O líných Češích. Měří HDP správně to, jak se nám vede?
Poté, co se Evropa během roku 2023 konečně jakž takž vyhrabala z dopadů covidové pandemie a zdražení energií a všeho ostatního, bylo Česko téměř jedinou zemí v Evropě, které se to tehdy stále ještě nepovedlo. Tedy aspoň soudě podle hodnoty oblíbeného všeobjímajícího ukazatele – hrubého domácího produktu – v porovnání s jeho hodnotou v posledním „normálním“ roce 2019.
Rozhořela se tedy debata o tom, že v české ekonomice musí být něco být zásadně špatně. Do debaty přispěli nejen leckteří novináři, ale například i někteří nynější nebo bývalí členové bankovní rady ČNB.
Text je ukázkou z knihy:
Finanční jednohubky
Odpovědi na dalších 50 důležitých otázek ekonomie a financí
Publikujeme jej se souhlasem autora i nakladatelství Grada.
Autor: Michal Skořepa
Knihu lze zakoupit v síti knihkupectví, případně prostřednictvím webových stránek nakladatelství Grada.
Již vyšlo: první ukázka, druhá ukázka.
Na pomyslném debatním stole se ocitlo hned několik více či méně smutných hypotéz: že se Čechům nechce pracovat, že z neúprosných demografických důvodů ekonomicky aktivních Čechů ubývá, ba dokonce že jde o indikaci toho, jak extrémně mizerně slouží české ekonomice česká státní správa. To všechno jsou silná slova, a proto jistě stojí za to se na ona nelichotivá čísla podívat trochu pečlivěji.
Co vlastně srovnávat
Pokud chceme srovnávat úroveň a vývoj blahobytu v různých zemích, nejlepší by samozřejmě bylo zaměřit se na celý majetek dané země. To se ale v praxi téměř nikdy nedělá, protože měření celkového „jmění“ dané země je velmi složité a naráží na řadu statistických problémů. Namísto toho se obvykle posuzují jen příjmy, které ekonomika za dané období (zpravidla rok) inkasuje.
Každé ekonomické snažení funguje tak, že nakoupíte různé potřebné druhy zboží a služeb coby vstupy (švec dejme tomu kůži a elektřinu na svícení), k nim přidáte „to svoje“ (umění vyrobit boty) a výsledný výstup (vyrobené boty) prodáte dál.
Vaše přidaná hodnota neboli rozdíl mezi částkou utrženou za výstup a částkou vyplacenou za vstupy je vaším čistým příjmem. Sečtením přidaných hodnot za všechny sektory ekonomiky pak získáme příjem celé ekonomiky.
Nejčastěji používaným ukazatelem, který přibližně odpovídá této celkové přidané hodnotě za daný rok, je už zmíněný hrubý domácí produkt (HDP). Stručně řečeno jde o hodnotu všech druhů zboží a služeb, které byly v daném období vyprodukovány na daném území.
Kdybychom se ale porozhlédli kolem, zjistíme, že například takové Německo na tom bylo jen o maličko líp: jeho rok 2023 byl oproti roku 2019 v HDP lepší jen o necelý procentní bod. Jde o příklad vybraný vůbec ne namátkou: Německo je pro českou ekonomiku zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem.
Pokud tedy Němci s větší ekonomikou a přece jen menší závislostí na ruském plynu byli jen o maličko dál než v roce 2019, pak možná není nic tak zásadně divného na tom, že my coby – ekonomicky vzato – „sedmnáctá spolková republika“ jsme na tom byli o trochu hůř. Žádné smutné ani jiné hypotézy o důvodech naší pozice možná nebyly zapotřebí. A navíc: HDP není jediné (a nejspíš ani nejlepší) měřítko úspěchu.
Kromě HDP statistici počítají i řadu dalších ukazatelů ekonomické aktivity. A tak se nabízí otázka, jestli je vůbec správné spokojit se s pohledem na HDP. Není mezi ostatními ukazateli některý, který je možná vhodnější, i když méně známý, a možná vycházel pro Česko líp?
Co se děje v Česku
Je. Nazývá se hrubý národní důchod (HND). Jeho odlišnosti od HDP jsou vcelku zřejmé už z názvu. Zaprvé, HND je na rozdíl od HDP ukazatel nikoliv domácí, tedy vázaný na území, nýbrž národní, tedy vázaný na obyvatele dané země.
A to hraje roli: nezanedbatelnou část ekonomické aktivity odehrávající se v Česku mají pod palcem cizinci, a naopak řada Čechů a Češek je ekonomicky – ať už pracovně nebo investičně – aktivní v cizině.
Zadruhé, v HND jde nikoliv o produkt, tedy o objem produkce, nýbrž o důchod, tedy o příjem z této produkce (ano, čtete správně: čeští statistici se kdysi dohodli, že budou používat slovo „důchod“ i u příjmů, které nemají s penzí nic společného).
A to hraje roli taktéž: pokud vyrobíte letos dejme tomu stejný počet stejných aut jako loni (růst HDP je 0 %), ale letos jste schopni tato auta prodat za cenu o 10 % vyšší, pak máte oproti loňsku při stejném produktu příjem vyšší o 10 % (růst HND je 10 %).
Pro debaty o tom, jestli má Česko nějaký problém, se HND zdá být mnohem užitečnějším ukazatelem než HDP: je přece mnohem důležitější, kolik si zdejší obyvatelé vydělají, než kolik se toho tady vyprodukuje.
A jak si tedy v mezinárodním srovnání Česko v roce 2023 vedlo po stránce HND? Rozhodně daleko líp než u tradičně sledovaného HDP. Český HND byl více než 3 % nad úrovní roku 2022, a tedy i nad rokem 2019.
Pro Evropskou unii bohužel srovnatelná data k dispozici nejsou, nicméně ke zjištění, že Česko se z hlediska příjmů posunulo zřetelně nad rok 2019, nám uvedený údaj stačí. První závěr tedy je, že bychom možná měli vedle HDP sledovat i jiné, leckdy dokonce užitečnější ukazatele.
Druhý závěr pak zní, že z pohledu výdělků obyvatel Česka situace zas tak smutná nebyla. Možná to s tou českou leností a mizérií státní správy zas tak hrozné nebylo.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Petr Pithart: Jak dva slovenští komunisti – Husák a Čalfa – umetli Havlovi cestu na Hrad
Ve stínu Ježkovy smrti. Milovaní komici v Americe
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
24 komentářů
Výsledek za 105 let ukradené, vylhané, umělé, existence.
GDP per Capita.
13. Rakousko, 59,225 USD 👍
38. ČR, 29,801 USD 👎
Co k tomu dodat, Rakušáci jsou 2x úspěšnější než čecháčkovští chytrolíni a okecávači s trapnými výmluvami. 😂
… těžko pochopitelný rozum… A co vliv kurzu měn na tady napsané status quo ? Po revoluci „udělal“ kurz koruny Václav Klaus „pohledem z okna“ – a tato disproporce stále trvá…
Evidentně nemáte ani tušení o čem píšete. Kurz měny s tím nemá vůbec nic společného. Určitě máte ale volební právo, stejně jako hodně vám podobných, takže ČR je přesně tam, kam ji vaše většina smetla. 🙂
Až vám zase nějaká další levicová vláda v ČR rozdá bezpracné peníze na dluh, třeba k důchodu, tak můžete pěkně sledovat, jak se bude český koruna propadat. 😂👎 Proč asi?🙄
… tedy kdyby byla koruna tehdy k marce v poměru 1 : 50, resp. k dolaru 1 : 60, tak by dle Vás to nemělo žádný vliv na Váš zázračný GDP per capita ? Do toho HDP se započítává všechno, ale pro život obyčejného občana takové výkony advokátů, exekutorů, politologů, analytiků všeho možného a nemožného, atd.atd. – pokud to jsou podnikatelské subjekty , tak nemají absolutně žádný přínos…. Ten Váš „GDP per capita“ Vás naprosto oblouznil…
Kdybyste o tom měl alespoň malinko páru, tak byste věděl, že GDP per capita se neustále mění podle ekonomických výsledků a dalo by se s vámi diskutovat. Takhle není o čem debatovat ani o kurzu CZK, který s tím nemá vůbec nic společného, protože podle vámi napsaného o tom vůbec nic nevíte, pouze se domníváte, že něco víte…
Číslo z GDP per capita není kurzovní přepočet z CZK. Tak si to prosím už zapamatujte. Děkuji.
Poslední dobou vyrukovali s lživým tvrzením, že GDP per capita je falešný nesmysl všichni příznivci nacistického Ruska. Asi proto, že Rusko v tabulkách GDP per capita zaujímá místo rozvojové země, kterou samozřejmě je. Těžko považovat zemi, kde většina obyvatel chodí s potřebou na kbelík za něco jiného než rozvojovou…
…měnový kurz byl pochopitelně „nějak“ nastaven krátce po r. 1989 vícekrát – tím došlo ke znehodnocení stavu hospodářství, které zdaleka nebylo v tak nevýhodném poměru(to mj. uváděl i Valtr Komárek).. Tedy už počáteční nastavení koruny bylo silně podhodnocené – mělo to sice tehdy svůj určitý vliv, že dovoz bude tím pádem drahý, ale vývoz bude výhodný… Ten kurz
tedy nastavil i náš poměr GDP per Capita – a v tom se mácháme už dlouho… Tím, že už dlouho nejsme finálními producenty, ale jen „poloprovozem“, tak nikdy nemůžeme mít velký nárůst GDP per capita… Rakousko nikdy nepotřebovalo ten svůj kurz šilinku masívně devalvovat, proto náš žádný velký „posun“ toho GDP nemúžeme očekávat… Rychle zbohatnout nemůžeme – to je už nafurt… Tedy např.takovou Jižní Koreou se nikdy nestaneme..
Pro josef.
Váš text je jeden velký dojmologický nesmysl bez špetky znalosti. Navíc ho nejste ani nijak schopen dokázat a obhájit.
pro rozumbrada Doucha Rudolf :
já dojmologii nepoužívám, ale Vy s tím „GDP per Capita “ máte dokonale vygumováno…
Neni to o linych Cesich, ale o hloupych volicich a mizernych politicich.
Je to o většině a většina je líná, hloupá má volební právo a chodí k volbám… Proto ČR nebude nikdy jako Rakousko, nebo dokonce Švýcarsko.
Mentálně to začalo podvodem na Němcích a Slovácích v roce 1918 a ekonomicky po květnu 1945, kdy československá lůza pod vedením zrádce Beneše a jeho mimoparlamentních diktátorských dekretů, okradla, vyhnala, mnohdy i vyvraždila přirozené elity, všechny chytré, schopné a pracovité občany tehdejší obnovené ČSR. Není cesty zpět, ČR čeká ekonomický úpadek, většina si volí a toleruje bezpracné rozdávání peněz na dluh. 👎
Když Vy se na to díváte až moc hluboko. Úplně by stačilo to začít porovnávat až od doby po sametovce, kdy jsme začínali s čistým štítem. Řada lidí tehdy i podnikat chtěla, měli jsme dost odborníků, stát měl dost peněz z prodejů z privatizace, dostávali jsme taky hodně peněz dotací EU, atd,
Ta šance tu byla..bez ohled na to předtím.
V čem je ale malér dnes, je ta energetická krize, která zvýšila ceny energií. naše podniky se díky tomu staly bezkonkurenční se zahraničím. Z toho se asi vyhrabem těžko.
…. nedávno zesnulý Karel Dyba prakticky hned po revoluci – když už byl ministr hospodářství, tak razil veřejně směr, že nám budou přinášet profit zejména „služby…“. To se do jisté míry potvrdilo – akorát ten hmotný prospěch to nepřineslo (např. více bank, pojišťoven, aj. nám rozhodně neposunulo do světové špičky..). Tedy ti vaši schopní a pracovití občani ČR tak byli odstaveni na vedlejší koleje (byť vyjímky jsou, ale nepřevažují..). Tedy pláčete na novém hrobě, který tedy vznikl už za demokracie… Resumé z toho vyplývá tedy pro Vás (a další podobné rozumbrady), že musíte vstoupit do politiky a obrátit směr správným směrem (na západ, východ, sever, jih, nahoru do oblak, a dolů do suterénu – možnosti tedy jsou..)
Tonoucí se stébla chytá, a tak soudruzi vymýšlejí ukazatele, podle kterých na tom nejsme tak špatně, jak v reálu jsme.
Nejvíce ČR zadlužili voliči skryté koalice ANO a SPD v letech 2018-2021. Všechny tehdy bezpracně rozdané peníze byli bez užitku projedeny a dodnes jsou podle tehdy přijatých zákonů o navyšování platů státem placených zaměstnanců a důchodů bez užitku projídány.
Dnešní neschopná bláda Spolu pokračuje v nastoupené tradici sebezničení na dluh budoucích generací. ANOparazité, SPD a Spolu nejsou žádní vlastenci, ale obyčejní parazité.
V té době byla pandemie covid, kterou tehdejší vláda absolutně nezvládla. A současný vládnoucí odpad tehdy vymáhal ještě větší utrácení a ještě větší pitomosti, coby „opatření proti epidemii“. A když vláda chtěla ukončit lockdowny, devastující naši ekonomiku a nic pozitivního nepřinášející, tak opozice, +- totožná s pětikoalicí, svolala seskupení hlupců, krajských hejtmanů, kteří ty nesmysly prosadili vládě přes hlavu, by to bylo poněkud protiústavní. Volby za cca měsíc budou mj. o tom, aby tahle verbež v čele krajů skončila.
Nikdo v Evropě v době čínské chřipky nezdvojnásobil státní dluh, kromě ČR vedené ANOparazity+SPD.
Bohužel, jejich socialstické zákony o bezpracném rozdávání peněz, nezrušila ani další socialistická pětikoalice Spolu. 👎
Vysoká inflace byla rychlým trestem „neviditelné“ ruky trhu. A tím to zdaleka neskončilo…🙂
Byl snadno zdvojnásobitelný, protože proti ostatním státům EU byl poměrně malý.
Pane Doucho, já si pořád říkám, jak takový inteligentní, chytrý, pracovitý a úspěšný člověk jako vy může mezi tou lůzou žít, a je mi Vás strašně líto, jaký jste vlastně chudáček…:-)
Nechcete kapesníček?
Zkuste jít do toho zahraničí, možná budete překvapen, že třeba Rakousko je sociálnější, že tam dostanete 13. a 14. plat, že v Německu nejsou lidé pracovitější. Zkuste to, možná budete koukat…
Tohle jste mi měl napsat, když mi v 80. letech zdejší lůza opakovaně zamítla oficiální žádost o vystěhování. Možná byste mi ho pomohl dokonce zařídit.
Teď už to se mnou zdejší lůza musí vydržet.🙂
Nenapsal jste žádný věrohodný argument, který by vyvracel mé tvrzení, že Čecháčkové, voliči ANO, SPD a Spolu po vzoru parazitů, projídají bez užitku budoucnost svých dětí a vnoučat. Ono to je nakonec vidět už i v Polsku, ten rozdíl ČR / Polsko.
Dokud platím v ČR daně, budu si říkat své názory otevřeně a tady. Chápu, že některým lidem pravda smrdí a štítí se ji. To už ovšem není můj problém. 🙂
Pane Doucho
Mohl jste lůzu požádat o výjezdní doložku do Jugoslávie, když už mluvíte o osmdesátých letech. Většina emigrantů to tak v té době udělala, nemusela žádat přímo o vystěhování. To se dělo hlavně v bývalé NDR, kde nebyla jiná alternativa, a smrt na hranicích byla téměř jistá.
Pokud to opravdu v 80.letech nešlo, tak jste měl zkusit práci v Rakousku v 90.letech. To už šlo krásně. Proč jste toho nevyužil?
Padla by kosa snad na kámen?
Takže se pravděpodobně vymlouváte a léčíte si tu mindráky. Nic jiného.
Anebo trpíte tou narcistickou poruchou, jak už jsem Vám jednou psal….
Pane Doucho, možná budete překvapený, ale znám dost lidí, kteří si tu vybudovali firmy, platí ty daně, pravděpodobně budou asi ještě úspěšnější než Vy, ale nikdo z nich není tak zakomplexovaný a nenávistný jako vy. Daně platí i poslední prodavačka z Lidlu, takže neděláte nic světoborného, pouze plníte svoji občanskou povinnost, a ani se mi to podle Vašeho chování moc nezdá.
Nikdo z nich se takhle nechová. Možná, že tou lůzou, kterou tady neustále mácháte, jste vy sám. Soudě podle Vašeho chování.
Ano, demokracie Vám dává nepochybně právo zuřit, nálepkovat, řvát, pohrdat lidmi, se kterým žijete v jednom státě (samozřejmě do háje odsud nepůjdete, protože na to nemáte). Dává Vám možnost hulákat ve virtuálním prostoru, to Vám nikdo nebere. Ale taky tím ukazujete, jaký ve skutečnosti jste. A není to lichotivé.
Ještě otázka pane Doucho, koho byste v téhle zemi chtěl volit, abyste byl spokojený?
P.S. Ani dnes Vám nikdo nebrání, abyste si práci díky EU zkusil, a z té hrozné odešel…Ale hádám, že tu budete skuhrat dále, co?
Mimochodem, jak snad vidíte, nárůst státního dluhu se v těhle indikátorech neukazuje vůbec.
V čem to je složité, tehdy sice Babišova vláda ty peníze bezpracně rozdala, jenomže lidé ani firmy je nedostaly navíc. Byly to pouze náhrady za jejich ztráty během covid, kdy nemohly produkovat vůbec..
Nevím, kdo je blesk, ale prosím: když autoritativně publikujete něco o statistických agregátech, nechte to napsat někoho, kdo o nich a o jejich interpretaci, a tedy využitelnosti, aspoň něco. Tohle je tak zavádějící článek, že ho v krátkosti ani uvést na pravou míru nelze.
Nicméně jen nástřel:
1. Ano, HDP je přidaná hodnota vytvořena na daném území v daném období bez ohledu na to, komu patřily faktory produkce (hlava, ruce, intelektuální vlastnictví technologií a nápadů a kapitál). HND je přidaná hodnota vytvořená za dané hlavami, rukami, kapitálem a intelektuálním vlastnictvím občanů sledované země, ať se tak stalo kdekoliv a světě.
2. Česko patří mezi vyspělými zeměmi mezi ty s nejvyšším rozdílem HDP mínus HND. Hlavním důvod? Čeští investoři zkrátka dosud stále investují po světě méně než zahraniční investoři u nás. Ty nůžky se uzavírají, ale pomalu (to je to vaše srovnání temp růstu). Jenže to jen zcela nepatrně přispívá k průměrné životní úrovni u nás a při existující daňové legislativě ani k příjmům domácího rozpočtu. Nejsme jako v Zimbabwe, toky peněz od lidí vydělávajících v zahraničí na živobytí svých blízkých doma (remitendy), ani tok kapitálu investorů s českým pásem že zahraničí domů nejsou významné oproti opačnému toku. Viz tvrdá data ČSÚ i ČNB. I lidé, které ekonomické informace nezajímají, je obvykle už někdy zaslechli např. od vysokých představitelů odborů.
3. HDP skutečně není ideální ukazatel z hlediska životní
úrovně, ani pro řízení ekonomik (např. plánů příjmů rozpočtů), ani pro interpretaci ekonomického úspěchu. Má řadu much a i nositelé Nobelovy ceny hledají vhodnější náhradu, ale jejich úvahy opravdu nesměřují k HND.
Oprava: automatický editor v prvním větě „Nevím, kdo je autor,…“, nahradil slovo autor slovem blesk.
Kdyby navíc napsal velké B, dodala bych, že se nám ta AI pěkně vybarvuje. Takto jen dodám, že cesta „úvahy“ AI je tu pro mě neodhalitelná.
Všimněte si, že slova „autor“ a „blesk“ nemají ani jedinou společnou hlásku, jen stejný počet písmen a obě jsou podstatná jména mužského rodu.
No nazdar, napadá mě nejedno pikantní podstatné jméno mužského rodu na 5 písmen.
Na čem tu českou AI trénují?
Mimochodem, ona je otázka, jako má ten udaj HND vypovídací hodnotu, zejména tedy v porovnávání jeho růstu/poklesu mezi roky.
Protože – tady se sčítají mj. platy zaměstnanců a zisky firem.
Zisky firem jistě mezi roky klesnout mohou, ale platy se kvůli tom nesnižují. (leda pohyblivá složka)
Ale složitější je období let covidu 2020/2021, kdy bývala v obdobích lockdownů zastavená celá ekonomika, ale i mimo ně , řada celých odvětví (pohostinství, lázeňství, specializované obchody, bazény, atd..) – čili tehdy měly ty podniky těžké ztráty,
ale zaměstnancům vyplácely dál (pokud to byli kmenoví zaměstnanci).
Ale že tehdy stát vyplácel různé formy podpory těm podnikům, dle různých vládních programů – v různých výších.
Potom přišla energetická krize, která sice mohla /mohla snížit zisky firem (kvůli nárůst cen energií) – ovšem záleželo spíš na tom, jak se jim podařilo protlačit to navýšení do prodejních cen. Což někde šlo, někde nešlo.
Takže, právě to porovnávání v delším období, zda jsme na tom hůř či líp (protože pracujeme jinak a lépe), bude asi složité–