national museum of american history on Foter.com, Fausto

Konec pachových stop jako důkazu? Ústavní soud vynese verdikt v jedné z podezřelých kauz

Napsal/a Robert Malecký 28. února 2019

Ústavní soud vynese počátkem března nález ve věci Davida Šimona, odsouzeného za vraždu seniora ve Slopném na Zlínsku. Šimon se ústavní stížností domáhá obnovy procesu, kterou mu obecné soudy zamítly. Spolek Šalamoun, který dlouhodobě kritizuje použití pachových stop jako nepřímého důkazu v soudním řízení, se k ústavní stížnosti připojil jako tzv. amicus curiae – přítel soudu. Spolek tvrdí, že by Ústavní soud měl používání pachových stop jako důkazu zatrhnout.

„Je to obrovská naděje na změnu,“ vyhlíží nadcházející jednání Ústavního soudu předseda Šalamouna Václav Peričevič.

Podle spolku, který upozorňuje na případy nespravedlivě odsouzených v Česku, je totiž metoda pachových stop pochybná. Původně byla určena jen jako operativně-pátrací prostředek, teprve později ji začaly uznávat i soudy. A to jako součást řetězce nepřímých důkazů, které vedou k prokázání viny.

„Mezi tyto naprosto otřesné případy patří případy Romana Ševčíka, Martina Balhara, Lukáše Nečesaného, Davida Šimona a velké řady dalších,“ říká Peričevič. Právě ve věci Davida Šimona sdělil spolek Šalamoun Ústavnímu soudu poznatky, které ve věci metody pachové identifikace získal. Celý přípis spolku Šalamoun najdete zde.

Pochybné pokusy

O zjištěních spolku psal před časem i HlídacíPes.org.

Česká policie má totiž od roku 2015 v rukou zprávu, která použití pachových stop v trestním řízení dramaticky zpochybňuje. Před veřejností ji tajila. Závěry ukazují na vysokou chybovost porovnání pachových stop služebními psy.


Celou zprávu Centra pro výzkum chování psů ČZU najdete zde.


Pachové stopy česká policie používá nejen jako pátrací prostředek, ale mohou být za určitých okolností použity i jako důkaz před soudem. Ústavní soud na jaře roku 2016 konstatoval, že tato praxe je v zásadě v pořádku, pachové stopy ale musí doplnit i další důkazy.

„Pachové stopy prokazují, že pachatel byl na místě činu nebo jinak přenesl pach na věci související s trestnou činností. Neprokazují, že čin spáchal. Je třeba, aby tento důkaz nebyl pro uznání viny osamocený,“ konstatoval v dubnu 2016 Ústavní soud.

Zpráva expertů z České zemědělské univerzity ale tvrdí něco jiného: Chybovost je podle nich natolik vysoká, že využitelnost této metody, pokud je prováděna za stávajících podmínek, jako důkazního prostředku prakticky vylučuje. Jinými slovy není jistý ani základní předpoklad, že ztotožnění domnělého pachatele pomocí pachových stop znamená, že na místě činu vůbec byl.

Ze 40 pokusů 15 chybných

Zpráva popisuje pokusy, které se odehrály od ledna do října 2013 v policejním výcvikovém středisku v Plzni. Výsledky jsou podle spolku Šalamoun alarmující.

Celkem bylo provedeno 40 porovnání párů sklenic obsahujících pachy. V 25 případech byly výsledky správné, ve zbylých 15 chybné.

Opakované porovnání pak provedlo správně jen sedm psů. Dva služební psi provedli chybně dokonce obě porovnání. V osmi případech psi označili shodu mezi sklenicemi, které shodný pach neobsahovaly.

Závěry zprávy pak říkají, že psi jsou v zásadě schopni pachové porovnání provádět, chybovost je ovšem příliš vysoká. To využitelnost identifikace pachových stop jako důkazního prostředku prakticky vylučuje.

„Zvláště alarmující je poměrně vysoký počet ztotožnění těch párů pachových vzorků, které ve skutečnosti shodný pach neobsahovaly. Na základě výše uvedených poznatků nezbývá než dojít k závěru, že spolehlivost výše uvedené metody je za stávajících podmínek nedostatečná a její využívání v průběhu trestního řízení nelze doporučit,“ říká zpráva vědců ze zemědělské univerzity.“

„I přes tyto zcela zásadní nové vědecké poznatky policejní prezidium do dnešního dne neučinilo zhola nic k nápravě tohoto naprosto bezprecedentního stavu. Je nutno znovu připomenout, že Česká republika je jediná země v Evropě, kde si psovod staví tzv. řadu pachových konzerv a zejména jsme opět jedinou zemí v Evropě, kde psovod zná správné umístění ověřované pachové konzervy,“ říká místopředseda spolku Šalamoun Václav Peričevič.

Dědictví po Stasi

Metoda pachové identifikace vznikla v bývalém východním Německu u sestry české Státní bezpečnosti, východoněmecké tajné policie Stasi.

Zhruba od roku 1977 byla metoda pachové identifikace v režimu utajení prováděna též na území Československé socialistické republiky jako tzv. operativně-pátrací prostředek. V roce 1989 bylo používání pachových stop odtajněno publikací v Kriminalistickém sborníku.

Pak se ale postupným vývojem metoda pachové identifikace změnila z operativně-pátracího prostředku na důkazní prostředek, a to důkaz nepřímý. Ten ovšem soudy hojně využívají v rámci tzv. řetězce nepřímých důkazů.

Co na to policie? Po zveřejnění pochybností o metodě jako takové přichystala nový metodický pokyn, který vstoupil v účinnost loni v dubnu. Spolku jde ovšem o dopad na případy, kdy byli lidé odsouzeni dřív, na základě pochybných metod.

Bývalý policejní kriminalistický expert a nynější soudní znalec Daniel Vaněk má k používání pachových stop jako důkazního prostředku výhrady dlouhodobě.

„Je naprosto nezbytné, aby soudy přivolily k revizi soudních procesů ve všech případech, kde byly pachové stopy použity k prokázání viny coby jeden z řetězce důkazů,“ uvedl loni pro HlídacíPes.org Vaněk, který v Česku spustil projekt na vyhledávání nespravedlivě odsouzených Nevina.


Článek je součástí projektu Nevina, který HlídacíPes.org připravuje za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Cílem projektu je popsat případy domněle či skutečně nespravedlivě odsouzených a ukázat hlavní příčiny, které brání průchodu spravedlnosti.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

8 komentářů

  1. Zdenek napsal:

    Jedna studie je stale jen jedna studie. U zavazneho rozhodnuti, jako bylo to o pripustnosti pachove identifikace jako dukazu, a nyni o ukonceni teto praxe, se nelze spolehat na vysledky jedne skupiny vedcu. Pochybuji, ze podobny vyzkum nebyl proveden nekolikrat jiz drive a pokud mozno i v zahranici (u nas se kazdy s kazdym zna a bud se maji radi nebo nemaji). Nicmene existence pochybnosti by mela vzdy hrat v prospech obvineneho. Je treba dokazovat vinu, nikoliv nevinu.

  2. liberal shark napsal:

    Pachové stopy nelze brát jako důkazní prostředek z jednoduchého důvodu: Pes není trestně zodpovědný a nelze jej tedy stíhat za případnou křivou výpověď. Je lhostejné, zda mají chybovost 10 nebo 50 procent. I jednoprocentní možnost je základem k důvodné pochybnosti a aplikaci právní zásady in dubio pro reo.

    • petrph napsal:

      Tak to nemusíte mít starost – v tomto případě totiž nejde o výpověď svědka leč o důkaz (informaci) získanou policií. A tu soudce trestat za nepravdivé důkazy nebude, ani psy, ani lidi. V tom je ten fór naší justice. Nikdo tam přece za nic přece neručí 🙂
      Nicméně, ono je problém i s tím „in dubio pro reo“, protože to je velice dobrá právní zásada, leč záleží jen na mravně-právním charakteru soudce, zda jí použje. Může a nemusí, resp. může jí naopak využít pro pro nelegitimní osvobození obžalovaného – protože zpochybnit se dá všechno, výpověď oběti, nebo třeba i DNA nebo otisky prstů-.

  3. vlad napsal:

    Co služební pes vyčenichá, to vyčenichá. Pachové zkoušky jsou velice náročné a komplikované, aby byl výsledek jednoznačný. Zvíře, tedy psa nemůžete podplatit jako soudce. To je ten problém. Ten, kdo na to má, si zakoupí osvobozující rozsudek, nebo přinejhorším podmínku na pá měsíců ve fešáckém kriminále pro bohaté.
    A když jde do tuhého, i ústavní soudci vynášejí rozsudky velmi „zajímavé,“ viz: trafiky poslanců ODS výměnou za mandáty. Takže naše justice pracuje pro peníze a za peníze. Spravedlnost a rozsudek jsou dvě úplně rozdílné věci. Holt, v kapitalismu si za své peníze můžete koupit co chcete. To je ten princip, na kterém kap. společnost stojí.

  4. Jan napsal:

    …podobny vyzkum nebyl proveden nekolikrat jiz drive a pokud mozno i v zahranici…
    Pane, jistě to zkoumali a právě proto tuto metodu jako důkaz nepoužívají. Holt stejně jako u nás PČR nesmí používat „fény“ (ruční měřiče rychlosti bez záznamu) z důvodu neprůkaznosti (např. jedno naměření policista může připsat libovolnému počtu aut), a vedle v PL je to soudem uznávaný důkaz.

    …Co služební pes vyčenichá, to vyčenichá. Pachové zkoušky jsou velice náročné a komplikované, aby byl výsledek jednoznačný…
    Bohužel, slepé zkoušky (tj. za situace, kdy psovod neví správnou konzervu) celkem jasně prokázaly, že služební pes za nejasné situace označí obvykle to, co si přeje jeho pán. Úspěšnost zkušených psů v takových případech klesá radikálně pod 25% (tuším, že reálný výsledek byl pouze 17%), což je samozřejmě zhola neúnosné na libovolnou vědeckou metodu.

    • petrph napsal:

      Tak ono je samozřejmě pravda že pokud slepé zkoušky (tj. za situace, kdy psovod neví správnou konzervu) dopadly mohem hůře tak je to špatně – a takové zkoušky nemohou být objektivně průkazné.
      V čem je ale problém, že během takové zkoušky by ten pes neměl být ovlivňován ani žádným jiným způsobem. A když si uvědomíme, že při vlastním provádění důkazu pachovou zkouškou má právo být (a vyžaduje si to) i obhájce, je tam i další ansámbl, tak tam může být docela brajgl, který toho psa může zněklidnit. Těžko říct, jak tak přesně probíhaly ty zmíněné zkoušky. za jak přísných podmínek, aby se ostatní vlivy eliminovaly ..Ale asi by stálo za to těch zkoušek provést více, nezávisle na sobě, v různých podmínkách a teprve potom s tím běžet k Ústavnímu soudu.

  5. petrph napsal:

    Bohužel, všechno špatně. Ani ne tak v otázce těch zkoušek, tam může být nějaká (jiná) chyba.
    Ale v tom, že to jejich oponenti ženou – jak jinak, přes Ústavní soud.
    Protože -toto není otázkou (ani v pravomoci) Ústavního soudu. Ten má řešit – jak odpovídá jeho názvu, pouze porušení ústavních práv a svobod někoho. Nic jiného, veškerá menší pochybení nižších institucí by si měli oponenti řešit stížností na těchto úřadech. Tedy – třeba pro vyšetřování metod policie – přes ministerstvo vnitra..A nebo si pokecat třeba s poslanci, senátory, policejním prezidentem atd.
    Bohužel, hnát to pokaždé a všechno přes Ústavní soud, by se dalo označit slovem POPULISTICKÉ. Jistě bylo by to složité, toto komunikovat s ministerstvem, s ministry, s úřady, nebo dokonce i mezi různými skupinami vědců (někteří to popírají, jiní ne).–Místo toho sakra, vždyť je to tak jednoduché. prostě se podá žaloba k Ústavnímu soudu – a ten jim to všem nařídí? Což je ale špatná demokracie,která i takto pokřivuje vlastní principy rozdělení pravomocí a mocí ve státě…

  6. Jiri Šmid napsal:

    Mam urcite, ne zas tak velke, zkušenosti s pacovou praci psu. A jsem presvedcen, ze psi ztotozni stejny pach. Kdyz je provadeno opakovaně a 100 % stejne vysledky u nekolika zvirat. Ano temer jiste je pach stejny. JENZE tohle je děsně nachylne na KONTAMINACI jinym pachem. Treba policisty, který pripravoval „pokus“ a nebyl dost opatrny. Nebo lze „krasne“ zmanipulovat a pripravit pokus tak, aby psi oznacili, koho chci ja… nechci nikoho obvinovat, lec slo by to snadno… Nebo treba stejny krem, mydlo, ci co ja vim co pro psy „zajimaveho“ tam muze byt…

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama