdo z našich dlužníků a škůdců nepotřeboval, abychom mohli být ztotožněni jako legitimní věřitelé ČR na mezinárodním poli práva, byl ze mně vyroben v katastru neexistující věřitel státu, a pak mi byl úřady zcizen občanský průkaz s právoplatnými údaji, abych byl právně bezbranný nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Nikdy jsem se nestal ani nemohl stát občanem Rychnova nad Kněžnou.
Pane Machacku, brecite hezky, bohuzel na spatnem hrobe…
Pane Trundo, měl byste být trochu konkrétnější a rozvést svou myšlenku, proč si myslíte, že brečím na špatném hrobě?
Každý, kdo ví, jak probíhá přihlášení věřitelů do takových řízení, jako s uhlobarony z MUS, také ví, že pokud by přihlášený svůj status věřitele ČR v roce 2018 neprokázal, bylo by mu přiděleno číslo jednací z roku 2018, a pokud ano, tak by se stal účastníkem řízení z roku 2011. V takových řízeních pak můžete vystupovat jak v roli účastníka řízení, tak i svědka.
Každý by chtěl po tom našem rozkradeném státě miliardy, ale co obyčejní lidé, Ti teď musí jezdit za prací do zahraničí. A nikdo se jich neptá, zda-li se jim práce líbí. A pracovat např. s Němci není žádná legrace. Mně by se taky hodila miliarda, abych už nemusela pracovat za almužnu.
Víte, paní Petro, kolik znáte obyčejných lidí, kterým byl záměrně zmařen pracovní poměr v zahraničí a byl jim bezdůvodně vysloven zákaz vycestování? Já jsem se do ciziny vypravil hned jak to šlo, abych se naučil nové technologie a našetřil na stavební firmu. Píšete, že pracovat například s Němci není žádná legrace, a máte pravdu, práce s nimi nebyla legrace, ale když víte, že si vaší práci cení, stane se vám práce s nimi potěšením. Když mi vznikl zákonný nárok na náhradu škody, tedy na ušlý zisk a náhradní pracovní poměr, byl problém se za prací do Německa vrátit bez intervence naší vlády, protože po sjednocení Německa byla stanovena ochranná lhůta sedmi let proti přílivu nových gastarbajtrů. V tu dobu mi nešlo o nic jiného, než se vrátit do Německa za prací, a vůbec jsem neměl ponětí o tom, že mi vznikl nějaký nárok na náhradu škody. Na to mě upozornili právě až Němci. Proto jsem musel oslovit s náhradou škody ministerstvo spravedlnosti, aby v rámci náhrady škody domluvilo náhradní poměr s německou stranou. Ono někoho odsoudit a nevědět podstatu věci, je jednoduché, a věřte mi, že i urážející. Já jsem tento stát nerozkradl a rozhodně nechci, aby byl tento stát dál okrádán a rozkrádán jeho majetek. Je mi šestapadesát, a Vy si myslíte, že když mám na něco nárok, že to míním použít jen pro svou potřebu? Kdybyste alespoň tušila, jak těžká je pozice legitimního věřitele státu, a že jsem byl celá ta dlouhá léta perzekuován svými dlužníky, mluvila byste jinak. Přál bych Vám, aby Vás práce, kterou děláte, bavila, a abyste v ní dosáhla dobrých výsledků.
Paní Petro. Musím reagovat na Váš komentář. Jsem obyčejný občan a za prací do zahraničí jezdím již cca 15 let. Píšete o rozkradeném státě a každý by chtěl miliardy, ale vůbec se nepozastavujete nad tím, jak je možné, že někdo ze státu vyvezl cca 14 miliard korun do Švýcarska, že naše justice účelově trestá a šikanuje obyvatele atd. Všichni jen ve všem vidí peníze, spravedlnost nikomu nic neříká a závist nejlepší kamarádka českého národa.
Proboha a co zdravý rozum jak může žádat 2 miliardy za ušlou mzdu , která mu byla navíc bohatě proplacena. Dotyčného pána bych zažaloval za pokus o podvod a dal bych mu exemplární trest aby odstrašil další vykuky.
Pane Lehotský, dobře, že jste reagovali s paní Petrou na náš zákonný nárok takovým způsobem, protože se nejedná jen o ušlý zisk za dobu nezákonného stíhání, ale i o škody na úmyslně zmařeném pracovním poměru a na patentu a licencích. Schválně se podívejte do katastru nemovitostí na adresu legitimního věřitele státu, Michalcova 700 v Kostelci nad Orlicí, a zjistíte, že tam od 23.12.1996 administrativně neexistuji, i když jsem se z této adresy sám neodhlásil, a ani jsem právoplatně nemohl do vypořádání mého zákonného nároku, který vznikl 15.10.1996. Patent č. 287983, nemohl být zobchodován, protože byl přihlášen na administrativně neexistující osobu. Zkuste jen odhadnout, jaké škody vznikly na patentu, licencích a projektech s nimi spojených, když se jednalo o bezodpadní technologii na zpracování těžce zpracovatelného papírového odpadu, kdy výrobky bez pojiv bylo možné recyklovat do nekonečna bez změny fyzikálních vlastností!? Nazval jste mě vykukem a zažaloval byste svého věřitele za pokus o podvod? Právě jste poškodil práva věřitelů státu, protože popíráte náš zákonný nárok, čímž se vyjadřujete k notifikaci třetích osob, když jste si přečetl v článku, že dlužníci byli vyzváni ke splnění zákonné povinnosti a úhradě dluhu. Chápu ovšem, že se doposud neinformovaná veřejnost nepozastavuje nad nesplněnou zákonnou povinností našich dlužníků a škůdců, ale nad výší našeho zákonného nároku. Proč se pozastavit nad jednáním zločince, když se mohu pozastavit nad jednáním jeho oběti? Víte o tom, že právě nesplněná zákonná povinnost za stát, byla podvodem nejen na mně, ale na celém národě? Uvědomujete si, že dlužník z postu státního úředníka neudělá právoplatně vůbec nic?
Pane Lehotský. Váš komentář, je zřejmě jen účelově napsán k zastrašení obětí, které by se chtěli někdy domoci spravedlnosti. Trestat oběti exemplárním trestem dělali komunisté. Je vidět, že máte v krvi zarytý smysl pro spravedlnost.
A nyní ta nejdůležitější informace pro veřejnost. Zákonný nárok je stále jen jediný, nepromlčitelný, a měl být projednán a vypořádán v zákonné lhůtě od 5.11.1997 do 5.5.1998, a to podle zák. č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti státu za škody způsobené státní mocí. Aniž by byla zákonná povinnost našich dlužníků splněna, odsouhlasili si během této zákonné lhůty svůj vlastní zák. č. 82/1998 Sb., dne 17.3.1998, a nazvali ho stejně jako zák. č. 58/1969 Sb., ale správně by se měl jmenovat, o odpovědnosti dlužníků za škody způsobené jejich nezákonnou mocí. V tomto smyslu jsme oslovili i švýcarskou generální prokuraturu, a vše doložili důkazy. Jedná se tedy o stále stejný zákonný nárok na náhradu škody, který jen narůstá o škody navazující, způsobené již, ne státní mocí, ale nezákonnou mocí našich dlužníků a škůdců. Proto je každý krok našich dlužníků vyjádřením k našemu zákonnému nároku nezákonný, protože se jedná o vyjádření k notifikaci třetích osob, což je právně nepřípustné. Jsou tak poškozována a potlačována práva legitimních věřitelů státu nezákonnou mocí našich dlužníků a škůdců. O nezákonných krocích nezákonné moci vůči legitimnímu věřiteli státu, byla již švýcarská prokuratura informována. Veřejnost si jistě umí představit, o jaké kroky šlo. Už Filip IV. Sličný nechal upálit své věřitele, lombardské Židy, když nechtěl platit své dluhy.
V článku se také píše, že české úřady nárok neuznávají. On se snad někdo může vyjadřovat k nároku ze zákona? On je tady někdo nad zákonem? On někdo z dlužníků a škůdců, může polemizovat se zněním zákona 58/1969 Sb., o odpovědnosti státu za škody způsobené státní mocí? Takhle se může vyjádřit jen člověk bez právního vzdělání! Popírat nárok ze zákona, je i porušením mezinárodního práva, lidských práv a svobod, protože se jedná o popírání a potlačování práv, v tomto případě, cca stovky legitimních věřitelů ČR.
Dopisem ze dne 1.5.2019, adresovaným a doručeným Ministerstvu spravedlnosti ČR do datové schránky, k rukám JUDr. Marie Benešové, dne 2.5.2019, jsme vyzvali našeho dlužníka na postu ministra spravedlnosti k prokázání kompetencí a oprávněnosti jednání našich dlužníků ode dne vzniku mého nároku na náhradu škod, způsobených mně cíleně vykonstruovaným trestním řízením v roce 1994. Lhůtu k prokázání kompetencí, jsme stanovili do 3 dnů od doručení dopisu. Není nic jednoduššího, než aby nám paní „ministryně“ zaslala v dané lhůtě protokol nebo zápis o řádném projednání a vypořádání mého zákonného nároku, když ministerstvo tvrdí, že je vše vyřízeno a vypořádáno! V protokolu by však musel být i záznam o tom, jakým způsobem mi byla zajištěna práce v Německu tehdejší vládou, a záznam o náhradě škody na ušlém zisku. Do lhůty se samozřejmě počítají pracovní dny, takže počkáme, jestli nám něco přijde ještě během dneška a zítřka. Protože mně pracovní poměr nebyl nijak nahrazen, lze logicky předpokládat, že nic z mého nároku nebylo ani projednáno, ani tedy řádně vypořádáno. Dopis poskytneme jak médiím, tak švýcarské prokuratuře.