Ilustrační foto: Profimedia

O líných Češích. Měří HDP správně to, jak se nám vede?

Napsal/a -pes- 20. srpna 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

Poté, co se Evropa během roku 2023 konečně jakž takž vyhrabala z dopadů covidové pandemie a zdražení energií a všeho ostatního, bylo Česko téměř jedinou zemí v Evropě, které se to tehdy stále ještě nepovedlo. Tedy aspoň soudě podle hodnoty oblíbeného všeobjímajícího ukazatele – hrubého domácího produktu – v porovnání s jeho hodnotou v posledním „normálním“ roce 2019.

Rozhořela se tedy debata o tom, že v české ekonomice musí být něco být zásadně špatně. Do debaty přispěli nejen leckteří novináři, ale například i někteří nynější nebo bývalí členové bankovní rady ČNB.


Text je ukázkou z knihy:

Finanční jednohubky
Odpovědi na dalších 50 důležitých otázek ekonomie a financí

Publikujeme jej se souhlasem autora i nakladatelství Grada.

Autor: Michal Skořepa

Knihu lze zakoupit v síti knihkupectví, případně prostřednictvím webových stránek nakladatelství Grada.

Již vyšlo: první ukázkadruhá ukázka.


Na pomyslném debatním stole se ocitlo hned několik více či méně smutných hypotéz: že se Čechům nechce pracovat, že z neúprosných demografických důvodů ekonomicky aktivních Čechů ubývá, ba dokonce že jde o indikaci toho, jak extrémně mizerně slouží české ekonomice česká státní správa. To všechno jsou silná slova, a proto jistě stojí za to se na ona nelichotivá čísla podívat trochu pečlivěji.

Co vlastně srovnávat

Pokud chceme srovnávat úroveň a vývoj blahobytu v různých zemích, nejlepší by samozřejmě bylo zaměřit se na celý majetek dané země. To se ale v praxi téměř nikdy nedělá, protože měření celkového „jmění“ dané země je velmi složité a naráží na řadu statistických problémů. Namísto toho se obvykle posuzují jen příjmy, které ekonomika za dané období (zpravidla rok) inkasuje.

Každé ekonomické snažení funguje tak, že nakoupíte různé potřebné druhy zboží a služeb coby vstupy (švec dejme tomu kůži a elektřinu na svícení), k nim přidáte „to svoje“ (umění vyrobit boty) a výsledný výstup (vyrobené boty) prodáte dál.

Vaše přidaná hodnota neboli rozdíl mezi částkou utrženou za výstup a částkou vyplacenou za vstupy je vaším čistým příjmem. Sečtením přidaných hodnot za všechny sektory ekonomiky pak získáme příjem celé ekonomiky.

Nejčastěji používaným ukazatelem, který přibližně odpovídá této celkové přidané hodnotě za daný rok, je už zmíněný hrubý domácí produkt (HDP). Stručně řečeno jde o hodnotu všech druhů zboží a služeb, které byly v daném období vyprodukovány na daném území.

Kdybychom se ale porozhlédli kolem, zjistíme, že například takové Německo na tom bylo jen o maličko líp: jeho rok 2023 byl oproti roku 2019 v HDP lepší jen o necelý procentní bod. Jde o příklad vybraný vůbec ne namátkou: Německo je pro českou ekonomiku zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem.

Pokud tedy Němci s větší ekonomikou a přece jen menší závislostí na ruském plynu byli jen o maličko dál než v roce 2019, pak možná není nic tak zásadně divného na tom, že my coby – ekonomicky vzato – „sedmnáctá spolková republika“ jsme na tom byli o trochu hůř. Žádné smutné ani jiné hypotézy o důvodech naší pozice možná nebyly zapotřebí. A navíc: HDP není jediné (a nejspíš ani nejlepší) měřítko úspěchu.

Kromě HDP statistici počítají i řadu dalších ukazatelů ekonomické aktivity. A tak se nabízí otázka, jestli je vůbec správné spokojit se s pohledem na HDP. Není mezi ostatními ukazateli některý, který je možná vhodnější, i když méně známý, a možná vycházel pro Česko líp?

Co se děje v Česku

Je. Nazývá se hrubý národní důchod (HND). Jeho odlišnosti od HDP jsou vcelku zřejmé už z názvu. Zaprvé, HND je na rozdíl od HDP ukazatel nikoliv domácí, tedy vázaný na území, nýbrž národní, tedy vázaný na obyvatele dané země.

A to hraje roli: nezanedbatelnou část ekonomické aktivity odehrávající se v Česku mají pod palcem cizinci, a naopak řada Čechů a Češek je ekonomicky – ať už pracovně nebo investičně – aktivní v cizině.

Zadruhé, v HND jde nikoliv o produkt, tedy o objem produkce, nýbrž o důchod, tedy o příjem z této produkce (ano, čtete správně: čeští statistici se kdysi dohodli, že budou používat slovo „důchod“ i u příjmů, které nemají s penzí nic společného).

A to hraje roli taktéž: pokud vyrobíte letos dejme tomu stejný počet stejných aut jako loni (růst HDP je 0 %), ale letos jste schopni tato auta prodat za cenu o 10 % vyšší, pak máte oproti loňsku při stejném produktu příjem vyšší o 10 % (růst HND je 10 %).

Pro debaty o tom, jestli má Česko nějaký problém, se HND zdá být mnohem užitečnějším ukazatelem než HDP: je přece mnohem důležitější, kolik si zdejší obyvatelé vydělají, než kolik se toho tady vyprodukuje.

A jak si tedy v mezinárodním srovnání Česko v roce 2023 vedlo po stránce HND? Rozhodně daleko líp než u tradičně sledovaného HDP. Český HND byl více než 3 % nad úrovní roku 2022, a tedy i nad rokem 2019.

Pro Evropskou unii bohužel srovnatelná data k dispozici nejsou, nicméně ke zjištění, že Česko se z hlediska příjmů posunulo zřetelně nad rok 2019, nám uvedený údaj stačí. První závěr tedy je, že bychom možná měli vedle HDP sledovat i jiné, leckdy dokonce užitečnější ukazatele.

Druhý závěr pak zní, že z pohledu výdělků obyvatel Česka situace zas tak smutná nebyla. Možná to s tou českou leností a mizérií státní správy zas tak hrozné nebylo.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)