Téměř na den přesně rok poté co se v noci z 5. na 6. června vydal zapálit autobusové depo na pražském Klíčově, se nyní sedmadvacetiletý Kolumbijec dočkal u soudu trestu. Přiznal se k teroristickému útoku a odsouzen byl na osm let. Trest si má odpykat v Kolumbii. S rozmachem ruských sabotážních akcí a dalších hybridních forem války proti Západu lze očekávat, že podobných případů bude přibývat.

Mladý muž jménem Andres Alfonso De La Hoz De La Cruz v Česku na svobodě mnoho času nestrávil. Než ho policie zadržela, v Praze pobyl pouhých pět dní. Další rok zůstával ve vazbě.

Nyní přistoupil na dohodu o vině a trestu, přiznal se k teroristickému útoku a souhlasil s vyhoštěním do své země, kde by měl podle rozsudku pobýt ve vězení osm let.

De La Cruze podle BIS na akci najali ruské tajné služby, on sám potvrdil, že jeho motivací byla finanční odměna. Roli sehrála, stejně jako v jiných podobných případech, sociální síť Telegram.

Mezinárodní síť investigativních novinářů OCCRP mimochodem nedávno odhalila, že technickou infrastrukturu (kontrolu nad tisíci IP adres a správu serverů, na nichž systém běží) Telegramu ovládá Rus Viktor Vedeneev, jehož společnosti spolupracují s ruskými zpravodajskými službami.

Mimořádná úroveň ohrožení

„Najímání cizinců, mnohdy osob s pestrou kriminální minulostí, k nezákonným aktivitám, je nová ruská taktika a lze ji označit za velmi chytrou. Mimo jiné to Rusům umožňuje, že se od akcí vedených těmito osobami mohou navenek snadno distancovat,“ komentoval situaci už dříve pro HlídacíPes.org ředitel BIS Michal Koudelka.

Hlavní hrozbu v Evropě podle BIS tvoří tři ruské zpravodajské služby: SVR, GRU a FSB. „Zejména GRU neprošla od dob SSSR významnější změnou. Všechny mohou vést v zahraničí subverzní operace a likvidovat odpůrce Ruska. Tyto služby patřily k nejlepším na světě a nelze je podceňovat. Metody se neliší, jsou však ovlivněny rozvojem technologií. Nejsou nijak omezeny právem, ani veřejnou kontrolou,“ popsal situaci vloni na půdě Poslanecké sněmovny Koudelka.

Ruské sabotážní aktivity v Evropě nejsou zdaleka ojedinělé a otevřeně před nimi varují mimo jiné Norové, Poláci, Němci či Britové i další evropské státy. Informace o překažených útocích s ruskou stopou zazněla vloni mimořádně otevřeně například od šéfů německých tajných služeb při slyšení ve Spolkovém sněmu.

I hlavní poradce britské vlády pro státní hrozby a terorismus Jonathan Hall v nedávném rozhovoru pro The New York Times upozornil, že „nepřátelské státy platí místním zločincům za násilné činy, špionáž a zastrašování“.

V době, kdy byl mladý Kolumbijec souzen v Praze, stanula v Londýně před soudem i šestice mužů obžalovaných ze žhářského útoku na firmu, která dodávala satelitní zařízení na Ukrajinu.

Minulý měsíc byla v Británii odsouzena i skupina Bulharů k trestům odnětí svobody za to, že byli součástí ruské špionážní skupiny se základnou na východním pobřeží Anglie.

Hall upozorňuje, že nejde o oddělené případy, ale součást nové reality. Pokusy Ruska o nepřátelské akce na britské půdě podle něj vytvářejí „mimořádnou úroveň ohrožení, která však může být pro veřejnost obtížněji pochopitelná než hrozba terorismu“.

„Zatímco terorismus je něco, co přitahuje pozornost veřejnosti částečně kvůli smrti, ničení a chaosu, které útoky způsobují, státní hrozby jsou pro veřejnost mnohem hůře představitelné,“ vysvětluje Hall.

Kyberprostor, propaganda, sabotáže

Faktem je, že i v Česku se na boj proti dezinformacím původem z Ruska často pohlíží s nedůvěrou a pod souslovím hybridní hrozby si část veřejnost mnoho představit nedokáže.

„Moderní hybridní hrozby zasahují širokou škálu oblastí – od informačně-psychologických operací, dezinformací a propagandy, přes působení v kyberprostoru, sektoru kritické infrastruktury (…) až po cílené sabotáže a ovlivňování demokratických procesů a voleb,“ popisují podstatu problému v analýze Asociace pro mezinárodní otázky její autoři Pavel Havlíček a Lukáš Horák.

Vedle zasahování do voleb může jít i o kybernetické útoky na státní instituce, zdravotnická zařízení, evropskou dopravní a energetickou infrastrukturu včetně plynovodů, telekomunikačních sítí a podmořských kabelů.

Nárůst hrozeb úzce souvisí s ruskou agresí jak vůči Ukrajině, „tak západnímu společenství jako celku“, kdy „systematicky usiluje o destabilizaci evropských společností“.

Za hlavní aktéry hybridního působení vůči Česku výslovně označuje Ruskou federaci i Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2023.

„K naplnění těchto cílů aktivně využívá zahraniční manipulace s informacemi a vměšování,“ popisuje ve svém stanovisku pro nedávno pořádaný kulatý stůl Národního konventu o EU o hybridních hrozbách české ministerstvo obrany. Zdůrazňuje i hrozbu kybernetických útoků a právě i sabotáží a vyjmenovává příklady:

„Žhářské útoky zaměřené na logistickou dopravu, obchodní centra a prvky veřejné dopravy; na dálku vypnuté senzory, ovladače a spínače u významných prvků kritické infrastruktury.“