Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Současná předsedkyně hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci Zuzana Majerová Zahradníková a zakladatel Trikolóry Václav Klaus ml. Foto: Petr Horník / Právo / Profimedia
,

Malé strany si stěžují na ČT kvůli diskriminaci. Televizní síto je ale před volbami běžné i ve světě

Hned dvě malé strany chtějí před volbami u soudu řešit rozhodnutí České televize o tom, že nebudou přizvány do televizních debat. Hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci a také Strana zelených proto podaly návrh na předběžné soudní opatření. V evropských zemích se malé partaje o své místo v předvolebním éteru s veřejnoprávními médii přetahují už desítky let. Přístup v duchu ČT tedy není nijak ojedinělý.

Už v roce 2007 si v Lotyšsku dvě tamní strany, „Jaunie Demokrāti“ a „Partija Mūsu Zeme“ u Evropského soudu pro lidská práva stěžovaly, že nedostaly pozvánku do debat ve veřejnoprávních médiích – účastnit se tehdy směly jen partaje už zastoupené v parlamentu nebo s minimálně čtyřprocentní podporou v průzkumech.

Soud je odmítl s argumentem, že dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ve svém článku o svobodných volbách automaticky negarantuje stranám před volbami vysílací čas ve veřejnoprávních médiích.

Podobně si v minulosti u soudu kvůli nevpuštění do předvolební debaty stěžovaly i Skotská národní strana a velšská strana Plaid Cymru. Ani jim soudy ve Spojeném království nevyhověly.

Právě země jako Velká Británie, Irsko nebo Nizozemsko donedávna neměly speciální pravidla pro vysílání předvolebních debat a soudní spory malých stran kvůli neúčasti ve vysílání v nich jsou proto běžné, konstatovala ještě v roce 2017 zpráva Rady Evropy.

S třemi procenty do televize?

Česku bližší a také mnohem aktuálnější je snaha některých mimoparlamentních stran na Slovensku dostat se do předvolebního éteru. Křesťansko-demokratické hnutí (KDH) letos v březnu podalo podnět Radě RTVS (Slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas, pozn. red.) právě v tomto duchu.

KDH navrhlo, aby kritériem pro pozvánku do předvolebních debat byly výsledky předchozích voleb, ve kterých strana kandidovala (nejen těch parlamentních), nebo aby pozvánku dostaly všechny strany, které ve volbách dosáhly alespoň na tříprocentní zisk hlasů, a tím i na státní finanční příspěvek.

Při pohledu na výsledky loňských parlamentních voleb na Slovensku by se to kromě KDH týkalo i Slovenské národní strany a strany Dobrá volba.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Mimochodem, dosavadní pravidla RTVS pro předvolební vysílání počítala s tím, že „hosty a témata diskusních pořadů zásadně vybírá RTVS na základě nezávislé redakční úvahy“ a že strany „prostor ve vysílání dostávají v závislosti na jejich reálném postavení v politickém a společenském životě“.

Něco podobného jako slovenské mimoparlamentní strany teď navrhuje i česká formace Trikolóra Svobodní Soukromníci: „Je správné, aby televize umožnila účast všem subjektům, jejichž volební potenciál překročí 3% hranici v sociologických průzkumech. Jedná se o hranici, která není svévolná, ale totožná s plným financováním politické strany ze státního rozpočtu,“ argumentuje právní expert Trikolóry Zdeněk Koudelka.

Je však velký rozdíl mezi reálně dosaženým tříprocentním volebním výsledkem z minulosti a nejistým volebním potenciálem v nadcházejících volbách. Trikolóra vznikla uprostřed volebního období kolem poslanců Václava Klause mladšího a Zuzany Majerové Zahradníkové, označuje se tedy sama za parlamentní stranu, zatím ale neuspěla ani v komunálních, ani v krajských či senátních volbách.

Piráti v Německu na čekací listině

Právě na historické volební výsledky stran se odvolávají i pravidla pro předvolební vysílání v Německu. Na konci září tam sice do Bundestagu kandiduje 47 stran, vidět a slyšet ve veřejnoprávním vysílání jsou však především ty tradiční a největší, kterých je jen několik – CDU/CSU, SPD, Zelení, Svobodní, Alternativa pro Německo a Die Linke.

Třeba němečtí Piráti čekali zhruba sedm let od svého založení na to, než se do tohoto „klubu“ dostali také. Pomohl jim volební úspěch v Severním Porýní-Vestfálsku.

Německá veřejnoprávní média se v předvolebních pravidlech řídí zejména pravidlem „odstupňované rovnosti šancí“. Co to znamená, shrnulo v roce 2018 výzkumné oddělení německého parlamentu, které se zabývalo otázkou, jaká jsou přípustná kritéria pro předvolební politické „síto“ veřejnoprávních médií. Dokument citoval například stanoviska německých soudů, které v podobných případech rozhodovaly.

Stručně řečeno, „odstupňovaná rovnost šancí“ při zastoupení jednotlivých stran v předvolebním vysílání vychází z kombinace vyhodnocování dvou faktorů. Na jedné straně dlouhodobých výsledků strany, což je kromě samotných volebních zisků i délka existence partaje, počet jejích členů a celkově společenská relevance (na to se ostatně ve svých pravidlech odvolává i Česká televize), a na druhé straně ve vyhodnocování předvolebních průzkumů.

V obou případech je v Německu klíčem pětiprocentní hranice nutná pro vstup do parlamentu: „Je v zásadě možné, aby strany, které jak podle volebních výsledků, tak podle průzkumů nedosahují na zákonem danou hranici, nebyly zastoupeny v předvolebních mediálních příspěvcích,“ shrnuje dokument Bundestagu.

Jinak by to však mohlo být v případě, kdy dotyčná strana opakovaně a dlouhodobě v průzkumech různých agentur dosahuje alespoň pěti procent,“ připouští dále studie.

To však třeba pro české strany, které si na Českou televizi stěžují u soudu, neplatí. Ani Zelení, ani Trikolóra a její partneři takovou dlouhodobou a různými průzkumy potvrzenou podporu nad pěti procenty vykázat nemohou, o volebních výsledcích nad pět procent nemluvě.

Zelení: Podporujeme ČT, ale…

Trikolóra svou stížnost na ČT u soudu staví hlavně na argumentu, že na rozdíl od voleb 2017 letos Česká televize do svých debat nepozvala deset, ale sedm stran s volebním potenciálem nad pět procent.

Má-li Česká televize ze zákona plnit funkci veřejnoprávního média, nemůžeme této zjevné diskriminaci, která může mít potenciál ovlivnit výsledky voleb, mlčky přihlížet. Nejde nám o to vynutit si účast v diskuzích, chceme však vzdorovat svévoli České televize,“ tvrdí poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, předsedkyně volební formace Trikolóra Svobodní Soukromníci.

Za problematický precedens považuje postup ČT i spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis.

Jako strana Zelených ve většině případů plně podporujeme Českou televizi v jejím konání a v žádném případě nechceme nijak očerňovat její jméno. V nastalé situaci se ale obávám, že dochází k nepřípustnému omezení demokratické diskuse a politické soutěže,“ napsala Davis v otevřeném dopise šéfům volebních koalic Spolu a PirStan.

Podobně jako Trikolóra se přitom odvolává na výzkum volebního potenciálu agentur Kantar CZ a Data Collect, ze kterého ČT při zvaní stran do debat vychází. Zelení v průzkumu skončili první pod čarou, tedy za 7. místem, ačkoli rozdíl mezi nimi a komunisty je nižší než statistická chyba.

KSČM výzkum naměřil potenciál osm procent, Zeleným sedm a uskupení Trikolóra Svobodní Soukromníci jen 5,5 procenta.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

14 komentářů

  1. Vlado1 napsal:

    Celá tato filosofie je pochybná. Kdyby se podobné praktiky prováděly v takovém Bělorusku, nebo nedej Bože v Rusku, byl by mediální oheň na střeše, že volby jsou zmanipulované. Jak mají malé strany dosáhnout společenské relevance, pokud jsou médii veřejné služby předem vylučovány ze soutěže? To je náš strach z vítězství populistických stran tak veliký, že je nutno přitahovat šrouby veřejné diskuze? Pokud se nové politické subjekty nemohou ani řádně představit veřejnosti, jak se je možno divit, že naše politika stagnuje v zahnívajících vodách a lidé se od ní odvracejí? Zdá se moc je rozdělena mezi oligopol několika partiček, které lze spočítat na prstech jedné ruky a lidé do toho nemají co kecat.

    • Honza napsal:

      Od třetího souvětí dál s vámi bezvýhradně souhlasím.

    • Tondach napsal:

      Celá vaše filozofie je pochybná … Česká televize předem ohlásila, že do předvolebních debat bude zvát podle volebního potenciálu, který si ČT nevycucává z prstu, ale používá výsledky průzkumových agentur.
      To si mylsíte, že z debaty dvaceti nebo třiceti zástupců stran, které se nikdy nedostanou do sněmovny může něco vzejít! Stačil včera (v úterý) ten exot za SPD pan Zlínský!

      • A. S. Pergill napsal:

        „Používá výsledky průzkumových agentur“, které si je vycucají z prstu. Ten volební potenciál je naprosto pofidérní ukazatel.

        Je mi líto: Měla být jasně a předem definována pravidla a ta tvrdě dodržována, padni komu padni.

      • Vlado1 napsal:

        Relevance „průzkumových agentur“ je odvozena podle výsledků, které pravidelně dosahují v předpovědích volebních výsledků. Aneb: – věřím jen takové statistice, kterou si osobně zfalšuji (W. Churchill)
        Což, kdyby ČTV nechala na lidech, aby odhadli úroveň uchazečů o leadership a nastavila rovná pravidla pro všechny?

    • GeeZeR napsal:

      Kdyby byly parlamentní volby opravdu svobodné s plně demokratickými pravidly, jsou už dávno zrušeny (zakázány).

    • Martin napsal:

      Mají do toho co kecat a proto se bere volební relevance, u Trikolóry dost pofidérní – trvání strany asi 10 měsíců žádná historie u voleb. a chtělo by si přečíst celý článek a Ruskem se tu oháníte proč ? A Vy volíte populisty jako je ANO ? pokud je odpověď ANO pak je vše jasnější a nemá cenu se tu dále rozepisovat…

      • Vlado1 napsal:

        „Volební relevance“, kterou určuje ČTV ? Tak to jste mne „uklidnil“ . . .
        Aneb: – odkdy jsou veřejnoprávní média deklarativně politickým aktérem ?

        • vasek vasek napsal:

          My mame verejnopravni media?Vlastne jo uz asi 20let od spacakove revoluce.Jeste ze probehla to nas zachranilo!

  2. Pavel Liška napsal:

    Dalším kritériem vedle volebního potenciálu je i zastoupení v parlamentu. Trikolóra je parlamentní stranou se 3-mi poslanci . Její volební potenciál je nad 5% i podle Kantaru, o jehož nezávislosti na ČT by se dalo s úspěchem pochybovat. V roce 2017 by v debatách TSS byla ( tehdy musela být v debatách TOP0,09…. ) .
    Věřím také, že účast v debatách může být i kontraproduktivní. Není nad ztrapnění se v přímém přenosu. Takový Míla Roznerů by mohl vykládat. Naopak takovéto sporné vyloučení z debat straně dodá protestní punc zakázaného a může jí paradoxně ve volbách pomoci. Obzvláště, když taková strana nebude uraženě ječet do médií ( jako Zelení ) , ale jen věcně poukáže na dvojí metr ( jako TSS ). Zatím jsem poctivě na ČT24 shlédl téměř všechen čas ve všech debatách a … NUDA, NUDA, a bezobsažné floskule. Jestli ti lidé co v debatách vystupují jsou naši lídři a povedou nás do složité budoucnosti, tak Bůh nám pomáhej.

  3. Richard napsal:

    Český rozhlas zve do debat všechny strany, které kandidují. Každá tak má možnost získat voliče, ale i se zesměšnit. Česká televize svým počínáním jen potvrzuje to, co vyplývá i z postů na soukromých účtech jejich redaktorů – že je zaujatá a primárně slouží jednomu myšlenkovému proudu (či mocenské skupině).

  4. liberal shark napsal:

    Analogie s jinými TV ve světě je zavádějící. Podstatné je znění zákona o ČT a Evropská vysílací charta. Diskriminační postup ČT je porušením obého. Takzvaná pravidla ČT jsou jen projevem zvůle a politického postoje vedení ČT.

Přidávání komentářů není povoleno