Aplikaci a sociální síť Telegram používá po celém světě už více než 900 milionů lidí. K jeho rostoucí popularitě a rozšířenosti přispívá i pověst důkladně zašifrovaného produktu, jehož tvůrci nespolupracují – českým žargonem řečeno – s orgány činnými v trestním řízení. I proto jej na jedné straně používají například aktivisté v represivních režimech a na straně druhé třeba teroristé Islámského státu či různé kriminální skupiny.

Na to, že od provozovatelů Telegramu nemůžou dostat požadované informace v souvislosti se střelbou na FFUK, respektive o kanálu na sociální síti Telegram, kde měl údajně vystupovat střelec a vrah, mluvila minulý měsíc před poslanci i dozorující státní zástupkyně Jana Murínová: „Víme, že poskytovatel této platformy neposkytuje informace, nespolupracuje s orgány činnými v trestním řízení.“

Kvůli tomu, že – tak zní alespoň oficiální verze příběhu – tvůrci a zakladatelé Telegramu, ruští bratři Nikolaj a Pavel Durov, odmítali spolupracovat s ruskými úřady, se také společnost fyzicky přestěhovala nejprve do Berlína a následně do Dubaje. Registrována je ovšem na Britských panenských ostrovech.

Umožňuje šifrovanou komunikaci, chaty i hovory, publikaci příspěvků, vytváření skupin až do počtu 200 tisíc členů. V takzvaných kanálech, kde je komunikace jednostranná, není počet odběratelů nijak omezen.

Oba muži stojí i za vznikem známé a v Rusku populární sociální sítě VK (VKontakte). V roce 2014 ale Pavel Durov skončil ve funkci generálního ředitele, prý po sporech s ruskou Federální službou pro dohled nad komunikacemi (Roskomnadzor). I díky tomu získal jeho další produkt, Telegram, pověst alternativního, spolehlivého, bezpečného a zabezpečeného komunikačního nástroje.

V roce 2014 bratři odešli do zahraničí. Pavel v roce 2021 získal francouzské občanství a jak napsal francouzský deník Le Monde, bylo to „prostřednictvím výjimečného a vysoce politického postupu, k němuž se úřady odmítly vyjádřit“. Má i občanství Spojených arabských emirátů.

Nikolaj si podle dostupných informací v roce 2014 zaplatil občanství karibského ostrova Svatý Kryštof a Nevis.

Informace, politika, podvody…

Zatímco telegram je už dávno zapomenutý komunikační prostředek, Telegram v podobě aplikace, platformy a sociální sítě zažívá od svého vzniku v roce 2013 jen rozkvět. Letos v březnu Financial Times napsaly, že celosvětově počet uživatelů Telegramu přesáhl 900 milionů.

Mimochodem právě Financial Times a další velké světové noviny jako The New York Times své newslettery šíří primárně právě přes Telegram; přesunuly se tam zhruba před pěti lety z původního WhatsAppu, poté, co se tam začaly měnit podmínky používání.

Telegram zůstává k uživatelům velkorysý. Funguje jako komunikační platforma i sociální síť. Umožňuje šifrovanou komunikaci, chaty i hovory, publikaci příspěvků, vytváření skupin až do počtu 200 tisíc členů. V takzvaných kanálech, kde je komunikace jednostranná, není počet odběratelů nijak omezen. A výjimkou nejsou i kanály se stovkami tisíc odběratelů.

Z toho plyne, že na Telegramu je k vidění velmi pestrý mix obsahu. Na jedné straně je známo, že jej používá třeba ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či hlava Francie Emmanuel Macron, na straně druhé je i eldorádem proruské propagandy a Telegram k šíření obsahu používá řada proruských blogerů a kanálů šířících dezinformace mj. o ruské agresi na Ukrajině. 

Stejně tak se ale na Telegram jako k platformě pro bezpečnou masovou komunikaci uchylují různí aktivisté, politická opozice v autoritativních režimech. Ale také různé kriminální skupiny a teroristé.

Oficiálně zakázány jsou výzvy k násilí, nelegální formy pornografie a takzvané scamy, internetové podvody spojené například se snahou vysávat bankovní účty důvěřivcům. To, že realita je ale jiná, a i Telegram slouží jako prostředí pro podvody, dokládají zkušenosti některých tuzemských bank.

Právě na Telegramu byl naverbován Kolumbijec, kterého na začátku června zadržela česká policie kvůli žhářskému útoku v pražském autobusovém depu.

„Podvod začíná nejčastěji na sociálních sítích TikTok nebo YouTube a tváří se jako nevinná hra. K tomu, abyste si vydělali poměrně slušné peníze, prý stačí, abyste sledovali, lajkovali a sdíleli videa a sem tam zaslali nižší finanční obnos na účet, který vám útočníci zašlou. Komunikace se pak zpravidla přenáší i do jiné komunikační platformy – Telegramu či WhatsAppu. Tam jsou uživatelům předávány kódy, které mají sloužit k vyplácení odměn,“ popisuje průběh nového podvodného triku Petr Vosála, manažer bezpečnosti digitálních kanálů ČSOB.

A z aktuální zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti plyne, že i v Česku „při distribuci drog jsou v posledních letech stále častěji využívány různé aplikace, např. Telegram“.

Naverbuj si svého teroristu

Právě na Telegramu byl kupříkladu naverbován Kolumbijec, kterého na začátku června zadržela česká policie kvůli žhářskému útoku v pražském autobusovém depu.

„To, že stopy tohoto útoku vedou do Ruska, samozřejmě není jen domněnka, jsou za tím zpravodajské informace. I když – v obecné rovině – sám útočník v podobných případech ani nemusí vědět, že ho naverbovala ruská strana,“ řekl k tomu pro HlídacíPes.org ředitel BIS Michal Koudelka.

Jak popsal Deník N, na Telegramu není problém najít a najmout si za příslušný finanční obnos v rusky mluvících komunitách kriminálníky, kteří na zakázku i v České republice uskuteční například fyzický útok na konkrétní osobu.

V Česku má Telegram podle odhadů nainstalován zhruba každý desátý Čech a Češka. I v tuzemsku je nabídka obsahu pestrá. Práce datového analytika Josefa Šlerky popsala český Telegram doslova jako ruský tlampač.

„Na českém Telegramu přibývá anonymních kanálů, které šíří konspirace, dezinformace a ruskou propagandu. Skupiny mají tisíce odběratelů, jazyk některých z nich poukazuje na přímé propojení s Ruskem,“ konstatuje Šlerka v textu pro web Investigace.cz.

Zatímco sledovanost zpráv v Česku klesá ve všech mediatypech, sociální sítě a platformy, jako je právě Telegram, se těší rostoucí popularitě – nejen jako zdroj zábavy, prostředek komunikace, ale i coby poskytovatel zpráv různé kvality i věrohodnosti.

Třeba kanál s názvem neČT24, který má v záhlaví heslo „Zpravodajství pro ty, kteří používají zdravý selský rozum“, má aktuálně na Telegramu 23 300 odběratelů, meziročně poskočil o nějakých deset tisíc. Hemží se to tam odporem k Ukrajině, koalici i mainstreamovým médiím a leccos z obsahu odpovídá ruskému vidění světa.

Telegram je ale spokojen. Ostatně podle svého zakladatele Pavla Durova „konspirační teorie jen posilují pokaždé, když je jejich obsah moderátory odstraněn“.

Telegram kousek od hranicí

Ambivalentní je i přístup některých vlád. Telegram byl dočasně nebo trvale zablokován v Íránu, Brazílii a Pákistánu. Ruská vláda jej blokovala několik let, v roce 2020 ale zákaz zrušila. Letos v dubnu společnost Apple odstranila aplikaci Telegram ze svého obchodu App Store v Číně (stejně dopadly i aplikace Signal a WhatsAp).

Hraje velkou roli na alternativní scéně, v šíření konspirací a dezinformací i v aktivizaci lidí a svolávání na akce. Sdružuje se tam řada skupin, které jsou vytlačovány z jiných platforem jako je WhatsApp, YouTube a Facebook.

Otázkou zůstává, kdo a jak Telegram financuje. Bratři Durovové jsou zejména díky úspěchu sociální sítě VKontakte nepochybně bohatí muži, dolaroví miliardáři, jak ale upozornil ruský list Pravda, Telegram za dobu své existence dosud nevykázal žádný zisk.

Zejména v době, kdy Telegram koketoval s vlastní virtuální měnou Gram a blockchainem TON (Telegram Open Network), nabíral i některé zajímavé investory. Miliony dolarů do rozvoje vložili někteří ruští oligarchové, mezi nimi Kremlu blízcí David Jakobašvili nebo Roman Abramovič – oba jsou na sankčních seznamech v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině.

Indicií, že Telegram nestojí o to, aby na něj někdo dohlížel a kontroloval jej, je i fakt, že evropským úřadům tvrdí, že počet jeho uživatelů v EU je jen 42 milionů. Což hraje významnou roli. K tomu, aby se na sociální sítě a internetové platformy vztahovala nová evropská pravidla v rámci Digital Services Act, musí počet uživatelů překročit hranici 45 milionů.

Někteří komunikační experti to otevřeně považují za účelové kouzlení s čísly. „Je pozoruhodné, že se Telegram pohybuje zrovna na té hranici. Nepovažuji to za náhodu. Hraje přitom velkou roli na alternativní scéně, v šíření konspirací a dezinformací i v aktivizaci lidí, svolávání na akce a podobně. Sdružuje se tam řada skupin, které jsou postupně vytlačovány z jiných platforem jako je WhatsApp, YouTube a Facebook,“ řekl na nedávné mediální konferenci Mezinárodního tiskového institutu v Sarajevu Carlos Hernandez-Echevarria, docent madridské Univerzity Carlose III. a ředitel španělského fact-checkingového serveru Maldita.es a doplnil:

„Některé kanály jen ve Španělsku mají i 500 tisíc odběratelů a to z Telegramu dělá svým způsobem plnohodnotné médium s velkým dosahem. Není to zjevně nástroj pro privátní komunikaci, ale veřejná síť, která aktivizuje velké skupiny lidí a na její správu by měla být uplatňována vyšší pravidla a požadavky.“