Dvanáct miliard korun z EET je pro ministra financí Andreje Babiše tak důležitých, že je kvůli nim ochoten spojit hlasování ve sněmovně s důvěrou vládě. Přitom by stačilo, kdyby „ucpal“ existující díry, kterými státní rozpočet zbytečně přichází o peníze. Analytici společnosti Bisnode spočítali, že kdyby stát důsledně postihoval firmy, které neplní informační povinnost stanovenou zákonem, mohlo by to do státní pokladny přinést až čtvrt bilionu korun.

Pomiňme teď na chvíli skutečnost, že si měl Babiš před vyjádřením o možném spojení zákona o elektronické evidenci tržeb s hlasováním o důvěře nejprve pročíst jednací řád sněmovny. Ten to neumožňuje dodatečně, kdy je zákon už nyní po prvním čtení, a bylo by ho tedy třeba nejprve ze sněmovny stáhnout a předložit znovu.

V ekonomické rovině má ovšem Babišova vlajková loď (spolu se zákonem o prokazování původu majetku) přinést o 12 miliard lepší výnos DPH. Číslo je to hypotetické, navíc je potřeba počítat i s náklady. Ty se mají, znovu podle odhadů, za prvních pět let provozu EET pohybovat kolem 2,5 miliardy korun.

 „Na ulici“ se válí 256 miliard

Poradenská společnost Bisnode, která dlouhodobě upozorňuje na fakt, že více než polovina českých firem neplní informační povinnost stanovenou zákonem, teď představila model, podle něhož by stát nejpřísnějším možným postupem mohl získat až čtvrt bilionu korun. Stačilo by, kdyby vymáhal pokuty.

Společnostem, které neukládají finanční výkazy do sbírky listin, totiž hrozí sankce až do výše 3 % hodnoty aktiv a pořádková pokuta až do výše 100 tisíc korun.

Psali jsme: Až 70 % procent firem nezveřejňuje účetní uzávěrky. Stát to neřeší

Společnost představila několik variant. Podle té nejmírnější, kdyby stát aplikoval sankci pouze 0,1 % z aktiv a pořádkovou pokutu 20 tisíc, by dodatečně mohlo do státního rozpočtu dotéct přes 13 miliard. Při uplatnění maximálních sazeb analytici dospěli k astronomické částce 256,3 miliardy korun. Srovnání možná zavádějící – ale jde o výnos, na který bude EET při ideálním odhadu ministra financí „vydělávat“ dvacet let.

Pomoci mohou soudy a finanční úřady

„Došlápnout“ si na firmy, které zakrývají své hospodaření a neodevzdávají finanční výkazy, je přitom pro ministra financí poměrně snadné. Jeho spojenec na ministerstvu spravedlnosti Robert Pelikán může tlačit rejstříkové soudy, které mohou hříšníky po nesplnění výzvy pokutovat.

Přímo v gesci ministerstva jsou pak finanční úřady, ty zase mají pravomoc pokutovat až do výše 3 % hrubé hodnoty aktiv společnosti. „Není reálné, aby soudy vždy udělily pokuty v maximální výši, nicméně pokud by vymohly polovinu z maximální částky, tyto příjmy by pokryly celý plánovaný deficit rozpočtu na příští rok,“ říká analytik Bisnode Michal Řičař.

Stát nečinností podporuje netransparentnost

Analytik Řičař zároveň obviňuje stát, že svou nečinností přispívá k netransparentnosti podnikatelského v Česku.

„Menšina firem zákony v této oblasti dodržuje, zatímco většina firem profituje z nefunkčního systému, když tají své finance. Tím zprostředkovaně ohrožuje podnikání dalších subjektů, které si na základě finančních dat nemohou efektivně a systematicky prověřovat své obchodní partnery,“ upozorňuje Řičař.

Takový stav může podle něho vést ke vzniku nedobytných pohledávek, v extrémních případech až ke krachu.

Mezi hříšníky jsou i zavedené firmy

Mezi dvěma třetinami firem, které ve lhůtě nesplnily informační povinnost, jsou i respektované a zavedené firmy, jako je VTK Group byznysmena Jana Světlíka nebo Česká podnikatelská pojišťovna ze skupiny Vienna Insurance. Nejde přitom o maličkosti, při důsledném postupu státu vše může skončit i likvidací společnosti.

„Plnění informační povinnosti se v posledních sedmi letech, kdy tyto statistiky podrobně sledujeme, nepatrně zlepšuje, nicméně současný stav je stále tristní,“ komentovala již dříve situaci analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Za rok 2013 finanční výkazy nezveřejnilo 67 %, informační povinnost dlouhodobě neplní téměř 60 % společností. Ani jednou za poslední tři roky údaje o svém hospodaření nepublikovalo 45 % společností, vyplývá dále ze statistik. Důvod je jednoduchý a spočívá právě v tom, že od státu prakticky nehrozí žádný postih.

Šéf NKÚ: S EET je Babiš mimo

Na fakt, že zavedení elektronické evidence tržeb není hlavním lékem na (ne)výběr DPH, upozornil nedávno i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Na jaře skončená kontrola výběru DPH v letech 2011-2013 podle něho ukázala, že šedá ekonomika tvoří jen asi 7 % z tzv. tax gap – tedy rozdílu mezi daní, která by měla být odvedena na základě uskutečněné ekonomické činnosti, a daní skutečně odvedenou. To podle Kaly není zanedbatelné, ale ani fatální.

Psali jsme: Prezident NKÚ: Babiš je s evidencí tržeb mimo. Peníze z DPH mizí jinak

NKÚ: Stát na DPH přišel o 105 miliard. Problém je ale jinde, než říká Babiš

„Naopak bezmála polovinu té daňové mezery tvoří podnikatelé, kteří úmyslně zkreslují účetnictví,“ řekl Kala. Na adresu elektronické evidence tržeb dodal, že se v Česku velmi často přijímají opatření, která nejsou opřena o.data a přesné analýzy.