Čtyři roky jsou dlouhá doba, pokud je máte neoprávněně strávit ve vězení. A zároveň doba dost krátká na to, aby během ní poslanci dokázali schválit novelu, která riziko justičních přehmatů omezí. Podařilo se to jen tak tak: u prezidenta nyní k podpisu leží novela trestního řádu, která mění pravidla povolování obnovy řízení na základě nových důkazů. 

„Z rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, který ve věci rozhodoval v původním řízení.“

Jedna krátká věta, která výrazně omlazuje český trestní řád pocházející z roku 1961 a stařečka mezi českými zákony přibližuje modernímu právu a společenským normám.

Tak daleko, aby jinému soudci zároveň svěřili i nové řízení poté, co bylo povoleno, však čeští zákonodárci zatím nedošli. Komplexní změna trestního řádu tak znovu zůstává na příští sněmovnu, která vzejde z podzimních voleb.

Minimum možného

Pokud prezident novelu podepíše, a zde se neočekávají žádné potíže, bude praxe vypadat následovně:

O návrhu na povolení obnovy řízení nebudou rozhodovat soudci, kteří měli věc na stole v původním řízení. Lidově řečeno ti, kteří obžalovaného poslali do vězení.

Pokud ale bude obnova povolena, věc samotná se znovu vrátí původnímu senátu. Jak říká hlavní zastánkyně změny, bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), bylo to „minimum možného“, čeho šlo v krátícím se čase volebního období dosáhnout. „V příštím volebním období bude pro mě osobně absolutní prioritou tuto změnu posunout dál,“ říká Válková.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Důvodem pro změnu je především snaha vyhnout se „střetu zájmů“. Soudci, kteří se podíleli na rozhodnutí, proti kterému směřuje návrh na obnovu řízení, mohou být totiž zaujatí a podléhat pokušení neupozornit na případné chyby v původním řízení.

Proti změně naopak mluví časová náročnost, kdy se bude muset nový soudce od počátku seznámit se spisem.

Původně byla ve hře i možnost, aby o povolení obnovy rozhodovaly vyšší soudní instance, to by ale podle předsedy komise, soudce Nejvyššího soudu Jiřího Říhy vedlo k „přehřívání“ soudní soustavy. Zjednodušeně řečeno by se sice ulevilo nižším soudům, ale více by se zatížily soudy vrchní a Nejvyšší soud.

„Ano, zvažovali jsme i tuto alternativu – o obnově řízení by rozhodoval nadřízený soud, ale nakonec jsme ji zavrhli. Docházelo by totiž k přetěžování vyšších soudů, u nichž zvyšujeme jejich zátěž i v jiných ohledech – především návrhem na výrazné posílení apelace (apelačního principu na úkor kasačního) u odvolacích soudů a rozšířením dovolacích důvodů v rámci dovolání u Nejvyššího soudu,“ uvedl před časem Říha pro HlídacíPes.org.

Když odsoudí nevinného

V situaci, kdy se komplexní změnu trestního řádu v tomto volebním období nepodařilo přijmout, měla tato dílčí změna podporu i u Unie obhájců. I když s výhradami:

„Unie obhájců je přesvědčena, že optimálním řešením je, aby v obou fázích rozhodoval soud odlišný od soudu, který ve věci rozhodoval v původním řízení, čímž se do značné míry eliminuje existence kolegiálních vazeb mezi soudci téhož soudu, což je markantní zejména u soudů s nízkým počtem trestních soudců,“ uvedla Unie obhájců v prohlášení, o němž začátkem roku informoval web Česká justice.

Na podobné problémy ostatně léta narážejí v USA, kde je vyhledávání nevinných pomocí nových vědeckých metod posuzování stop zatím nejdál. Za poslední čtvrtstoletí tam opustilo věznice přes 1700 nespravedlivě odsouzených.

„S ochotou systému trestního soudnictví a orgánů policie spolupracovat na objevování justičních omylů je to samozřejmě různé. Často natrefíme na opravdu tuhý odpor,” říká Mark Godsey, jedna z vůdčích osobností amerického Innocence projektu.