Naděje, že minulý týden schválená novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob by mohla zpětně pomoci firmám, které jsou už nyní stíhané, jsou nejspíš zcela marné. Přesto se takové úvahy v médiích objevují – a jsou opřeny o slova vysoce postavených státních zástupců. Proč není možné novelu považovat za záchranný lex Agrotec Andreje Babiše nebo Metrostav?

Novela masivně zvyšuje možnou kriminalizaci firem, protože rozšířila okruh trestných činů, za které je možné stíhat. Zároveň ale poslanci schválili možnost, aby právnická osoba neodpovídala za delikty svých jednatelů, pokud „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila“.

V praxi jde o zavedení tzv. compliance programů, tedy například etických kodexů nebo školení zaměstnanců. A o to se právě opírají úvahy, že některé firmy, které už nyní stíhané jsou, by se mohly na toto nové znění zákona odvolat v případě, že už takové programy zavedené mají. Což je případ jak Agroteku, tak Metrostavu.

Katastrofické scénáře žalobců

Server Neovlivní.cz v této souvislosti citoval prezidenta Unie státních zástupců Zdeňka Matulu. “Bude-li tomuto návrhu vyhověno, půjde o tak zásadní legislativní změnu, která velmi pravděpodobně povede k zastavení podstatné většiny všech dosud neskončených trestních stíhání právnických osob,” varoval Matula, který je zároveň státním zástupcem VSZ v Praze a případ firmy z Babišova holdingu Agrofert přímo dozoruje.

Psali jsme: Revoluce ve stíhání firem: Sněmovna rozšířila okruh trestných činů

Policie navrhla obžalovat Českou poštu a další firmy, je mezi nimi i Babišův Agrotec

Mezi právníky Matulova slova způsobila lehce zdvižená obočí. „Prezident USZ šíří poplašné zprávy. Pokud měl k zákonu připomínky, nic mu nebránilo chodit rok do ústavněprávního výboru, tak jako tam chodili jiní zainteresovaní zájemci, včetně akademiků, kteří v této věci podali svá vyjádření a poskytli odborné analýzy. Nikdo ze státního zastupitelství se však nikdy nedostavil, o problematiku se nezajímal a začali proti tomu brojit, až když byly podány pozměňovací návrhy,“ říká autorka návrhu o compliance programech, poslankyně Marie Benešová (ČSSD).

Poslankyně, která je bývalou nejvyšší státní zástupkyní i ministryní spravedlnosti, dodává, že se státní zástupci probudili až nyní, kdy byl zákon schválen. „Šíří své zaručené pravdy, včetně katastrofických scénářů, a snaží se dostat média na svou stranu,“ řekla Benešová.

Právnická osoba se bude moci trestní odpovědnosti zprostit v případě, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Tato formulace podle Marie Benešové neznamená automatické vyvinění. „Bude právě na státních zástupcích a soudcích, jak individuálně jednotlivé případy posoudí. Oni totiž budou nastavovat laťku výkladu a samozřejmě si to vyžádá náročnější a preciznější dokazování. Což jim možná právě není po chuti,“ říká poslankyně Benešová.

Je možné zbrzdit stíhání?

Profesor trestního práva z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek připomíná, že zastavení nebo přibrždění stíhání a čekání na účinnost nového zákona si lze přestavit jen obtížně. Podle toho, jak rychle zákon projde Senátem a jak se zdrží u prezidenta, si jeho účinnost lze představit od prosince tohoto nebo od ledna příštího roku.

„Takže u věcí, ve kterých probíhá trestní stíhání, přeci nebude státní zástupce čekat šest měsíců a ve věci nic nedělat, nečinit žádné úkony. To by bylo v rozporu se zásadou rychlosti řízení a dalšími základními zásadami trestního řízení,“ upozorňuje Jelínek.

Výrazně skeptický je rovněž advokát a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol. „Opakovaně a kdekomu říkám, že to je zcela nesmyslná argumentace,“ říká.

Sokol argumentuje rozložením právních kvalifikací, podle kterých byly dosud firmy nejčastěji odsouzeny. Ve více než dvou třetinách případů šlo buď o daňové trestné činy nebo podvody. „To, čemu vy říkáte compliance, někdo užívá pojem etický kodex, by muselo obsahovat hodně sofistikovanou úpravu,“ namítá advokát.

Jde podle něho o to, že případné vyvinění, pokud by tedy právnická osoba prokázala, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možné na ní spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila, bude dost těžké konstruovat v případě trestného činu podvodu, vydírání nebo zkrácení daně. Ty přitom zatím statistikám vévodí.

„Je mi zřejmé, že etický kodex s doporučením Neberte úplatky, nebo se z toho zblázníte! rozhodně stačit nebude. A pokud jde o trestní stíhání, tak by musela být ta opatření prokázána v době před spácháním trestného činu. Dost pochybuji, že s něčím takovým právnické osoby počítaly,“ říká Tomáš Sokol s tím, že nové compliance programy mají logiku, pokud se budou připravovat podle nového textu zákona, nabude-li účinnosti, ale samozřejmě s účinky pro budoucno.