Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: se souhlasem Gulag.cz
,

Nacistické lágry u Karviné. Neznámou historii Česka pomohl objevit knižní bestseller

Původně chtěli objevovat pozůstatky sovětských lágrů kdesi v ruské tajze, covidová cestovní omezení je ale přiměla pátrat po neznámé historii v Česku. Sdružení Gulag.cz letos podrobně zmapovalo nacistické tábory u Karviné, včetně jednoho dosud přesně neurčeného. S pátráním pomohla i autorka knižního bestselleru Šikmý kostel Karin Lednická.

„Podrobný průzkum a archeologie těchto míst je u nás zatím v plenkách, například plzeňská katedra archeologie provádí průzkum pozůstatků táborů na Jáchymovsku. V každém případě by jistě stálo za to se začít tématu věnovat důkladněji,“ připouští šéf sdružení Gulag.cz Štěpán Černoušek.

Připomíná, že na českém území se nacházely stovky různých táborů, nacistických i komunistických. Jejich lokality jsou v řadě případů známy a popsány, některé slouží jako památníky, jiná místa jsou spíše zapomenuta. To byl dlouho i případ čtyř nacistických táborů na území staré Karviné.

Historie zarostlá lesem

Těšínské Slezsko bylo za druhé světové války připojeno k nacistickému Německu a díky uhelným zásobám tvořilo jedno z nejdůležitějších průmyslových center třetí říše.

Na práci zde byly nasazeny desetitisíce vězňů a zajatců. Celkem bylo na území dnešního českého Slezska zřízeno na šedesát pracovních táborů, z nichž čtyři nejpočetnější se nacházely na území původní Karviné.

Právě o ní a o okolním regionu píše obsáhlou a čtenářsky populární trilogii Šikmý kostel spisovatelka Karin Lednická. Ve dvou dosud vydaných dílech nazvaných podle šikmého, nakloněného kostela svatého Petra z Alkantary se postupně v popisu historie oblasti dostala i k nacistickým lágrům na území Karviné.

Protože bylo kvůli důlní činnosti a propadům půdy město po válce přesunuto o kus dál, lágry zůstaly v oblasti Karviná-Doly bez souvislé zástavby s lesy a loukami. Zbytky původních táborů pro válečné zajatce a pro židy začaly zarůstat až do dnešní podoby, kdy jsou pro běžného návštěvníka v přírodě takřka neviditelné.

Změnit se to rozhodlo i zmíněné sdružení Gulag.cz, které se dlouhodobě věnuje mapování historie sovětského totalitního systému a podniklo i několik expedic do gulagů na území bývalého Sovětského svazu.

Podle sdružení se v karvinském archivu o táborech nedochovaly prakticky žádné dokumenty. O připomenutí táborů se tak postarali až sami bývalí vězni – v roce 2012 to byl Ital Paolo Complojero, který chtěl navštívit místa své internace. Tábor pro italské zajatce pak díky pomoci karvinského pamětníka Richarda Kozieła našli studenti ostravského gymnázia Pavla Tigrida.

Ostnatý drát i rozbité nádobí

Karviná se letos jako výzkumná destinace objevila spíš náhodou, kvůli covidovým omezením cestování do zahraničí a také díky svědectvím pamětníků, kteří o karvinských lágrech mluvili v rámci přípravy knihy autorky Karin Lednické.

Výsledkem terénního výzkumu, který u Karviné Gulag.cz podnikl letos na jaře, bylo podrobné zmapování pozůstatků tří známých nacistických táborů a nová lokalizace dalšího tábora pro sovětské zajatce – včetně nálezů původních artefaktů jako nádobí či pozůstatků původních budov.

Ani pamětníci, bývalí vězni, nebyli až dosud schopni přesně určit místo, kde se tábor nacházel.

Spisovatelka Karin Lednická upozornila na to, že v oblasti někdejších nacistických lágrů dochází k nelegálnímu kácení stromů a tím i k ničení zbytků původních staveb či artefaktů. V dokumentárním filmu z výzkumné akce Gulag.cz je například vidět rozbité nádobí, které zničily po desítkách let právě až nedávno padající stromy.

„Samozřejmě jsou lidé pobouřeni, když se dozvídají, že místa, která volají po pietě, jsou devastována necitlivým kácením nebo stavební činností. Dokonce už na protest proti plánům na průmyslovou zástavbu centra bývalého města sepsali petici, protože jim přijde absurdní, aby ve chvíli, kdy toto historicky významné místo mohou znovu začít objevovat, na něm vyrostla průmyslová zóna,“ říká Lednická.

Při zaměřování přesné polohy táborů našli výzkumníci i některé dobové artefakty, kromě nádobí třeba skleněnou lahev od mléka, podrážky od bot nebo pozůstatky plotu či ostnatý drát vrostlý do stromu.

Nově lokalizovaný tábor pro sovětské válečné zajatce u dolu Jan-Karel

 

Najít znovu kořeny

Pozůstatky někdejšího židovského, italského a dvou sovětských táborů se dnes nacházejí na pozemcích soukromých firem. Jedna z nich, Veolia Energy, nechala poblíž sovětského a židovského tábora u teplárny zřídit malý pomníček. Výraznější připomínka lágrů dosud chyběla, to však může změnit zvýšený současný zájem o celou oblast.

„Už nás kontaktovali zástupci jedné z firem, na jejichž pozemku stojí pozůstatky tábora pro italské zajatce. Pochopil jsem, že nevylučují zřízení nějakého památníku, což by bylo skvělé, protože o to tady jde – aby ta místa a jejich paměť zcela nezmizely. Také nás kontaktují i někteří občané z Karvinska, navrhují například pomoc při zřízení různých informačních vrstev na mapových podkladech,“ potvrzuje Štěpán Černoušek.

Stejnou zkušenost má i Karin Lednická. I když zatím vydala jen dva díly Šikmého kostela z plánovaných tří, zájemců o místní historii podle ní výrazně přibylo.

„Počínaje tím, že lidé do staré Karviné přijíždějí, aby navštívili místa, kde se odehrával děj knih, potažmo karvinská historie, a konče tím, že se o historii více mluví v rodinách, ve školách, také archiv hlásí zvýšený zájem. Právě toto lidé na Karvinsku potřebují ze všeho nejvíce: znovu nalézt zpřetrhané kořeny,“ dodává spisovatelka.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

3 komentáře

  1. Tom Klíčník napsal:

    V padesátých letech probíhalo letecké snímkování území. Lokalizace by tedy až takový problém být neměla. Podobným způsobem jsem mapoval muničku Wehrmachtu v době, kdy jsem si ten snimek musel koupit od armády.

  2. martin napsal:

    kolik tech nacistickych lagru se zmenilo na komunisticky lagry ??

  3. petrph napsal:

    Tak ono je to v závěru poměrně pragmaticky popsáno „..Už nás kontaktovali zástupci jedné z firem, na jejichž pozemku stojí pozůstatky tábora pro italské zajatce. Pochopil jsem, že nevylučují zřízení nějakého památníku..“
    Jinak řečeno, ta vzpomínka na areál v Letech, kde stát donutil majitele mu ten areál odprodat, je ještě poměrně živá. I tedy s tím, že byla otázka politických dohod (nikoliv práva), kolik za to pak dostali v náhradě. Na to se skutečně podnikatelé spoléhat v dalších případech nemohou, pokud by se to mělo rozjet hromadně…

Přidávání komentářů není povoleno