Aktivity Ruského střediska vědy a kultury v Praze pokračují. A budí dojem, jako by snad Rusko žádnou válku proti Ukrajině ani „kolektivnímu Západu,“ jak říká Vladimir Putin, nevedlo. Aktuálně nabízí třeba akce na výměnu knih, promítání ruských filmů zdarma, kurzy ruského jazyka nebo zprostředkování studia na některé z ruských univerzit.

Středisko ruské kultury, zvané též Ruský dům, v pražské ulici Na Zátorce provozuje ruská federální agentura Rossotrudničestvo, na niž jsou uvaleny evropské sankce. Název agentury je zkrácenou verzí dlouhého oficiálního názvu: Federální agentury pro záležitosti Společenství nezávislých států, krajanů, žijících v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráci.

Dům patří od roku 1971 Rusku, ale statusu diplomatické budovy se všemi právy na imunitu či třeba pravidla pro vstup českých úřadů, již nepožívá.

České ministerstvo zahraničí v rámci vládní revize vztahů s Ruskem seznam ruských diplomatických misí radikálně seškrtalo.

Konec bezplatného užívání

„Rusko tady sice vlastní poměrně velký počet nemovitostí, ale pouze pět z nich má charakter diplomatické mise. Je to samotný areál velvyslanectví, konzulární úsek, obchodní zastupitelství a pak už jen rezidence velvyslance a rezidence jeho zástupce,“ vypočítává náměstek ministra zahraničí Jan Marian, který má vztahy s Ruskem ve své gesci.

Nepatří tam tedy například budova ruské školy, ani bývalý výstavní pavilon ruského obchodního zastoupení, který je nyní předělaný na pravoslavný chrám, a není tam ani zmíněný Ruský dům.

Pět nemovitostí Ruské federace, které jsou určeny jako „místnosti mise“
podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích (online mapa ZDE):

• Ukrajinských hrdinů 36, Praha 6: Velvyslanectví Ruské federace
• Ukrajinských hrdinů 34, Praha 6: Konzulární úsek Velvyslanectví RF
• Sibiřské náměstí 1027/9, Praha 6: Obchodní zastupitelství RF
• Na Zátorce 11, Praha 6: rezidence velvyslance
• Romaina Rollanda 6, Praha 6: rezidence zástupce vedoucího ZÚ

Vedle toho má Rusko ve svém vlastnictví na Praze 6 i několik obytných domů a dalších nemovitostí. Ty ale ryze diplomatickým účelům sloužit nemohou už proto, že tomu neodpovídá stávající personální naplněnost ambasády.

Rusko má podle aktuální diplomatické listiny – po vzájemném vyhoštění diplomatů v důsledku vyšetřování okolností výbuchů ve Vrběticích – na velvyslanectví v Praze jen šest diplomatů plus 25 lidí v administrativně-technické sekci.

Ruské nemovitosti ve své většině stojí na pozemcích ve vlastnictví České republiky a vláda už vloni rozhodla, že je nadále nebude poskytovat bezplatně a zrušila právo bezplatného užívání. To Sovětskému svazu přiznaly usnesení tehdejších československých vlád mezi lety 1970–1982.

Rozhovor s náměstkem ministra zahraničí Janem Marianem o vztazích s Ruskem, sankcích, pomoci Ukrajině či o ruské menšině v ČR vyjde na HlídacíPes.org v pondělí 27. května.

„Rusko jsme zažalovali u Městského soudu v Praze už vloni v červnu, kvůli bezdůvodnému obohacování, a stále čekáme na první stání. Také jsme zrušili usnesení komunistických vlád z let 1970–1982 o bezplatném užívání nemovitostí a na základě toho vymáháme zpětně nájem za tři roky. Zároveň jsme jasně určili, které jsou ty takzvané místnosti mise, konkrétně jde o pět již zmíněných objektů, které skutečně velvyslanectví slouží,“ říká Jan Marian.

Kontrola finančních toků

Česká republika vedle toho uvalila národní sankce na Goszagransobstvennost (Podnik pro správu majetku v zahraničí Kanceláře prezidenta Ruské federace). Česká republika díky tomu kontroluje většinu finančních toků a plateb z pronájmu ruských nemovitostí. Pokud tedy dnes někdo bydlí v sankcionovaných bytech, platí nájem českému státu.

„Shrnuto to znamená, že většina těch objektů je pod sankcemi a český stát kontroluje finanční toky a zároveň jde v drtivé většině o objekty bez diplomatické imunity, kam můžou přijít české úřady třeba na příslušné kontroly,“ vysvětluje Jan Marian.

Někteří politici, například poslanec TOP 09 a bývalý starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, navrhuje, aby stát některé nemovitosti, třeba bývalou ruskou školu na Sibiřském náměstí, vyvlastnil. To ale ministerstvo zahraničí nyní, ústy náměstka Mariana, za dobrý nápad nepovažuje.

„My sice vnímáme řadu návrhů, co by se mělo s těmi ruskými nemovitostmi dělat, ale jsme právní stát a musíme fungovat v rámci naší legislativy. V mnohém jsme se sice zásadně posunuli, třeba v oblasti sankcí, ale ta opatření musí případně obstát u soudu, ať už jsou to kroky národní nebo evropské,“ říká.

Jak připomíná, jsou i případy, kdy Evropský soudní dvůr zrušil některá zařazení na sankční seznam a Česko by pro takové své kroky muselo mít dostatečné právní podklady.

„Náš právní řád zná třeba institut vyvlastnění s náhradou. Těch potenciálních objektů je ovšem docela hodně a otázkou je, zda je v našem zájmu poskytovat ruské straně poměrně vysoké finanční plnění, když bychom tím vlastně přispívali na ruskou agresi,“ konstatuje Jan Marian.